PergolyDřevěné stropy s OSB deskami: Postup, typy a rekonstrukce
OSB deska se u dřevostaveb používá na všechny typy konstrukcí, především k jejich opláštění. Dozvíte se, jak a čím OSB desky správně připevnit k rámu, aby vám splnili funkci, která je po nich požadovaná, a jaké typy desek a k čemu používat. Proto mají tyto desky název OSB (oriented stand board). OSB desky jsou třískové desky, které mají tři vrstvy vzájemně slepených a různě velkých třísek, z čehož horní (pohledové vrstvy) jsou převážně orientované ve směru delší hrany desky a prostřední vrstva třísek je na ně kolmá.
Typy OSB desek
Ve stavebninách vám nabídnou dva typy OSB desek: desky s rovnou hranou (ostrohranné), které se spojují tzv. natupo, nebo s označením PD. Tato zkratka znamená pero + drážka a mohli jste se s těmito pojmy setkat například u laminátových podlah.Na stavbách se ve stěnách dřevostaveb setkáváme s deskami o tloušťkách 12 a 15 mm. Formát desek na tupý spoj je převážně 2500 x 1250 mm a používají se převážně pro difúzně uzavřené dřevostavby.
OSB s pero-drážkovou úpravou mají nejběžnější formát 2500 x 625 mm nebo 2500 x 675 mm (liší se dle výrobce) a lze je použít v difúzně otevřených dřevostavbách, kdy perodrážka slouží současně jako parobrzda. Pro zavětrování dřevostavby se používají OSB desky ostrohranné formátu 2500 x 1250 mm, které jsou použité buď jen na vnější, nebo na obou stranách stěny dřevostavby (záleží na statickém posouzení). Tyto OSB desky plní statickou funkci a jsou k dřevěnému rámu připevněny pomocí spon nebo hřebíků.
Montáž OSB desek
Spoje desek musí být vždy na stojce a jsou svisle připevněny k rámu přes celé pole, tzn. Při tloušťce desky 12 mm se používají spony délky 45 mm, které jsou stříleny minimálně 20 mm od kraje desky, po obvodu maximálně ve vzdálenosti 75 mm od sebe a v ploše max. Při použití hřebíků se doporučujeme použít délka 2,5násobku tloušťky desky (minimálně však 50 mm), nejlépe spirálové kotevní strojní hřebíky. Vzdálenost od okraje je minimálně 10 mm. Po obvodě jsou vzdálenosti po 100-200 mm a v poli desky po 200-300 mm.
Pro tento účel se využívají desky OSB 4PD 2500 x 625 mm, které se pro vytvoření parobrzdy pokládají vodorovně a jejich spoje se vyplňují montážním lepidlem na dřevo. Svislé spáry nesmí být nad sebou, ale měly by přesahovat alespoň o jedno pole, tzn. nejméně 625 mm. Díky tomu tvoří spáry písmeno T. Délka 2500 mm je vhodná, protože svislé stojky dřevěného rámu jsou od sebe vzdálené zpravidla osově po 625 mm - jednou deskou tedy zaděláte čtyři dutiny. Veškeré spoje se ještě musí přelepit parotěsnou páskou.
Čtěte také: Dřevěné sudy: tradiční výroba
Když je řeč o spojích, nemyslím jenom spoje mezi jednotlivými OSB deskami, ale i styk podlaha x stěna, stěna x strop, stěna x šikmá střecha a prostupy. Teprve pak můžeme říct, že máme ve stěně funkční parobrzdnou vrstvu. Do parobrzdné vrstvy by se nemělo zasahovat a proto je vhodné pro vedení elektroinstalace a dalších nezbytných prostupů využít instalační předstěnu. Pokud se prostupu stěnou nevyhnete, je vhodné použít certifikované parotěsnící manžety, které otvor opět utěsní. U lepení je třeba být důsledný.
Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo, např. hřebíky délky 2,5 x tl. vruty délky 2,5 x tl.
Využití OSB desek v konstrukcích
Navrhování a provádění dřevěných konstrukcí s použitím OSB desek je dnes naprosto běžné. Používá se například jako nosné opláštění dřevěných stěnových rámů, ve stropních konstrukcích nebo u střešních panelů. U rekonstrukcí objektů s dřevěnými stropy s rozdílnou osovou vzdáleností trámů nebo u ocelových nosníků s většími rozpony může nevyužitý plošný materiál z OSB desek dosahovat až 30 % celkového dodaného množství. U rekonstrukcí jsou rozpětí mezi podlahovými nosnými prvky často rozdílná, to zvyšuje množství tzv. prořezu deskového materiálu.
Snaha o snížení nadměrného odpadu pak vede k tlaku na projektanta k odsouhlasení nestandardních řešení plošných konstrukcí formou nekonečného kladení (desky nejsou zařezávány a jsou ukončeny mimo podpory). Otázkou u takto vytvořené skladby je logicky tuhost a přetvoření nepodepřeného T-spoje, která se mění s tloušťkou desky a s danou vzdáleností podpor. Limitem vhodnosti použití je max. výše koncentrovaného bodového zatížení v místě T-spoje, která musí odpovídat požadavkům daných zatěžovacích schémat.
Rekonstrukce dřevěných stropů
Stropy ze dřeva jsou vzhledem k použitému konstrukčnímu materiálu náchylné na řadu vad a poruch. Rekonstrukce trámového stropu tak jednou dostihne řadu majitelů starších domů, u kterých se v minulosti dřevěné stropy hojně používaly. Příčin poruchy trámového stropu může být hned několik, mezi nejčastější patří degradace způsobená hnilobou, dřevokazným hmyzem, houbou (například konioforou sklepní či dřevomorkou domácí) nebo jiným biologickým činitelem.
Čtěte také: Venkovní sezení ze dřeva
Aby bylo možné navrhnout způsob a postup rekonstrukce trámového stropu, je nejprve nutné provést sondu, která ukáže, v jakém stavu jsou stávající dřevěné trámy. Dřevěné trámy mohou být narušené v celé délce, ale také pouze lokálně. Tuhost stropu a vibrace stropu lze ověřit obyčejným „poskočením“ na stávajícím stropě. Způsobů, jak opravit trámový strop, je více. Nejlepší varianta je ta, že se všechny staré neúnosné či napadené trámy odstraní a nahradí novými únosnými a „zdravými“ trámy.
Mnohdy se jedná o nejjednodušší, nejrychlejší a také nejlevnější variantu. Vše však záleží na konkrétních podmínkách. Ne vždy lze strop rekonstruovat tímto způsobem. Například v případě památkově chráněných objektech se jedná až o krajní řešení v případě narušené statiky objektu. Výměna trámů probíhá tím způsobem, že se ve zdivu okolo trámů vyseká kapsa, aby se zhlaví trámu uvolnilo. Na jedné straně trámu se ve zdivu nad trámem vyseká svislá drážka, aby bylo možné trám vyjmout. Před montáží nového trámového stropu je třeba provést úpravu kapes pro uložení trámů.
Kapsy by měly být tak velké, aby mezi zdivem a novým trámem byla po všech stranách mezera minimálně 50 mm. Pod trám je potřeba umístit vhodnou podložku, která jej bude oddělovat od zdiva. Ta může být buď z impregnovaného tvrdého dřeva, nebo z hydroizolačního pásu. V případě, že se v trámovém stropu nachází trámy lokálně zasažené a narušené, lze je opravit tzv.
Oprava poškozeného zhlaví dřevěného trámu
Protézování trámů je metoda založená na náhradě poškozené části trámu novým zdravým a únosným dřevem. Zasažená část trámu se odřízne a pomocí tesařského spoje se na ní naváže nový trám požadované délky. Spoj se pro zvýšení tuhosti doplní většinou o 2 - 3 svorníky za závitových tyčí. Pro ještě vyšší tuhost lze využít hmoždinky buldog, které se umístí mezi trámy a zabrání tak jejich vzájemnému pootočení. Uhnilé zhlaví trámu lze řešit jednak náhradou za trám ze stejného dřeva napojené na původní trám přeplátováním se svorníky, využít však lze také ocelových trámových patek, které se zabetonují do původní kapsy ve stěně.
Trám se poté uloží do této patky a ukotví pomocí několika šroubů, příp. Mnohdy jsou staré trámové stropy sice zdravé, ale jsou málo únosné a poddimenzované, což se projevuje na jejich zvýšeném průhybu při zatížení a nadměrném kmitání při vyvozování dynamického zatížení stropu. Z obou stran stávajícího trámu se pomocí hřebíků či vrutů uchytí dřevěné fošny tl. 40 mm a výšky nejlépe shodné s výškou trámu. Příložky by měly být nejlépe zapuštěné do stěny. Je tedy třeba počítat s vysekáním kapsy pro uložení těchto příložek.
