Jak fotit haldu štěrku a pracovat s ostrostí v postprodukci

Tímto článkem pokračuje krátký seriál pojednávající o zlepšování hotových fotografií. Minule jsme si řekli, jak pracovat se světlem a vyvolávat v divákovi emoce. V tomto článku si ukážeme, jak docílit ideální ostrosti, jak se vyhnout přeostření, či jak přeostření napravit.

Správná hloubka ostrosti a rozmazané pozadí

Vždy pracujete s nějakou hloubkou ostrosti. Pokud chcete mít pozadí rozmazané, je určitě dobré jej mít co nejdále. Při fotografování bližších objektů a hlavně lidí často zlepší dojem rozostřené pozadí. Divák se lépe zaměří na detaily a myšlenku fotografie, nerozptyluje ho nedůležité pozadí. Hloubku ostrosti lze ovlivňovat již nastavením fotoaparátu. U kompaktů však jen minimálně - v makro režimu nebo výrazným použitím optického zoomu. Pokud tedy nevlastníte zrcadlovku, moc si hrátek s hloubkou ostrosti neužijete.

Rozostření pozadí v postprodukci

Určitě vás však napadlo, že by mohl pomoci software. Postup našeho snažení nebude nijak světoborný. V zásadě máme několik cest. Jednodušší, která produkuje méně kvalitní výsledky, a pokročilou vyžadující lepší znalosti funkcí grafických programů. Jak vidíte, jediným cílem je rozmazat pozadí se zachováním ostrosti hlavního motivu a popředí. Musíme tedy výběrem oddělit hlavní objekt a pracovat pouze s pozadím.

Jednodušší postup:

1. Vyřízněte výběr a přesuňte ho do nové vrstvy (stačí stisknout CTRL+X a CTRL+V).
2. Nyní vrstvu bez koule ručně rozostřete kreslením pomocí nástroje pro rozmazání.

U jednoduchých objektů by měl uvedený postup bohatě stačit a hlavně je realizovatelný v jakémkoliv grafickém editoru. Pro složitější případy s méně pravidelným a hůře vybratelným objektem nám však moc nepomůže.

Čtěte také: Postup zateplení polystyrenem

Pokročilejší postup (například v Photoshopu):

1. První bod je stejný. Výběr už provedeme lépe. Photoshop nabízí pro extrakci velmi mocný nástroj, který najdete pod menu Filter => Extract (nebo CTRL + ALT + X). Modul Extract je standardní součástí pouze starších verzí Photoshopu. Do novějších je potřeba ho doinstalovat.
2. Zde můžeme kouli vyříznout mnohem jednodušeji. Vlevo nahoře si všimněte nástroje Fixa. Tou budeme kouli obtahovat. Poloměr fixy nastavte na nějakých 5 bodů. Může být i více, ale takto bude výřez přesnější.
3. Dostatečně si obrázek zvětšete (CTRL + "+") a obtáhněte obrysy koule. Posouvat ve zvětšeným obrázku se můžete podržením mezerníku a tažením myši.
4. Jakmile kouli obtáhnete, zvolte nástroj Plechovka (ikonka pod Fixou) a klikněte do koule. Tím vytvoříte výběr barevný. Photoshop se bude snažit rozpoznat hrany objektů a zvolit výběr inteligentně.
5. Nyní potřebujeme získat ještě obrácený výběr. Máme tedy dvě vrstvy - původní s celou fotografií a výběr s koulí. Přepněte se na původní fotku, podržte CTRL a klikněte na malý náhled vrstvy s koulí. Koule se vybere.
6. Teď už zbývá jen rozmazat pozadí. I toto lze udělat lépe, než v předchozím postupu. A to přes masku vrstvy. Přepněte se z masky zpět na fotografii (kliknutím na náhled vrstvy s dírou po vykousnuté kouli) a zvolte nástroj Filter => Blur (Rozmazání) => Lens Blur.
7. Všimněte si, že se rozmazala celá vrstva. V nastavení napravo se tedy přepněte na Source (zdroj) a zvolte Layer Mask (maska vrstvy). Tím se aplikuje rozmazání na vytvořenou masku a rovnoměrně. Zbývá nastavit vzdálenost rozmazání (Blur Focal Distance) a potvrdit.

Doostřování fotografií

Když si projdete webové galerie a budete hledat společné rysy snímků, jež vás zaujaly, nejspíš bude jedním z nich ostrost. Mnoho začátečníků a kupodivu i pokročilých fotografů má s ostrostí problémy. Nastavení vyššího doostření přímo ve fotoaparátu nepomáhá a většinou spíše uškodí. Počítačový software disponuje kvalitnějšími algoritmy a produkuje lepší výsledek.

Doostření vždy degraduje obraz. I nastavené nulové doostření ve fotoaparátu doostřuje. Vzhledem k povaze záznamu je čistá fotografie vždy mírně neostrá, což se fotoaparáty snaží napravit. Kompakty sází na skutečnost "co je ostré, to je hezké" a doostřují poměrně razantně.

Softwareové doostřování

Dlouho jsem bádal nad způsobem ideálního softwarového doostřování. Ostřící algoritmy v běžně dostupných programech (včetně vychvalovaného Photoshopu) za mnoho nestojí a drahé pluginy se kupovat nevyplatí.

Princip spočívá ve zvětšení snímku na dvojnásobek, než je požadovaná velikost (tedy např. na 1600x1200 z původních 800x600). Následně fotku přeostříme několikanásobným využitím běžného doostření a nakonec ji zmenšíme zpět na požadovanou velikost (v našem případě 800x600). Pokud doostřujeme běžným způsobem, vznikají okolo ostrých hran objektů nepříjemné kontury. Zmenšení přeostřeného snímku grafické editory provádí za využití resamplingu (zjemnění ostrých přechodů), který vzniknuvší nežádoucí kontury odstraní. Použijte několikrát po sobě obyčejnou doostřovací funkci. Dojde k viditelnému přeostření.

Čtěte také: dodavatelé štěrku Zábřeh

Jak napravit přeostření

Přeostřená fotka je stejný, ne-li větší problém, než neostrá. Nepůsobí přirozeně a tahá oči. Kromě toho, že je dobré se tomu vyhnout nenastavováním výrazného doostření přímo ve foťáku, není problém ho odstranit i dodatečně. Princip postupu se opírá o skutečnost, že přeostření se vyznačuje přehnaným kontrastem okolo ostrých hran. Jinými slovy hrany objektů obsahují příliš výrazný a nepřirozený přechod mezi světlou a tmavou barvou.

Postup retušování přeostřených míst:

1. Využijeme k tomu jakýkoliv grafický editor a funkci štětec nebo pokročileji klonovací razítko.
2. Jako barvu, kterou budeme malovat, si nastavíme barvu pozadí blízko hrany objektu.
3. Následně nastavíme krytí na "ztmavení" (tohle je nejdůležitější) a můžeme kreslit přes přeostřená místa.
4. Vše, co je světlejší, než pozadí, bude přemalováno. Malováním přes hranu objektu retušujeme přeostřená místa.

Pokročilejší postup s klonovacím razítkem (například v Photoshopu):

Pokud disponujete kvalitnějším grafickým editorem (např. Photoshop), můžete si práci značně ulehčit. Podržte klávesu ALT (kurzor se změní na malý zaměřovač) a klikněte na pozadí poblíž místa k retušování. Uvolněte klávesu ALT a kreslete myší přes hranu objektu podobně jako v předchozím bodu. Razítko bude průběžně nabírat barvu pozadí ze stejné vzdálenosti, jaká je mezi původním kliknutím s podrženou klávesou ALT a následném prvním kliknutí.

Tipy pro doostřování

• Nebojte se využívat lokální doostřování. Grafické editory disponují potřebným nástrojem.
• Pamatujete, že u portrétů či fotografií horních částí těla lidí nebo zvířat musí být ostré oči.
• Nenastavujte příliš vysoké doostření v menu fotoaparátu. Počítačový software disponuje kvalitnějšími algoritmy a produkuje lepší výsledek.
• Výsledek doostřování je relativní. Nemá smysl doostřovat všechny snímky stejně. Každý je jinak ostrý a aplikovat na všechny stejný doostřovací filtr je cestou do pekel.
• Ke každé fotce přistupujte podle jejího charakteru. Různé typy fotek vyžadují různé doostření. U krajin je ostrost více než žádoucí. U aktů se často změkčuje či dokonce rozostřuje.

Fotografování textur

Textury jsou zajímavé svou strukturou. Pátrejte po neobvyklém povrchu ve městě, v přírodě i doma. Hledání textur je snadné. Texturu mohou tvořit i různé linie, křivky nebo rovné čáry.

Čtěte také: Moderní betonová stěrka

Tipy pro focení textur:

• Světlo: Pro zvýraznění textur je dobré fotografovat se sluncem v zádech nebo při bočním světle. Ideálně během ranního nebo večerního světla, aby byla textura plastičtější.
• Úhel: Textury vypadají nejlépe, když je vyfotografujete v úhlu 90 stupňů. Tak bude mít textura plochý vzhled. Při focení se soustřeďte na to, abyste byli s fotoaparátem přímo nad texturou. Zvlášť fotografujete-li záběr, kde jsou nějaké rovné linie, například prkna.
• Formát: Při fotografování abstraktních motivů a textur je častokrát vhodné zvolit formát na výšku. Nejste-li si jisti, který formát vybrat, rozhodněte se až při úpravě snímku v počítači.
• Objektiv: Při pořizování snímků textur se vyvarujte použití širokoúhlého objektivu. Tyto objektivy mají jinou perspektivu, tudíž mohou texturu opticky deformovat.
• Kompozice: Pokud fotíte větší pravidelný vzor, například cihlovou nebo prkennou zeď, vytvořte široký záběr.
• Kreativita: Vytvořte si texturu doma. Stačí zmuchlat kus starého papíru nebo posprejovat plátno.

Štěrk jako stavební materiál a jeho fotografování

Celkový dojem z domu a zahrady dotvářejí chodníky, terasa či příjezdová cesta. Pro uživatele by měly být také bezpečné a dobře udržovatelné. Někdo si vystačí jen s měkkým povrchem, např. štěrkem nebo kamennou drtí.

Štěrkové plochy

Štěrkové plochy vypadají přirozeně, nabízejí řadu možností. Na lehce vyhloubený a urovnaný povrch je však nutné nejdříve použít netkanou textilii, aby plevel příliš neprorůstal nahoru a přitom voda protékala dolů, teprve pak nasypeme štěrk do výšky 4 až 5 cm. Nižší vrstva by hrozila odkrytím textilie, v hlubší se může uchytit plevel.

Výběr štěrku a frakce

Výběr štěrku je velký: od šedé drcené žuly přes šedomodrý říční propíraný štěrk či bílý drcený vápenec až po skalní drť. Frakce je vlastně hrubost kamenného drtiva. Drtivo je důležitý pojem, protože můžete ještě koupit kulaté kameny - kačírek - který se ovšem pro podkládku nehodí, protože se do sebe kulaté kamínky při hutnění nezaseknou. Kulaté oblázky kačírku nikdy dostatečně nezhutníte.

Frakce se udává v milimetrech průměru kamenného drtiva, a to většinou v rozmezí, mezi jakými se tyto rozměry pohybují. Například 16/32 je drtivo s rozměry mezi 16 až 32 milimetry. Pokud frakce začíná nulou (například 0/16), tak to znamená, že drť není praná, a je v ní tedy i drobný písek. Tyto frakce jsou nevhodné jako drenážní vrstvy (tedy třeba právě pod chodníčky) u méně propustného podloží, protože po zhutnění se písek setřese do spodní části. Podkladní vrstva tak má nosnou funkci, ale nikoli drenážní.

Skládání vrstev štěrku

Čím vyšší zátěž půjde na zhutnělý štěrkový podklad, tím větší potřebujete frakci. Pro pojízdné cesty autem je třeba pokládat a zhutňovat frakce přibližně 32/63. Na takto velkou drť, byť zhutnělou, nelze však pokládat dlažbu. Je tedy třeba vrstvit různé frakce. Je třeba myslet na to, že frakce se nesmí spojovat. Takže je třeba na sebe spojovat číselně následné frakce - například na 16/32 položit 8/16. Kdybyste položili menší frakci, propadala by frakcí větší, a vy byste měli vysokou spotřebu materiálu.

Příjezdová cesta ke garáži

Hloubka základu by měla být 50 cm, spodní vrstva zhutnělého podkladu začíná asi 10 cm zhutnělého štěrkopísku, na který se přidávají vrstvy štěrku od nejhrubšího po jemnější.

Hmotnost štěrku

Velkým problémem pro mnoho lidí je odhad toho, kolik bude vážit potřebná drť. Horniny, ze kterých se drtě vyrábí, mají hmotnost přibližně 2,4 tuny na jeden kubík. Jenže drcením se zvyšuje množství mezer mezi kamínky. Čím větší frakce, tím větší mezery a tedy i tím nižší hmotnost na kubík. Zatímco tedy velké frakce mohou vážit kolem 1,2 tuny na kubík, menší frakce už třeba 1,4 tuny. A navíc je tu ještě otázka setřásání, kdy se objemová hmotnost zvyšuje až o 20 %. Takže je třeba si vypočítat, kolik budete objemově potřebovat drtě. Do výpočtu ale zahrňte navíc i procento zhutnění (přibližně 15 %) a také malý kousek navíc pro strýčka příhodu.

Zpevněné plochy kolem domu

Dlažbu, ale také přírodní kámen či dřevo, je nutné v každém případě pokládat jen na dobře upravenou plochu. Doporučuje se připravit si jednoduchou projektovou dokumentaci s výškovým a směrovým zaměřením. V projektu zohledníme geologické podmínky, tvarování a předpokládané zatížení budoucí plochy, zejména zda se na cestě budou pohybovat nejen lidé, ale i automobily. Standardně se provádí pokládka do štěrkového lože. Na zhutněnou plochu, zbavenou ornice a organických materiálů, položíme vrstvu hrubšího štěrku. Tu zhutníme, pak přijde vrstva (nebo vrstvy) jemného štěrku. Aby se vrstvy časem neprolínaly, můžeme mezi ně rozprostřít geotextilii. Do poslední vrstvy po dalším zhutnění položíme dlažbu. Pokud při tom počítáme s auty, mezi poslední vrstvu a dlažbu přidáme ještě podkladový beton a filtrační vrstvu. Zapomenout nesmíme na jemný spád (2-3 %), případně také na odvodňovací žlaby.

Porovnání materiálů pro zpevněné plochy

Na závěr jen jedno doporučení - experimentujte! Spoustu věcí tak objevíte sami. Správnou prací s ostrostí lze fotografii hodně pomoci, ale i hodně uškodit. Ukládáním různých verzí do vrstev nic nepokazíte a můžete se vracet k odlišným variantám fotografie. Obecně velmi mocným nástrojem je lokální doostřování a rozmazávání.

tags: #jak #fotit #haldu #štěrku

Oblíbené příspěvky:

• Design a rizika při výběru velkoformátové dlažby
• Provádění staveb a související vyhlášky
• Jak vybrat tmavé prkno
• Vše o poklopech na studny a betonových skružích
• Jak brousit nerovný beton