Mechorosty na střechách: Skrytá krása a užitečnost

Jestliže o někom řekneme, že je omšelý, asi se nebude cítit polichocen. Původní význam slova omšelý přitom znamená „mechem porostlý“ a mechy, či přesněji řečeno mechorosty, jsou docela zajímavé a okouzlující rostliny.

Charakteristika a výskyt mechorostů

Mechorosty se na Zemi objevily již před stovkami milionů let a na rozdíl od plavuní, přesliček, kapradin a cévnatých rostlin zřejmě nikdy nedorůstaly větších rozměrů, než jak je známe dnes. Pravděpodobně patřily mezi první suchozemské rostliny, souš osidlovaly již v ordoviku v prvohorách.

Zatímco byliny dorůstají většinou velikosti několika decimetrů a dřeviny až desítek metrů, velikost mechorostů měříme v milimetrech nebo centimetrech. Na první pohled jsou téměř všechny zelené a vypadají jeden jako druhý. Ale je to jen zdání.

Na celém světě zřejmě roste více než 20 000 druhů mechorostů. Jen malý zlomek z tohoto množství, asi 860 druhů, můžeme najít i v České republice. Jejich určování není vůbec jednoduché a často se při něm neobejdete bez mikroskopu.

Rostou na loukách, polích, v lesích, sadech, na vyprahlých stepích i pod vodou, mezi dlaždičkami chodníků, na střechách domů a také v korunách stromů, ve studních a jeskyních. Najdete je od nížin až po nejvyšší polohy našich hor.

Čtěte také: Využití červeného dřeva

Věda ještě zdaleka nestačila popsat veškerou mnohotvárnost mechorostů. Také jejich význam a role, kterou hrají v přírodě, ještě nejsou příliš známé. Mechorosty jsou částí přírody ale zároveň životním prostředím pro mnoho dalších skupin organismů. Mechy se podílejí na tvorbě rašeliny a jsou nepřehlédnutelnou složkou horských lesů.

Stavba a rozmnožování mechorostů

Mechorosty se již řadí mezi vyšší rostliny, ale ještě nemají pravé orgány, mají pouze stélku složenou z kořínku, lodyžky a lístečků. Některé mají lupenitou, řasám podobnou stélku, ale většina z nich je členěna na lodyžku, lístky a příchytná vlákna. Jsou to vlastně jakési zmenšeniny kvetoucích rostlin, ovšem s tím rozdílem, že nikdy nekvetou.

Příchytná vlákna (a) slouží mechům k přichycení v substrátu. Lístky (fyloidy, b) na mechové rostlince vyrůstají z lodyžky (c), v níž mohou být jednoduchá vodivá pletiva. Na vrcholu lodyžky též vyrůstají pohlavní orgány (samčí pelatky, nebo samičí zárodečníky - mechové rostlinky jsou obvykle odděleného pohlaví). Mechová rostlinka je tzv. gametofyt (tvoří pohlavní buňky), má polovinu genetické informace - je haploidní.

V jisté fázi růstu vytvoří mechové rostlinky více či méně dlouhé štěty s výtrusnicemi. Po splynutí pohlavních buněk vyrůstá štět (d) s tobolkou (e), v níž se tvoří výtrusy (f). V jejich nitru pak vznikají výtrusy, jimiž se mechorosty rozšiřují. Výtrusy jsou unášeny nejčastěji větrem, méně pak vodou, ale také živočichy včetně člověka. Splynutím pohlavních buněk vzniká štět s tobolkou, který je převážně diploidní (má dvě sady genetické informace).

Ve školních učebnicích se mechorosty obvykle dělí na hlevíky, játrovky a mechy.

Čtěte také: Použití lamino desek dub

Druhy mechorostů a jejich zajímavosti

Na území České republiky se vyskytuje mnoho druhů mechorostů, z nichž některé mají specifické vlastnosti a preference stanoviště. Všechny známé, v Česku rostoucí mechorosty mají česká jména.

