Drenážní trubka v mezerovitém betonu a systémy odvodnění

Nadměrná vlhkost, stojatá či podzemní voda dokážou napáchat značné škody na rodinném domě, v zahradě i na terase. Zejména v místech, kde dochází k výraznému zadržování vody, je provedení funkčního drenážního systému zásadní. Drenáže jsou obzvláště důležité u rodinných domů se sklepními prostory, které bývají často poškozené promáčením. Při realizaci novostavby je klíčové myslet na provedení kvalitní drenáže už ve fázi přípravy projektu. Stavby se totiž v mnoha částech dotýkají zeminy a přichází do kontaktu s průsakovou nebo spodní vodou. Bez drenáže kolem domu může dojít k hromadění vody, které je příčinou podmáčení, nadměrné vlhkosti v domě a dalších problémů.

Co je drenáž kolem domu a proč je důležitá

Drenáž kolem domu slouží k odvedení vody od základů a ochraně stavby před vlhkostí. Nejčastěji se používá u domů, kde se voda drží v půdě nebo dochází k zatékání ke konstrukci. Bez drenáže může docházet k vlhnutí základů, zatékání do sklepa a postupnému poškození stavby. Drenážní trubky zachycují vzdutou vodu a odvádějí ji do nejnižšího bodu drenáže. Statický problém s vodou způsobuje jednak dešťová voda, která po dešti prosakuje ke stavbě, způsobovat jej ale může i spodní voda - zejména u staveb níže položených. K odvodu přebytečné spodní vody směrem od nemovitosti slouží tzv. drenážní trubky. Účelem drenážního potrubí totiž není odvést přebytečnou vodu pryč z pozemku do kanalizace, ale přemístit ji z nežádoucích míst tam, kde voda nebude způsobovat škody.

Charakteristika a typy drenážních trubek

Základem všech drenážních systémů sloužících k odvádění nahromaděné vody jsou drenážní trubky. Jedná se o děrované plastové potrubí obvykle výrazné žluté barvy, ačkoli existují i jiné barevné varianty. Jsou zpravidla žluté nebo černé barvy, vyrábí se z PVC-U materiálu a jsou pružné a ohebné. Díky tomu je můžete tvarovat dle potřeby a rozmístit je po obvodu základové desky domu. V trubkách se nachází malé štěrbiny o šířce přes 1 mm, které umožňují propouštět vodu.

Rozlišujeme několik typů drenážních trubek:

• Perforované drenážní trubky: Mají po celé délce otvory, které umožňují vodě vniknout dovnitř trubky a být odvedena pryč. Nejčastěji se používají v podzemních drenážních systémech.
• Neperforované trubky: Slouží k vedení vody z jednoho místa na druhé bez nasávání okolní vody.
• Drenážní trubky s filtrem: Jsou obalené geotextilií nebo filtrem, který zabraňuje vniknutí bahna a jiných pevných částic dovnitř trubky.

Drenážní trubky PP-MEGA Drain SN8, SN12 a SN16 se vyrábí prořezáváním Potrubí PP-MEGA. Dodávají se s perforací 1/3, 2/3 a 3/3 pro účely odvodňovacího nebo vsakovacího potrubí. Testy prokázaly, že nejlepších výsledků bylo dosaženo na drenážních potrubích s šířkou perforace 5mm. Tato perforace byla schválena zejména pro použití v dálničních tunelech, jak bylo navrženo EPC (European Pipeline Center).

Čtěte také: jak správně pokládat drenážní beton

Dimenze a pokládka drenážního potrubí

Navrhovaná dimenze drenáže závisí na délce obvodové drenáže (od nejvyššího místa do nejnižšího - odtoku) a na výskytu vody. Doporučuje se dimenze min. DN 100. Důležitá je rovnoměrná a přímočará pokládka drenážního potrubí z nejvyššího bodu do nejnižšího bodu (odtoku) s rovnoměrným spádem minimálně 0,5%. Pro dodržení správné pokládky se doporučuje použití drenážní trubky ve formě tyčí, namísto flexibilních drenáží v kotoučích. Drenážní trubka by měla mít co největší plochu pro vtékání vody, minimálně 80 cm2/m pro maximální pojímání vody, vysoký výkon a bezpečnost, dokonce i při velkém přívalu vody.

Drenážní potrubí se pokládá do výkopů o hloubce alespoň 70 cm. Trubka nesmí být přímo obalená zeminou, jinak by se otvory ucpaly a drenáž neplnila svou funkci. Je tedy nutné ji obsypat štěrkem a obalit geotextilií. Zásadní je udržovat konstantní spád, aby voda v drenáži nestála a trubka se nezanášela.

Pro drenáž se používá praný štěrk frakce 16-32 mm bez jemných částic. Štěrk musí umožnit volný průtok vody k potrubí. Drenážní potrubí se ukládá do štěrkového lože, které musí být dostatečně propustné. Štěrk by měl být nejen pod potrubím, ale i po jeho stranách a nad ním, aby vznikl funkční drenážní obal.

Drenážní beton a jeho využití

Drenážní beton je beton nové generace, který díky své mezerovité struktuře propouští dešťovou vodu do podloží a zároveň tvoří pochozí i pojezdovou vrstvu pro osobní vozidla např. na parkovišti. Používá se nejčastěji v městských parcích, na cyklostezkách, zahradách a v okolí bazénů. Dešťová voda se neodvádí kanalizací, vsakuje se v daném místě a zlepšuje klima především v urbanizovaném prostředí. Při výrobě drenážního betonu se využívá kamenivo, v jehož křivce zrnitosti chybí jemná frakce. Nejčastěji se používá kamenivo frakce 4/8 mm. Drcené kamenivo s ostrými tvary zrn je vhodnější pro svou protiskluznost. U běžného betonu se dosahuje mrazuvzdornosti pomocí provzdušnění. Pomocí provzdušňujících přísad vznikají v betonu uzavřené vzduchové póry, které tvoří expanzní prostor pro led a chrání beton před poškozením. Drenážní beton lze i probarvit minerálními pigmenty.

Orientační skladba pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Podloží musí být dostatečně zhutnělé a propustné. Výsledná pevnost drenážního betonu je výrazně ovlivněna mírou zhutnění. Drenážní beton se vyrábí v tužších konzistencích S1 a S2 a dopravuje se v čerstvé podobě z betonárny na stavbu zpravidla na korbě sklápěče. Beton lze ukládat jak strojně, tak ručně. Ruční ukládání se provádí s následným zarovnáním a hutněním. Strojní ukládka je vhodná pro velké plochy a provádí se pomocí speciálních finišerů. Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností. Je tedy nevhodný v místech sesouvající se zeminy.

Čtěte také: Více o PVC-U drenážních trubkách

Příkladem realizace je městský park Gaštanica v Bratislavě, kde je využit drenážní beton ZAPA DROP. Zadržování srážek v urbanizovaném prostředí je součástí pilotního projektu, kdy se Bratislava připravuje na změnu klimatu.

Drenážní systém kolem domu: Krok za krokem

Drenáž kolem domu se provádí v několika základních krocích:

1. Výkop: Pod úroveň základů (cca 80-120 cm od povrchu). Drenáž kolem domu by měla být cca 80-120 cm hluboko od povrchu a vždy pod úrovní základů, uložená ve štěrkovém loži. Pokud je drenáž výše než základy, nebude správně odvádět vodu. Drenážní potrubí musí být vždy uloženo pod úrovní základů, aby mohlo účinně odvádět vodu pryč od konstrukce.
2. Vytvoření štěrkového lože: To umožní vodě volně protékat. Pod drenážní potrubí je možné umístit ještě geotextilii a na drenáž umístit vrstvu hrubšího kameniva. Následovat by měla vrstva kameniva menší frakce. Pak je dobré toto souvrství obalit připravenou geotextilií, aby se drenážní trubka a její štěrbiny neucpaly zeminou, která by se časem mohla dostat až k trubce přes vrstvu kameniva. Další způsob, který můžete vidět na stavbách, je drenáž přímo obalená geotextilií.
3. Uložení drenážního potrubí: Se spádem 0,5-1 % (0,5-1 cm na metr). Správný spád je zásadní pro funkčnost drenáže. Pokud je spád příliš malý, voda bude v potrubí stagnovat. Naopak příliš velký sklon může způsobit, že voda odteče příliš rychle a drenáž nebude efektivně odvádět vlhkost z okolní zeminy.
4. Obalení štěrkem a ideálně geotextilie: Geotextilie slouží jako ochranná vrstva mezi zeminou a štěrkem. Jejím hlavním úkolem je zabránit tomu, aby se jemné částice půdy dostaly do drenáže a postupně ji ucpaly. Správně použitá geotextilie výrazně prodlužuje životnost drenáže. Doporučujeme používat netkané geotextilie s gramáží nad 200 g/m².
5. Odvod vody: Např. do vsakovacích boxů, dešťové kanalizace nebo retenční nádrže. Důležité je zajistit, aby se voda nevracela zpět k domu.
6. Zásyp: Po zasypání drenáže kamenivem zbývá výkop zaházet nesoudržnou zeminou, kterou je vhodné po vrstvách 100 až 200 mm hutnit.

