PergolyVliv deště a teploty na čerstvý beton
Čerstvý beton uložený do konstrukce je náchylný k negativním vlivům prostředí, jako je sluneční svit, vítr, déšť a mráz. Pro dosažení požadované pevnosti betonu, jeho kvality a soudržnosti povrchové vrstvy je nezbytné vytvořit příznivé podmínky pro průběh hydratace.
Vliv deště na čerstvý beton
Druhý den po betonování může silný déšť, i když je beton zakrytý a chráněný před přímým dopadem kapek, způsobit problémy. Pokud voda proteče skulinami a na povrchu se objeví louže, může dojít k vyplavování cementu. Pokud již došlo k drolení a odlupování tenké vrchní vrstvy, která tak vytvoří nerovnosti, je to spíše nepříjemné pro pokládku dalších vrstev. Nesoudržný povrch bude nutno odstranit a povrch před pokládkou izolací nepenetrovat. Pokud by to nestačilo a nerovnosti byly zásadní, lze toto řešit vysprávkovou maltou určenou pro tyto účely a to buď lokálně, nebo v celé ploše podle míry narušení.
Vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti je jedním z problémů, kterému je třeba zabránit. Optimální teploty pro betonování jsou v rozmezí 15 až 25 °C. Rychlé vysušení povrchu může způsobit snížení pevnosti betonu a smršťovací trhlinky, které snižují jeho trvanlivost. Vysušení způsobuje nejen sluneční žár, ale i teplý vítr. Proto je nezbytné ochránit betonovanou plochu proti rychlému vysychání a provést to správně. Tato ochrana je nutná během prvního dne betonáže a v následujícím dni. V dalších dnech je povrch obvykle dostatečně pevný, nepropouští déšť a stačí beton vlhčit.
Ochrana před vysycháním a dalšími vlivy
Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálně-chemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu. Abychom zabránili trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat.
Způsoby ochrany:
- Zakrytí fólií: Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií. Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí.
- Ošetřovací nástřik: Je možné použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu.
- Vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii: Další možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii (pro menší stavebníky postačí i starý koberec), což používají především realizační firmy a je vhodné zejména při betonážích větších ploch.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu. Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Čtěte také: Podrobně o EPS
Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění.
Betonování za nízkých teplot
Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších než 5 °C se hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu se prakticky zastavuje. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Nízké teploty komplikují hydrataci betonu, který následně neschne a tvoří se praskliny. S klesajícími teplotami se hydratace zastavuje úplně. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí.
Opatření proti promrznutí betonu:
- Ohřev záměsové vody a kameniva: Na straně výrobce je možné ohřívat záměsovou vodu a kamenivo.
- Použití betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla: Lze použít speciální betony s vyšším vývinem hydratačního tepla.
- Zakrytí konstrukce a ohřev: Na stavbě se doporučuje zakrytí konstrukce nebo zaplachtování části konstrukce a foukání horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění.
Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce. Konstrukce by měla po dvou dnech tuhnutí získat pevnost vyšší než 4 MPa, čímž se stává mrazuvzdornou. Ihned po uložení musíme beton odizolovat od okolního prostředí rohožemi, geotextiliemi, polystyrénovými deskami či jiným izolantem. Zahřívání betonu je však finančně nákladné.
Doba ošetřování betonu
Všeobecně platí, že čím déle se beton ošetřuje, tím lépe. Nicméně je nutné vzít v úvahu i náklady na toto ošetřování a jeho rentabilitu. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670).
| Typ betonu | Délka ošetřování | Poznámka |
|---|---|---|
| Podkladní a nekonstrukční betony | 12 hodin | |
| Konstrukční betony (základy, opěry, nosníky) | Několik dní až týdnů | Běžně přibližně jeden týden (jaro, podzim) |
| Konstrukční betony v zimním období | Několikanásobně déle | Zejména u stropních desek |
| Konstrukce betonované v zemi (základové desky) | Kratší než u fasád a sloupů | Nejsou vystaveny tolik vlivům prostředí |
Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (článek 8.5 a příloha F 8.5 ČSN EN 13670). Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. V parných letních dnech není nutné prodlužovat dobu ošetřování, ale je nutné jej včas zahájit a zintenzivnit.
Čtěte také: o díle Hraběte a Kováříka
Čtěte také: PVC potrubí pro odpadní systémy: Co potřebujete vědět