Příklady běžných a zajímavých druhů

  • Bělomech sivý: Tvoří zakulacené „polštáře“, které mají šedomodrý nádech.
  • Rašeliníky: Neustále přirůstají a spodní část se rozkládá za nepřístupu vzduchu, čímž vzniká rašelina. Ta se používá například v zahradnictví.
  • Dvouhrotec čeřitý: Vyskytuje se po celé ČR nejčastěji v borových lesích a vytváří rozsáhlé volné trsy o výšce až 12 cm.
  • Kostrbatec zelený: Roste v trávnících, na okrajích cest a u vodních toků. Snadno se šíří a tvoří velké plochy.
  • Děrkavka poduškovitá: Je vhodná na slunná, suchá stanoviště. Tvoří kompaktní polštáře a často se s ní setkáme na střechách.
  • Prutník stříbřitý: Je velmi odolný antropické zátěži a snese častý sešlap.
  • Dřípovičník zpeřený (Schistostega pennata) - „světélkující mech“: Tento subatlantský druh roste ve skalních štěrbinách, jehož prvoklíček zelenožlutě světélkuje.
  • Rody šurpek (Orthotrichum): Zajímavostí jsou nálezy druhů citlivých na znečištění ovzduší, např. šurpek chluponosný (O. diaphanum) a šurpek nízký (Orthotrichum pumillum).

Invazní a vápnomilné druhy

V Českém Švýcarsku se vyskytují také dva druhy invazních mechorostů původem z jižní polokoule, které se do Evropy dostaly díky námořní dopravě. Zvláštností je také výskyt vápnomilných druhů ostrůvkovitě rozšířených v místech vápencových výchozů.

Využití mechů

Mechy se k různým účelům používají už od starověku. Staří Laponci používali mech jako výplň polštářů a matrací. Používal se na těsnění dřevěných staveb či člunů. Záměrné použití mechů není příliš běžné, což je škoda, neboť mechy mají řadu výhod.

Výhody mechového porostu

  • Nevyžaduje hnojení.
  • Mechový „trávník“ není potřeba sekat.
  • Je stálezelený.
  • Mechorosty účinně zadržují vodu.
  • Snižují výpar vody z půdy a půdní erozi.
  • Některé druhy čistí vzduch či na sebe váží CO2.
  • Mohou sloužit jako dobrá tepelná izolace a ochrana střech.

Mechy na střechách

Děrkavka poduškovitá je skalní druh, který tvoří kompaktní polštáře a často se s ní setkáme na střechách. Skalní mechy vydrží velké teplotní výkyvy, kdy okolní skála ve dne dosahuje teploty až 70 °C a naopak snesou i velké mrazy.

Mechové střechy jsou lehké a mohou být levné. Mechové rohože, které lze koupit, jsou snadné na manipulaci a instalaci. Pro nejextenzivnější střešní zahrady se používají mecho-rozchodníková společenstva. Mechová střešní zahrada není náročná na údržbu, nevyžaduje hnojení, pesticidy ani zálivku, protože se na ně používají druhy skalních mechů, které vydrží velké extrémy. Přínosem je velká retenční schopnost mechů, zadrží velké množství vody, a je proto potřeba počítat s nárůstem hmotnosti mechové střechy.

Čtěte také: Široké využití modřínového dřeva

Pěstování mechů

Díky rozmanitosti druhů lze najít vhodné druhy na plné slunce i do stínu. Při výběru mechu pro stanoviště je důležitější dbát na mikroklima stanoviště, než na makroklima regionu. Důležité je množství světla, vlhkost a pH povrchu. Použití živých mechů je limitováno vlhkostí, světlem a pH. Přijímají vodu celým povrchem těla, takže je velmi důležitá vzdušná vlhkost.

Mech je možné vysazovat, nejlépe od října do dubna kvůli vlhkosti. Mech lze koupit nebo nasbírat se souhlasem majitele pozemku. Při sběru se uřízne od povrchu ideálně s trochou hlíny. Stanoviště i mech před sázením navlhčíme a mech přitlačíme k povrchu.

Mech lze vyset ze spor. Mech nasbíráme na podzim, kdy jsou spory zralé, usušíme a rozdrtíme či nahrubo rozmixujeme. Na plochu můžeme umístit několik útržků mechů, které se postupně rozrostou. Růst mechů podpoříme udržováním vlhkosti.

