PergolyHrad Roštejn: Skvost s oranžovou střechou ukrytý v lesích Vysočiny
Každý, kdo projíždí po silnici mezi Telčí a Třeští, spatří špičatou věž trčící nad tmavý lesní horizont. Hrad Roštejn je však ukryt v lesích a nespatříme ho, dokud se k němu nevydáme a nebudeme stát přímo před ním. Jeho kamenná věž je však vidět z mnoha míst.
Počátky hradu a legendy
Podle staré legendy postavil hrad Roštejn čert. Pán telečského panství chtěl kdysi ve svých rozsáhlých honitbách postavit lovecký zámek, ale neměl dostatek prostředků ani trpělivosti. Proto se prý spojil s čertem a uzavřel s ním sázku, že pekelník postaví zámek během noci. Pokud to stihne do doby, než zakokrhá kohout, propadne pánova duše peklu. Čert se pustil do práce a nosil kameny až z vrchu Oslednice u Telče. Pán s úzkostí sledoval, jak hrad roste čertu pod rukama a začal se strachovat o svoji duši. Jeho moudrá manželka mu navrhla, ať napodobí kokrhání kohouta. Zoufalý šlechtic tak učinil právě, když čert nesl svůj poslední kámen. Falešné kokrhání bylo natolik zdařilé, že čerta oklamalo. V domnění, že opravdu slyší kohouta, odmrštil ve vzteku kámen, který pak dopadl do Staroměstského rybníka v Telči.
Ve skutečnosti toho o počátcích hradu příliš nevíme. Patrně ho vystavěli pánové z Hradce a jméno Roštejn - Rosenstein se odvozuje od pětilisté růže, kterou měla ve znaku většina příslušníků rozvětvené dynastie Vítkovců. První zmínka pochází z roku 1353. Předpokládá se, že důvodem pro vznik hradu na rozhraní třešťského a telečského panství byla ochrana Telče, zvláště pak po roce 1359, kdy Třešť koupil mocný rod Šternberků. Hrad v té době vypadal trochu jinak, chránil ho ještě rozsáhlý věnec vnějšího opevnění. Jeho hlavní ochranou však byl hluboký hvozd všude kolem.
Roštejn v době husitských válek
Traduje se legenda, že v době, kdy ještě žil jako bojechtivý lapka v tlupě Matěje Vůdce, zaútočil na hrad i Jan Žižka se svými druhy. Trocnovský zeman totiž pány s pětilistou růží ve znaku neměl příliš v lásce. V době husitské revoluce vlastnil telečské panství Jan z Hradce, zatvrzelý stoupenec katolické strany a odpůrce husitů. V roce 1423 vstoupila na jeho državy kališnická vojska, která vedl Jan Hvězda z Vícemilic zvaný Bzdinka. Pobořili hrady Janštejn a Štamberk a chystali se na Telč. Při té příležitosti prý oblehli i Roštejn, ale nedobyli ho. Podle jiné verze Bzdinka vystoupil na pobořenou věž Janštejnu a uviděl v dálce věž jiného hradu čnící z lesů. Rozdělil svá vojska na dvě poloviny a vydali se tím směrem. Jeden husitský voj pak došel do vesnice Třeštice, druhý do vesnice Doupí. V hustém lese husité hrad minuli a ten zůstal nedotčen.
Renesanční přestavba a nová podoba
Po skončení husitských válek hrad chátral, protože ne všichni páni z Hradce byli dobrými hospodáři. Často sloužil jako zástava za dluhy a „péče“ věřitelů ho jen více devastovala. Zásadní zlom v jeho existenci přišel se Zachariášem z Hradce. Tento vzdělaný šlechtic a humanista zanechal na celém svém panství velmi výrazné stopy. Zboural zbytky vnějšího opevnění a vnitřní hrad přestavěl v renesanční lovecký hrádek. Kolem pak zřídil oboru pro jelení, srnčí a černou zvěř. Podoba Roštejna, jakou známe dnes, pochází převážně z této doby.
Čtěte také: Dřevěné hračky hrad: Recenze
Zachariáš z Hradce dal přistavět k obytným budovám další patra a renesančně přestavěl původní gotickou kapli. Nechal ji zasvětit sv. Eustachovi, patronu lovců. Z původního hradu se zachovala především unikátní věž, která má půdorys nepravidelného sedmiúhelníku. Nejkratší stěna věže je necelé tři metry široká, zatímco nejširší měří téměř šest metrů. Tloušťka zdí kolísá od jednoho do tří metrů, na ochranu proti střelám dobyvatelů je vnější hrana věže osazena kamenným břitem.
Zajímavosti o věži
- Půdorys: Nepravidelný sedmiúhelník.
- Šířka stěn: Od necelých tří do téměř šesti metrů.
- Tloušťka zdí: Od jednoho do tří metrů.
- Ochrana: Vnější hrana osazena kamenným břitem proti střelám.
Historie po renesanci
Na počátku 17. stol. vyženil Roštejn Vilém Slavata z Chlumu, známý svou nedobrovolnou účastí v druhé pražské defenestraci. Třicetiletou válku přežil hrad bez větší úhony, pouze obora se zvěří se stala oblíbeným lovištěm švédské posádky z okupované Telče. Po Slavatech se stali majiteli Lichtenštejnové a později sdružený rod Podstatští-Lichtenštejnové. Za nich v roce 1915 hrad vyhořel a musela být provedena rozsáhlá obnova krovů a šindelové střechy. Poslední majitel Leopold IV. Podstatský-Lichtenštejn se za 2. sv. války přihlásil k německé národnosti, a proto byl rodový majetek v roce 1945 zkonfiskován.
Současnost hradu Roštejn
Roštejn připadl státu, dnešním majitelem je kraj Vysočina a hrad funguje jako poboční expozice Muzea Vysočiny v Jihlavě. Už od roku 1958 se hrad opravuje a s přestávkami trvají opravy dodnes. Návštěvnická trasa se neustále rozšiřuje a obohacuje o nové expozice, takže dnes už existují dva prohlídkové okruhy.
Jeden je věnován historickým sbírkám a interiérům, druhý se nazývá Příroda, lovectví a myslivost a přirozeně souvisí s místní oborou, kterou najdeme nově obnovenou kousek pod hradem. Při troše štěstí se tu dají zahlédnout plaší daňci či majestátní muflon. Kromě toho se na hradě odehrává řada výstav a kulturních akcí, z nichž mnohé probíhají v historických krojích a jsou oblíbeny především mezi dětskými návštěvníky. Pro turisty i cyklisty je v letní sezoně hrad oblíbeným cílem, kde najdou občerstvení, poučení nebo jen relaxaci na útulném nádvoří. Ti zdatnější vystupují na věž, odkud je krásný výhled na Jihlavské vrchy s nejvyšší horou Vysočiny Javořicí, která leží pouhých 7 km odsud. Tak jako dřív, i dnes leží Roštejn uprostřed lesů. Na rozdíl od husitských dob už není třeba bloudit, protože k hradu vede silnice, několik cyklostezek a turistických tras. Jsou dobře značené a jako stvořené pro toulky po okolí. A pokud někdo přece jen ztratí cestu, je tu pořád ještě věž hradu čnící nad obzor.
Čtěte také: Dřevěný hrad svépomocí
Čtěte také: více o unikátní dlažbě a podzemí
tags: #hrad #s #oranžovou #střechou #informace
