PergolyNový slovenský stavební zákon: Revoluce v povolovací dokumentaci a digitalizace stavebnictví
Slovensko vstupuje do nové éry stavebnictví, když nový slovenský stavební zákon, účinný od 1. dubna 2025, slibuje méně papírování, kratší lhůty a digitalizaci. Tato nová úprava mění zásadně nejen povolovací procesy, ale bude mít vliv i na developery, stavební firmy a celý proces výstavby od projektování stavby až po její kolaudaci.
Zjednodušení a digitalizace povolovacího procesu
Dlouhodobým problémem na Slovensku jsou nepřiměřeně dlouhé povolovací procesy. Podle studie Světové banky z roku 2024 trvá povolovací proces do vydání stavebního povolení průměrně v Bratislavě více než 600 dní. Celkově se Slovensko řadí na světě na 146. místo v rychlosti vyřízení stavebního povolení a předběhly ho například i Pákistán nebo Mozambik. Nový stavební zákon řeší tento problém hned několika změnami.
Za nejvýznamnější změnu můžeme považovat sloučení územního a stavebního řízení do jednoho řízení - řízení o stavebním záměru. Nově už stavební záměr nemusí projít dvěma separátními řízeními, což výrazně zkrátí dobu potřebnou k získání povolení. Povolovací procesy trvají na Slovensku příliš dlouho často i kvůli tomu, že stavebník nedokáže získat závazné stanovisko od dotčeného orgánu nebo dotčené právnické osoby. Dosavadní zákon totiž dostatečně nemotivoval úřady, aby vydaly stanovisko včas. Nově, zákon stanoví tzv. fikci vydání souhlasu.
Elektronizace řízení a Portál výstavby
Ke zjednodušení celého řízení má přispět i jeho elektronizace. Slovensko spustilo Portál výstavby, digitální prostor, kde se shromažďují všechny potřebné dokumenty, povolení a podání v elektronické formě. Prostřednictvím tohoto systému budou stavebníci podávat žádosti o vydání stavebního záměru, předkládat projektovou dokumentaci, získávat závazná stanoviska a provádět mnohé další úkony.
V obou zemích (Česko i Slovensko) je tedy do budoucna směr jasný - kompletní digitální stavební řízení jako standard. Už dnes většinu věcí můžete vyřídit online.
Čtěte také: Vše o projektové dokumentaci Junior
Fikce souhlasu pro urychlení povolování
K urychlení povolování staveb by měla pomoci i tzv. fikce souhlasu. Na Slovensku jsou dotčené úřady, orgány nebo právnické osoby povinny v rámci projednání stavebního záměru vydat závazné stanovisko, resp. právnické osoby závazné vyjádření, do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo u složitých staveb do 60 dnů. Pokud nevydají závazné stanovisko/vyjádření v těchto lhůtách, předpokládá se, že nemají připomínky ani požadavky k obsahu stavebního záměru, resp. k zapracovaní do projektu stavby (až na výjimky u dotčených orgánů, kdy zvláštní předpis stanoví jinak).
Omezení účasti spekulativních subjektů
Podle dosavadní úpravy do řízení často vstupovaly i osoby, které objektivně nemohly být výsledným rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech. Stavební úřady musely prokazovat, že ve skutečnosti nejsou zákonnými účastníky řízení, protože jejich práva nebyla rozhodnutím nijak dotčena. To zatěžovalo stavební úřady, prodlužovalo řízení a zvyšovalo to i náklady na straně stavebníků. Stavební úřady již ale nebudou přihlížet k návrhům, připomínkám a námitkám účastníků řízení, kteří sledují jiný cíl, než je ochrana práv a jejich právem chráněných zájmů, nebo které nesouvisejí s předmětem řízení. Stavební úřady nepřihlédnou ani k opakovaným podáním, pokud o nich již bylo rozhodnuto. Také se už nebudou zabývat anonymními podáními.
Dopady na developery a stavební firmy
V důsledku nového slovenského stavebního zákona budou developeři a stavební firmy nuceny přehodnotit své zažité postupy. Za to při správné přípravě a dodržování nových pravidel mohou developeři očekávat efektivnější a předvídatelnější průběh stavebních projektů. Podnikatelské prostředí na Slovensku mimořádně potřebuje pro-růstové pobídky. Nový stavební zákon rozhodně má potenciál být velmi prospěšným nástrojem pro developery, díky kterému mohou realizovat kvalitní a udržitelné projekty.
Projednání stavebního záměru na Slovensku
Pokud chcete stavět na Slovensku, měli byste před řízením iniciovat projednání stavebního záměru. Když máte stanoviska pohromadě, vypracujete (vy nebo váš projektant) zprávu o projednání stavebního záměru. V této zprávě byste měli vyhodnotit uplatněná stanoviska a vyjádření. Následně v řízení o stavebním záměru předložíte stavebnímu úřadu spolu se stavebním záměrem i zprávu o projednání stavebního záměru. Po vydání rozhodnutí o stavebním záměru požádáte stavební úřad o ověření projektu stavby.
Institucionální reforma
Na Slovensku v prvním stupni v rámci přeneseného výkonu státní správy nadále jednají a rozhodují obce v pozici stavebních úřadů. Vznikl také nový slovenský ústřední orgán státní správy - Úřad pro územní plánování a výstavbu.
Čtěte také: Česká právní úprava stavební dokumentace
Definice stavby a drobné stavby
Jedním z méně nápadných, ale v praxi zásadních rozdílů je samotná definice stavby. Proto mobilní dům může být v Česku bez problémů považován za stavbu, zatímco na Slovensku se stejný objekt může definici stavby vymykat - a tím i celému režimu povolování.
Nový slovenský stavební zákon rozšířil také definici drobné stavby. Tou už není jen doplňková stavba k hlavní stavbě, ale každá stavba, která nemůže podstatně ovlivnit své okolí. Zákon demonstrativně vyjmenovává jako příklady drobných staveb ty, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 50 m2 a výšku 5 m2. Drobnou stavbou je např. i zařízení na výrobu elektřiny, tepla a chladu z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW včetně.
Platnost povolení a černé stavby
Podle nového slovenského stavebního zákona musíte zahájit stavební práce do dvou let, jinak ověřovací doložka (dříve stavební povolení) pozbývá platnosti.
Na Slovensku chtějí radikálně řešit černé stavby bez povolení. Pokud zde někdo od dubna 2025 stavbu, na kterou se už aplikují nové předpisy, postaví nepovolenými stavebními pracemi (bez ověřeného projektu stavby nebo v rozporu s ním), nebude už ji moci následně žádným způsobem dodatečně zlegalizovat. Zjistí-li úřady při výkonu státního stavebního dohledu nepovolené stavební práce prováděné bez ověřeného projektu stavby, stavební inspektor vyzve stavebníka a zhotovitele stavby, aby neprodleně zastavili další nepovolené stavební práce. Pokud i tak nepovolená stavba pokračuje, stavební inspektor to oznámí stavebnímu inspektorátu.
Za zahájení prací se už konkrétně nepovažují třeba ohrazení místa stavby a zřízení staveniště, když vybavujete staveniště potřebným zařízením a vybavením, zajišťujete přístup a příjezd na staveniště či přívod vody a elektrické energie ani když odstraňujete porost na staveništi, provádíte prvotní skrývku půdy, odvážíte odpad z místa stavby anebo když jen stavbu označíte. Zahájením stavby se naopak rozumí „zahájení provádění stavebních prací přímo souvisejících s prováděním stavby“.
Čtěte také: Jak správně připravit dokumentaci k ohlášení stavby
DPH u služeb vztahujících se k nemovitým věcem na Slovensku
Služby vztahující se k nemovitým věcem patří do kategorie služeb, u kterých se při stanovení místa plnění neuplatní základní pravidlo, ale pravidlo vymezené v § 10 ZDPH. Jedná se o výjimku ze základního pravidla. Mezi služby vztahující se k nemovitostem lze zařadit nejen stavební práce spojené s výstavbou nemovitostí, ale i stavební práce, které mají charakter údržby, opravy a rekonstrukce. V § 10 ZDPH jsou jako služby vztahující se k nemovitostem přímo uvedeny služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru.
U služeb vztahujících se k nemovitým věcem se místo plnění podle § 10 ZDPH určí ve státě, kde se nemovitost nachází, a to bez ohledu na skutečnost, kdo je v pozici příjemce či poskytovatele služby. Pro splnění povinností poskytovatele služby vyplývajících ze ZDPH platného v ČR není rozhodující, komu je služba poskytnuta. Tato skutečnost je však velmi důležitá pro posouzení skutečnosti, zda českému plátci - poskytovateli služby vznikla registrační povinnost a s tím související povinnost přiznat DPH platnou v jiné členské zemi, pokud se nemovitost nachází v jiné členské zemi EU.
Příklady určení DPH u služeb souvisejících s nemovitostmi na Slovensku
- Stavební práce pro slovenského podnikatele (neplátce DPH):
Česká stavební firma, plátce, provádí stavební práce pro fyzickou osobu, podnikatele se sídlem na Slovensku, který není dosud registrován k DPH na Slovensku. Jedná se o stavební práce realizované v budově umístěné v Bratislavě, kterou slovenský podnikatel používá k realizaci svých podnikatelských aktivit na Slovensku. Místo plnění se podle § 10 ZDPH určí na Slovensku, tj. mimo tuzemsko, protože budova, na které jsou práce provedeny, je umístěna na Slovensku, tj. mimo ČR. Poskytovatel služby - český plátce přenese povinnost přiznat daň na výstupu na příjemce služby bez ohledu na skutečnost, zda ke dni poskytnutí služby disponuje příjemce služby DIČ přiděleným pro účely uskutečňování DPH v rámci obchodování mezi členskými státy EU.
- Stavební práce na rodinném domě pro slovenského občana:
Česká stavební firma, plátce, provádí stavební práce na rodinném domě pro slovenského občana. Místo plnění se i v tomto případě určí podle § 10 ZDPH mimo tuzemsko, protože rodinný dům, na kterém jsou stavební práce provedeny, je umístěn na Slovensku, tj. mimo ČR. Poskytovatel služby - český plátce v tomto případě není oprávněn přenést povinnost přiznat daň na výstupu na příjemce služby, protože se nejedná o osobu povinnou k dani. Český plátce je povinen se registrovat k DPH na Slovensku a zde mu vznikne povinnost přiznat daň v souvislosti s poskytnutím stavebních prací.
- Projekční práce pro osobu registrovanou k DPH v EU (Slovensko):
Česká projekční kancelář, plátce, realizovala pro osobu registrovanou k DPH v EU projekční práce týkající se výstavby výrobní haly. Výstavba projektovaného objektu bude provedena na Slovensku. Místo plnění se určí podle § 10 ZDPH mimo tuzemsko, protože výstavba výrobní haly (nemovitosti) bude realizována na Slovensku. Vzhledem k tomu, že předmětná služba byla v tomto případě poskytnuta osobě povinné k dani se sídlem na Slovensku, dojde k přenesení povinnosti přiznat daň na výstupu u takto poskytnuté služby z poskytovatele služby na příjemce služby. Osobou, která je povinna přiznat na Slovensku daň, je příjemce služby osoba registrovaná k DPH na Slovensku.
- Projekční práce pro jiného podnikatele (Slovensko, neregistrovaný k DPH):
Česká projekční kancelář, plátce, realizovala pro jiného podnikatele se sídlem na Slovensku projekční práce týkající se rekonstrukce sídla firmy. Příjemce služby je na Slovensku registrován k dani z příjmů, ale není registrován k DPH. Rekonstruovaný objekt se nachází na Slovensku. Místo plnění se podle § 10 ZDPH určí v jiné členské zemi, tj. mimo tuzemsko, protože sídlo firmy, příjemce služby, se nachází na Slovensku, tj. mimo tuzemsko. Ve shodě s úpravou obsaženou ve slovenském právním předpise upravujícím oblast DPH (slovenský ZDPH) dojde i v tomto případě k přenesení povinnosti přiznat daň z českého poskytovatele služby na příjemce - slovenského podnikatele.
- Projekční práce pro slovenského občana:
Česká projekční kancelář, plátce, realizovala pro slovenského občana projekční práce týkající se výstavby rodinného domu. Výstavba projektovaného objektu bude provedena na Slovensku. Místo plnění se určí podle § 10 ZDPH mimo tuzemsko, protože rodinný dům (nemovitost) se bude stavět na Slovensku. Na rozdíl od předchozích dvou případů v tomto případě k přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce nemůže dojít. Český plátce je povinen se registrovat k DPH na Slovensku a zde přiznat a zaplatit daň z přidané hodnoty na výstupu z ceny sjednané za realizaci projektové dokumentace rodinného domu.
- Projekční práce pro českého plátce s provozovnou na Slovensku:
Česká projekční kancelář, plátce, realizovala pro jiného českého plátce projekční práce týkající se rekonstrukce nemovitosti umístěné na Slovensku. Příjemce služby, český plátce, je na Slovensku registrován k DPH a má na Slovensku provozovnu. Rekonstruovaný objekt se nachází na Slovensku. Místo plnění se určí podle § 10 ZDPH mimo tuzemsko, protože nemovitost, které se projekční práce týkají, se nachází na Slovensku. V tomto případě vznikne povinnost přiznat slovenskou DPH příjemci služby - českému plátci, který je současně registrován k DPH na Slovensku a má zde umístěnou i provozovnu, které je příjemcem takto poskytnuté služby. V tomto případě dojde k přenesení povinnosti přiznat daň z českého poskytovatele služby na příjemce služby - českého plátce, který je registrován k DPH nejen v ČR, ale i na Slovensku a na Slovensku má provozovnu.
Tuzemský plátce, který předmětné služby poskytuje, neuplatní českou daň na výstupu v případě, že se jedná o služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází v jiné členské zemi, tj. mimo tuzemsko. Služby vztahující se k nemovitosti umístěné mimo tuzemsko se v souhrnném hlášení neuvádí, protože místo plnění není v těchto případech stanoveno podle základního pravidla, tj. podle § 9 odst. 1 ZDPH.
Požadavky na architekty při práci na Slovensku
Mezi ČR a SR existují dohody o součinnosti, usnadňující předkládání dokladů, avšak povinnost registrace v souladu s předpisy unijními platí i mezi námi. Pro výkon povolání na Slovensku se musíte zaregistrovat buď jako osoba hostující, nebo usazená podle toho, zda v místě výkonu povolání nezřídíte, či zřídíte sídlo - tzn. po jakou dobu budete povolání v SR vykonávat, zda jednorázově nebo trvale. Pro české architekty pro účast ve slovenských architektonických soutěžích a následném projektování na Slovensku je nutné být členem také Slovenské komory architektů.
Shrnutí a výhled
Český a slovenský stavební zákon tedy míří ke stejnému cíli - rychlejšímu a efektivnějšímu řízení. Každý si k tomu ale zvolil místy trošku jinou cestu. Pro podnikatele a developery to znamená přemýšlet strategicky a už v přípravné fázi se věnovat rozdílům.
tags: #stavební #dokumentace #na #Slovensku