Vlhkomilné mechy je potřeba udržovat vlhké. Tvrdá voda může způsobovat usazování solí na rostlinkách. Z porostu je potřeba odstraňovat spadané listí a větvičky, část však lze ponechat jako zdroj živin. Barevné změny mechu mohou značit zdravotní problém nebo jen určitou životní fázi mechu. Mech začne být matně zelený, pokud je suchý, starý nebo v dormantním stádiu.

Ochrana mechorostů

Pokud sbíráme mech v přírodě, musíme brát na zřetel zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. § 5, který uvádí obecnou ochranu rostlin a živočichů. Podle tohoto zákona jsou všechny rostliny a živočichové chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Mech se nesmí sbírat v místech chráněných území.

Rašeliništní mechorosty na Českomoravské vrchovině

Českomoravská vrchovina patří k oblastem, které jsou v rámci České republiky nejbohatší na rašeliništní biotopy. Ačkoli bylo v minulosti velké množství rašelinišť zničeno a dochoval se jen zlomek původního bohatství, stále zde nacházíme řadu velkých komplexů rašelinných biotopů a téměř bezpočet nejrůznějších zbytků rašelinných luk, drobných pramenišť či zrašelinělých okrajů rybníků.

Systematický průzkum rašeliništních mechorostů na Vysočině začal až po r. 2000, kdy na Českomoravskou vrchovinu přilákal bryology zájem o lokality ohroženého mechu Hamatocaulis vernicosus chráněného v rámci programu Natura 2000. Dále zde proběhlo poměrně intenzivní mapování výskytu ohrožených mechorostů. Pozornost byla věnována především silně a kriticky ohroženým druhům, výzkum však přinesl i poměrně detailní výsledky o rozšíření druhů nižších kategorií ohrožení.

Regionální červený seznam rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny byl vytvořen expertním výběrem na základě znalosti aktuálního rozšíření druhů, velikosti a stavu jejich populací, ohrožení jednotlivých lokalit a osobní zkušenosti autorů. Do práce byly zahrnuty pouze mechy a játrovky rostoucí téměř výhradně na rašeliništích, rašelinných loukách a lučních prameništích. Základem pro vytvoření seznamu byl Červený seznam mechorostů ČR (Kučera et al. 2012), kategorie ohrožení jednotlivých druhů však byly přehodnoceny pro oblast ČMV. Dále byly do seznamu přidány druhy, které sice z celorepublikového hlediska za ohrožené považovány nejsou, avšak v cílovém regionu nejsou příliš hojné.

Regionální červený seznam rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny

Do Regionálního červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny bylo zahrnuto 50 druhů mechorostů (8 játrovek a 42 mechů), z toho 6 druhů do kategorie ohrožení rRE, 4 rCR, 4 rEN, 6 rVU, 13 rLR-nt a 17 rLC-att. U 21 druhů byla kategorie ohrožení zvýšena v porovnání s Červeným seznamem mechorostů ČR.

Po roce 2000 bylo na Českomoravské vrchovině navštíveno 127 lokalit, na kterých se vyskytují druhy z červeného seznamu ČMV. Na 11 lokalitách byl nalezen alespoň jeden druh rCR, na 19 rEN a na 54 rVU. Na 26 lokalitách bylo nalezeno 10 a více druhů z červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny.

Nejvíce ohrožených druhů (19) bylo zaznamenáno v NPR Dářko, kde se nacházejí biotopy vrchovištního i slatiništního charakteru.

Tabulka níže uvádí příklady lokalit a vzácných mechorostů nalezených na Českomoravské vrchovině.

