Došková střecha v Moravském Krumlově: Historie a současnost unikátního obydlí

Chalupa s doškovou střechou je v Petrovicích nepřehlédnutelným objektem. Kdysi byl takový typ stavby na jižní Moravě běžný, neboť slámy bylo zde vždy dostatek a zruční řemeslnící takovouto střechu zvládli ve velice krátkém čase.

Historie a charakteristika doškové chalupy

Došková chalupa je ukázkou dříve běžného obydlí domkařů. Na rozdíl od sedláků domkaři vlastnili kromě své skromné chalupy obvykle jen malá políčka, která nestačila ani k nejskromnější obživě často početné rodiny. Domkaři tedy hledali obživu převážně námezdní prací a patřili k chudší části vesnického obyvatelstva. Tomuto způsobu života odpovídá i stavební koncepce petrovické doškové chalupy.

Stavební provedení

  • Obytné místnosti jsou malé a stavěné převážně z nepálených cihel „vepřovic“.
  • V hospodářském zázemí nenajdeme žádnou stodolu na uskladnění úrody a zemědělských strojů.
  • Také chybí stáje pro koně a hovězí dobytek.
  • Na malém dvorku doškové chalupy jsou jen malé chlívky pro kozu a drůbež.
  • Půdní prostory nad obytnými místnostmi sloužily k uložení nevelkých zásob sena a slámy pro skromné hospodářství.
  • Ze dvora je také přístup do poměrně velkého sklepa klenutého z lomového kamene.

Došková střecha včera a dnes

Z důvodu častých požárů však bylo od tohoto typu zastřešení objektu postupně upuštěno a nahrazováno klasickou krytinou z pálených tašek. Došková střecha, jakkoliv byla dříve znakem obydlí nejchudších vrstev, je dnes poměrně luxusní záležitost, přinejmenším co se týče pořizovací ceny. Je to hlavně dáno dostupností materiálu a cenou práce. Žitná sláma se dnes těžko shání a také řemeslníků, kteří by uměli došky vázat, je nedostatek.

Na celé jižní Moravě jsou dnes k vidění pouze 3 podobné doškové chalupy a všechny jsou památkově chráněny - ta petrovická od 60. let 20. století.

Rekonstrukce a údržba

Střecha na doškové chalupě byla renovována v letech 1970, 1986, 2004 a naposledy v září 2024. Nová krytina by měla vydržet nejméně dvacet let. Chalupa prošla celkovou rekonstrukcí, která měla obnovit původní charakter domkařského obydlí.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

  • Stěny byly omazány hlínou smísenou s plevami.
  • Dům byl několikrát olíčen vápnem, do podrovnávky byly použity saze.
  • Dvorek byl vydlážděn kameny.
  • Do předzahrádky byla nasázena původní květena a bylinky.

Objekt byl opraven se záměrem, že bude sloužit jako místní muzeum a místo uchování obecní paměti.

Vesnické muzeum

Muzejní sbírku tvoří předměty, které dokumentují historii obce, regionu a hospodářskou činnost našich předků. Vesnické muzeum seznamuje s předměty denní potřeby našich předků ve 20. letech minulého století, ale připomíná i konkrétní osud tehdejších obyvatel domku. Exponáty se podařilo částečně získat od místních, kteří staré vybavení našli na půdách a ve stodolách. Uvidíte zde například na myši (původní práci dráteníka) nebo sto let starou postýlku.

Dále je zde připomenuta rodina Jana Kolesy - ševce, který v chalupě po celou první republiku bydlel se ženou a čtyřmi dětmi.

Pro předem objednané školy a skupiny připraví zážitkové programy na míru prakticky kdykoliv. Zájemci si mohou vyzkoušet stará řemesla či dovednosti hospodyněk.

Řemeslo pokrývače doškových střech

Pokrývač Jan Radiměřský se k tomuto řemeslu dostal přes klasické pokrývání betonové tašky, když před 10 lety pracoval na střeše v Širokém Dole u pana Střítežského. Ten se do té doby částečně živil výrobou a montáží doškové krytiny. V jeho rodině už však o tuto praxi neměl nikdo zájem. Janu Radiměřskému se tato myšlenka zalíbila.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Po pár letech, co působil v Praze, se vrátil zpět do Poličky. Právě náhodné setkání s panem Střítežským dalo do pohybu první realizaci střechy ve skanzenu Veselý Kopec u Hlinska na jedné dobové chalupě. Tam Jan Radiměřský poprvé pokrýval střechu doškami. Právě se tam konal Den otevřených dveří s ukázkami historických řemesel. Pokládal tedy poprvé a hned pro publikum. Měl na starosti praktickou ukázku pokrývání a pan Střítežský teoretickou stránku.

Specifika pokládky doškové krytiny ze slámy

U pokládky této krytiny je nejdůležitější mít k ní přístup. Samotná práce pak není vůbec složitá. Po zaškolení a názorné ukázce může pokrývat kdokoliv, kdo se nebojí výšek a má k řemeslu na střechách kladný vztah. Pro montáž se musíte naučit ne moc složitý uzel, kterým se krytina přes latě k sobě svazuje. Stavby na pokrývání se vždy najdou.

Realizace dokončených střech Jana Radiměřského

  • Veselý Kopec (skanzen u Hlinska)
  • Polygonální stodola v Širokém Dole (u pana Střítežského)
  • Oprava markomanské chýše v Dobřichově

V České republice se tomuto řemeslu věnují dohromady 3-4 lidé či firmy. Ve skanzenech po celé republice je o tuto krytinu velký zájem. Například na Veselém Kopci bylo řečeno, že až budou mít došky, ať zavolají. Čeká tam prý historická stodola. Osloveni byli i Českou televizí na pokrytí celé vesnice v hodnotě 12 milionů, ale nebyl materiál.

Nástupci v dnešní době příliš nejsou nebo o nich Jan Radiměřský neví. Pan Střítežský má tři mužské potomky a nikdo z nich nemá snahu, aby v tomto řemesle dál pokračoval.

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

tags: #doskova #strecha #moravsky #krumlov #informace

Oblíbené příspěvky: