Komplexní průvodce tekutými hydroizolacemi: Přehled a doporučené použití

Při řešení hydroizolace je před vámi zásadní rozhodnutí: jaký materiál zvolit? Na trhu je dnes celá řada variant. Mezi ty nejpoužívanější patří hydroizolační malta, tekutá guma nebo vodotěs. V tomto článku se podíváme na rozdíly a poradíme, co zvolit podle konkrétní situace.

V moderním stavebnictví se s pojmem hydroizolace setkáváme pravidelně. Voda si najde cestu i tam, kde by ji člověk vůbec nečekal. V koupelně, na balkoně, na terase i na střeše dokáže bez správné ochrany napáchat velké škody. Hydroizolace, jak název napovídá, je izolační technologie, která zabraňuje vodě pronikat do zdiva zvenčí i zevnitř a vytvářet živnou půdu pro vznik plísní. Vlhkost může vstoupit střechou, základy i přes plášť budovy. Hydroizolace chrání konstrukci před vodou a vlhkostí.

Důležité je nepodceňovat ani hydroizolaci, protože pokud se do stavby dostane vlhkost a voda, máme zaděláno na velký problém. Samotná dlažba ani obklad nejsou hydroizolace. Spáry, rohy, prostupy i drobné trhliny mohou časem propustit vodu do podkladu. Chybějící nebo špatně provedená hydroizolace se často neprojeví hned. Voda se může do konstrukce dostávat pomalu, postupně a dlouhou dobu nenápadně. U balkonů a teras bývá nejčastější problém v tom, že voda pronikne pod dlažbu. V zimě pak zmrzne, zvětší svůj objem a začne narušovat podklad. V koupelně může chybějící hydroizolace způsobit zatékání do stěn, podlahy nebo k sousedům.

Druhy tekutých hydroizolací

Podle druhu používaného materiálu lze hydroizolace rozdělit na:

• Živičné (asfaltové a dehtové)
• Syntetické (plastové a pryžové)
• Polyethylenové a jiné (jílové, skleněné a kovové)

Do zvláštní skupiny hydroizolace zařazujeme drenáže, odvodnění, lepenky a penetrace a injektáže.

Čtěte také: Využití červeného dřeva

Hydroizolační malta: Klasika pro podklad pod dlažbu

Hydroizolační malta je směs na bázi cementu a polymerů, která se nanáší v několika vrstvách. Po vytvrzení vytváří kompaktní vodotěsnou bariéru, na kterou lze bezpečně lepit dlažbu nebo obklady. Používá se zejména tam, kde následuje další vrstva - dlažba na balkoně, lepidlo pod obklad v koupelně nebo jako podklad pod finální izolaci v bazénu. Malta se buď nahazuje nebo natahuje a podle typu zvládá i tlakovou vodu. Je ideální do technických místností, základů, sklepů nebo pod dlažbu ve sprchových koutech.

Výhody:

• Výborná přilnavost k savým podkladům (beton, omítka, zdivo)
• Odolnost proti tlakové vodě
• Vhodná pro skladby s dlažbou nebo podlahovým vytápěním
• Paropropustná, nepraská a dobře snáší teplotní výkyvy

Nevýhody:

• Není finální vrstva a je třeba ji překrýt
• Krátká doba zpracování po smíchání
• Není vhodná na pružné a problematické podklady

Tekutá guma: Moderní řešení s extrémní pružností

Tekutá guma je hydroizolační nátěr na bázi polymerů nebo asfaltových emulzí. Aplikuje se přímo na podklad a po zaschnutí vytvoří bezešvou, vodotěsnou membránu, která zůstává elastická i při teplotních výkyvech. Díky své pružnosti a přilnavosti je vhodná jak na nové stavby, tak na rekonstrukce - ideálně na střechy, balkony, sprchové kouty, dilatační spáry i na kovové nebo plastové prvky. Vhodně zvolená tekutá guma může fungovat jako finální povrch nebo jako podklad pod dlažbu. Gumové hydroizolace vytváří dokonale souvislou a nepropustnou vrstvu beze spojů. U jednokomponentních hydroizolací je důležité dbát na správný pracovní postup a předepsané technologické pauzy mezi nanášením jednotlivých vrstev, obvykle se jedná o 24 hodin.

Výhody:

• Aplikuje se jednoduše válečkem, štětcem nebo nástřikem
• Bezespojová izolace - žádné spoje, které by mohly časem prosakovat
• Extrémní pružnost (některé produkty až 1800 %)
• Možnost aplikace i na svislé a nepravidelné plochy
• Trvalá UV stabilita, může zůstat odhalená
• Přilnavost na zděných konstrukcích je stoprocentní, a to i bez nutnosti penetrace podkladu
• Může být bez problémů nanášena i na polystyren

Nevýhody:

• Na některé podklady vyžaduje penetraci nebo adhezní můstek
• Při trvalém kontaktu s vodou je třeba správně zvolit vhodný typ (např. na bazény, sprchy, nádrže)
• Některé typy nejsou pochozí bez další ochrany

Vodotěs: Jednoduše, ale s limity

Pod pojmem „vodotěs" se často skrývá cementová hydroizolační směs - buď jednosložková nebo dvousložková - určená pro izolaci pod dlažbu, nebo na základové konstrukce. Patří sem i různé malty s obchodními názvy, které jsou široce dostupné v hobby marketech. Jejich výhodou je snadná dostupnost, nízká cena a obecně jednoduché použití. Většina z nich však není vhodná jako finální vrstva a má omezenou pružnost. Při práci je nutné dodržet správnou tloušťku a aplikaci více vrstev. Vodotěs není vhodný na kritická místa s pohybem konstrukce nebo výraznými teplotními rozdíly.

Výhody:

• Jednoduché a levné řešení pro základní hydroizolaci
• Dostupnost v běžné stavebninové síti
• Vhodný jako spodní ochranná vrstva nebo doplněk k jiné izolaci

Nevýhody:

• Malá pružnost, náchylnost ke vzniku mikrotrhlin
• Omezené možnosti použití na složité a členité povrchy
• Vyžaduje překrytí, nejčastěji dlažbou nebo betonem

Krystalizační hydroizolace

Krystalizační hydroizolace je velmi specifický typ s řadou výhod, ale i nevýhod. Materiál se nanáší na vodou nasycený podklad a nadále se musí udržovat vlhký až mokrý po dobu mnoha hodin až jednotek dnů. Během této doby do struktury podkladu (betonu) prosakují speciální polymery, které v něm následně krystalizují, čímž ucpou všechny volné dutinky a kapiláry a vytvoří tak nepropustnou vrstvu přímo v tělese, které izolujeme. Sice také vytváříme povlak na povrchu, ten ovšem slouží „pouze" k transportu krystalizačního materiálu do struktury.

Výhody:

• Těžko se poškodí
• Dobře funguje proti negativnímu tlaku vody, neboť voda uvnitř izolovaného předmětu si „sama" dále vytahuje utěsňující krystaly, které tím pádem pronikají o to hlouběji do struktury

Nevýhody:

• Nepružnost a tedy neschopnost zvládat trhliny a prasklinky ve struktuře
• Poměrně složité vyřešit utěsnění dilatačních spár a napojení na různé objekty
• Nelze vždy na 100% zaručit dlouhodobou přídržnost naaplikované vrstvy, proto to není ideální volba např. pod dlažbu

Syntetická hydroizolace

Jedná se o nátěrové hmoty na bázi disperze, které odpuzují vlhkost a zabraňují pronikání vody. Patří sem např. bitumenová stěrka, tekutá lepenka, asfaltový penetrační lak, gumoasfalt nebo voděodolná elastická nátěrová hmota.

Čtěte také: Použití lamino desek dub

Plastová hydroizolace

Tato izolace se vyrábí jako tekutý nátěr nebo ve formě plastových izolačních pásů. Polyethylenová hydroizolační fólie se používá zejména k izolaci spodních staveb. Chrání stavby nejen před vlhkostí, ale také před účinkem radonu, ropnými, chemickými a odpadními látkami.

• Nopová izolační fólie je tvarovaná, hydroizolační, perforovaná a sanační fólie, která se používá ve stavebnictví při sanaci mokrého zdiva, izolaci balkonů, při svislé i vodorovné izolaci nebo při izolaci tzv. zelených střech.
• Parozábrana slouží k vnitřní izolaci zdiva proti kondenzaci vodních par v konstrukci. Je to PE fólie o tloušťce max. 0,2 mm. Kromě ochrany zdiva se využije i při izolaci plovoucích podlah a jako separační vrstva.
• PVC izolace se používá k izolaci základů, střech a jezírek a vodních ploch.
• Geotextilie je doplňkovou izolací, jejíž funkcí je ochrana hlavní izolační vrstvy, filtrace, drenáž a separace. Přírodní geotextilie slouží k dočasné ochraně staveb před mrazem nebo k zavlažování schnoucího betonu. Syntetické geotextilie se používají k trvalé ochraně fólií, které se ukládají do země.

Lepenky

Lepenka je asfaltový pás s kombinovanou nosnou vložkou vyrobený nejčastěji ze skleněného vlákna nebo surového hadru. Speciálním výrobkem je tzv. tekutá lepenka, což je dvousložkový pružný nátěr na bázi disperze a modifikovaných cementových směsí, který po vytvrdnutí vytváří trvalou hydroizolaci. Je vhodný do objektů, kde nehrozí radonové záření. Podružným výrobkem jsou jednosložkové vysoce elastické polymerové izolace určené do koupelen nebo do exteriérů. Tekuté lepenky vytváří dokonale souvislou a nepropustnou vrstvu beze spojů. V případě, že stojíte o pochozí vrstvu tekuté hydroizolace neboli tekuté dlažby, můžete zakoupit jednosložkovou pružnou protiskluzovou hydroizolaci. Skládá se z gumy smísené s gumovým granulátem. Nabízí dokonalý jednolitý povrch bez problémových spojů. Ideální využití si najde hlavně na balkonech, lodžiích a terasách. Vybrat si můžete hned z několika barevných provedení.

Modifikované asfaltové pásy

Modifikované asfaltové pásy mají nosnou vložku upravenou modifikací pro hydroizolační účely. Díky této modifikaci získává asfaltová izolace lepší vlastnosti tepelné, zejména pokud se používá v terénu, kde hrozí výskyt teplot pod bodem mrazu. Tyto pásy pak oproti nemodifikovaným nekřehnou a nelámou se. Naopak při vyšších teplotách nehrozí stékání asfaltu z pásů a jeho celistvost zůstává neporušena. Používají se při izolaci střech nebo spodních staveb.

Doplňky k hydroizolaci

Kromě samotných hydroizolačních materiálů existují i doplňky, které pomáhají zajistit kompletní ochranu:

• Drenáže a odvodnění: Patří sem celá řada speciálních výrobků - vsakovací tunely, žlaby, trubky, ukončovací lišty pro nopové fólie a další. Drenáž spolu s hydroizolací pomůže odvodnit vlhký objekt a zbaví ho vznikající plísně.
• Izolace proti vlhkosti - doplňky: Jsou to speciální prvky - tvarovky ztraceného bednění (iglú), uzavírací desky k jejich zakrytí a ochraně před zatečením betonu, difúzní lišty, odvodňovací žlaby, svodové jímky a další.
• Penetrace: Penetrace sjednocuje a zpevňuje podklad. Penetrované zdivo musí tedy nejprve nasáknout patřičným množstvím směsi (voda, rozpouštědla a chemikálie), aby se zvýšila jeho odolnost vůči pronikající vlhkosti, sjednotila se přilnavost materiálů a zdivo se zpevnilo. Penetrace se používá nejčastěji při konečné úpravě povrchů, pod tapety, dlažbu, obklady a lepené podlahy.

Kdy a co zvolit?

Nejdůležitější je samozřejmě to, co potřebuji zaizolovat, z čehož většinou automaticky vyplyne vše ostatní.

Čtěte také: Široké využití modřínového dřeva

Přehled použití tekutých hydroizolací

Důležité faktory pro výběr hydroizolace

1. Jedná se interiér nebo exteriér?

   To je důležité pro volbu odolnosti, pružnosti a prodyšnosti. V interiéru může být prakticky cokoliv z našeho sortimentu.

2. Může být v izolovaném podkladu voda či vlhkost?

   Voda a vodní páry v zaizolovaném podkladu stoupají směrem nahoru a když narazí na vrstvu hydroizolace, vytváří na ní nemalý tlak. Když přijde zima a mráz, namáhání a destrukce jen zesilují. Proto se obecně dá říci, že do exteriéru jsou vhodné prodyšné typy hydroizolací.

3. Jaké bude zatížení hydroizolace?

   Bude vystavena jen občasné spršce, nebo bude trvale pod vodou, např. v bazénu či septiku? Je třeba zásadní rozdíl, zda se chystáte izolovat sprchový kout v bytě se dvěma obyvateli, nebo sprchy ve fitness centru či spa.

   Bude izolace vystavena pozitivnímu, nebo i negativnímu tlaku vody? Negativním tlakem je myšleno, že voda bude působit směrem z podkladu, na kterém je izolace nanesena. Příkladem může být vana bazénu, které někdo „zapomněl" udělat vnější izolaci vůči okolnímu terénu.

   Hrozí, že by se v podkladu mohly vytvářet praskliny? Cementové materiály se např. nemohou aplikovat přímo na anhydritový podklad - je nutné zvolit buď necementovou alternativu, nebo případně použít uzavírací penetraci.

4. Z čeho je podklad, na který hydroizolaci aplikuji?

   Pokud jdu izolovat něco ošetřené nějakou „černou věcí", tedy něčím na bázi asfaltu, bitumenu či živice, musím zvolit kompatibilní materiál.

Konkrétní doporučení:

• Pokud plánujete pokládat dlažbu, je hydroizolační malta ideální volba - vytvoří pevný, vodotěsný a únosný podklad. Cementová hydroizolace 1K je prvotřídní cementová hydroizolace pod obklady a dlažbu.
• Pokud řešíte izolaci střechy, balkonu, zatékání sprchového koutu nebo složité detaily, tekutá guma nabízí univerzální a trvale pružné řešení bez rizikových spojů. Moderní jednosložková polyuretanová hydroizolace pro střechy a terasy.
• Pokud hledáte základní a levnou hydroizolaci základů nebo sklepních stěn, může vodotěs splnit svůj účel - za předpokladu, že není vystaven přímému tlaku vody.
• Pro koupelny, sprchy, toalety, prádelny, kuchyně a další interiéry se zvýšenou vlhkostí je praktickým řešením Jednosložková hydroizolace KOUPELNA.
• Na balkony, terasy, lodžie, bazény, nádrže na užitkovou vodu nebo podklady pod obklady a dlažby v exteriéru je mimořádně vhodným řešením Tekutá lepenka 2K hydroizolace. Jde o dvousložkový, trvale pružný hydroizolační nátěr, který po vytvrzení vytvoří vodotěsnou membránu. Tekutá lepenka se hodí na vodorovné i svislé konstrukce, do interiéru i exteriéru.
• DUO FLEX funguje jako hydroizolace i elastické lepidlo pro obklady a dlažbu. Hodí se zejména při rychlých rekonstrukcích koupelen nebo balkonů, při lepení na náročnější podklady a tam, kde chcete zjednodušit skladbu a ušetřit technologické kroky.
• Elastická těsnicí malta Ceresit CR 166 je určena pro utěsnění minerálních podkladů neobsahujících soli proti vlhkosti a vodě. Vhodná pro utěsnění balkónů, teras, mokrých prostor, základového zdiva, nádrží na vodu v čistírnách odpadních vod, septiků, vnitřků bazénů a nádrží na vodu (i pitnou) o hloubce do 50 m. Odolává náporu vlhkosti z negativní strany.

Kombinace technologií

Nejlepší výsledek často přináší kombinace technologií. Například v bazénech nebo nádržích se nejprve použije cementová hydroizolační malta (odolná vůči půdní vlhkosti) a následně se nanáší elastická vrstva tekuté gumy. Stejně tak na balkonech nebo terasách lze pod dlažbu použít maltu, ale exponovaná místa (např. detaily kolem vpustí nebo prostupů) ošetřit samostatně tekutou gumou.

Správná aplikace tekuté hydroizolace

Tekuté hydroizolační membrány jsou stále oblíbenějšími prostředky, kterými lze rychle, jednoduše a velmi efektivně provést hydroizolační zajištění jakékoliv stavební konstrukce. Na rozdíl od klasických asfaltových pásů lze tekutou hydroizolací dosáhnout ideální bezešvé vodotěsné bariéry, a to bez ohledu na tvar a složitost izolované konstrukce. Je to dáno především jednoduchostí zpracování. Tekuté hydroizolace se nejčastěji aplikují stěrkami a štětci. Na velkých stavbách a při izolaci rozsáhlých ploch pak i nástřiky pneumatickými pistolemi.

Příprava podkladu

Před zahájením hydroizolačních prací musí být jasně stanoveno předpokládané budoucí zatížení stavebních konstrukcí vodou. Podklad musí být nezamrzlý, pevný, čistý, suchý a připravený tak, aby se na něj hydroizolace dobře napojila. Je nutno odstranit prach, mastnotu, staré nesoudržné vrstvy, zbytky lepidel a všechno, co by mohlo snížit přilnavost. Podklad musí být soudržný a pevný. Z podkladu je nutno odstranit vodoodpudivé zbytky (např. separační olej, barvy). Doporučuje se očištění podkladu vysokotlakým omytím vodou nebo opískováním. Rohy musí být zaoblené a žlaby zaokrouhlené. Při tlakové vodě musí železobeton odpovídat ČSN EN 206+A2 (732403). Zdivo a jiné podklady nesmí při tlakové vodě vykazovat trhliny větší než 1 mm.

Pokud rekonstruujete starší balkon, terasu nebo koupelnu, vyspravte trhliny, výtluky a nerovnosti vhodnou opravnou hmotou. U nových betonových povrchů počkejte na vyzrání podkladu. Savé podklady je potřeba nejprve penetrovat. Penetrace sjednotí savost, zpevní povrch a zlepší přilnavost dalších vrstev. Na běžné savé stavební podklady můžete použít Penetraci S2802A. U starších, zvětralých nebo více savých podkladů dává smysl Systémová hloubková penetrace NANO. Penetraci nanášejte válečkem nebo štětcem. Nesmí nikde vznikat kaluže, ty se pak buď rozetřou nebo odsají houbou.

Aplikace

Nejdříve si připravte směs na nátěr podle návodu od výrobce. V případě dvousložkové hydroizolace se složka A vylije do originální plastové nádoby a následně se vsype suchá složka B. Nízkootáčkovým elektrickým míchadlem se smíchá do podoby homogenní směsi bez hrudek. Pokud nemáte k dispozici míchadlo, lze využít zednickou lžíci a odspodu směs promíchávat tak, aby se uvolnily bubliny. Nechte odstát 2 minuty za občasného míchání.

Nejvíce namáhaná jsou napojení stěny a podlahy, vnitřní rohy, prostupy potrubí, odtoky a dilatační spáry. Do těchto míst se vkládají těsnicí pásy, případně vhodné manžety nebo samolepicí pás FLEECEBAND. Těsnicí pás se zpravidla vkládá do první čerstvé vrstvy hydroizolace a následně se překryje další vrstvou. Tekutou hydroizolaci lze nanášet štětcem, válečkem, hladítkem nebo stříkáním. Hydroizolace se nanáší minimálně ve dvou vrstvách. První vrstvu nanášejte štětkou nebo válečkem a dobře ji vetřete do podkladu. Druhou vrstvu aplikujte až po proschnutí první vrstvy, ideálně křížem k předchozímu směru (tzv. křížová metoda). Při používání tekuté hydroizolace dbejte pokynů výrobce uvedených na obalu výrobků či v technickém listu. Způsob nanášení jednotlivých vrstev a technologické přestávky mezi jednotlivými výrobci se řídí technickým předpisem výrobce. Povaha tekuté hydroizolace umožňuje vytvářet různě silné vrstvy. Po zaschnutí první vrstvy izolace můžete aplikovat i druhou nebo třetí vrstvu. První vrstva může být navíc vyztužena armovací síťkou (perlinkou) pro zajištění její větší houževnatosti.

Časté chyby při aplikaci

Aplikace hydroizolace není složitá, ale vyžaduje dodržení postupu. Mezi nejčastější chyby patří aplikace na prašný, mastný, vlhký nebo nesoudržný povrch. Velkou chybou je i to, když se hydroizolace určená pod obklad nebo dlažbu použije jako finální povrchová úprava. Takové produkty mají své místo ve skladbě pod finálním povrchem.

tags: #druhy #tekute #hydroizolace #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce pokládkou dlažby na terče
• Vlastnosti a použití epoxidové pryskyřice
• jak vybrat zahradní obrubníky
• Průvodce ásanou Střecha
• moderní osvětlení sádrokartonových podhledů