Lokalita Popis Výskyt vzácných druhů
Arnolec: Nad Niklem Prameniště v olšině za rybníkem Nikl. Několik ohrožených slatiništních mechorostů.
Bohdalov: Křesťanova louka Rašelinná louka za bývalou cihelnou.
Borová: Louka u Černého potoka Zbytky rašelinných a podmáčených luk.
Borová: Louky pod koupalištěm Rašelinná louka uprostřed chatové osady. Evropsky významný mech Hamatocaulis vernicosus a několik dalších ohrožených mechorostů.
Borová: Blatina Louka 0,5 km SZ od kóty Betlémský kopec.
Branišov u Jihlavy: U Farského lesa Rozsáhlý komplex luk s prameništi. Evropsky významný mech Hamatocaulis vernicosus a několik dalších ohrožených mechorostů (např. Scorpidium cossonii, Campylium stellatum).
Cikháj: Pihoviny Rašelinná louka s prameništěm. Malá populace evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus, výskyt dalších vzácnějších mechorostů.
Dědová: PP Bahna Chráněná oblast.
Dolní Věžnice: Bejčina Výrazné prameniště v luční enklávě mezi poli. Několik ohrožených slatiništních mechorostů (např. Campylium stellatum).
Doupě: Doupský a Bažantka (PR) Středová část kosené rašelinné louky. Několik ohrožených druhů mechorostů.
Dušejov: Chvojnov (PR) Rašeliniště na pravém břehu Jedlovského potoka.
Herálec (v okr. Žďár n. Sáz.): Kuchyně Rašelinné louky pod hrází rybníka Šantrůček. Výskyt vzácných slatiništních mechorostů (např. Scorpidium cossonii).
Hlinsko: PP Ratajské rybníky Komplex rašelinných luk a rybníků. Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině, výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů (např. Calliergon giganteum).
Hluboká u Krucemburku: Řeka (PR) Komplex slatinných luk. Největší populace evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus na Českomoravské vrchovině, výskyt řady dalších ohrožených mechorostů (Drepanocladus polygamus, Calliergon giganteum, Scorpidium cossonii).
Hojkov: NPP Hojkovské rašeliniště Národní přírodní památka.
Horní Bory: Nad Horníkem Niva drobného potoka vyplněná výjimečným slatiništěm. Několik vzácnějších slatiništních mechorostů (např. Scorpidium cossonii).
Hrutov: PR Na podlesích Rašeliniště a rašelinné louky v údolí. Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině. Výskyt dalších ohrožených druhů (např. Calliergon giganteum).
Jankov: U Milíčovska (PR) Rašelinné louky. Výskyt regionálně vzácných rašeliníků Sphagnum auriculatum a S. flexuosum.
Jedlová: Louky pod Baldou Komplex vlhkých luk.
Jeníkov: PP Louky v Jeníkově Komplex rašelinných luk. Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině, výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů (např. Calliergon giganteum).
Jezdovice: Jezdovické rašeliniště (PP) Chráněná oblast. Výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů (např. Calliergon giganteum).
Jihlávka: V Lisovech (PR) Komplex rašelinných luk. Jedna z největších populací evropsky ohroženého mechu Hamatocaulis vernicosus na Českomoravské vrchovině.
Kadov: malé prameniště na jižním okraji osady Kadůvek Malé prameniště. Výskyt několika vzácnějších druhů mechorostů (např. Calliergon sarmentosum, Philonotis tomentella).
Kaliště (u Humpolce): U Loupežníka Komplex luk s prameništi nad rybníkem Loupežník. Výskyt několika významnějších slatiništních mechorostů (např. Calliergon giganteum, Scorpidium cossonii).
Kameničky: PR Volákův kopec Louky na S a V úpatí Vojtěchova kopce. Výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů (např. Paludella squarrosa).
Kaproun: NPP Kaproun Národní přírodní památka.
Klatovec: Zhejral (NPP/EVL/RBC) Komplex rašelinných luk okolo rybníka Zhejral. Výskyt vzácného mechu Drepanocladus polygamus a několika dalších ohrožených či regionálně vzácných mechorostů (např. rašeliníky Sphagnum obtusum, S. magellanicum a S. teres).
Krouna: Františky Nevelká rašelinná louka.
Kuklík: prameniště na pravém břehu říčky Fryšávky Prameniště uprostřed hospodářské louky. Výskyt několika vzácnějších slatinných mechorostů (např. Scorpidium scorpioides).
Lipnice nad Sázavou: Prameniště Ředkovského potoka Prameniště vedle potoka, pod cestou.
Loučky: Rašeliniště Loučky (PR) Soustava vlhkých luk, bažinných olšin a malých minerotrofních rašelinišť v údolí Loučského potoka.
Malá Losenice: PR Branty Malé prameniště v cípu lesa u V hranice PR. Výskyt několika ohrožených slatiništních mechorostů (např. Scorpidium cossonii, Campylium stellatum).

tags: #druhy #mechorostu #na #strechach

Oblíbené příspěvky: