PergolyJežíš Kristus tesař
V Bibli se opakovaně vyskytuje výraz „Ježíš, syn tesaře z Nazareta“ (Mt 13,55). Josefovo povolání je tedy způsob, jak Ježíšova adoptivního otce pojmenovat, přikládá se tím důležitost jeho profesi.
Řecký výraz tekton, který se používá pro označení Josefovy práce, bývá překládán různě. Latinští církevní otcové ho tlumočí jako „tesař“. Musíme si však uvědomit, že v Palestině Ježíšovy doby se dřevo používalo nejen k výrobě pluhů a rozličného nábytku, ale také ke stavbě domů, které měly dřevěná okna a dveře, a terasovité střechy z trámů utěsněných větvemi a hlínou.
Pojem „tesař“ nebo „truhlář“ byl tudíž obecným označením, užívaným jak pro řemeslníky pracujícími se dřevem, tak pro dělníky, kteří se zabývali činnostmi spojenými stavebnictvím. Bylo to zaměstnání poměrně náročné, protože se pracovalo s těžkými materiály, jako je dřevo, kámen a železo. Z ekonomického hlediska nezajišťovalo velké výdělky, jak lze usuzovat ze toho, že když Maria a Josef přinesli Ježíše do chrámu, obětovali jen pár hrdliček nebo holoubata (srov. Lk 2,24), jak to Zákon předepisoval pro chudé (srov. Lv 12,8).
Dospívající Ježíš se tedy naučil tomuto řemeslu od svého otce. Proto také, když jako dospělý začal kázat, ptali se udivení sousedé: „Kde se u něho vzala taková moudrost a ty zázraky?“ (Mt 13,54) a pohoršovali se nad ním (srov. v. 57), protože byl synem tesaře, ale mluvil jako učitel Zákona - právě to je pohoršovalo.
Mohli bychom si představovat, že Maria a Josef svěří Ježíše veleknězi, aby se mu dostalo náboženské výchovy hodné nejvzdělanějších židů té doby. Nebylo tomu tak - aby jeho Syn dospěl, Bůh chtěl, aby strávil léta s pilou a kladivem na terasách domů a ne jako „ministrant“ v jeruzalémském chrámu.
Čtěte také: Historické důkazy o Ježíši
Josef neukončil svou profesionální aktivitu, aby se naplno věnoval úkolu vychovatele, umožnil Ježíšovi vyrůst skrze práci. To nám připomíná, že práce je jedním z prvků šťastného života. A práce navíc přispívá k budování osobnosti člověka a Ježíš šel touto cestou.
Ježíšovo působení v Nazaretě
Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli. Příští sobotu začal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a říkali celí užaslí: "Kde se to u něho vzalo? Jaká moudrost mu byla dána! A takové zázraky se dějí jeho rukama! Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josefův a Šimonův? A nežijí jeho příbuzné tady mezi námi?" A pohoršovali se nad ním.
Reakce lidí však nepřekračuje pouhý údiv (negativní). Jakmile "jde do tuhého" a je třeba se rozhodnout pro evangelium, přichází odmítnutí. Proč? Protože obyvatelé Nazareta se dívají na Krista "příliš lidsky", škatulkují ho jako každého jiného člověka: "známe jeho příbuzné", "víme o jeho práci".
Ježíš má obyčejný původ a postavení (není to rabín, ani kněz, ani člen aristokracie). Pozornost budí nezvyklé označení "syn Mariin". Bylo učiněno mnoho pokusů, jak vysvětlit toto označení. Nejlépe obstojí to vysvětlení, že zde nemáme označení "formální genealogické" (po právní stránce se původ určoval po otci), ale "informativní popisné" (prostě informovat, že Maria byla Ježíšovou matkou). Ježíš je dále označen jako tesař - přesněji vzato příslušné řecké slovo označuje toho, kdo zpracovává kámen, kov nebo dřevo (tzn. řemeslník). Teprve v 2. st., u Justýna, nacházíme upřesnění, že Ježíš byl tesařem.
Nazareťané "narazili" na Ježíšova slova (i činy) a "zakopli". Ježíšova slova a skutky byly pro ně hádankou, neznámou, otazníkem. Tyto činy (byť mocné!) o sobě nemají "smysl" pro ty, kdo jsou vně. Samy o sobě, ani činy ani slova neodhalují jasně, kdo Ježíš je. Proto je nutná víra.
Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce
Ježíš není pouhý divotvůrce nebo člověk s magickými schopnostmi, proto nekoná zázraky tam, kde se nesetkává s vírou. Ačkoli zázrak není striktně vázaný na víru (což je zjevné při zázraku mrtvé Jairovy dcery, Mk 5,41), Ježíš nemůže konat divy tam, kde se setkává s výslovnou ne-vírou a uzavřeností: "nevíra paralyzuje Ježíšovu ruku".
Obyvatelé Nazareta si byli tak jistí, že vědí, co se dá očekávat a co ne, že Ježíš neměl se svou novou zvěstí žádnou šanci. I nám hrozí to, co obyvatelům Nazareta, protože my také Ježíše "známe". Avšak s tím rozdílem, že Nazareťané znali Ježíše příliš jako člověka ("známe jeho matku, jeho příbuzné, prostě je to náš soused"), my příliš jako Boha, který "je v jiných sférách" a nevstupuje do našeho života.
Proroctví a budoucnost
Před dvěma tisíci lety chodil po naší planetě Zemi mladý muž - tesař z Galileje, jménem Ježíš. Jednoho dne odložil sekeru, začal učit zástupy a prohlašoval šokující věty. Jednou řekl: „Toto mé učení bude kázáno po celém světě všem národům.“ A potom dodal: „Nebe i země pominou, ale má slova nepominou.“ Lidé, kteří ho slyšeli, si kladli otázku: „Co to vykládá, že jeho učení bude hlásáno všem národům, že nebe a země pominou a jeho slova nikdy nepominou? To musí být ale naivní člověk! Tohle si přece nedovolí tvrdit nikdo, kdo má zdravý rozum.
Od té doby uplynulo již dva tisíce let. Dostatečně dlouhá doba na to, aby prověřila člověka i jeho slova. Podívejme se tedy, jak to dopadlo s provokačními prorockými slovy Ježíše z Nazareta. Dnes je jeho učení přeloženo do více než 2300 jazyků a do dalších 1500 jazyků je v současné době překládáno. Znamená to, že za pár let bude jeho učení přeloženo téměř do 4 tisíc z 6 tisíc známých jazyků. Asi 95 % obyvatel naší planety si může číst Ježíšovo učení ve svém jazyce. Na tom, aby se Ježíšovo učení dostalo i k těm zbylým 5 % obyvatel naší planety, pracuje v současné době asi 12 tisíc dobrovolníků na dalších překladech.
On sám prohlásil po svém zmrtvýchvstání: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.“ „Já jsem první i poslední, ten živý. Byl jsem mrtev a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.“ (Bible, Matoušovo evangelium 28.18, Zjevení Janovo 1.17-18).
Čtěte také: Přečtěte si o Václavu Hromasovi
Ježíš Kristus, Boží Syn, se nám představuje jako Pán světa i Pán dějin. Ježíš říká, že přijde opět na naši Zem, tentokrát však v moci a slávě, aby soudil všechen lid. Berme vážně jeho varování. Přijměme však i nabízenou cestu záchrany. Pro každého platí jeho slova: „Já jsem vzkříšení i život.