Čtěte také: Grilování: uhlí nebo brikety?
Příložky se mohou na trám ukotvit v místě zhlaví, čímž se zvýší smyková únosnost trámu (vyztužení zhlaví), příp. Příložka nemusí být nutně ze dřeva, lze ji zhotovit i z ocelové pásoviny, příp. z ocelového profilu U. Nejúčinnější je však v tomto případě zkrácení zatěžovací šířky (zmenšení rozteče trámů), a to vložením nových trámů mezi stávající trámy.
Spřažení trámového stropu
Další metodou rekonstrukce trámového stropu je spřažení trámového stropu. To lze provést v případě, že je strop únosný, ale nevyhovuje na průhyb a kmitání. Spřažení trámů lze provést až poté, co proběhne sanace stávajících trámů, tedy výměna napadených částí, příp. Spřažení trámů dřevěného stropu se provádí dvojím způsobem: Suchá metoda je přijatelnější volba, jelikož se během stavebních prací do stavby nevnáší vlhkost, která by mohla podpořit vznik hniloby, plísní a hub.
Spřažení se provádí pomocí křížem položených fošen, které se do trámů kotví hřebíky nebo vruty. Místo fošen lze využít také OSB desky, překližku či CLT panely. Na takto ztužené konstrukci lze poté provést skladbu podlahy s ohledem na vnitřní akustiku. Mokrá metoda je založena na zhotovení betonové desky přímo na trámovém stropu. Jako bednění poslouží dřevěný prkenný záklop. Do trámů se z vrchní strany zatloukají hřeby, které se nechají nad deskami mírně vyčnívat a posléze se přilijí betonem.
Při rekonstrukci trámového stropu dojde často k zásahu do nosných konstrukcí. V § 104, odst. 1, písm. k) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Jelikož se během rekonstrukce stropů do nosných částí zasáhne, je vyžadováno vyřízení stavebního povolení. Následující článek je o tradičních stropních konstrukcích, protože před každým zásahem do stávající konstrukce je vhodná znalost starých stavebních postupů a skladeb materiálů. Kvůli neznalosti stavebních materiálů a konstrukcí dochází často k zbytečně necitlivým stavebním zásahům.
Časté závady a jejich řešení
Nejčastější závady dřevěných konstrukcí jsou způsobené vodou, která zatéká do stropní konstrukce nebo v ní kondenzuje. Může to být kvůli netěsnosti krytiny, poruchou na potrubí, zatékáním vody pod podlahu, kondenzací vodních par v konstrukci, stykem stropu s vlhkým zdivem atd. Následkem je hnití dřevěných částí, které je nejmarkantnější ve zhlaví stropních trámů. Zhlaví je část trámu uložená ve stěně. Dříve se stropní trámy navrhovaly na základě zkušeností stavitele. Dnes by měl být součástí návrhu stropu také statický výpočet, který jasně definuje dimenze trámů a v jakých osových vzdálenostech mají být kladeny.
Poruchy stropních konstrukcí jsou obvykle způsobeny kombinací mnoha faktorů, z nichž drtivá většina bývá spojena se zanedbanou údržbou objektu. Vlivem zanedbané údržby dochází k zatékání do stropů, sedání základových konstrukcí, to zapříčiňuje změny působících sil v konstrukci. U staveb, které jsou pod ochranou památkářů, je nutné řešení rekonstrukce průběžně konzultovat, aby tak nedošlo k destrukci historicky cenných pozůstatků. Odstranění zvýšené vlhkosti konstrukce výrazně omezí vhodné podmínky pro dřevokazný hmyz a houby.
K zastavení hnijících procesů v poškozených dřevěných prvcích dojde až po důkladném vysušení dřeva. Biotické škůdce z velké části odstraníme omezením jejich podmínek k životu a také vhodně zvolenými sterilizačními prostředky. Očištěné a chemicky ošetřené trámové zhlaví uložené zpět do vyzděné kapsy. Příložkováním zesílíme konstrukční dřevěné prvky a tím docílíme větší únosnosti a menších průhybů opravených prvků. K příložkování se většinou používají dřevěné prvky (hranoly, fošny, desky na bázi dřeva, prkna), nebo ocelové prvky (desky, různé válcované profily).
U prvků namáhaných na ohyb je vhodné příložku umístit na vrchní, či spodní hranu trámu, tj. zvýšit jeho konstrukční výšku. To je však někdy konstrukčně nevhodné, neboť svrchu nám v tom brání skladba podlahy a zespodu například podhled. Jako spojovací materiál se používají nosné hřeby a vruty, nebo hmoždíky (typ Bulldog). Ocelové prvky se kotví k dřevěnému trámu pomocí svorníků. Ocelové příložky jsou vhodné v lokalitách, kde hrozí stálá vlhkost (vlhké zdivo). Jejich výhodou je imunnost vůči houbám a hmyzu, ale hrozí zde koroze.
Ocelovými konzolami lze docílit obnovení konstrukčních vlastností dřevěných trámů. Před započetím statických zásahů do konstrukce je nutné nejdříve místo pečlivě podepřít a celkově zajistit konstrukci proti pohybu. Jedná se o nastavení degradovaných zhlaví trámů. Silně poškozené zhlaví se odřízne a nový konec trámu se ošetří proti biologickým škůdcům. Zdravý ošetřený konec trámu se zasune do připravené konzoly a svorníky se s konzolou spojí.
K dosažení optimálního spolupůsobení sil se konec konzoly do zdiva zabetonuje. Konzola není esteticky vhodným řešením v případě, že jsou trámy v objektu pohledové. Pro takovou situaci se používají monolitní ocelové konzoly. Ty jsou vymyšlené tak, aby z interiéru nebyly vidět a tím nerušily celistvost stropního podhledu. Protézování je metoda, která je esteticky nejhodnotnější a v památkové péči hojně prosazovaná. Je jednou z nejstarších a nejlogičtějších metod opravování dřevěných konstrukčních prvků.
Při protézování se doplňuje poškozený prvek do své původní podoby pomocí tesařských spojů. Používá se obvykle stejný materiál (stejný druh dřeva, napodobená patina) a původní spojovací prvky (dřevěné kolíky, kované skoby atd.). Při rekonstrukci dřevěného prvku do své původní podoby se používá mnoho tesařských spojů, především plátování. V částech, které jsou více namáhané na ohyb a tah, se doporučuje vložit mezi původní prvek a protézu hmoždíky typu Bulldog, které významně zvýší tuhost spoje. Nově rekonstruovaný dřevěný prvek má často velice podobné vlastnosti jako prvek původní.
Plombování dřevěných prvků je převážně úprava estetická, která má někdy také za úkol zvýšení tlakové pevnosti celku. Plombují se lokálně degradované části, štěrbiny či dutiny vzniklé stárnutím a užíváním konstrukce. Před aplikací samotné plomby je nutné místo pečlivě zbavit shnilých částic vyřezáním, vydlabáním atd. Při výběru plomby je vhodné použít stejný typ dřeva kvůli jeho estetickým a také mechanickým vlastnostem.
Plomba se umísťuje tak, aby směr a hustota letokruhů byla co nejpodobnější rekonstruovanému prvku a vložený materiál tak správně spolupůsobil se svým okolím. Nepravidelně poničený dřevěný prvek se opravuje pomocí kombinace tmelu, lepidla a dřeva. Plombováním lze také nahradit samotné zhlaví trámu. Syntetické polymery zpevňují degradované dřevo a mají využití především při konzervování cenných historických artefaktů. Dříve se místo těchto chemických konzervantů používal například včelí vosk, pryskyřice, šelak, kostní klih a jiné látky na přírodní bázi.
Tyto roztoky se aplikují pomocí injektáží, nátěrů či postřiků. U železobetonových konstrukcí jsou nejčastější příčinou poruch dotvarování konstrukce v důsledku změny napětí v konstrukci nebo smršťování, způsobené změnou teplotních poměrů. Porušená místa lze lokálně vyspravit stříkanou betonovou směsí nebo nanášeným betonem. Před samotným nanášením je důležité dbát na to, aby byl povrch zdrsněn a následně důkladně očištěn, aby došlo ke kvalitnímu propojení starého a nového betonu. Celkové zesílení železobetonové desky se provádí tzv. nadbetonováním, tj. zvětšením tloušťky konstrukce.
