František Pavlíček: Životopis a Působení v Bezpečnostním Aparátu

Na řízení bezpečnostního aparátu se v období trvání komunistického režimu podílelo několik ministerstev. Do května 1950 se jednalo o ministerstvo vnitra. Dne 23. května 1950 byl vytvořen samostatný ústřední úřad pro policejní aparát - ministerstvo národní bezpečnosti. K opětovnému sloučení obou ministerstev došlo v září 1953. K další podstatné reorganizaci došlo v souvislosti s federalizací Československa v roce 1969, kdy namísto dosavadního ministerstva bylo vytvořeno federální ministerstvo vnitra. Část pravomocí, týkající se v prvé řadě řízení Veřejné bezpečnosti (pořádkové, kriminální a dopravní policie) a státní správy, byla svěřena nově vytvořeným „národním“ (republikovým) ministerstvům vnitra.

S ohledem na skutečnost, že vedoucí funkcionáři těchto ministerstev (s výjimkou krátkého období 1969-1970) neřídili útvary Státní bezpečnosti, jsou v přehledu uvedeny jen jména českých ministrů vnitra, a nikoli jejich náměstků. Ve funkcích ministra vnitra a jejich náměstků se v sledovaném období vystřídalo několik desítek osob. Někteří svůj úřad zastávali jen několik týdnů či měsíců, mnozí však setrvali ve vedení řadu let. Rekord v tomto ohledu drží Jindřich Kotal, který byl v letech 1951-1968 postupně náměstkem šesti ministrů národní bezpečnosti a vnitra.

Zatímco v 50. letech zastávali vedoucí funkce na ministerstvu často nezkušení mladí funkcionáři ve věku kolem třiceti let, v pozdějším období nastupovali do úřadu ministrů a náměstků muži ve středním věku. Na rozdíl od stranického vedení, které v období „normalizace“ postupně stárlo a měnilo se v jistou „gerontokracii“, docházelo na ministerstvu vnitra k pravidelné personální obměně. Drtivá většina ministrů a náměstků odcházela ze svých funkcí nejpozději kolem 55 let. Většina z těchto politických funkcionářů přišla do svého vysokého úřadu z vysokých postů v bezpečnostním aparátu. Menšina pak zahájila svoji kariéru v řadách profesionálních stranických funkcionářů. Jen minimum z nich mělo přitom předchozí zkušenost s řízením jiného ministerstva či nižšího státního úřadu.

Předchozí praxi a životním zkušenostem odpovídalo i vzdělání, se kterým nastupovali do svých funkcí. Přestože řada z nich měla rozličné vysokoškolské tituly, jednalo se zpravidla o bývalé posluchače resortních a stranických škol.

František Pavlíček a jeho role v StB

Slovník bude obsahovat krátká biografická hesla vedoucích funkcionářů operativních správ Státní bezpečnosti v letech 1953−1990. Operativní správy Státní bezpečnosti vznikly na podzim 1953 po sloučení ministerstva národní bezpečnosti s ministerstvem vnitra a existovaly s určitými organizačními změnami do února 1990, kdy byly, stejně jako celá Státní bezpečnost, zrušeny.

Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce

Pramenem pro jednotlivá hesla byly především personální spisy příslušníků SNB, kádrová vyhodnocení pro nomenklaturní orgány (předsednictvo a sekretariát SNB) a literatura, která se problematikou zabývá. Užity byly především archivní materiály uložené v ABS, částečně také dokumenty uložené v dalších archivech, např. Národním archivu.

Ústav pro studium totalitních režimů průběžně zveřejňoval rekonstrukci personálního obsazení rezidentur Hlavní správy rozvědky (I. správy SNB) v zahraničí. Rekonstrukce rezidentur probíhala etapovitě podle nástupu příslušníků na jednotlivé rezidentury. V první fázi Ústav zveřejnil přehled rezidentur, které měla rozvědka zřízené v letech 1980-1989, a přehled příslušníků, kteří na ně nastoupili po 1. 1.

Rezidentury byla pracoviště rozvědky v zahraničí, která vykonávala jak rozvědnou, tak i kontrarozvědnou činnost. Rezidentury byly zakonspirovány na československých institucích, působících v zahraničí zcela oficiálně, zejména na zastupitelských úřadech. Příslušníci rezidentur byli legalizováni jako pracovníci těchto institucí, což na jedné straně znamenalo, že kromě své rozvědné činnosti museli vykonávat i svou „legalizační funkci“, na druhé straně jim byly legalizační funkce vybírány tak, aby jim umožňovaly účinně vykonávat rozvědnou činnost s důrazem na jejich specializaci (ku příkladu konzulární pozice pro příslušníky zahraniční kontrarozvědky, pozice pro vědecko-technickou spolupráci pro příslušníky vědecko-technické rozvědky, pozice na politických, tiskových a kulturních úsecích pro příslušníky politické rozvědky).

Přehled rezidentur je veden podle měst, ve kterých působily. K jednotlivým příslušníkům jsou uvedeny jejich hodnosti, občanská jména a příjmení, krycí příjmení, pod kterým v zahraničí vystupovali, datum narození, osobní evidenční číslo, číselné označení odboru rozvědky, který je na rezidenturu vyslal, rozvědná funkce, instituce (úřad), na kterém byli legalizováni, dále funkce a agenda, které v rámci legalizace vykonávali, a období, ve kterém byli na rezidentuře zařazeni (pokud není uvedeno datum, odjezd z rezidentury byl realizován po 31.

Organizační struktura Státní Bezpečnosti

Operativní správy Státní bezpečnosti zahrnovaly:

Čtěte také: Přečtěte si o Václavu Hromasovi

• Rozvědka (I. správa)
• Kontrarozvědka (II. správa)
• Vnitřní zpravodajství (III. správa)
• Ekonomická kontrarozvědka (IV. správa)
• Ochrana železnic (V. správa, 1962 začleněna do IV. správy)
• Vojenská kontrarozvědka (1953-1964 VI. správa, 1964-1990 III. správa)
• Správa sledování (1953−1963 VII. správa, 1964−1990 IV. správa)
• Správa ochrany stranických a státních činitelů (1953−1963 VIII. správa, 1964−1990 V. správa)
• Správa operativní techniky (1953−1963 IX. správa, 1964−1990 VI. správa)
• Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (X. správa, 1988 začleněna do II. správy)
• Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky (XI. správa, 1988 začleněna do II. správy)
• Správa kontrarozvědky v Bratislavě (XII. správa)
• Správa kontrarozvědky pro boj proti mimořádným a zvláštním formám trestné činnosti (XIV. správa, 1985 začleněna do II. a XI. správy)

Hlavní správa StB (existovala v l. 1966-1969, zahrnovala II., III. a IV. správu a I. správu).

Přehled Ministrů Vnitra a Národní Bezpečnosti 1945-1989

Následující tabulka uvádí přehled ministrů vnitra a národní bezpečnosti v Československu v letech 1945 až 1989.

Čtěte také: Jak se truhlář stal umělcem: Příběh Ondřeje Suchého

tags: #frantisek #pavlicek #truhlar #životopis

Oblíbené příspěvky:

• Židlička s opěradlem - rozměry
• Orion mlýnek na sůl a pepř
• Průvodce výběrem dřevěného telefonu pro děti
• Ochrana OSB před deštěm
• Více o Avena Color Gel