Drenáž se obvykle pokládá ve vzdálenosti přibližně 0,5 až 1 metr od základů domu. Tato vzdálenost zajišťuje, že voda je odváděna dostatečně daleko od konstrukce, ale zároveň drenáž stále účinně chrání základy před vlhkostí.

Kontrolní a čisticí šachty

Nedílnou součástí drenážních systémů jsou kontrolní šachty, na které se napojují konce několika trubek. Pomocí těchto šachet je možné obvodovou drenáž pravidelně kontrolovat a proplachovat, aby nedocházelo k zanášení potrubí. Šachta má 3 až 4 kusy připojovacích hrdel o průměru až 200 mm. V místech změny směru drénu se navrhují kontrolní šachtice. Před odvedením nashromážděné vody do recipientu nebo kanalizace se umísťují kalové jímky se zpětnou klapkou. Jímky slouží k údržbě a kontrole drénu a umožňují jeho čištění. Maximální vzdálenost mezi dvěma šachticemi nesmí přesáhnout 50 m. Kontrolní šachtice z plastových prefabrikátů jsou osazeny v místech změny směru vedení drenáže. Mají průměr 300 mm.

Typické příklady řešení obvodových drenáží

Obvodový drén by měl být uložen nejvýše 1 m od stěny objektu. K zajištění spolehlivé ochrany by hloubka uložení systému měla minimálně odpovídat úrovni vodorovné hydroizolace, v lepším případě by měla zasahovat pod její úroveň. Svislá drenážní vrstva slouží k nejrychlejšímu odvedení vody přitékající do spáry mezi objektem a přilehlým prostředím k drenážnímu potrubí. Od horninového a půdního prostředí je oddělena separační vrstvou. Svislá drenážní vrstva je zavedena do kameniva nad drenážním potrubím a zajišťuje beztlakové předání vody do potrubí. Svislá drenážní vrstva je ukončena 150 mm pod úrovní terénu tak, aby bylo vyloučeno přivádění povrchové vody nebo vody z fasády do obvodové drenáže.

Čtěte také: význam drenážní vrstvy u plochých střech

Kamenivo nad drenážním potrubím je provedeno do výšky alespoň 300 mm nad drenážním potrubím, z kameniva frakce 16/32 bez prachových částic, které by mohly zbytečně zanášet drenážní potrubí. Tato vrstva slouží pro beztlakové předání vody ze zemního tělesa a svislé drenážní vrstvy do potrubí a zároveň zabraňuje jeho pohybu tlakem vody. Slouží rovněž pro pohyb vody směrem k recipientu.

Odvodňovací žlaby

Samostatnou kapitolou drenážního potrubí jsou odvodňovací žlaby, které se používají například při odvodnění zpevněných ploch ve spádu. Setkat se s nimi často můžete u pojezdové dlažby před garáží nebo těsně před sjezdem na komunikaci. Jedná se o odvodňovací žlaby, které se umísťují pod spádem mezi betonovou dlažbu. Horní překrytí žlabu pak tvoří rošt, který je v rovině s dlažbou. Samotná konstrukce žlabu se vyrábí jako prefabrikát z betonu, polymerbetonu nebo polypropylenu. Rošt se vyrábí buď z pozinku nebo odolného plastu.

Odvodňovací žlaby se často používají i pro odvádění vody ze zpevněných ploch, například teras, parkovacích stání, garáží nebo příjezdových cest. Betonové žlaby se vyrábí v různých šířkách a hloubkách. Pro odvodňování zpevněných ploch jsou vhodné například malé žlaby hluboké 20 mm. V místech, kde je důležitý vzhled odvodňovacího systému a současně se nekladou velké požadavky na vysokou zátěž, použijte žlaby vybavené ocelovým roštem. S oblibou se používají zejména na terasách, přístřešcích nebo pergolách, kde zajistí efektivní sběr povrchové vody.

tags: #drenazni #trubka #v #mezerovitem #betonu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Široké možnosti osvětlení s profilem 40mm
• Průvodce výběrem a údržbou klimatizace v karavanech Dacia
• jak vybrat diamantový kotouč
• Kompletní průvodce stavbou plotu
• Návod na výrobu dřevěného svícnu pro vánoční dekorace