Jak rozdělat oheň: Průvodce pro přežití a grilování

Ať už se ocitneme v přírodě a potřebujeme rozdělat oheň, nebo si chceme užít příjemné posezení u grilu, je dobré vědět, jak oheň správně rozdělat. Rozdělání ohně je jednou z nejdůležitějších dovedností pro přežití v lese, protože oheň poskytuje teplo, ochranu a místo, kde lze v případě nouze vařit a sterilizovat nástroje. I v moderní době, kdy máme k dispozici mnoho pomůcek pro zapálení táboráku, je důležité znát základní principy a techniky.

Základní principy a příprava

Prvním klíčem k zaručenému rozdělání ohně jsou vědomosti. Čím víc toho víte o mechanismu hoření, o vlastnostech různých materiálů a přírodnin, tím budou vaše šance uspět vyšší i navzdory horšícím se podmínkám. Druhým klíčem je příprava. Trempové u sebe vždy nosili krabičku s proprietami na rozdělání ohně, které si sami vyráběli a připravovali. Takovou krabičku ocení každý turista, který s táborákem ve svých plánech počítá. Sbalte si správné prostředky pro rozdělání ohně dle ideálního scénáře, nouzové troudy a pro větší ohně i nástroje pro přípravu dříví. Přípravou se ale rozumí i chování po celou dobu samotného treku. Posledním klíčem jsou zkušenosti. Bude skvělé, že si tento článek přečtete a že se na cestu dobře vybavíte. Ale pokud si nic z toho předem nevyzkoušíte a křesadlo poprvé vytáhnete až do ostré akce, bude vám nejspíš k ničemu.

Tradiční a improvizované techniky rozdělávání ohně

Zápalky a zapalovače mohou být vrtkavé - a snadno se ztratí nebo namočí! Existuje mnoho technik rozdělávání ohně bez zápalek nebo zapalovače, které se vážou k prostředí, kde ho chceme rozdělat. Pojďme se podívat na jednotlivé ohňotvorné techniky od nejjednodušších po ty komplikovanější.

Zapalovače a sirky

• Zapalovač: Zapalovač se stal součástí výbavy všech trampů a v outdoorové výbavě si vydobyl zasloužené místo, protože oheň se zapalovačem rozdělá (snad) úplně každý. Vždy je dobré s sebou mít i záložní zapík, protože k výrobě těch nejlevnějších se používají laciné díly a materiály zamýšlené pro jednorázové použití. Prasknutí a následný únik plynu po pádu, vylomení křesacího mechanismu nebo nějaká jiná závada vás pak ani v nejdivočejší divočině o oheň nepřipraví. Tryskový zapalovač PowerLighter III od švédské značky Primus patří k tomu nejlepšímu na trhu.
• Sirky: Obyčejné sirky tu jsou s námi už od roku 1832, ale co je trochu vylepšit? Vítr na horské mýtině se točí dokola a sfoukává plamen sirky, jen co člověk škrtne. Upgradem mohou být sirky určené do vlhka. Čapnout balíček obyčejných sirek z kuchyně je hračka, ale na jejich použití v přírodě budete potřebovat buď opravdu dobré počasí, nebo pořádnou dávku trpělivosti. Větruodolné sirky jsou praktičtější variantou, ale uznáváme, že klasika ze Sušice v kapsách trampů asi ještě chvíli zůstane. Obyčejné sirky stojí zlomek a vždy se dá škrtnout více sirkami naráz, udělat z rukou závětří, prostě zaimprovizovat.

Křesadlo

Milujete oheň a oheň miluje vás? Pak už jste o křesadle určitě slyšeli. A jestli ne, je na čase to vyzkoušet, protože narozdíl od zapalovačů a sirek z křesadla dostanete jen jiskru a k plamenu se budete muset probojovat svépomocí. Křesadla tu jsou s námi od pravěku, ale prošla významnou modernizací a do krosen se vrátila s nevídanou oblibou. Vše záleží na troudu, kterému se budeme ještě věnovat v další kapitole. Jako první je potřeba najít suchý, vláknitý materiál, do kterého jiskry zapadnou a zůstanou v něm. Ať už použijete přiložený škrtací plíšek, nebo třeba hranu na hřbetu nože (nikdy ne ostří, prosím!), snažte se jiskry koncentrovat na jedno místo. Do troudu si můžete trochu magnézia předem naškrábat, pomůže vám v další fázi hoření. A pokud je váš troud náchylný na rozsypání, přiložte k němu křesadlo tak blízko, jak jen to je možné, a zatáhněte za tyčinku proti hraně. Tyčinky křesadel jsou vyrobeny z různých materiálů, ale fungují vlastně docela podobně - např. křesadlo FireSteel je vyrobeno z hořčíkové slitiny, vydrží 3000 zážehů a hodí jiskru o teplotě až 2980 °C. To je například dost, abyste s ním zapálili plynový vařič na jedno křesnutí, bez nutnosti rozdělávání ohně.

Tření dřev a křesání křemeny

Tohle je varianta spíše pro fajnšmekry a pro ty, co si potrpí na tradici. V televizi sice tření dřev vypadá stylově, ale pokud nejste zrovna Bear Grylls, připravte se na hodiny a hodiny úmorné práce. Vyřezávání dřev všemožných tvarů a tvrdostí, desítky zmařených pokusů. Tření dřev a křesání křemeny patří k velmi primitivním způsobům rozdělání ohně. Primitivní v tomto případě ale neznamená snadný. U obou se dost zapotíte. Ovládnout tření a vytvořit pohybem uhlík, se neobejde bez kapky potu. A to ani v případě, že si pomůžete lukem s tětivou. Křemeny zase hází jiskry tak slabé, že jen velmi těžko najdete dostatečně vznětlivý a drobný troud, abyste z drobounké částečky zažehli pořádný oheň. Dříve se tradičně využívala i metoda křesání železa o pazourek, ale jiskry byly mnohem slabší než od moderních křesadel - jediný vhodný troud tedy bylo doma vyrobené práchno. Práchno je kus plátna, džínoviny či jiné bavlněné látky, která se v podstatě „udí“ v plechové krabičce, dokud nevznikne zuhelnatělý materiál, ve které se snadno zachytí jiskra a lépe žhne.

Čtěte také: Dřevotříska a reakce na oheň

Nejznámější jsou třecí techniky a ty všechny vychází ze základu, kterým je vrtání dřevěného dřívka jiným dřevěným dřevem. Je to set, který se skládá z ohnivé desky a vrtáku. Funguje to tak, že se udělá jamka, do ní se zasune vrták a vrtí se. Jinou technikou je křesání, buď kameny, nebo ocílkou, kdy křísnutím vytvoříte jiskru a ta zapálí oheň.

Rozdělání ohně s baterií a ocelovou vlnou

Oheň bez zápalek nebo zapalovače rozděláte tak, že nasbíráte suchou trávu, listí nebo klacíky a vytvoříte troud. Třete oba hroty devítivoltové baterie o kousek ocelové vlny, abyste vytvořili tření a zapálili jiskru. Nejprve si ze suché trávy, listí nebo klacíků vytvořte malé troudové hnízdo. Vezměte 9voltovou baterii a třete dva kruhové přijímací hroty o kousek ocelové vlny, abyste vytvořili tření. Jemně foukejte na ocelovou vlnu, abyste podpořili růst a šíření plamene. Můžete přiložit kovový obal od žvýkačky a přidržet jej na svorkách baterie.

Rozdělání ohně pomocí lupy, ledu nebo vody

Ujistěte se, že je jasný den s minimem mraků, jinak tato metoda nebude fungovat. Chcete-li rozdělat oheň pomocí lupy, nakloňte lupu směrem ke slunci, dokud se neobjeví malý kruh zaostřeného světla. Podržte čočku nad malým svazkem troudu, dokud se z něj nezačne kouřit a nezačne hořet. Možná budete muset vyzkoušet různé úhly, abyste vytvořili co nejvíce zaostřený paprsek světla. Možná budete muset strany kusu ledu oholit nožem, tmelem nebo kamenem, abyste vytvořili kruhový tvar. Teplem rukou ledovou čočku hladce roztavte. Poté držte ledovou čočku kolmo ke slunci, abyste na troud zaměřili paprsek světla jako u lupy. Naplňte uzavíratelný sáček do poloviny vodou. Otáčejte sáčkem, dokud se nevytvoří tekutá koule, a podržte ji na slunci. Možná budete muset upravit úhel, dokud nezískáte stabilní a silný paprsek světla, podobně jako u ledové nebo skleněné čočky.

Rozdělání ohně s manganistanem draselným a glycerinem

Vezměte plochý kámen a nasypte na něj množství manganistanu draselného o velikosti čtvrtiny. Přidejte stejné množství glycerinu a počkejte několik minut.

Ohnivý píst

Ohnivý píst je malý válec, který stlačuje vzduch a vytváří teplo. Do pístu vložte malé množství troudu nebo zuhelnatělé látky. Rychle stiskněte píst, aby se troud zapálil. Možná budete muset vzít malou tyčinku nebo nůž, abyste vyhrabali plamen z pístu a přenesli ho na svazek troudu.

Čtěte také: Požární vlastnosti OSB desek

Troud a podpal

Význam lidově známého slovní spojení je jasný. Co přesně ale takový troud vlastně je? V podstatě cokoli, co je snadno zápalné a dokáže zachytit jiskru. Troudů existuje několik druhů a s každým je potřeba se naučit pracovat. Záleží samozřejmě na tom, kdy, kam a na jak dlouho vyrážíte. Troudem rozdělávání ohně nekončí. Jakmile se objeví první plamen, je potřeba ho začít živit stále většímu kusy dřev, abychom si ho udrželi. V suchém letním lese to bude hračka, ale správný tremp se vždy připravuje na nejhorší. Zápalky a zapalovače však mohou být vrtkavé - a snadno se ztratí nebo namočí! Oheň bez zápalek nebo zapalovače rozděláte tak, že nasbíráte suchou trávu, listí nebo klacíky a vytvoříte troud.

Kvalitní palivo je pro úspěšné grilování podstatné. Trh se však chlubí hned několika druhy. Novopečený majitel grilu na dřevěné uhlí se v takové situaci snadno ztratí a nechá se při nákupu ovlivnit silou vystavěného marketingu. První krok by se měl týkat rozhodnutí, zda k zátopu využijete brikety nebo klasické uhlí. Naopak brikety nám budou hořet dlouho, poskytnou příjemnější vůni, nižší dýmivost, ale s jejich zapálením je to o něco složitější.

Vytvořte z připraveného otopu pomyslnou pyramidu do celkové výšky 5 centimetrů a dovnitř vložte pevný podpalovač. Žhavé uhlíky přeneste do troudového hnízda. Z provázku od tkaničky, kořínků nebo rostlinných vláken vyrobte dlouhý provázek, který připevníte na každý konec ohebného klacku. Najděte si kus dřeva na základnu a vyřízněte do něj zářez ve tvaru písmene V, na který položte troud nebo podpalovač.

Výběr dřeva a paliva

Pozor, legálně je v lese možné sbírat pouze dřevo do 7 cm v průměru. Silnější už je technickou surovinou, která patří majiteli lesa. Základem je vybírat suchý materiál a dělit ho na správné kupičky - kůra, chrastí, nalámané větve, naštípaná polínka. Obvykle se suchý klacek pozná tak, že při zlomení hlasitě praskne. Nevyplatí se brát větve ležící na zemi, budou provlhlé a ztrouchnivělé. V zasněženém nebo deštivém lese může být jedinou cestou štípaní dřeva a využívání sušších středů. Připravte se, že oheň bude kouřit, budete ho co hodinu rozfoukávat a dost možná vám za noc párkrát zhasne. Mějte proto připravený suchý troud a chrastí, abyste spánek nemuseli přerušovat na moc dlouho.

Ke grilování lze naprosto bez obav použít i klasické dřevo. V takovém případě se zaměřte výhradně na dub nebo olivovník. Dřeviny tohoto typu mají tendenci hořet pozvolna a poskytovat příjemnou vůni. K menším grilům se pak dají využít i skořápky kokosových ořechů.

Čtěte také: Požární vlastnosti laminované MDF

Grilování a regulace ohně

Sezóna příjemné vůně grilovaného masa, zeleniny a kapající marinády je v plném proudu. K posezení u dobrého jídla pod širým nebem není třeba hledat důvod, jen je dobré vědět, jak se před ostatními nezahanbit a oheň v grilu správně rozdělat. Přinášíme vám podrobný postup vedoucí k těm nejlepším gurmánským zážitkům.

Gril na dřevěné uhlí je pro opékání masa připravený ve chvíli, kdy se na povrchu objeví malá vrstva šedého popela. Pokud máte v plánu opékat filety z ryb nebo tenké plátky masa, lze využít začínajícího prudkého ohně. Hamburgery nebo silnější steaky potřebují trpělivé a pečlivé zacházení.

Kvalitní gril na dřevěné uhlí bude disponovat otvory pro přímý přívod vzduchu. Stačí ventil více pootevřít a oheň okamžitě zesílí. Regulace funguje v naprosto stejném principu i v opačném požadavku. Ke snížení sálavosti ohně postačí průduch přivřít. Vylepšete si tento čichový zážitek a přihoďte do ohně několik slabších kousků třešňového nebo jabloňového dřeva.

Tabulka vhodného paliva pro grilování:

Bezpečnost a pravidla rozdělávání ohně

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, jak se tak říká. Nezřídka se stává, že využije nepozornosti svého pána a vymkne se kontrole. Od toho však existují pravidla, která by nechtěné nehodě měla zabránit. Selský rozum říká, že s ohněm jsem opatrný, mám připravenou vodu na hašení a nepouštím ho nikdy z očí. Bez ohledu na své zkušenosti si ke každému grilování připravte rozprašovač s vodou. Oheň se může nekontrolovatelně zvětšit a v takové situaci je každý účinný pomocník skvělým bezpečnostním opatřením.

V ČR je zakázáno rozdělávat a udržovat oheň v lese a dalších 50 m od něj. Pod tučnou pokutou. Výjimkou jsou speciálně vyhrazené prostory, většinou trvalá ohniště na relativně bezpečných místech nebo ohniště u přístřešků. Pokud se ocitnete na soukromém pozemku, je oheň možné rozdělávat až po souhlasu majitele. V CHKO a národních parcích jsou pravidla ještě přísnější - oheň je zde zakázáno rozdělávat celoplošně, les neles. A takto plošně může být vyhlášen zákaz ohňů v přírodě i krátkodobě, typicky v období sucha a zvýšeného rizika požárů v létě. To se týká jak lesa, tak i například kouření v parcích nebo pálení listí na zahradách.

A stejně jako je po každé party potřeba uklidit, když končí táborák, je potřeba ho uhasit. Bez toho si koledujete o malér - zahoření kořenů nebo rozfoukání ohně větrem, což může způsobit nedozírné škody. Nejlepší je donést vodu z blízkého potoka a hasit tak dlouho, dokud se z ohniště nepřestane kouřit.

tags: #jak #rozdelat #ohen #s #pomoci #omitky

Oblíbené příspěvky:

• Moderní lišty bez rozku – řešení pro váš domov
• epoxidové lepidlo
• Cena palubek v Liberci
• Protipožární sádrokarton odolný proti vlhkosti
• Police od AtmoWood