Dodatečná hydroizolace cihlového zdiva: Komplexní průvodce sanací vlhkých staveb

Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Jestli se vám na stěnách objevují mokré mapy, plísně nebo opadává omítka, je nejvyšší čas zakročit. Tento příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Jsou zde komentovány injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace.

Co způsobuje vlhkost ve starém domě?

U starších staveb, především kamenných domů, se vlhkost objevuje nejčastěji ze dvou důvodů:

• Vzlínání vlhkosti z podloží - voda proniká do stěn a základů kapilárně, protože chybí vodorovná izolace. Dožilost či absence vodorovné hydroizolace a pod úrovní terénu i svislé hydroizolace bývá nejčastější příčinou.
• Kondenzace vlhkosti ze vzduchu - teplý vlhký vzduch se sráží na chladných stěnách, hlavně ve sklepě a málo větraných místnostech. V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu.

Když odhlédneme od havarijních příčin, tedy od možných úniků vody ze zasekaných vodovodních trubek ve zdivu, odpadů, ale i z vysoké vzdušné vlhkosti, která spíše zpomaluje odpařování vlhkosti ze zdiva, pak je vlhkost ve zdivu často způsobena dlouhodobým působením kapilárně vzlínající vlhkosti. Obvodové zdivo suterénu nemusí mít vytvořenou funkční svislou hydroizolaci proti pronikání vlhkosti do zdiva z boku od přilehlé zeminy. Je proto vždy důležité, aby se podlahy a zdi dodatečně izolovaly proti působení zemní vlhkosti novými hydroizolacemi. To znamená, aby došlo k odstranění příčiny zavlhání.

Projevy a důsledky vlhkosti

Na nutnost sanace zdiva nás upozorňuje až projevující se degradace povrchových úprav zdiva vznikem tmavých ploch. Nejrychlejší degradaci omítek a zdicích materiálů způsobuje vysoký obsah vlhkosti a silný mráz. Tento destrukční průběh se odehrává téměř vždy u vnějších povrchů vlhkých obvodových zdí.

Nejčastější projevy vlhkosti ve zdivu zahrnují:

Čtěte také: Průvodce izolací oken

• Bílé solné výkvěty
• Mokrý sokl a opadávající omítka
• Plíseň v rozích nebo za nábytkem
• Zatuchlý zápach ve sklepě
• Studené, vlhké stěny i v obytných místnostech

Jak zastavit vzlínající vlhkost

Vzlínající vlhkost je nejčastější příčinou mokrých zdí ve starých domech. Voda se kapilárně nasává z podloží a postupně stoupá vzhůru do zdiva, protože dříve se domy stavěly bez vodorovné izolace. Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému. Když se přidá sůl obsažená v půdě, která vytahuje vodu ještě výš, vzniká začarovaný kruh - omítky se odlupují, sůl vytváří bílé výkvěty a zdivo nemá šanci vyschnout.

1. Chemická injektáž zdiva

Chemická injektáž je dnes velmi rozšířený způsob, jak ve zdivu vytvořit novou vodorovnou izolaci bez nutnosti větších stavebních zásahů. Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic.

Do spodní části zdi se navrtají otvory, do kterých se aplikuje hydrofobní látka - nejčastěji silikonový krém, mikroemulze nebo pryskyřice. Ta pronikne do pórů a kapilár a po vytvrzení vytvoří bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci.

Příkladem je provedení dodatečné izolace smíšeného zdiva u staršího rodinného domu metodou tlakové injektáže akrylátovými gely v Habrech. Pro vytvoření dodatečné vodorovné izolace do smíšeného a kamenného zdiva proti vzlínající vlhkosti byla zvolena technologie tlakové dvouřadé injektáže akrylátovými gely. Tato injektáž byla kompletně prováděna z exteriéru v úrovni podlah místností. Původní izolace zdiva nebyly při vlhkostním průzkumu nalezeny a i když se vlhkostní defekty v interiéru projevovaly jen velmi málo, z exteriéru bylo patrné, že ke vzlínání vody zdivem dochází podle vlhkostních map na soklové partii a na fasádě domu. Toto riziko, na které byli majitelé domu upozorněni námi provedeným vlhkostním průzkumem, bylo hlavním důvodem provedení dodatečných sanačních a izolačních prací.

Výhody:

Čtěte také: kompletní průvodce dodatečnou izolací

• Minimální zásah do konstrukce, žádné bourání.
• Vhodné pro cihlové i smíšené a kamenné zdivo.
• Rychlá aplikace, kterou lze zvládnout i svépomocí (při dodržení správného postupu).

Na co si dát pozor:

• Je důležité dodržet správné rozteče a hloubku vrtů.
• U hrubého a nepravidelného zdiva může být složitější zajistit rovnoměrné proniknutí látky.
• Vysoká vlhkost nebo zasolení zdiva může ovlivnit účinnost.

2. Mechanické podřezání

Tato metoda spočívá v tom, že se zdivo vodorovně prořízne a do vzniklé spáry se vloží nová hydroizolační vrstva (např. nerezový plech nebo plastová fólie). Vznikne tak nepropustná linie, která fyzicky přeruší vzlínání vody.

Metody mechanického podřezání:

1. Vybourá se vždy několik řad cihel nad plánovanou úroveň hydroizolace v šířce 1 metr, položí se pás hydroizolace, opět se zazdí a vybourá se část zdi vedle. Je to velmi pracná metoda, která ale nevyžaduje žádnou speciální techniku. Při provádění postupujeme tak, že první den se zdivo vybourá a vyzdí pilířky, druhý den se pilířky zaklínují klíny a následně se bourá další část zdiva. Zdivo se musí vždy klínovat, k čemuž existují určené klíny. Na konci se může provést doinjektování vzniklých kaveren, například při podsekávání cihelného zdiva s tím nebývá problém, ale při podsekávání kamenného zdiva nevzniká rovná horní strana vybouraného otvoru. Taktéž pracná, ale svépomocí proveditelná metoda je podřezání ruční ocelovou pilou (lze vypůjčit v půjčovně nářadí).
2. Do ložné spáry zdiva se z boku narážejí desky nerezového vlnitého plechu ručním pneumatickým kladivem nebo strojně. Tento postup odděluje zdivo izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry. Nevýhodou této metody jsou velké rázy při zarážení plechů, čemuž musí vyhovovat statika zdiva. Je nutné, aby ve zdivu byla rovná ložná spára. Je třeba počítat s tím, že ocelový plech tvoří tepelný most ve zdivu.
3. Pomocí strojní řetězové pily se prořízne drážka (opět po jednotlivých záběrech o délce vhodné pro konkrétní zdivo) v ložné spáře zdiva, do které se vloží hydroizolační deska (sklolaminát, plast), sloužící jako hydroizolace a utěsní se klíny a rozpínavou maltovou směsí. Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska. Kolem stěny je nutný rovný podklad pro řezací zařízení.
4. Do stěny je třeba kromě místa řezu vyvrtat druhý otvor pro diamantové lano, to se nasadí na kladky a navleče na hnací kolo. Tímto způsobem lze řezat i betonové konstrukce a zdivo bez ložné spáry. Pro podřezání zdiva potřebujete hodně prostoru a většinou i přístup z obou stran zdi.

Nepropustnou izolaci je poté třeba uvnitř domu napojit na hydroizolaci podlahy a zvenčí na svislou obvodovou hydroizolaci, která je vyvedena až na povrch, protože jinak by vlhkost pronikala kolem nepropustné překážky a do domu se i tak dostala. U starých domů se smíšeným nebo kamenným zdivem je třeba podřezání vždy dobře zvážit. V takovém případě bývá bezpečnější oslovit odbornou firmu, která zhodnotí stav konstrukce a navrhne optimální způsob provedení.

Výhody:

Čtěte také: postup pro snížení hluku z WC potrubí

• Při správném provedení poskytuje trvalou a velmi účinnou ochranu.
• Funguje bez závislosti na vlhkosti nebo typu zdiva.

Nevýhody:

• Technicky náročné a časově zdlouhavé.
• Vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, aby nedošlo k porušení statiky.
• Méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi.

3. Elektroosmóza

Elektrofyzikální metoda využívá slabý elektrický proud, který v kapilárách zdiva mění směr pohybu vody - místo aby stoupala vzhůru, je tlačena zpět do země. Do stěn se instalují elektrody propojené s řídicí jednotkou. Systém pracuje trvale a nevyžaduje zásadní stavební zásahy.

Výhody:

• Šetrné řešení vhodné pro historické budovy a památkově chráněné objekty.
• Nezasahuje do zdiva mechanicky.
• Funguje dlouhodobě, pokud je systém udržovaný.

Nevýhody:

• Vyšší pořizovací cena zařízení.
• Účinnost se může lišit podle typu a zasolení zdiva.
• Potřebuje trvalé napájení a občasnou kontrolu.

Odvlhčení základů a spodní stavby

Zastavit vzlínání ve zdivu je jedna věc - ale bez ochrany základů a okolního terénu může být veškerá práce zbytečná. Základy starých domů bývají bez jakékoli izolace, a pokud se k nim voda z terénu dostane, vlhkost se bude tlačit znovu do stěn, soklu i podlah. Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit. Účelem hydroizolace základů je ochrana stavby nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu.

1. Obkopání základů a svislá hydroizolace

Svislá hydroizolace zdiva je metoda a způsob izolace vlhkého zdiva, která se používá zejména v případech, kdy je nutné izolovat vlhké zdivo nacházející se pod úrovní terénu. Typickým příkladem může být izolace sklepních prostor, které jsou díky svému charakteru velmi náchylné na průnik vlhkosti. V případě přístupného obvodového zdiva z vnější strany se odvlčení sklepních prostor objektu pomocí metody svislé hydroizolace zdiva provádí odkopem přilehlého terénu spodní stavby.

Tento krok spočívá ve vykopání úzkého výkopu kolem domu - vždy po částech, aby nedošlo k sesuvu půdy nebo porušení statiky. Poté se očistí zdivo až na kámen nebo cihlu, odstraní se staré zbytky omítky a povrch se penetruje. Pak přichází na řadu hydroizolace:

• Tradiční variantou jsou asfaltové pásy (IPA) natavené hořákem.
• Modernější a jednodušší metodou je tekutá guma Kanada - asfaltová emulze, kterou můžete aplikovat jak štětcem, tak nástřikem a případně ji vyztužit geotextilií.

Výhody tekuté gumy:

• Dokonale přilne i ke starému a nerovnému zdivu.
• Je pružná - zvládne drobné pohyby zdiva bez prasknutí.
• Dá se aplikovat i v těžko přístupných místech.
• Odolává vodě, UV záření i mrazu.

Důležité je izolaci vytáhnout nad úroveň podlahy interiéru, aby byla napojena na případnou vodorovnou injektáž. Tím se vytvoří kompletní vodotěsná vana. Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm.

V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Vnitřní hydroizolace se obvykle provádí pomocí tuhých hydroizolačních malt na minerální bázi. Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí. Izolace vlhkého zdiva tak končí také úspěchem.

2. Nopová fólie a drenážní systém

Po aplikaci izolace je potřeba ji chránit před mechanickým poškozením a zároveň zajistit, že voda bude od základů odváděna pryč. Nopová fólie se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy. Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Drenážní výkop se vyplní kamenivem, na němž je uložena vrstva menších kamenů, horních asi pět centimetrů tvoří vrstva hlíny, která se nakonec zatravní. V současné době se nejvíce používají perforované drenážní roury uložené na dně výkopu, které jsou pak zasypány hrubým štěrkem a zahrnuty zeminou. Výkop by měl být od základů vzdálen aspoň 80 cm. Drenážní trubka se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. Horní konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Drenážní trubka musí mít spád a vést do vsakovací jámy nebo kanalizace. Geotextilie zabrání prorůstání kořenů a narušování drenážního systému vegetací. Nedoporučuje se obalovat geotextilií samotnou drenážní trubku, protože pak by se perforace (otvory v drenážní hadici nebo trubce) mohly ucpat a systém by přestal správně fungovat.

3. Odizolování podlahy a soklu

Zapomínat by se nemělo ani na podlahu. Ve starých domech často najdeme pouze udusanou hlínu, škváru nebo beton bez izolace. Vlhkost pak proniká zespodu a obejde nově izolované stěny. Izolace podlahy, podle návrhu, je klíčová.

Postup:

• Odstranit staré vrstvy až na zhutněné podloží.
• Položit podkladní beton nebo štěrkopísek.
• Nanést hydroizolační vrstvu z tekuté gumy.
• Na ni položit novou betonovou desku s izolací (tepelnou i proti vlhkosti).

Nezapomeňte na napojení: Spojte izolaci podlahy se svislou izolací stěn i vodorovnou injektáží - vytvoříte tak ucelený systém, který zabrání jakékoliv cestě vody.

4. Hydroizolace sklepa

Sklepní prostory jsou specifické - kombinují se zde problémy s vlhkostí vzlínající, tlakové vody a kondenzace. V suterénních prostorech, kam proniká tlaková či tekoucí voda, je technologie provedení svislé hydroizolace zdiva ideálním řešením.

Možnosti řešení:

• Venkovní izolace (obkopání + stěrková izolace + drenáž).
• Vnitřní tanking - cementové hydroizolační stěrky (když nelze sklep obkopat).
• Chemická injektáž stěn a podlahy.
• Řízené větrání a odvlhčovače vzduchu.

Příkladem komplexního řešení je sanace sklepa v činžovním domě. Proto, aby byt v suterénu byl dlouhodobě obyvatelný, byl použit systém sanace kombinující hydroizolaci a ochrannou funkci a nebyla řešena hydroizolace budovy zvenčí. Vnitřní hydroizolace se obvykle provádí pomocí tuhých hydroizolačních malt na minerální bázi. Bylo doporučeno použít kombinaci, která je chytrá a zároveň se snadno aplikuje. Tento systém se skládá z vnitřního hydroizolačního systému, jehož součástí je materiál MB 2K, který je určen k přemostění trhlin a zároveň je testován na nepropustnost radonu. Další součástí systému je pak sestava desek Power Protect [eco], zaručující ekologický a ekonomicky udržitelný systém sanace.

Postup sanace sklepa (příklad):

1. Příprava podkladu: Cílem je zajistit vnitřní hydroizolaci výtečnou přilnavost na pevném podkladu, prostém všech nepevných a prachových částí.
2. Penetrace: Provede se penetrace Kiesolem MB.
3. Vyrovnání podkladu: Můstek a vyrovnání podkladu kombinací materiálů WP Sulfatex a WP DS Levell.
4. Hydroizolační vrstvy: Na vyzrálou vyrovnávací vrstvu se nanáší kontaktní nátěr MB 2K a následně dvě hydroizolační vrstvy stejného materiálu.

Doplňková opatření a časté chyby

1. Kondenzace

Kondenzace je tichý zabiják zdravého vnitřního prostředí. Nejčastěji ji poznáte podle plísní v rozích, za skříněmi nebo na stropě.

Co pomáhá:

• Krátké a intenzivní větrání 2-3× denně.
• Vytápění i málo používaných místností.
• Vhodné zateplení (např. vnější minerální vata nebo vnitřní kapilárně aktivní desky).
• Odsávání vlhkosti (ventilátor v koupelně, digestoř v kuchyni).
• Řízené větrání nebo rekuperace.

2. Sanační omítky

Pomáhají zdivu dýchat a vizuálně zlepšují stav. Ale pozor - neřeší příčinu, používají se až po izolaci. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy. Majitelé mají v budoucnu plán objekt z venkovní strany zateplit. Po našem zákroku to již bude možné bez rizika akumulace vlhkosti v interiéru objektu a zhoršení stavu interiéru po zateplení.

3. Protiplísňové nátěry

Užitečné na lokální likvidaci plísní. Nezapomeňte ale odstranit příčinu vlhkosti - jinak se plíseň vrátí.

4. Úprava terénu

Zemina nebo dlažba kolem domu musí mít sklon od objektu. Opravte okapy a svody, které odvádějí vodu přímo k základům - častý a podceňovaný problém. Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí.

Důležité upozornění a doporučení

Před zahájením jakékoli sanace je důležité určit hlavní příčinu. Jiný postup zvolíte u zemní vlhkosti, jiný při problémech s větráním nebo špatným odvodněním terénu. Bez správné diagnózy budete jen zbytečně utrácet za neúčinná řešení. Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací. Přitom mají být zohledněny faktory technické, ale i hledisko ekonomické a požadavky památkové péče. Tyto směrnice poskytují jen vodítko pro posuzování zdiva a přehled diagnostických metod. Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace.

Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předpokládá odkrytí základů. Stará chalupa pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně i spadnout. Předejít tomuto riziku lze tak, že budete dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech.

Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody.

Suchý dům není luxus, ale základ zdravého bydlení. Hydroizolace staršího domu je výzva, ale rozhodně ne neřešitelná. Pokud víte, odkud vlhkost přichází, a použijete správné metody - zvládnete hodně i bez pomoci firmy. A právě v tom vám může pomoci hydroizolace tekutá guma - moderní, snadno aplikovatelný materiál pro vodotěsnou izolaci základů, sklepů i podlah.

tags: #dodatecna #hydroizolace #cihelneho #zdiva

Oblíbené příspěvky:

• Řešení pro zpevněné zelené plochy
• více o škrabce na pórobeton
• Dřevovláknitá izolace pro tichý domov
• montáž revizních dvířek do SDK a zdiva
• Zjistěte, jak získat nejvýhodnější nabídku na opravu střechy