Komplexní průvodce betonováním podkladního betonu a základové desky

Základ má za úkol rovnoměrně rozložit tíhu stavby na stavební podklad. Dobrý stavební základ je vytvořen ze stabilního, pevného materiálu, k čemuž patří jíl, hlína a kameny. Štěrk, písek a rašelina jsou jako stavební základ nevhodné.

Troška teorie

Základová vrstva je konstrukční vrstva, která nese samotný dům, jeho obvodové stěny. Nyní se bude jednat o zakládání na základových pásech. To, co budeme následně betonovat, není v pravém smyslu základová deska, ale vyrovnávací nebo roznášecí konstrukční vrstva pro stavbu podlah. Stěny jsou v tomto případě neseny základovými pásy a podezdívkou. Jelikož je ale tato konstrukce součástí základového systému, budeme ji i nadále nazývat základovou deskou. Všeobecně používaný pojem "základová deska" vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější (jedná se o jinou konstrukci). Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech.

Před započetím provádění takovéto základové desky je důležité mít dokonale zhutněný podklad, minimalizované sedání a nachystané vyztužení. Výztuž by měl navrhnout projektant. Musí zohlednit rozteče jednotlivých polí, sedání a pohyby terénu a minimalizace smrštění desky, protože v této konstrukci se dilatace neprovádí.

Výhody betonové podlahy

Podlaha je důležitou součástí jakékoliv nemovitosti. Stavební konstrukce, která slouží jako nášlapná a zároveň podkladní vrstva pro výslednou podlahovou krytinu. Dnes se budeme bavit o betonové podlaze s dlouhou tradicí využívané při stavbě libovolných objektů. Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo. Pojďme se nejprve zaměřit na trochu teorie, respektive na to, s jakými klady se pojí betonové podlahy:

  • Mechanické vlastnosti: Můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu.
  • Odolnost vůči vodě: Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou.
  • Akumulační vlastnosti: Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo. Ty oceníte například i u podlahového topení, jelikož podlaha udrží dlouho teplo.
  • Rovinatost: Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m. S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu. U betonu nejsou překážkou ani spády (u anhydritu není spádování možné).
  • Snadná práce: Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu.
  • Cena: Betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.
  • Vysoká odolnost proti plísním: Beton je materiálem, který neplesniví, proto se hodí i do vlhkých prostor.

Kde se betonové podlahy používají?

Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně, v garáži, sklepě i rozlehlé hale - včetně míst s potřebou vysokého zatížení. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy.

Čtěte také: Podrobný průvodce světem vibrátorů na beton

Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů, případně můžete tyto sítě nahradit přidáním vláken do betonu.

Další druhy betonových podlah

Kromě klasické betonové směsi, tzv. cementové mazaniny, se kterou si zvládnete vybetonovat podlahu svépomocí, existují i další druhy betonových podlah. Využít lze výrazně dražší litý beton realizovaný moderními technologiemi, který vyniká vynikající pevností, či anhydritový potěr - další typ lité podlahy, která je na bázi síranu vápenatého, a je známý pro své výborné samonivelační vlastnosti, pevnost i tepelný odpor. Existuje i tzv. suchý potěr vznikající tak, že se vysype cement a umělé kamenivo do obvodové konstrukce a zakončí deskou (zejm. OSB deskou).

Pozor! Zmíněný anhydritový potěr při kontaktu s vodou nabobtnává, plesniví a časem se rozpadá - je proto nevhodný do vlhkých prostor. Má ale o 20 % vyšší tepelnou vodivost než beton.

Co budete potřebovat

Před realizací si nejprve připravte všechno potřebné, ať už jde o náčiní či stavební materiál. Teprve poté se pusťte do samotné činnosti. Zpracování betonu je také omezeno určitým časem, takže hledání věcí na poslední chvíli není ideální.

Stavební materiál

Co se týče stavebního materiálu, nezbytné jsou tři složky: voda, cement a písek. I zde hraje kvalita svoji roli a odráží se do pevnosti výsledného díla. Písek používejte kopaný ve frakci 0/4 mm nebo štěrk frakce 4/8 mm. Pokud jde o cement, ideální volbou je 32,5 R.

Čtěte také: Základy a pokročilé materiály pevnosti betonu

Jestliže vás čeká betonování na hlíně, nezapomínejte ani na podsyp v podání štěrku s frakcí 16/32 mm. Toho budete potřebovat zhruba v tloušťce 10 až 15 cm. Na štěrkovou vrstvu položíme PE fólii, která zabrání příliš rychlému vysušení betonu. Fólie musí mít přesah 20 cm na každé straně.

Nářadí a pomůcky

  • Míchačka
  • Lopata
  • Kolečko
  • Kýbl
  • Ocelové trubky (průměr 2 - 4 cm), ocelový pásek nebo dřevěné hranoly
  • Srovnávací hliníková lať (nebo dřevěná hoblovaná s rovnými hranami)
  • Vodováha
  • Metr
  • Šlauch váha nebo laserová vodováha
  • Kotoučová pila (pro přípravu bednění)
  • Pneumatická hřebíkovačka (pro bednění)
  • Vibrační lať (pro hutnění betonu)
  • Hladítko
  • Hrábě

Příprava podkladu

Základem všeho je příprava na betonování podlahy. Tento proces se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat. Zda jde o prostory v rodinném domě, garáži či staré kůlně. Podle toho musíte nachystat i podklad. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu.

Pokud budete betonovat na hlíně, je třeba pod betonovou vrstvu připravit podsyp štěrkem o frakci 16/32 mm ve vrstvě 10-15 cm.

Při betonování podlahy přímo na základovou desku vyrovnejte podklad a převisy, a to ideálně pomocí jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu. Při aplikaci betonu na polystyren je třeba pokládka tepelné či kročejové izolace (desky musí být natěsno, mezery vyplňte montážní pěnou) a aplikace separační vrstvy.

Při betonování podlahy ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, položte na nosnou konstrukci stropu kročejovou izolaci z minerální vaty pro eliminaci přenášení hluku a vibrací. TIP: Pokud betonujete podlahu ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, je vhodné udělat tzv. plovoucí podlahu. To spočívá v položení kročejové izolace na nosnou konstrukci stropu, na kterou se následně vybetonuje podlaha.

Čtěte také: Průvodce výběrem kotevní techniky

Bednění

Bednění musí být stejně vysoké jako pozdější základová deska. K přípravě bednících desek lze použít kotoučovou pilu - vnitřní rozměr bednění odpovídá velikosti plánovaného základu! Při umisťování desek vždy kontrolujeme správnost úhlů a délku úhlopříček. Uložíme rám bednění na plochu a vyrovnáme jej vodováhou. Upevníme bednění konstrukční ocelí - na vnější straně, protože beton je těžký a při vyplnění rámu by mohl jednotlivé kusy bednění od sebe odtrhnout.

Co se týče přípravy podkladu, upotřebíte také zmíněné ocelové pásky nebo dřevěné hranoly. Ty slouží pro vytvoření srovnávací roviny. Jejich vrchní část pro vás bude stěžejní při stahování betonu. Tyto prvky se snažte dobře ukotvit, aby se vám při stahování nehýbaly. Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy. Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.

Před samotnou betonáží je nutné zkontrolovat pevnost a těsnost šalování, hlavně kotvení vzpěr. Je lepší bednění o něco předimenzovat, než pak nahánět beton po zahradě.

Radonová izolace a inženýrské sítě

Za jednu sobotu jsme vybetonovali jakési obrubníky, které uzavírají obvod domu a mají čistě technologický účel. Srovnal jsem zeminu po kopání kanalizace a zhutnil žábou (nad trubkami opatrně). Následně jsem položil potrubí pro odvětrání radonu. Není to žádná věda. V zásadě páteřní KG potrubí a odbočky s perforovaným potrubím. Konce trubek jsem přibil k zemi hřebíky a zafoukl pěnou.

Do výkopu se vsadí dvě 200mm KG trubky v místě budoucí splaškové a dešťové kanalizace a 4 100mm KG pro různé prostupy. Natáhne se zemnicí pásek a vytáhnou svody hromosvodu a uzemnění. Na svody se použije izolovaný drát, který je asi nejlepším řešením pro ochranu v kritickém místě beton/zemina. Zemnicí pásek se přiváže na zatlučené odřezky drátu cca 10 cm nad dno.

Jdeme na to! Postup betonování podlahy krok za krokem

Nyní můžeme tedy přistoupit k samotnému betonování. Celý postup samozřejmě začíná přípravou betonové směsi. Následuje realizace a nějaké doplňující činnosti na závěr.

1. Míchání betonu

Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K namíchání betonu nasypeme obsah pytle do kolečka a přidáme požadované množství vody. Beton pro základy menších rozměrů namícháme pomocí lopaty v kolečku. Hmota by měla být měkká a plastická. Při přípravě většího množství betonu bude lepší použít míchačku na beton.

K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody. Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká.

Nejprve zapneme mixér a naplníme ho 2/3 celkového množství vody. Pak dodáme betonové kamenivo a nakonec cement. Postupně se přidá zbývající voda. Základem kvalitní podlahy, vysoké pevnosti a odolnosti proti mechanickému opotřebení je důkladné rozmíchání betonu, aby se propojily všechny složky.

2. Lití betonu

Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Místnost si optimálně rozdělte na plochy, ve kterých zvládnete provést aplikaci betonové podlahy vč. vyhlazení během 45 minut. Na daný prostor aplikujte beton - minimální tloušťka podlahy by měla být 4,5 cm, optimální je však 5-7 cm. Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení.

Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci srovnávací latě. Jakmile je povrch rovný, je třeba jej ještě finálně vyhladit ocelovým hladítkem. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne. Na větší plochy lze využít motorové hladičky na beton s velkými listy, které vám ušetří čas i námahu.

My tedy po betonáži necháme beton zavadnout a následně ho kropíme v pravidelných intervalech, řekněme tak jednou za 5 hodin.

3. Zrání betonu

V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu.

Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Aby beton dosáhl těch nejlepších vlastností, je třeba nechat jej důkladně vyzrát.

Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem. Během zrání betonu je třeba zabránit jeho rychlému vyschnutí spojeného s praskáním betonu - proto ho každých pár hodin v prvních 3 dnech lehce zkropte vodou, nebo na podlahu položte navlhčenou geotextilii (zejména na viditelně suchá místa). Ošetřování můžeme provádět různými způsoby: přikrytím geotextiliemi nebo folií, vlhčením.

Je třeba si uvědomit, že se jedná o velkou plošnou konstrukci, která nemá dilatace, smršťovací spáry a je tím pádem velmi citlivá na vznik prasklin. Ty můžeme jednoduše omezit důkladným ošetřováním konstrukce. Praktický tip: Beton je materiál, který se smršťuje a mohou v něm vznikat vlásečnicové trhlinky - zejména během prvního týdne po položení podlahy. Proto je u větších podlahových ploch (nad 35 m2, příp. doporučeno používat smršťovací spáry).

Po 5 dnech odstraníme bednění a můžeme začít připravovat další etapu stavby.

Důležité rady a tipy

  • Teplota: Při teplotách pod 5 °C dochází k postupnému zpomalení hydratace betonu, potažmo jeho zrání. Tento proces se zastavuje kolem 0 °C. Aby podlaha splňovala všechny vlastnosti, kterými beton vyniká, je třeba pustit se do betonování při teplotách přesahujících alespoň 10 °C - tato minimální teplota by pak měla být zajištěna po celou dobu zrání.
  • Poměr směsi: Standardní poměr pro míchání betonu je 1:4 (cement:písek).
  • Konzistence betonu: Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci.
  • Ošetřování betonu: V horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.
  • Zatížení: I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání.
  • Vlhkost: Zároveň si dávejte pozor na zbytkovou vlhkost v podlaze před pokládkou podlahové krytiny. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.

Cena betonování podlahy

V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu.

Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku.

Nakonec je tu i autodomíchávač, v jehož případě se cena za kubík betonu pohybuje od 2 500 Kč. K tomu však musíte připočíst ještě náklady na dopravu a skládání betonu. Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače.

Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé. Když si koupíte zvlášť všechny materiály pro vytvoření betonové směsi, v porovnání s ostatními variantami rozhodně ušetříte. Kubík betonu míchaného v domácích podmínkách vychází od 1 600 Kč.

Orientační ceny

Způsob přípravy betonu Cena za kubík
Pytlovaný beton cca 7 500 Kč
Autodomíchávač od 2 500 Kč (plus doprava a skládání)
Míchání svépomocí od 1 600 Kč

tags: #dobetonovani #pokladniho #betonu

Oblíbené příspěvky: