Dřevěná stěna do zahrady: Inspirace a využití
Zahrada je pro mnohé oázou odpočinku a klidu, útočištěm před hektickým životem a místem, kde čerpají energii a sílu na další dny. Asi nikdo nechce, aby jej na vlastní zahradě okukovali sousedi nebo náhodní kolemjdoucí. Často stačí mít jeden takový soukromý koutek, kde nás nikdo nebude rušit a my můžeme dobít baterky.
Všestranné využití dělících stěn
Jedním z důvodů, proč jsou dělící stěny tolik oblíbeným doplňkem do zahrady, je jejich univerzálnost. Dělící stěny lze totiž využít jako efektivní clonu proti slunci a silnému větru, nebo se pomocí několika dělících stěn dá na zahradě vytvořit pěkné klidné místo, které bude chráněno nejen před ostrým sluníčkem nebo silným vichrem, ale také před zvědavými pohledy sousedů či náhodných kolemjdoucích.
Dělící stěny mohou také suplovat funkci plotu a lze s nimi ohraničit zahradu nebo jiný pozemek. Často se používají také jako výplň prostoru mezi nosnými sloupky u pergol a jiných zahradních přístřešků. Některé druhy typy dělících stěn jsou kombinované s dřevěnou mřížkou a dají se tak využít i jako opora při pěstování pnoucích růží nebo jiných popínavých rostlin.
Typy dělících stěn
- Pevná dělicí stěna: Pevně stojící dělicí stěna, která jasně ohraničuje a odděluje vámi vymezený prostor. Nejčastěji má podobu dřevěné stěny z latí, která vypadá i na pohled velmi hezky a tvoří zajímavý designový prvek.
 - Paraván: Výhodou paravánu je jeho přenositelnost, zároveň ale potřebuje pro své umístění rovnou zem, aby dobře stál.
 
Materiály a design
Architektura domu, obzvláště prosklený bungalov, vytváří přirozený rámec pro pohledy do zahrady. Volnost při práci s materiály umožnilo vytvořit velmi přirozený a organický prostor.
Osvědčilo se důmyslné využití vykácených borovicových kuláčů. Dřevěná hradba podél plotu zajišťuje soukromí, ale stává se i významným dekorativním prvkem, který přirozeně zapadá do krajiny. Zídková zástěna kolem ohniště, vytvořená z kamenů vykopaných při stavbě, je dalším ukázkovým příkladem, jak lze využít přírodní materiály přímo na místě.
Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva
V další části vidíme velké kmeny borovic, což ukazuje, jak lze efektivně využít přírodní materiály a zároveň přidat do prostoru zajímavé designové prvky. Vrcholky kmenů jsou zality asfaltem a ošetřeny proti plísním a škůdcům, čímž se prodlouží jejich životnost a odolnost vůči vlivům počasí i biologickým hrozbám.
Na slunné straně, v okolí zahradní sprchy, byly použity vysoké borovicové kmeny. Poutavé jsou záhony se stále zelenými trávami, konkrétně dochany, vysazenými kolem celého domu v trávníku. Dochany, se svými květy připomínajícími štětky, skvěle ladí s celkovým designem bungalovu, který je obložen kamenem a dřevem. Tento druh trávy dodává zahradě strukturu a texturu a zároveň vytváří elegantní kontrast k pečlivě zvolené architektuře.
Jak prodloužit životnost dřevěné stěny
Bylo by velmi nerozumné, zvláště v oblastech s vysokou koncentrací srážek nebo kde v zimě často a vydatně sněží, nechávat dělící stěny stát jen tak holé bez ochranného nátěru. K povrchové úpravě dřeva se používá různé lazury, laky nebo oleje. Ne každý typ ochranného nátěru je ale vhodný pro každé dřevo.
Například pro úpravu jehličnanového dřeva, ze kterého se dělící stěny vyrábějí nejčastěji, se hodí například tenkovrstvé a silnovrstvé lazury, které se dobře vstřebávají, dodají dřevu atraktivnější vzhled a vybaví ho obrannými látkami, které dřevu pomůžou čelit klimatickým vlivům, hnilobě, plísním a různým škůdcům.
Trochu jiná situace je u dělících z exotického dřeva. Tropické dřeviny mají totiž jiné absorpční vlastnosti než české dřevo a například lazurovací nátěry, ať už silnovrstvé nebo tenkovrstvé, by se do exotického dřeva řádně nevpily a ochrana by tak byla nedostatečná. Exotické dřevo si nejlépe rozumí s olejovitými ochrannými nátěry. Ty se do tropického dřeva, které se vyznačuje velkou tvrdostí, dobře vstřebají a dodají mu přitažlivější vzhled a prodlouží jeho životnost.
Čtěte také: Jak vyrobit dřevěnou houpačku
Ochranný nátěr by měl vydržet minimálně čtyři roky, v ideálním případě ale i šest let. Při renovaci nátěru je důležité pamatovat na to, že se nejprve musí odstranit zbytky starého nátěru a teprve potom nanést novou vrstvu lazury, laku apod.
Kotvení dělících stěn
Aby mohly dělící stěny řádně plnit svou funkci, ať už je jakákoli, potřebu stát nohama pevně na zemi. Proto je nutné je k zemskému povrchu připevnit pomocí nějakého kotvícího prvku. Zahradní dřevostavby se obvykle kotví pomocí betonových patek, zemních vrutů nebo zatloukacích trnů.
Při výběru optimálních kotvících prvků se musí zohlednit několik faktorů. Předně je třeba brát v potaz jak je dělící stěna těžká a do jakého povrchu se bude kotvit. Betonové patky jsou naprosto univerzální a lze je aplikovat prakticky do jakéhokoliv typu povrchu, ale pro jejich použití je třeba vykopat betonové základy, což není kolikrát zrovna příjemná práce.
Oproti tomu zemní vruty se instalují velmi snadno pomocí montážního klíče a poskytnou dělící stěně neméně pevné ukotvení, ale zase je nelze použít úplně do každého typu povrchu. Nehodí se například do kamenitého nebo příliš sypkého, například písčitého povrchu.
Živé ploty jako alternativa
Záleží, jestli chcete mít před cizími zraky chráněnou celou zahradu, nebo vám bude stačit menší soukromý koutek. Pokud se rozhodnete pro živý plot, mějte na paměti, že i u těch nejrychleji rostoucích dřevin musíte počítat s roky, než budete mít opravdu vzrostlý a neprostupný plot.
Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek
Existují ale dřeviny, které rostou rychleji než jiné, takže pokud chcete mít živý plot co nejdřív, vybírejte mezi nimi:
- Sibiřský jilm: Rekordman v rychlosti růstu, roční přírůstky činí až 1,8 m.
 - Ptačí zob: Oblíbená klasika, kterou najdete na mnoha českých zahradách. Jedná se o stálezelený a nenáročný keř, který však musíte v prvních letech hodně řezat, aby zhoustl.
 
tags: #dřevěná #stěna #do #zahrady #inspirace

