Foukaná izolace do dvojité rovné střechy: Kompletní průvodce

V současné době se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů, a to díky vysokým cenám energií. To se týká i zateplování šikmých střech či zateplování stropů podkroví pod studeným půdním prostorem (střešní dutinou). Pro tyto účely se využívá mnoho různých typů tepelných izolací, přičemž mezi efektivní metody patří foukané a stříkané izolace.

Co je foukaná izolace a kde se používá?

Foukaná izolace spočívá v aplikaci izolantů ve formě volného materiálu. Mezi nejčastější druhy foukané izolace patří celulóza, dřevovlákno, polystyren nebo minerální vlna. Všechny tyto materiály se aplikují pomocí speciálního zařízení foukáním mezi konstrukční prvky střechy. Tento způsob je ideální pro zateplení rovné střechy zevnitř, včetně těžko dostupných míst, a zajišťuje rovnoměrné pokrytí bez spár, což eliminuje tepelné mosty.

Použití foukané izolace ve starých budovách a novostavbách

Foukaná nebo jádrová izolace je vhodná zejména pro dodatečné zateplení bez mezer ve starých budovách. V těžko přístupných, neizolovaných místech nebo u komplikovaných nosných konstrukcí není často možné provést izolaci pomocí upínací filcové izolace. U domů se šikmou, valbovou nebo mansardovou střechou zůstávají pod šikmou střechou často nezateplené nebo nedostatečně zateplené boční stěny v poloviční výšce nebo nadezdívky. Totéž platí pro dřevěné trámové stropy, stropy podlaží pod nízkým půdními prostory nebo špičatou půdou pod hřebenem střech a oblast kleštin. Dutiny ve dvouplášťovém zdivu nebo ve stropě podlaží se vyplní volnými izolačními materiály.

Metoda se osvědčila při rekonstrukcích starých budov, ale používá se i pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí u novostaveb. Foukací stroj vhání izolační materiál hadicí otvorem do vnitřních prostor stropů nebo stěn, které se pak obvykle opět uzavřou. V nevyužívaných nebo nepřístupných prostorách, jako jsou například neobývané nízké půdní prostory, je možné tepelnou izolaci provést také otevřeným foukáním volných izolačních materiálů. Je důležité, aby byl podklad nebo dutina připravena tak, aby foukaná izolace nemohla uniknout.

Kde lze foukanou izolaci využít?

• Zateplení střechy: Foukaná izolace se hodí pro rovné i klasické střechy a vazníky se pro ni přímo nabízejí. Přizpůsobuje se stavebním konstrukcím a díky aplikaci foukáním vzniká jednolitá vrstva bez tepelných mostů.
• Zateplení vazníků: Díky schopnosti foukané izolace dostat se do obtížně dostupných míst a přizpůsobit se různým tvarům vazníkové konstrukce lze dosáhnout rovnoměrné a kompletní izolace.
• Zateplení dvouplášťové ploché střechy: Foukaná izolace umožňuje aplikaci izolace do i nepravidelných nebo obtížně dostupných prostorů, což zajišťuje rovnoměrné pokrytí celé střešní konstrukce. Nafoukaná izolace poskytuje vysoký stupeň tepelné izolace, což výrazně zvyšuje energetickou účinnost střechy a celého objektu.
• Zateplení stropu: Foukaná izolace na stropě zabrání úniku tepla a naopak v létě udrží v domě déle chlad. Zároveň zvyšuje bezpečnost domu v případě požáru. Ideální je, pokud má strop dutinu, kam můžeme izolaci nafoukat.
• Zateplení fasády: Zateplit se dají starší domy, provětrávané fasády i dřevostavby. U dřevostaveb, které mají velmi členitou konstrukci, je foukaná izolace ideálním řešením, protože nevzniknou mezery a tím ani tepelné mosty.
• Zateplení podlahy: Podlahou může unikat až 25 % tepla, proto se určitě vyplatí ji zateplit. Izolace v podlaze navíc zefektivňuje vytápění podlahovým topením a tlumí hluk.

Kdy není foukaná izolace vhodná?

Izolace je vhodná pouze pro určité stavební metody. Je důležité, aby vzdálenost mezi stěnami například u dvouplášťového zdiva byla dostatečně velká. Meziprostor by měl být hluboký alespoň 45 mm, aby nedošlo k ucpání hadice při zafukování. Účinek izolace dutin může být jen tak dobrý, jak velká je dutina. Někdy se však vyplatí vyplnit i malé dutiny foukanými izolačními materiály. Tento postup má smysl například v případě, že má být později instalována dodatečná izolační vrstva. Předchozí foukaná izolace pak zabraňuje proudění vzduchu za horní izolační vrstvu a zlepšuje tak celkovou tepelnou izolaci.

Čtěte také: Jak na parozábranu při foukané izolaci stropu?

Nevhodný izolační materiál může vést k poškození vlhkostí a v konečném důsledku k růstu plísní. Z tohoto důvodu jsou pro izolaci dvouplášťových obvodových stěn schváleny pouze vodoodpudivé (hydrofobní) izolační materiály. Někdy je nutná parotěsná zábrana, pro kterou je však nutné demontovat část stěny. V takovém případě může být lepší volbou jiný způsob izolace.

Požadavky na konstrukci při použití foukané izolace

Pokud mluvíme o zateplení šikminy střechy, vzniká zde naprosto elementární požadavek, aby v případě použití jak u stříkaných tak i u foukaných tepelných izolantů do šikminy střechy bylo pod podstřešní membránou (DHV = doplňková hydroizolační vrstva) v šikmině střechy na krokvích použito tuhé bednění. A samozřejmě vysoce paropropustné, tj. např. prkenné bednění (s 5-10 mm štěrbinkami mezi prkny) či vysoce difúzní dřevovláknité desky. Naprosto jednoznačně to požadují Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014), viz. Část 4, bod 6.8. na str. 131. Nemluvě o platné normě ČSN 731901-2 Navrhování střech, která na „Pravidla ….“ v této věci navrhování DHV odkazuje. Což je platné při použití jakékoliv podstřešní membrány kteréhokoliv výrobce !!!

Rizika nedostatečné konstrukční přípravy

Pokud totiž pod podstřešní membránou (DHV) nebude provedeno bednění, pak při aplikaci jak stříkaných PUR pěn, tak i foukaných izolantů hrozí vysoké riziko „vydutí“ podstřešní membrány směrem vzhůru (často až ke střešním latím či k bednění krytiny), což znehodnotí funkci ventilační mezery skladby střechy a nepřípustně navádí pod DHV tekoucí vodu ke dřevěným kontralatím konstrukce.

Důsledkem vydutí DHV jsou pak nejen ztráta životnosti střešní skladby, ale i ztráta záruk na fakticky všechny vrstvy skladby konstrukce včetně střešní krytiny. V letním období pak vysoké riziko rychlého přehřívání střešní skladby a následně i interiéru podkroví. A pokud bude navíc střešní krytina použita z materiálů s vysokým difúzním odporem (plechy, bitumenové šindele, plastové šablony, krytiny podložené nízkodifúzní podložkou či nízkodúzním bedněním aj.), je pak možné „docílit“ i vzniku nepřípustného množství kumulujících se a/nebo i neodpařitelných kondenzací uvnitř zateplené skladby konstrukce. Jejichž důsledkem pak bude nejen obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce (značná ztráta tepelně izolační schopnosti = vysoký únik/průnik tepla), ale i plísně, hniloby a ohrožení živostnosti nosné konstrukce střechy. Tj. porušení závazných požadavků normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí.

Požadavky na parotěsnící vrstvu

Nemluvě o tom, že podstřešní membrána (DHV) v případě, že je u zateplené střechy aplikována pod taškovou krytinou či pod vláknocementovou maloformátovou šablonou (včetně jejich imitací z jiných materiálů), by měla být aplikována min. ve třídě těsnosti DHV 5 nebo ještě přísnější, tj. buď „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou s tepelnou izolací“. A za toto rozhodně nelze považovat ani stříkané PUR pěny apod., ani foukané tepelné izolace. Viz. „Pravidla …“, část 2, tabulka 2.2. a tabulka 2.3 na straně 31.

Čtěte také: Vše o foukané izolaci Sevcik

U foukaných izolací je zde navíc další požadavek. A to, aby i ze spodní strany foukané izolace byla použita tuhá vrstva tak, aby bylo možné dostatečně nahutnit foukané izolanty do šikminy střechy. Tj. není možné foukat foukanou izolaci do konstrukce šikminy střechy, kde spodním podkladem této vrstvy bude pouze běžná fóliová parozábrana. Buď je nutné mezi parozábranou a foukanou izolaci instalovat opět tuhou vrstvu (např. OSB desku), nebo je potřebné, aby pod nainstalovanou parozábranou ještě před instalací foukané izolace byl vytvořen alespoň hustý podpůrný rošt, např. z latí 40x60mm paralelně každých 30 cm. Totéž opět platí i u stropu podkroví.

Konstrukce nacházející se pod parotěsnící vrstvu pak není problém vůči pronikajícím kotvícím prvkům těchto roštů velice lacino podtěsnit. U latí např. kouskem pásky JUTADACH TPK SUPER (nalepené na parozábraně), u přímých závěsů či stavěcích třmenů např. kouskem oboustranně samolepící pásky JUTAFOL SP 1 použité na plošce závěsu.

Parotěsnící vrstva a inženýrské sítě

Rozhodně není vhodné vytvářet stříkané PUR pěny způsobem, kdy se vystříká PUR pěnou celá připravená konstrukce až po úroveň CD profilů či jiného roštu pro vlastní desku podhledu (např. sádrokarton), jelikož to pak vede ke skutečnosti, že parotěsnící vrstva se instaluje chybně přímo pod desku SDK.

Důsledkem takové instalace je pak nejen drastické snížení parotěsnosti a vzduchotěsnosti parozábrany (zůstávají jen 2% z původní parotěsnosti), a nejen problém jak v takové vrstvě vést inž. sítě (kabely apod.), ale i jak do takové konstrukce instalovat zabudované prvky (zásuvky, vypínače, bodová svítidla apod.). Tj. bez poškozování parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Ale pak i v takové skladbě vzniká problém jak správně provést příčky (stěny dělící od sebe vytápěné místnosti).

Pro provedení pěny (stejně jako u vkládaných tepelných izolantů) je ideální konstrukci provést tak, že bude vytvořen prvotní rošt, jež ponese celistvě pro celé podlaží tepelný izolant a parotěsně spojenou a napojenou parozábranu či jiný parotěsnící materiál (např. těsněnou OSB desku), pak zespoda k této vrstvě vybudovat případné příčky (či zděné příčky mít do takové úrovně předpřipraveny), a teprve pak pod parotěsnící vrstvou vytvořit vlastní rošt v jednotlivých místnostech, jež ponese vlastní desku podhledu. V tomto vytvářeném meziroštu je pak možné bez problémů vést inž. sítě (kabely, rozvody rekuperace, apod.) a do vrstvy podhledu instalovat zabudované prvky inž. sítí (s příslušným nehořlavým překrytím) aniž by docházelo k poškozování parotěsnící a vzduchotěsnící účinnosti parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Totéž samozřejmě platí i pro instalaci obdobné skladby v lehkém vodorovném stropu podkroví.

Čtěte také: Efektivní izolace domu

Materiály pro foukanou izolaci

Správná volba materiálu pro izolaci ploché střechy je klíčová k dosažení energetické účinnosti, dlouhé životnosti a ochrany před vnějšími vlivy. Na trhu existuje řada materiálů na zateplení domu, které se liší svými vlastnostmi, výhodami a způsoby aplikace. Materiály jako kamenná vata, skelná vlna, celulóza a pěnový polystyren (EPS) ve formě vláken, vloček nebo granulí jsou vhodné pro foukanou izolaci. Ve výjimečných případech je vhodným řešením také tekutý polyuretan ve formě lité nebo stříkané pěny.

Přehled izolačních materiálů pro foukanou izolaci

Při otevřeném foukání by měl být půdní prostor chráněn před nadměrným větrem. Odborníci nejprve odhadnou očekávané pohyby vzduchu a poté určí, zda a jak je třeba izolační materiál upevnit. Obvykle postačí upevnit vrchní vrstvu lepidlem. Půdu pak lze vyplnit například vločkami minerální vaty nebo polystyrenovými kuličkami.

Podle GEG je přípustná tepelná vodivost maximálně 0,045 W/(m·K). Čím nižší je hodnota WLG nebo WLS, tím lépe materiál izoluje. Zde se mohou uplatnit syntetické izolační materiály, jako jsou EPS kuličky. O výběru správného foukaného izolačního materiálu rozhodují i další faktory, jako je požární ochrana, odolnost proti vlhkosti a ekologické dopady. V neposlední řadě hrají roli také náklady.

Proces zateplení foukanou izolací

Zateplení střechy je proces skládající se z několika kroků, které zahrnují přípravu podkladu a výběr nejlepší izolace, její aplikaci a dokončení povrchové úpravy. Před samotným zateplením je nezbytné připravit střešní plochu tak, aby izolace správně přilnula a dlouhodobě fungovala. Důkladně vyčistěte střešní povrch od prachu, listí, starých nátěrů a jiných nečistot.

Pokud se rozhodnete pro foukání izolačního materiálu - celulózu, minerální vatu, dřevovlákno či polystyren, aplikujte jej do mezer mezi konstrukcí střechy ve stejném množství po celé ploše střechy. Tím zajistíte rovnoměrné pokrytí a eliminaci tepelných mostů.

Při aplikaci v nově budovaných střechách jsou vyhovující pro zafoukání izolačního materiálu Climatizer Plus® všechny skladby, které jsou odvětrané. Kombinace izolačního materiálu Climatizer Plus® se speciálními membránami pro clima® je ideálním řešením pro podkroví. Systémy Intello® PLUS nebo DB+ jsou přímo určeny pro foukané izolace. Membrány poskytují dostatečnou pevnost při přetlakovém plnění konstrukcí a jsou ideálním a bezpečným řešením parobrzdy ze strany interiéru. Jejich základní vlastností je proměnlivý difuzní odpor, který dává izolaci velkou ochranu před vlhkostí z kondenzace v zimě a velký potenciál pro vyschnutí v létě, kdy se membrány difuzně otevřou pro zpětné vysychání do interiéru. Nehrozí tak žádné trvalé poruchy střechy a ta je tak vždy před zimou v dokonalé „kondici“.

V případě střech bez odvětrání nebo s krytinou na plném bednění, jako je například bitumenový šindel, je možné izolaci foukat i přímo pod bednění bez odvětrávací mezery. Zejména u střech s již vybudovaným podkrovím je metoda foukání výhodou. Střecha se rychle zakryje pojistnou difuzní hydroizolační fólií a až následně se postupně zatepluje z vnější strany. Dům je přitom již dobře chráněn proti dešti a nehrozí žádné škody. Metoda foukání umožňuje flexibilní dodatečné zesílení již existující izolační vrstvy.

Sanace dvojplášťových rovných střech

Odizolování ploché dvouplášťové střechy je kapitola sama o sobě. Stávající bytové domy trpí řadou neduhů, jedním z nich je problematika zateplení dvouplášťových rovných střech. Původní koncepce dnešním požadavkům na energetickou úspornost nestačí. Tento problém se týká i plochých střech nově postavených. V praxi to při kvalitní sanaci znamená nejen více tepla, ale i možnost úspory 10-20 % u střech bytových domů. Při použití kvalitní izolace to může znamenat i další úspory za energii vynaloženou na chlazení.

Konstrukce dvouplášťových rovných střech mohou být dřevěné, nebo jejich horní plášť mohou tvořit keramické hurdisky s betonovou vrstvou, předpjaté panely či žebírkové panely. Nevýhody tohoto typu střešního pláště u stávajících bytových i panelových objektů spočívají zejména v nedostatečně dimenzované tepelné izolaci, která má za následek nejen větší spotřebu tepla na vytápění, ale i přehřívání podstřešních bytů v letních měsících. Ve špatné funkci odvětrávání v případě malých nebo ucpaných atikových odvětrávacích otvorů. Důvodem může být také stáří a původní kvalita tepelné izolace, která „věkem“ degradovala a neplní tak svou funkci.

Špatná parotěsnost spodních konstrukcí s nedostatečnou izolací tak způsobuje tvorbu velkého množství vodního kondenzátu. Zejména konstrukce s dřevěným záklopem jsou náchylné ke kondenzaci vodních par, které mohou nastartovat hnilobné procesy. V těchto konstrukcích pak bují plísně a dřevokazné houby, které urychlují degradaci materiálu.

Když se do dutiny, např. 50 cm hluboké, nafouká na již nefunkční minerální vatu 20 cm velmi účinné celulózové izolace Climatizer Plus, odizoluje mezistropní dutinu tak, že se výrazně sníží teplota v dutině dvouplášťové střechy. Do „plna“ se střešní dutina nezaplňuje proto, aby provětrávací mezera plnila svou funkci. Když se sníží teplota vzduchu, výrazně se tím sníží i jeho schopnost přijímat vlhkost. Sníží se i vyhřívání prkenného záklopu, který tím pádem zůstane studený a jakmile na něj narazí teplý vzduch, dojde k orosení. To znamená, že se v mezistropní dutině musí zintenzivnit provětrávání. Toho se dosáhne provětrávacími komínky, které jsou rozmístěny na ploše střechy.

Řešení uvedených problémů je u tohoto typu střech často proveditelné metodou doplnění izolace do stávajícího prostoru střechy. Optimálním řešením pro tyto případy je foukaná celulózová izolace Climatizer Plus. Technologie zafoukávání garantuje vyplnění i těch nejmenších škvír a zákoutí. Eliminují se tím tepelné mosty i stavební netěsnosti. Dalšími přednostmi jsou velmi dobrá tepelná akumulace, která dosahuje až dvojnásobku ostatních běžných izolantů, schopnost rychlého vyrovnávání vlhkosti i šetrný přístup k životnímu prostředí. Velmi důležitou vlastností je také schopnost absorpce a distribuce vlhkosti vznikající průběžnou činností v domě.

Výhody a nevýhody foukané izolace

Zateplení střechy, rovné i šikmé, tedy není jen otázkou komfortu, ale i ekonomiky a ochrany investice do budovy.

Výhody

• Účinná izolace těžko přístupných míst
• Žádná ztráta obytného prostoru
• Lehké izolační materiály minimalizují zatížení stavební konstrukce
• Žádný odpad
• Rychlé zpracování
• Nízká úroveň znečištění a hluku
• Udržitelnost díky používání často recyklovaných materiálů

Nevýhody

• Izolace vhodná pouze pro určité stavební metody
• Minimální požadovaná hloubka dutin
• Omezená tloušťka izolační vrstvy
• Vyžaduje se odborné provedení
• Omezený výběr možných izolačních materiálů

Doporučení pro realizaci

V první řadě než začnete cokoliv zateplovat, je vhodné se obrátit na autorizovaného projektanta či stavebního dozora a s ním dohodnout správné provedení skladby včetně vazby na všechny souvislosti konstrukce a klimatické podmínky stavby. Rozhodně není vhodné se spoléhat na rádoby doporučení různých „blábolů“ na neodborných internetových diskusích, či doporučení samotného realizátora zateplení. Realizační firma totiž zde není od toho, aby něco v konstrukci pro stránce teplofyziky doporučovala/navrhovala, ale aby jen správně zhotovila konstrukci podle nějakého relevantního technického podkladu (výkresové dokumentace autorizovaného stavebního odborníka).

Doporučuje se svěřit izolační práce zkušeným odborníkům. Faktory, jako je objemová hmotnost, tj. jaký a kolik izolačního materiálu by mělo být zafoukáno, nejlépe posoudí odborníci. V opačném případě mohou zůstat v izolaci mezery. Místa bez izolačního materiálu pak způsobují tepelné ztráty nebo vedou ke vzniku tepelných mostů.

Izolace Climatizer Plus také nabízí dlouhou životnost a nadstandardní záruku 20 let na materiál. Doporučit lze i pro novostavby. Pokud byla u novostavby izolace dvouplášťové střechy provedena, ale nekvalitně, je Climatizer Plus ideálním řešením i v tomto případě.

tags: #foukana #izolace #do #dvojite #rovne #strechy

Oblíbené příspěvky:

• jak vybrat polyuretanový nátěr na beton
• podomítkový rozvaděč pro 96 modulů
• Praktické využití plastových obkladů
• Oficiální jazyky a Charta OSN
• Zkušenosti s tepelně izolační omítkou Ytong