Před nadbetonováním je nutné povrch zdrsnit a aplikovat železné trny, které obě konstrukce propojí. Hlavní příčinou poruch keramických stropů bývá špatně zpracovaný návrh stropu. To znamená přesný návrh dodatečné ocelové výztuže, specifikace betonové směsi, vyřešené konstrukční detaily atd. Stavbě každého keramického stropu předchází důkladný statický výpočet a s ním spojený optimalizovaný návrh. Statik ve spolupráci s hlavním architektem projektu navrhne strop na konkrétní užitné zatížení.
V některých případech lze přistoupit také k výměně jednotlivých keramických vložek. Při tomto postupu rekonstrukce je nutné, aby byly staticky zajištěny nosníky proti pohybu. Dalšího celkového zesílení konstrukce docílíme nadbetonováním desky, stejně jako u monolitických železobetonových stropů. U všech těchto zásahů, kdy nějakým způsobem zásadně měníme statické poměry v konstrukci, musíme postupovat podle odborníkem předem navrženého a schváleného postupu.
Použití OSB desek na podlahy a stropy
OSB desky jsou vyhledávaným materiálem pro realizaci stěn, ale i podlahy nebo třeba na stavbu celého domu. Z čeho jsou OSB desky vyrobené, jak s nimi pracovat, na co si dát pozor a jak postupovat při instalaci na podlahu? OSB desky výrobci lisují z orientovaných jehličnatých štěpek s použitím pryskyřice. Štěpky bývají nejčastěji ze smrku nebo borovice. Desky jsou poměrně lehké, tvarově stálé, hodí se pro opláštění konstrukcí stěn, ale i na podlahy a stropy. Výhodou je příznivá cena.
Mylně se kdysi OSB desky nazývaly jako dřevoštěpkové, občas se s tímto označením možná někde setkáte. Materiálem na výrobu jsou však větší, placatější, rozměrově stejné třísky. V povrchové vrstvě jsou třísky orientované souběžně s delší hranou desky, ve vnitřní vrstvě příčně. Starší, levnější typy mohou obsahovat formaldehyd, kvalitnější OSB desky splňují hygienické normy. Na podlahu v sušším prostředí se hodí typ OSB/2, pro náročnější a vlhčí prostředí odolnější řada OSB/3.
V méně používaných prostorách, například ve skladu, kam moc nechodíte, stačí použít OSB desky s označením RH, s rovnou hranou. Sílu desky volte podle osového rozestupu nosníků či trámů, na které desky pokládáte. Pro rozestup nosníků do 625 milimetrů postačuje deska o tloušťce 18 mm, v případě většího rozestupu nosníků použijte 22 mm silné desky. Tloušťka desek pro použití v užívaných místnostech může být 2 × 12 nebo 2 × 15 mm. Záleží opět na rozestupu nosníků nebo trámů roštu.
Jako podklad pod OSB desky je vhodný dřevěný rošt. Ale desky s perodrážkou můžete pokládat i na rovný povrch, na kterém je položená izolace, například izolační vrstva Mirelon. 1-2 dny před pokládkou složte desky v místnosti, kde je budete instalovat, aby se vyrovnala jejich vlhkost. Dejte pozor na perodrážky - nesmí se olámat a poškodit, jinak bude problém je do sebe zasunout. Pod desky v obytných místnostech umístěte izolaci.
- OSB desky pokládejte na trámy napříč, to znamená, že směr třísek desky bude příčně ke směru trámů.
- Pokud pokládáte dvě vrstvy na sebe, druhá vrstva má být položená příčně ke směru první vrstvy.
- Perodrážky do sebe zasouvejte co nejdál, nakonec desku doklepněte například gumovou palicí, ale není vhodné klepat přímo na perodrážku na druhé straně desky. Mohla by se poškodit.
- Pro lepší doklepnutí přijde vhod odřezek z jiné desky s připevněnou latí, která poslouží jako ochrana, ať odřezek OSB desky palicí nerozbijete.
Jedním z typů dřevostaveb je lehký dřevěný skelet, který je tvořen dřevěným nosným rámem, na který je provedeno opláštění. hřebíky délky 2,5 x tl. vruty délky 2,5 x tl. Doporučená minimální tloušťka desek pro konstrukce stěn je 12 mm. U zateplování opláštění z OSB desek se lepí tepelně izolační desky lepící hmotou speciálně určenou na nanášení právě na OSB desky a dřevěné podklady.
tags: #dřevěné #stropy #osb #desky #postup
