Dřevěná fasáda s polystyrenovým zateplením: Kompletní průvodce

Fasáda představuje funkční, estetickou, ekonomickou a ekologickou ochranu budovy. Musí chránit před deštěm, chladem nebo horkem a zároveň izolovat interiér domu a nabízet obyvatelům komfort. Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém.

Zateplení fasády: Kontaktní systémy s polystyrenem

Nejrozšířenějším způsobem opláštění domů v České republice jsou kontaktní fasády, kde se jako tepelněizolační materiál používá minerální vata nebo polystyren. Polystyren je nenasákavý, lehký a má nejlepší poměr cena/výkon. Takový typ fasády následně vyžaduje finální zakončení v podobě omítky. Polystyren však není vhodný k zateplování starších domů, které mají problém s vlhkostí (porušená nebo chybějicí hydroizolace). Další nevýhodou je velmi špatná zvuková neprůzvučnost, tedy nic neodtlumí.

1. Příprava podkladu

Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný, neboť každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích.

2. Založení zateplovacího systému

Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

3. Lepení a kotvení polystyrenu

Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m² fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

4. Broušení a sjednocení fasády

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. "hoblíkem na fasády".

5. Výztužná vrstva (stěrka)

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).

6. Finální omítka

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah, shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3 m². Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

Dřevěná fasáda a její specifika

Dřevěné fasády jsou oblíbenou volbou v moderní architektuře díky své estetice a ekologickým výhodám. Aby však správně fungovaly a měly dlouhou životnost, je nutné věnovat pozornost specifickým požadavkům na jejich projektování a údržbu. Na dřevěné fasády se kladou v zásadě stejné fyzikální nároky ve vztahu k teplotním rozdílům, srážkám, slunečnímu světlu a difuzi vodních par jako na jiné fasády. Celková zátěž fasády je ovlivněna ročním obdobím a mění se i v průběhu dne. To však způsobuje větší kolísání vlhkosti materiálu, než je tomu u masivních zděných fasád.

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

Odvětrávané fasády a dřevo

Dřevěné fasády, kromě klasických srubových staveb, spadají do kategorie zadem odvětrávaných fasád, na rozdíl od neodvětrávaných fasád, jakými jsou spřažený tepelně izolační systém (WDVS) nebo jádrové izolované cihelné zdivo. Odvětrávaná fasáda je ideální do budov, kde hrozí vyšší vlhkost. Výhodou takové fasády je kromě udržování optimální vlhkosti také její trvanlivost a perfektní hluková izolace.

Aby se dřevo pravidelně vysoušelo, je nezbytné odvětrávání fasády zadem. Každá dřevěná fasáda představuje dodatečnou zátěž vlhkosti, které je vystavena nejen v podobě dešťových srážek a vysrážení kondenzátu, ale také difuzi vzdušné vlhkosti z vnitřku budovy. Oba tyto jevy způsobují zvýšenou vlhkost dřeva. Dlouhodobě provlhlé dřevo ohrožuje hniloba a v každém případě vzrůstá nebezpečí napadení dřevokaznými houbami a řasami. Minimální šířka odvětrávací mezery mezi fasádou a konstrukcí je 2 cm, tato vrstva by měla stačit k zajištění účinné konvekce. Doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru.

Vlhkost dřeva a její dopady

Dřevo je hygroskopický materiál, který reaguje jinak než minerální materiály fasád na vlastní vlhkost (ustálenou vlhkost dřeva) bobtnáním a smršťováním. Jako rovnovážná vlhkost dřeva se označuje podíl vody obsažené v dřevě, který se ustálí v rovnováze s vlhkostí okolí. V zimním období přijímá dřevo fasády vlhkost ve větším množství (až do 25 % obsahu vody), v sušších obdobích roku vlhkost ztrácí a vysychá. Na druhé straně obsah vlhkosti u fasád přivrácených ke sluneční straně se snižuje až na 10 % relativní vlhkosti. Protože obsah vlhkosti kolísá, dochází ke smršťování a bobtnání dřeva, což je u širokých prken téměř nevyhnutelně spojeno s popraskáním a se vznikem trhlin.

Zřetelně jsou vidět trhliny, které se tvoří v místech spojovacích součástí, především tam, kde nejsou předvrtány otvory, resp. tam, kde nejsou dodrženy vzdálenosti spojovacích součástí od okrajů a konců prken. Toto popraskání v rovnoběžném směru s vlákny nenarušuje zpočátku funkci ochrany proti povětrnostním vlivům. Protože se trhliny často vyskytují v místech spojovacích prostředků, vznikají tím nejdříve vzhledové nedostatky. Toto praskání vede k tomu, že se na koncích prken tvoří zející spáry, jimiž vniká vlhkost dovnitř a po určité době způsobuje trouchnivění. S rostoucí vlhkostí stoupá riziko, že dřevo napadnou mikroorganismy. Kromě toho dřevo měkne, což zesiluje mechanické poškození na povrchu a vede k vymývání složek dřeva (jako je např. lignin). V důsledku toho povrch dřeva hrubne, což přispívá k jeho znečištění a biologické degradaci. Čím jsou jednotlivá prkna širší, tím vyšší je vlhkost dřeva a tím větší je pravděpodobnost vzniku prasklin ve směru vláken.

Napadení plísní a houbami

Plíseň se tvoří na fasádách, na které nesvítí slunce, ale stává se značným problémem i u obložení přesahu střechy. Trvalá vlhkost způsobuje plesnivění a zmodrání, v extrémních případech vede napadení houbou k znehodnocení dřeva. Typickou příčinou napadení plísní je skutečnost, že v zimě se silně ochlazuje a rovněž se vytváří kondenzát na fasádě. Kromě toho nedostatečně chráněné dřevo nebo jeho nevhodný druh přímo poskytují potravu plísním.

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

Dřevo stromů, jako jsou borovice přímořská, bříza a buk, by se nemělo na vnější obklady používat. Pro venkovní aplikace je vhodné dřevo vyšší třídy odolnosti, např. modřín a douglaska. Ale ani tyto druhy nejsou při vysoké vlhkosti okolí plně rezistentní vůči napadení plísní. Nátěry a povrchové úpravy na zvlášť ohrožených místech musí být napuštěny fungicidními hmotami.

Dodatečný dřevěný obklad na polystyrenovou fasádu

Pokud se uvažuje o dodatečném dřevěném obkladu na již zateplenou polystyrenovou fasádu (např. 16 cm šedý polystyren na 30 cm Porothermu), je důležité zvážit několik aspektů. Jedná se o lokální obložení menších ploch, například 5 m². Původní představa zahrnovala vyříznutí svislých drážek hlubokých 3 nebo 4 cm do fasády. Do drážek by se vložily svislé latě, které by se dole podbetonovaly, nalepily pěnou, případně prošroubovaly skrz EPS až do cihly. Dřevěný obklad by byl z co nejtenčích palubek kvůli hmotnosti. Důležité je si uvědomit boj s rosným bodem a tepelnou roztažností.

Montáž větrané fasády s dřevěným obkladem

Další možností zateplení fasády je zvolit fasádu bezkontaktní, tj. takovou, která se nedotýká obvodových zdí. Tyto fasády mohou být současně bezomítkové, to znamená, že obložení je rovnou i vnějším plášťem. Mezi zavěšenou fasádou a domem se vytvoří vzduchová dutina, která zajišťuje dostatečnou cirkulaci vzduchu. Proto se tomuto typu fasády říká také odvětrávaná. Díky ní v domě nevzniká prostředí vhodné pro růst plísní.

Vždy se jedná o zateplení na rošt, ale s různorodým záklopem. Nejprve se připraví tzv. rastr neboli mřížka, a to ze dřeva nebo lehkého kovu. Na tu se pak upevňuje fasáda - ta může být například z betonu, cihel, keramiky, kovu, ale také rostlin.

1. Osazení kotevních prvků budoucího roštu: Nejprve začneme osazením kotevních prvků budoucího roštu na nosnou podkladní konstrukci. Základem většiny větraných fasád je nosný rošt. Montuje se k nosné konstrukci svisle či vodorovně.
2. Instalace tepelné izolace: Do větrané fasády se používají středně tuhé desky většinou čedičové izolace, například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Obvykle by měla být deska tepelné izolace o cca 1 cm širší než samotný rošt. Ve svislém roštu a někdy i ve vodorovném roštu je nutné desky tepelné izolace přikotvit. Druh kotvících prvků záleží na použité tepelné izolaci, jejich počet většinou na konstrukci větrané fasády.
3. Použití difuzních fólií: Použití difuzních fólií na tepelnou izolaci je doporučené u větraných stěn, kde vrchní plášť fasády není celistvý a hrozí zafoukání vody či sněhu do prostoru větrané mezery.
4. Větrací mezera: Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru.

Difuze vlhkosti a výběr materiálů

Průnik vzdušné vlhkosti (vodní páry) do konstrukce stavby může mít pro dům vážné následky. Každý investor, potažmo stavitel se mu tedy snaží vyhnout. Řešení jsou dvě. Každé pracuje s jiným fyzikálním principem. Difuze je spontánní fyzikální děj, který vede k vyrovnání koncentrace (v tomto případě jde o koncentraci vodní páry v daném prostoru). Ve stavitelství je nutné s tímto fyzikálním jevem počítat. Řešení nesmí být polovičaté. Kvalita řešení zateplení spočívá ve vybraných materiálech. Různé materiály se hodí pro různé konkrétní použití. Někdy není rozhodování úplně jednoduché a prospekty jednotlivých výrobců či dodavatelů nám moc nepomohou. Při výběru té nejvhodnější pro váš dům se určitě poraďte s odborníky.

tags: #dřevěná #fasáda #polystyren #zateplení

Oblíbené příspěvky:

• řešení škod po havárii
• Kompletní průvodce ASKO Palubky
• Vše o pokládce asfaltu v Znojmě
• Inspirace pro obklady s dekorem dřeva
• Inovace v designu teras