Na horkých střechách zasyčel déšť: Odkaz Václava Hraběte a Miroslava Kováříka

Život Václava Hraběte, talentovaného básníka, byl bohužel předčasně ukončen nešťastnou náhodou ve věku 25 let, kdy se ve spánku otrávil oxidem uhelnatým. Vydání svých básní se nedočkal. Přesto jeho tvorba nadchla skvělého recitátora Miroslava Kováříka, který jeho verše recitoval dokonce pro 30 tisíc lidí na folkovém festivalu Porta. Hrabětovy básně se po jeho smrti šířily jako opisy.

Život a dílo Václava Hraběte

Václav Hrabě vystudoval češtinu a dějepis. Když přišel z vojny, odmítl umístěnku na pedagogické místo do pohraničí. Pracoval jako pomocný dělník, vychovatel v internátě, knihovník. Teprve v říjnu 1964 našel uplatnění ve svém oboru na základní škole v Praze. Hrál i na několik hudebních nástrojů, například na klarinet a saxofon. V roce 1965, krátce před svou smrtí se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor.

Šíření Hrabětovy poezie po jeho smrti

„Mě ty básně přivezl na představení do Litvínova Ivan Rajmont,“ zavzpomínal v rozhovoru pro Český rozhlas Mirek Kovářík. „V té době Václav Hrabě zemřel a kolovaly opisy jeho pozůstalosti spíše v herecké vrstvě. Jedni mladí herečtí manželé jezdívali hrát do Ústí nad Labem a do Liberce a verše někde nechali v šatně. Objevil je Ivan a zavolal jim, jestli to ještě může dál půjčit. Oni řekli: ano, ale ten kluk umřel. Metaforický svět Václava Hraběte je tak něco mimořádného a vzrušujícího. Vrací se hoře lásky vržené do světa jako bumerang.“

Rukopis Václava Hraběte, foto: ČT. Po osudu otcovy literární pozůstalosti začal v roce 1983 pátrat i jeho syn Jan Miškovský. Cesty vedly většinou za železnou oponu. V roce 1985 vyšel v Mnichově nákladem 350 výtisků výbor Hrabětovy poezie Černé nebe nad městem.

Miroslav Kovářík a jeho oddanost Hrabětově poezii

Tvorba Václava Hraběte nadchla Mirka Kováříka, který jeho verše recitoval víc než deset let i ve společném pořadu básní a písní s Mikem Perrym. Podle jeho slov dokázal Kovářík lidi pro Hrabětovu poezii nadchnout a dělal to do posledních dnů svého života. „Jezdil hrát do Prahy do divadla Viola a tam se tehdy vyskytoval se svojí generační skupinou básníků Václav Hrabě.“

Čtěte také: Funkční střecha proti sněhu

Jak Mirek sám říkal, tak se s Václavem Hrabětem setkali jenom letmo. Ale ta jeho tvorba mu naprosto učarovala. Vzal si ji doslova za svou, protože za Hrabětova života nevyšla žádná sbírka jeho básní a posléze, po roce 1968 v době hluboké normalizace byl Václav Hrabě nežádoucí. Ale Mirek Kovářík měl odvahu a tak velkou lásku k jeho poezii, že se svými kolegy napsal scénické pásmo. Jmenovalo se Stop-time. Bylo nazvané podle jedné z básní Václava Hraběte. (Zdroj: nakladatelství XYZ)

Kováříkův nezapomenutelný recitál na Portě

Básně Václava Hraběte Mirka Kováříka tak zaujaly, že je dokonce zarecitoval na Portě, kde je poslouchalo na 30 tisíc lidí, vzpomíná Mike Perry. „Nešly mikrofony, a tak řekli Mirkovi Kováříkovi, který ty Porty uváděl, něco zarecituj. On začal recitovat básně Václava Hraběte před třiceti tisícovým publikem trampíků a mladých lidí. Celé to hlediště ztichlo. Těch třicet tisíc lidí oněmělo úžasem a poslouchalo Mirka Kováříka a jeho Hrabětovské básničky. Od té doby si lidi zamilovali tvorbu Václava Hraběte a do konce Mirkova života za ním chodili, už jako dědečkové a babičky a vzpomínali na ten neuvěřitelný zážitek, kdy se poprvé seznámili s tvorbou Václava Hraběte.“

Kováříkova inspirace Hrabětem

„Já jsem se Mirka ptal, proč taky nezačal psát básně, když měl tak básnického ducha a byl tak poeticky založený. On mi řekl: já jsem se rozhodl, že psát básně nebudu, protože za mě to už všechno řekl ve svých básních Václav Hrabě. Já už bych nikdy nenapsal nic lepšího. Tak jsem si řekl, že když budu jeho básně recitovat, tak v tu chvíli budu Václavem Hrabětem. A to se opravdu pokaždé stalo.“

Hrabětovy básně a osobitý Kováříkův styl

Hrabětovy básně i osobitý Kováříkův styl zaujaly i puberťáky. Mirek Kovářík v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že když přednáší nějakou báseň, je to jako by zastupoval básníka. Ne jenom tím, že recituje jeho básně, ale jeho celého. „Já jsem dlouhá léta jezdil po školách, dokonce i za minulého režimu. Byl pořad, který se jmenoval Město měst. Byly to verše o Praze. Byl tam Nezval a pochopitelně Václav Hrabě. Přišel. Pak udusil cigaretu. Jsem bez peněz. Jako vždycky.“ (Zdroj: nakladatelství Československý spisovatel) „To je Hrabě, jeden z jeho písňových textů. A puberťáci valili oči, co je to za chlápka, že je docela přijatelný. Pak poslouchali i další básně, což by možná bez tohoto úvodu, lehce satirického, asi nebylo.“

Událost Rok Popis
Narození a mládí Václava Hraběte Vystudoval češtinu a dějepis.
Setkání s Allenem Ginsbergem 1965 Václav Hrabě se setkal s americkým básníkem a napsal s ním rozhovor.
Smrt Václava Hraběte Zemřel ve svých 25 letech na otravu oxidem uhelnatým.
Šíření básní Po smrti Hraběte Básně se šířily jako opisy, zejména v herecké vrstvě.
Recitál na Portě Miroslav Kovářík recitoval Hrabětovy básně pro 30 tisíc lidí.
Pátrání po pozůstalosti 1983 Syn Jan Miškovský začal pátrat po otcově literární pozůstalosti.
Vydání Černé nebe nad městem 1985 V Mnichově vyšel výbor Hrabětovy poezie.

Čtěte také: kočky na střechách: jak vytvořit bezpečný prostor

Čtěte také: Užitečnost mechorostů

tags: #na #horkych #strechach #zasycel #dest

Oblíbené příspěvky: