Hydroizolační fólie pro zelené střechy: Klíč k trvanlivosti a funkčnosti

Atraktivní ozeleněná střecha má mnoho výhod, ale je nezbytné pamatovat na správnou hydroizolaci. Pod vegetační souvrství je důležité aplikovat hydroizolační fólii nejlepší kvality, provedenou zkušenými pracovníky. Zelené střechy nejsou výdobytkem poslední doby, jejich počátek se datuje hluboko do starověku. V moderním pojetí stavitelství se hovoří o zelených střechách od 1. poloviny 20. století. Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody.

Typy hydroizolačních fólií pro zelené střechy

Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie, ať už PVC-P, TPO, EPDM, a mnoho dalších. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít atest proti prorůstání kořenů (FLL atest). I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné).

Hydroizolační fólie PROTAN

Hydroizolační fólie PROTAN určená do ozeleněných střech je vyráběna speciálně pro tuto aplikaci. Hydroizolace zelené střechy je mechanicky kotvena k podkladu, nemůže dojít k jejímu utržení větrem v době, kdy není kryta vrstvou zeminy. V přesazích je fólie horkovzdušně svařena, což zabraňuje zatečení do objektu. Flexibilita hydroizolační fólie Protan zajišťuje bezproblémové opracování detailů jako jsou komíny, prostupy, žlaby atd. Protan AS Norsko vyrábí a aplikuje hydroizolační fólii pro zatravněné zelené střechy, terasy a balkony již od roku 1972. Fólie Protan je spolehlivé, vodotěsné řešení. Protan G 1,5 mm je vyráběna s nakašírovanou geotextilií (lze použít ochrannou geotextilii zvlášť, což je u nás standardní). Protan G je držitelem certifikátu SINTEF Byggforsk Approval No. 2434 a splňuje požární třídu TA (BROOF). Izolace zelených střech a střešních zahrad PROTAN splňuje požární atesty, příznivě ovlivňuje životní prostředí, je odolná proti prorůstání kořenů (FLL atest), odolná proti mikroorganismům a hnilobě a má dlouhá praxí ověřenou životnost.

EPDM fólie

Střešní fólie EPDM je tvořena ze syntetické pryže, vyrobena ze směsi etylen-propylen-dien-monomeru, technických sazí, záměsových olejů, speciálních přísad a vulkanizačních činidel. Jedná se o netečný materiál s minimálním vlivem na životní prostředí při výrobě, instalaci a použití. Z fólie se neuvolňují žádné chemikálie, což umožňuje například shromažďovat a využívat dešťovou vodu ze střechy. Vzhledem ke způsobu výroby, kdy je směs válcována do velkých plachet a vulkanizována, je možné použít velkoformátové rozměry fólie (až 15,25 m x 30,5 m z jednoho kusu). To vede ke značnému omezení spojů na střeše a kratšímu času instalace. EPDM není pouze samotná střešní fólie, ale komplexní střešní systém včetně detailových prvků, lepidel, tmelů a systémových vpustí a prostupů. Například produkt Firestone QuickSeam Form Flash, samovulkanizující pás z EPDM pryže, se s velkou oblibou používá i na těsnění protékajících žlabů, atik, prostupů na plechových střechách nebo sendvičových panelech. Střešní systém EPDM nabízí množství variant použití - jako systém, kde je EPDM-fólie přitížena štěrkem, popř. substrátem s vegetační vrstvou (tzv. zelená střecha), mechanicky přikotvena k podkladu různými typy kotvení, nebo celoplošně přilepena k podkladu. Zajímavostí lepeného systému je, že se dá aplikovat přímo na stávající asfaltové pásy - např. při rekonstrukci střechy. EPDM střešní systém je instalován pouze vyškolenými profesionálními pokrývačskými firmami. Pravidelná školení a technickou podporu zajišťují v jednotlivých zemích výhradní distributoři tohoto systému.

Skladba zelené střechy a její vrstvy

Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát. U střechy, která splňuje statické a tepelně-technické požadavky, se začíná první vrstvou vegetačního souvrství, kterou tvoří hydroizolace. Ta se v případě chemické nesnášenlivosti separuje od tepelného izolantu. V případě nedostatečného přitížení se hydroizolace kotví. Pokud není stávající hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků, doplňuje se o dodatečnou kořenuodolnou fólii.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

1. Hydroizolace: Klíčová vrstva zabraňující průniku vody do konstrukce. Musí být odolná proti prorůstání kořenů (FLL atest).
2. Separační vrstva: Nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není požadavek na tuto vrstvu tak aktuální, jako když se nopové fólie prováděly z neměkčeného PVC, které degradovalo hydroizolace z měkčeného PVC. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.
3. Ochranná geotextilie: Pokládáme na očištěnou hydroizolaci v pásech. Stykování se řeší přesahem alespoň 5-10 cm. Při montáži se geotextilie k povrchu běžně nelepí. Pro usnadnění pokládky ji lze mírně navlhčit.
4. Drenážní a hydroakumulační vrstva: Drenážní fólie jsou klíčovou součástí skladby zelené střechy - zajišťují odvod přebytečné vody, zadržují vláhu pro vegetaci a chrání spodní vrstvy před zatížením. Liší se konstrukcí, materiálem, výškou nopů, pevností a schopností retence vody. Vyšší nopy (např. 20 mm a více) zajišťují větší drenážní kapacitu i akumulaci vody - vhodné pro intenzivní zelené střechy s vyšší vrstvou substrátu. Nejčastěji se používá polyetylen s vysokou hustotou (HDPE) - je pevný, odolný vůči tlaku i chemikáliím. Drenážní fólie s integrovanou filtrační vrstvou (geotextilie) šetří čas při instalaci a zabraňují ucpání nopového systému jemnými částicemi ze substrátu. Některé drenážní fólie mají speciální komory pro zadržování vody, která se postupně odpařuje nebo slouží rostlinám. My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40. Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto materiály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí. Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést. V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových folií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích" srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací.
5. Filtrační vrstva: Úkolem této vrstvy (geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech) je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná. Na filtrační geotextilii umístíte substrát.
6. Substrát: Svým složením by měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Druhý protipól může být též negativní. Více substrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností, pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky.
7. Vegetační vrstva: Volba rostlin odpovídá lokalitě střechy a uvažovanému vzhledu. Tomu je i často podřizována technologie založení.

K stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Obsypy se provádí nejběžněji z kameniva frakce 16/32 v návaznosti na prostupující nebo navazující dílčí konstrukce a části střechy, jako jsou například prostupy, světlíky, atiky či technologická zařízení. Materiálově se volí spíše oblohranné kamenivo nebo dle požadavků investora. Doporučená šíře je 500 mm, ale lze zvážit její zmenšení dle dispozice střechy a její kompozice. Oddělení od vegetační vrstvy běžně zajišťují lemovací prvky.

Typy zelených střech

Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní.

Extenzivní zelené střechy

Extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči. Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky, rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Extenzivní zelené střechy tvoří většinou suchomilné rostliny, které vyžadují malé množství střešního substrátu (cca 2-4 cm). Extenzivní zelené střechy mají řadu předností: zachytávají nečistoty z ovzduší a snižují výdaje za topení, klimatizaci nebo stočné. Oproti intenzivním zeleným střechám, jejichž náklady se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun, jsou finančně i časově mnohem méně náročné. Navíc potřebují jen minimální údržbu, proto je můžete realizovat na střechách různých velikostí. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu. Úspornou střechu Isover můžeme zakládat rozchodníkovými řízky, hydroosevem, výsadbou z potů nebo předpěstovanými koberci.

Intenzivní zelené střechy

Intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy zvážit možnosti postrealizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát. V intenzivních souvrstvích můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy. Pro zakládání Střešní zahrady Isover máme na výběr též z mnoha možností založení - výsev semen, výsadba z kontejnerů nebo pokládka předpěstovaných koberců pro bylinné patro. Keřové a stromové patro zakládáme sazenicemi prostokořennými, s balem nebo v kontejneru. Vzrostlejší kultivary doplňujeme o stabilizace proti větru.

Na extenzivní střechy se sání větru nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu a stabilizaci rostlin na střeše. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový.

Čtěte také: Využití voděodolné překližky v nábytkářství

Výhody zelených střech

• V létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny.
• Snižují výdaje za topení, klimatizaci nebo stočné.
• Zachytávají nečistoty z ovzduší.
• Přispívají k biodiverzitě.

Kombinace zelené střechy a fotovoltaiky

Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prach a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše. Životnost fotovoltaiky je obvykle 25 až 30 let, tuto dobu by tedy měla minimálně vydržet i hydroizolace. Nejedná se pouze o její samotnou dobu životnosti, ale rovněž i o odolnost vůči teplu, které vzniká při výrobě elektřiny fotovoltaickými panely a které stárnutí hydroizolací urychluje.

Realizace zelené střechy

Realizace zelené střechy není tak náročná, jak by se mohlo zdát. Zvláště, pokud máte v plánu vytvořit extenzivní zelenou střechu, která má oproti intenzivním střechám mnohem menší nároky. Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálů, které se položí ve správné skladbě. Důležitá je i dobře provedená izolace, která zabrání prosakování dešťové vody do nižších pater střešní konstrukce.

Postup aplikace

1. Kontrola materiálu a příprava: Před začátkem činnosti zkontrolujte, zda máte všechen potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace.
2. Hydroizolační vrstva: Pokud není stávající hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků, doplňuje se o dodatečnou kořenuodolnou fólii. Fólie je mechanicky kotvena, aby nedošlo k jejímu odtržení působením větru před přitížením. Horkovzdušné svary ve spojích fólií jsou stejně vodotěsné jako fólie sama. Fólie Protan je navařena na systémové poplastované plechy. Systém může být použit na střechy zateplené i nezateplené.
3. Odvodnění: Jestliže nechcete, aby vám do domu zatékalo a docházelo ke zbytečnému omezování životnosti střešního pláště, je potřeba zajistit správné odvodnění zelené střechy. To můžete řešit zpravidla dvěma způsoby: vnějším a vnitřním odvodněním. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt. Drenážní fólie jsou klíčovou součástí skladby zelené střechy - zajišťují odvod přebytečné vody, zadržují vláhu pro vegetaci a chrání spodní vrstvy před zatížením.
4. Ukončovací kačírkové lišty: Slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě.
5. Kačírek: Neslouží v plochých střechách jen jako pohledová vrstva. Zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kamenivo nesmí obsahovat velké procento jemných částic, které by mohly zanést odtoky nebo hydroizolační fólii.
6. Ochranná geotextilie: Na hydroizolační vrstvu položte netkanou geotextilii s plošnou hmotností 300 g/m2, která slouží jako ochranná vrstva hydroizolace před mechanickým poškozením.
7. Nopová fólie: Na netkanou geotextilii umístěte speciální nopovou folii určenou pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva. Při instalaci fólie musí nopy směřovat směrem dolů. Nopová folie funguje jako zásobárna vody pro vegetaci. V "kalíšcích" zadržuje závlahu, kterou rostliny potřebují pro růst, zatímco přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a následně pryč ze střechy.
8. Filtrační geotextilie: Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést.
9. Substrát: Na filtrační geotextilii umístíte substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek.
10. Výsadba zeleně: Volba rostlin odpovídá lokalitě střechy a uvažovanému vzhledu. Tomu je i často podřizována technologie založení. Po založení vždy proléváme značným množstvím vody. Po realizaci je nezbytné realizovanou vegetační střechu dostatečně zalít tak, aby došlo ideálně k plnému nasycení souvrství vodou. Po prvním roce je vhodné souvrství přihnojit hnojivy s postupným uvolňováním živin.

Tepelná izolace

Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace. Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší. Tepelná izolace se spádovou úpravou EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem.

Příklad nákladů na extenzivní zelenou střechu (20 m2)

Následující tabulka uvádí orientační náklady na materiál pro extenzivní zelenou střechu o ploše 20 m².

Náklady nejsou konečné, je zapotřebí připočítat cenu dopravy (její výše je přímo úměrná hmotnosti a objemu materiálů a přepravní vzdálenosti) dále cenu příslušenství (lišty, nářadí…) a případnou cenu práce. Rychlým propočtem si ale můžete udělat předběžnou představu o tom, kolik stojí materiál, bez kterého se neobejdete. Na výstavbu je možné získat dotační příspěvek. Podívejte se, o jaké dotace můžete zažádat.

Čtěte také: Volba dveří: Laminátové nebo fóliové provedení?

tags: #folie #na #zelenou #strechu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Montáž schodiště svépomocí: Podrobný návod
• Inspirace pro elegantní a moderní interiér
• Izolace půdy sádrokartonem
• Vlastnosti Primalexu Polar
• Vše o vyrovnávací stěrce REMAL