Hmoždinky: Vše, co potřebujete vědět o typech a použití, s důrazem na sádrokarton

Potřebujete připevnit poličku, skříňku, obraz či držák na televizi? Nevíte si rady, jaké hmoždinky použít právě pro váš projekt? V dnešní době je k dostání velké množství různých hmoždinek od různých výrobců. Potřebné informace se dozvíte v tomto článku.

Obecné informace o hmoždinkách

Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce.

Typy hmoždinek podle límce

• Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení.
• Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.

Klíčové faktory pro výběr hmoždinky

Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Nezapomeňte, že průměr vrtáku se ve všech případech shoduje s průměrem hmoždinky!

Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejího průměru. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu.

Přehled typů hmoždinek a jejich použití

1. Univerzální hmoždinky

Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. Jsou k dostání v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení.

Čtěte také: Vše o rozpínacích hmoždinkách

2. Natloukací hmoždinky

Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kamen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž. Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Stačí jen předvrtat otvor, hmoždinku zatlouct a vrut přitáhnout. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci.

3. Uzlovací hmoždinky

Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí.

4. Hmoždinky do sádrokartonu

Hmoždinky do sádrokartonu jsou speciálním druhem hmoždinek určených pro uchycení předmětů do sádrokartonové stěny. Téměř každý z nás má v bytě nebo domě sádrokartonovou stěnu, kterou rozhodně nechce nechat prázdnou! Bydlení si nejlépe zútulníme upevněním dekorativních předmětů jako jsou například obrazy nebo různé závěsné dekorace. Do sádrokartonové stěny však ne vždy chceme upevnit pouze dekorativní předměty, ale stěnu potřebujeme využít i pro praktické závěsné poličky, věšáky apod. Sádrokarton je specifický materiál, který je lehký, ale méně pevný než beton nebo cihla. Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá. Hmoždinky pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu.

Výběr hmoždinky do sádrokartonu podle zatížení:

Tloušťka sádrokartonu (například 12,5 mm nebo 25 mm) ovlivňuje, jakou délku a typ hmoždinky zvolit a samozřejmě má velký vliv na nosnost. Základem je vědět, jak těžký předmět chcete připevnit.

• Lehké předměty (do 5 kg): Například obrazy, hodiny nebo lehké police. Vhodné jsou plastové nebo kovové závrtné šnekové hmoždinky. Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky.
• Středně těžké předměty (5-20 kg): Například menší police nebo lehké skříňky. Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou.
• Těžké předměty (nad 20 kg): Velké skříně, televizory nebo těžší police. Na těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem.

Návod na montáž hmoždinky do sádrokartonu

Než se pustíte do přípravy a nakupování potřebných materiálů, ujistěte se, zda předmět, který chcete připevnit, splňuje hmotnost podle nosnosti sádrokartonové desky. Pokud ano, můžete se pustit do přípravy.

Čtěte také: Správná montáž dřevěných konstrukcí

1. Před vrtáním doporučujeme označit tužkou přesná místa na stěně, do kterých chcete vrtat. Důkladně zkontrolujte rovnost pomocí vodováhy.
2. Až v případě, že jste si jisti přesnou rovností, se můžete pustit do vrtání. Použijte vrtačku s ostrým vrtákem vhodným do sádrokartonu a vrtejte zásadně bez příklepu s nižšími otáčkami.
3. Pro ušetření práce s úklidem, doporučujeme přibrat na pomoc parťáka, který bude pomocí vysavače nebo lopatky chytat prach ze sádrokartonu.
4. Do připravených otvorů pak pečlivě zasuňte a uchyťte hmoždinky.
5. Už zbývá jen zašroubování vrutů a zavěšení vybraného předmětu.

Použití hmoždinek do sádrokartonu je velmi snadné a rychlé, stačí znát postup a vědět, jaký materiál vybrat.

Tabulka příkladů hmoždinek do sádrokartonu:

5. Hmoždinky do Ytongu (pórobetonu)

Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem. Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se do zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním.

6. Hmoždinky do děrovaných cihel (např. Porotherm)

Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Do děrovaných cihel se aplikují většinou univerzální hmoždinky, s límcem nebo bez. Nabízí se i možnost aplikace hmoždinek v podobě drátěných sítí.

7. Rámové hmoždinky

Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.

Čtěte také: Hmoždinky pro sádrokarton

8. Talířové hmoždinky

Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě. Do polystyrenu se využívají talířové hmoždinky.

9. Lešenářské hmoždinky

Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.

10. Ocelové kotvy

Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Do betonu je možné použít celokovové hmoždinky. Vhodné k ukotvení těžkých prvků. Využití naleznou u pergol, zárubní, teras. Některé celokovové hmoždinky fungují stejně jako hmoždinky plastové, to znamená, že se po zašroubování kotvícího prvku ve zdi roztáhnou.

11. Síťkové hmoždinky

Síťkové hmoždinky jsou vhodné do nestabilních nebo drolících se materiálů.

12. Turbošrouby

Pro uchycení zárubní oken a dveří se používají turbošrouby. Tento upevňovací prvek je vyráběn z pozinkovaného hutního železa a k fixování ve zdivu nepotřebuje již žádný další prvek. Turbošrouby se uchytí v předvrtaném otvoru samořezným závitem.

13. Pružinové sklopné (rozpěrné) kotvy

Pružinové sklopné nebo také jinak rozpěrné kotvy se montují nejčastěji do stropů a dutých stěn. Na šroubu jejich upevňovacího prvku jsou výklopná křidélka.

Doporučení pro výběr a montáž hmoždinek

I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu. Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky, hloubka otvoru musí být delší, než délka hmoždinky, aby šla celá zarazit do otvoru. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu. Pro správnou funkčnost, pevnost a nosnost ukotvení pomocí hmoždinky je důležitá správná volba rozměru vrutu nebo metrického šroubu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu.

Specifické situace a doporučení

• Kotvení lehkých předmětů: Pro kotvení lehkých předmětů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače, které nebudou nijak zatěžovány si vystačíme s obyčejnými univerzálními hmoždinkami, do kterých kotvíme předmět pomocí univerzálních vrutů. Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby.
• Kotvení do dutých materiálů: Kotvení do dutých materiálů je obtížnější a má svá specifika a doporučení v závislosti na použitém typu hmoždinky. Pokud budeme kotvit těžší předměty, nebo předměty, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.
• Kotvení do lehčených materiálů: Pro kotvení do lehčených materiálů se běžné hmoždinky využívají pro nízké až střední zatížení. Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
• Kotvení do zateplovacích systémů: Zvláštní pozornost pak věnujte při vrtání a upevňování předmětů do zateplovacích systémů. U nich je potřeba zabránit riziku pronikání vlhkosti a vytváření tepelných mostů, které mohou negativně ovlivnit energetickou náročnost domu. Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky. Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky.

Výrobci hmoždinek a kotevní techniky vyrábí různé typy, které jsou předurčené pro speciální použití. Vždy mějte po ruce dostatečné množství univerzálních stavebních hmoždinek, které jsou vhodné jak pro kotvení do plných, tak dutých materiálů. Hmoždinky zajišťují pevnost a stabilitu uchycených předmětů do zdiva.

tags: #hmoždinky #do #sádrokartonu #krabička #přehled #typy

Oblíbené příspěvky:

• PVC kulové ventily: Řešení pro 125mm potrubí
• Jak správně aplikovat Primalex pro nejlepší výsledek?
• Dřevěné palubky pro váš interiér i exteriér
• Elegance a technická dokonalost italských obkladů
• Jak se linoleum stalo součástí Hollywoodu?