Kompletní průvodce izolací kabelů z PVC

Výběr správné izolace kabelů je zásadní a má přímý vliv na bezpečnost, výkon a životnost elektrických instalací. Na trhu je k dispozici mnoho izolačních materiálů pro elektrické kabely, které se mohou týkat typu vnitřní izolace (obklopující každou žílu) nebo vnější izolace (obklopující celý kabel). Elektrická bezpečnost a výkon do značné míry závisí na kvalitě izolačních materiálů používaných v elektroinstalačních systémech. Mezi různými dnes dostupnými izolačními materiály zůstává PVC (polyvinylchlorid) jednou z nejdůvěryhodnějších a nejrozšířenějších možností. Mnoho zákazníků čelí problémům, jako jsou rizika přehřátí, zkraty, mechanické poškození nebo předčasné stárnutí vodičů. PVC izolované dráty patří mezi nejpoužívanější elektrické vodiče v obytných, komerčních a průmyslových aplikacích. Jejich obliba pramení z trvanlivosti, hospodárnosti, odolnosti proti ohni a vynikajících izolačních vlastností. Zákazníci se však často potýkají s výběrem správné specifikace, pochopením bezpečnostních hodnocení, porovnáváním alternativ a zajištěním souladu s mezinárodními standardy.

Konstrukce elektrického kabelu

Při probírání tématu izolace elektrických kabelů dostupných na trhu je vhodné úvodem zmínit samotnou konstrukci elektrického kabelu.

• Vodič: Vodič sestává z jednoho nebo více drátů a slouží k přenosu elektrických signálů nebo energie. Jádro je ta část vodiče, kterou na řezu kabelu vidíte jako měď nebo hliník.
• Žíla: Pojmem žíla označujeme jednotlivý vodič obklopený izolací. Každý vodič má jádro a izolaci, které dohromady tvoří tzv. žílu.
• Vnitřní izolace: Izolace obklopuje žíly kabelu a slouží k oddělení jednotlivých vodičů a také jako ochranný obal. Izolace má různé barvy podle druhu vodiče. Díky tomu je na první pohled ihned jasné, kam se má připojit který vodič.
• Vnější izolace (obal kabelu): Obal kabelu, označovaný také jako plášť, označuje izolační obal kolem kabelu. Jeho účelem je uspořádaně sdružovat a také chránit jednotlivé žíly. Kabel se skládá z více žil, které mají ještě další společnou izolační vrstvu.
• Stínění: Vrstva chránící jednotlivé žíly.

V této části vysvětlujeme, z čeho se kabely a vodiče skládají a proč na tom v praxi záleží. Podíváme se na materiál jádra, jeho konstrukci a také na materiál izolace a pláště, který rozhoduje o odolnosti kabelu v prostředí.

Materiály jádra vodičů

• Měď (Cu): Nejčastěji používaný materiál pro vodiče všech průřezů. Je to univerzální volba pro domovní i běžné průmyslové instalace, protože má nízký elektrický odpor a dobře se s ním pracuje ve svorkách. Pocínovaná měď má stejné měděné jádro, jen je povrch vodiče potažený tenkou vrstvou cínu. Přínos pocínované mědi je hlavně v odolnosti povrchu proti oxidaci/korozi a stabilitě spojů v náročnějších podmínkách.
• Hliník (Al): Velmi často používaný spíše pro větší průřezy a pro lana AlFe.
• Ocel (Fe): Nosný vodič v lanech AlFe. Lana AlFe se vyrábějí slaňováním hliníkových drátů o určitém průřezu kolem ocelového nosného vodiče. Vnější vrstvy tvoří hliníkové dráty, které přenášejí většinu proudu, ale uvnitř je ocelové jádro, které nese mechanické namáhání (tah, vítr, námrazu) a omezuje průhyb mezi stožáry.

Konstrukce jádra vodičů

U kabelů a vodičů se jeho provedení neurčuje jen jmenovitým průřezem, ale také třídou podle ČSN EN IEC 60228, která stanovuje mimo jiné konstrukci jádra a jeho maximální odpor při 20 °C. V praxi se nejčastěji setkáte s třídou 1 (plné jádro), třídou 2 (lanované jádro pro pevné uložení) a třídami 5 a 6 (flexibilní měděná jádra, přičemž třída 6 je jemnější a ohebnější).

• Plné jádro "drát" (RE / SE): Pro pevné uložení v elektroinstalaci. Po ohnutí drží tvar. Typicky menší až střední průřezy - do 16 mm² (Cu) nebo 35 mm² (Al). Kabely s tuhými vodiči (plné) se používají hlavně v oblasti instalací.
• Mnohodrátové "laněné" jádro (RM / SM): Pro pevné uložení, často větší průřezy. Mnohodrátové jádro je složené z mnoha drátků.
• Mnohodrátové "jemně laněné" jádro "licna": Ohebné a flexibilní. Pro pohyblivé uložení a přívody. Používá se tam, kde se s kabelem počítá do ohybu. Kabely s pružnými vodiči (laněné) se používají především v oblasti konstrukce skříňových rozvaděčů.
• Sektorové (segmentové) jádro: Jádra jednotlivých žil mají tvar kruhových výsečí pro lepší vyplnění prostoru kabelu. Pro pevné uložení, obvykle v zemi. Nevýhodou je nehomogenní pole, používá se výhradně v rozvodech nízkého napětí.

Vedle těchto tříd se v označení kabelů používají i konstrukční zkratky popisující tvar a provedení vodiče: R = kruhový, S = sektorový, E = plný, M = lanovaný. Odtud vycházejí běžná označení RE, RM, SE a SM.

Čtěte také: Izolace kabelu ve zdi svépomocí

Barvy vodičů a jejich význam

Důležitým aspektem je také barva vodiče - nejde jen o pořádek, ale také o bezpečnostní značení, které má v elektroinstalaci jasná pravidla. Barvy jsou podle normy jasně dané, ale u starších instalací nebo po neodborných zásazích se nedá spoléhat jen na ně - vždy je potřeba funkci vodiče ověřit.

• Zelenožlutá: Patří vždy ochrannému vodiči PE a na nic jiného se nepoužívá.
• Modrá: Je vyhrazená pro střední vodič N; pokud se v instalaci N používá, modrá nesmí označovat jiný vodič. V běžné instalaci je nulák modrý.
• Hnědá, černá a šedá: Ostatní barvy vodičů se běžně používají pro fáze a ovládání - důležité je, aby byla instalace konzistentní a vodiče byly jednoznačně označené i v rozvaděči.

PVC izolace kabelů

PVC, neboli poly(vinylchlorid), je odolný syntetický polymer, který se nejčastěji vyskytuje v plastifikované (PVC-P) a neplastifikované (PVC-U) formě. Měkčený PVC je nejčastěji používaný materiál pro kabely nízkého napětí. Má teplotní odolnost 70ºC. PVC izolace poskytuje elektrickou izolaci, mechanickou ochranu, odolnost proti vlhkosti a chemickou stabilitu. PVC je nehořlavý, povětrnostním vlivům či kyselinám odolný materiál, který se díky svým vlastnostem stal jedním z nejoblíbenějších materiálů používaných k izolaci elektrických kabelů.

Typy PVC izolace

1. PVC-P (plastifikovaný PVC, hovorově „polvinit“): Jedná se o měkčený PVC granulát. Vyznačuje se vyšším podílem změkčovadel použitých při jeho výrobě, což se projevuje na snadnějším tvarování a následném zpracování. Díky svým vlastnostem, jako je pružnost a pevnost v ohybu, je nenahraditelným materiálem v elektrotechnické výrobě.
2. PVC-U (neplastifikovaný PVC, běžně „polviplast“): Jedná se o tvrzený PVC granulát. Vyznačuje se vysokým koeficientem tvrdosti. Díky svým velmi dobrým mechanickým vlastnostem se používá k výrobě kabelových kanálů a ochranných trubic, které zajišťují izolaci a ochranu elektrických kabelů.

Izolace žil už také není "jako zamlada", používá se metoda "skin", kdy se jedním extruderem nanáší surové nebarvené PVC a druhým extruderem tenká vnější vrstva PVC barveného. Barviva jsou velmi drahá a tato metoda dovolí výrazně ušetřit.

Další izolační materiály pro kabely

Na trhu je k dispozici mnoho izolačních materiálů pro elektrické kabely, které se mohou týkat typu vnitřní izolace (obklopující každou žílu) nebo vnější izolace (obklopující celý kabel).

Polyolefiny

Jedná se o skupinu materiálů, které obsahují uhlík a vodík.

Čtěte také: Vše o kabelu 10 mm bez izolace

• PE neboli polyethylen: Získává se polymerací ethylenu. Tento materiál má ve srovnání s PVC nízkou požární odolnost. Polyethylenová izolace je tuhá, tvrdá a neohebná. Vlastnosti polyethylenové izolace lze měnit přidáním různých příměsí během jejich výroby, např. UV stabilizátorů nebo antioxidantů. Díky svým elektrickým vlastnostem se používá při výrobě koaxiálních kabelů a nízkokapacitních kabelů.
• PP neboli polypropylen: Vyrábí se polymerací propenu. Materiál se svými vlastnostmi podobá polyethylenu. Má širší teplotní rozsah než polyethylen. Používá se v případech, kdy je vyžadována vyšší dielektrická pevnost nebo vyšší provozní teploty.
• XLPE neboli zesítěný polyethylen: Tento materiál je pokročilou formou polyethylenu po jeho předchozím zpracování. Kabely s takovou izolací mají vyšší mechanickou pevnost a teplotní odolnost než kabely z běžného polyethylenu. Kromě toho je tento materiál odolnější vůči chemikáliím a rozpouštědlům. Pro vodiče vysokého, nebo velmi vysokého napětí.

Další polymery

• PUR neboli polyuretan: Materiál vzniká polymerací izokyanátů s polyoly. Vyznačuje se vynikající odolností vůči chemikáliím, vodě a oděru. Izolace z polyuretanu je oblíbenou volbou pro vojenské účely a práce při nízkých teplotách. Ačkoli je velmi odolný, jeho slabé elektrické vlastnosti znamenají, že se častěji používá pro vnější izolaci než pro vnitřní izolaci.
• PTFE neboli polytetrafluorethylen (teflon): Jedná se o fluorouhlíkový polymerní materiál, který se používá především ve vodičích s malým průřezem, kde je důležitý vysoký teplotní rozsah, kterým se vyznačuje. Materiál je termoplastický, což znamená, že je velmi pružný. Další výhodou je odolnost vůči vodě, oleji, teplu a široké škále chemikálií.
• PFA neboli perfluoroalkoxy: Typ fluoropolymeru s velmi vysokou chemickou a teplotní odolností. PFA je srovnatelný s PTFE, ale má lepší tvarovatelnost, takže je vhodnější pro řešení, kde je vyžadována schopnost tváření za tepla.
• TPE neboli termoplastické elastomery: Termoplastické elastomery jsou směsí tvrdých termoplastických materiálů s měkkým kaučukem. V podstatě se jedná o kombinaci pryže a plastu. Používají se hlavně pro ohebné vodiče, takže vydrží vysoké mechanické zatížení.
• Silikon: Jedná se o oblíbený izolační materiál. Má vysokou odolnost vůči teplotě a elektrickým průrazům. Silikon má relativně nízkou odolnost vůči mechanickému poškození. Jeho použití se nedoporučuje v případech častého tření součástí o izolaci kabelu. Kabely se silikonovou izolací se používají tam, kde se teplotní podmínky pohybují v rozmezí jejich teplotní odolnosti, tedy od -60 °C do +180 °C. Silikonový plášť je odolnější vůči extrémním teplotám nízkým i vysokým. Pro přívod k topným zařízením, saunovým kamnům.
• MPPE neboli modifikovaný termoplastický polyfenylether: Jedná se o termoplastický materiál používaný v automobilovém průmyslu. Je lehčí než PVC, což se promítá do nižší spotřeby paliva díky nižší hmotnosti vozidla. Neobsahuje halogeny, je nehořlavý a má vysoké dielektrické vlastnosti.
• LSZH neboli nehořlavý bezhalogenový polyethylen: Kabely LSZH jsou navrženy tak, aby při požáru minimalizovaly emise kouře a toxických plynů, a tím byly pro lidi bezpečnější. Proto se používají na místech, jako jsou letiště, školy a nemocnice. Bezhalogenový plášť, s nízkým vývinem kouře při hoření (LSOH = „low smoke zero halogen“). Vhodné pro vyšší ochranou osob, školy, nemocnice, veřejné prostory.
• Měkká pryž (guma): Pro kabely nízkého napětí, teplotní odolnost 60ºC. Plášť "těžká guma" pro venkovní podmínky (dlouhodobě), zemědělství a průmysl. Střední mechanické namáhání, v suchu i mokru a normálních teplotách.

Typy kabelů a jejich použití

Elektrické kabely a vodiče se na první pohled liší hlavně názvem (CYKY, AYKY, CYSY), v praxi ale rozhoduje konstrukce, prostředí a způsob uložení - interiér, exteriér, zem, UV, mechanické namáhání nebo rušení. Níže porovnáváme nejběžnější druhy elektrických kabelů a vodičů. Pro rezidenční, komerční i průmyslové elektroinstalace jsou silové instalační kabely naprosto stěžejní a nejčastěji používané. V běžné řeči se jim často říká prostě elektrické kabely. Slouží pro rozvod elektrické energie v budovách a jako elektrický přívod do objektu.

Silové instalační kabely

• CYKY: Je standardní volba pro většinu elektroinstalace (zásuvky, světla, pevné rozvody). Typický instalační kabel pro pevné uložení - používá se do zdi, trubek, lišt apod. Má tvrdší konstrukci a počítá se s tím, že po instalaci zůstane na místě. Izolace z "tvrďáku" (PVC). Černý kabel bývá typicky běžný instalační kabel.
• AYKY: Hliníkový kabel pro elektrický přívod.
• CYKYLo: Plochý kabel, používá se tam, kde je problém s prostorem nebo není možné sekat hluboké drážky (např. v panelových bytech).
• JYTY: Ovládací kabely, často používané pro řídící, signalizační a automatizační systémy. Konstrukčně jsou podobné kabelům CYKY, ale JYTY jsou určené na signály a řízení, nikoliv na běžné silové napájení. Mají stínění a často také více žil ke spínání a ovládání.
• Nehořlavé kabely (oranžové "R" a hnědé "V"): Používají se tam, kde se vedle běžné funkce řeší i chování kabeláže při požáru - buď aby nešířila plamen a netvořila tolik kouře, nebo aby vybrané okruhy zůstaly funkční i během požáru. Hnědý kabel se používá pro kabely se zachováním funkčnosti při požáru (V) - typicky pro okruhy, které mají fungovat i během požáru (např. pro napájení nouzových a požárně bezpečnostních systémů).

Ohebné a flexibilní kabely (přívody)

V mnoha případech není kabel pevně uložen. To platí pro přívodní ohebné a flexibilní kabely, sloužící jako elektrický přívod ke spotřebiči nebo podobnému zařízení. Větší flexibilitu potřebují šňůry pro přenosná zařízení a prodlužovací kabely na bubnu. Pro danou aplikaci je vždy rozhodující materiál pláště. PVC plášť je v extruzi nanášen "na tlak", takže vyplní nerovný prostor duše a vytvoří správný kruhový profil. Po opláštění se vyrobený kabel na technologické cívce zkouší na vn průraz mezi žilami a teprve potom je převíjen na expediční cívky, nebo kruhován apod...

• CYSY (H05VV-F): Ohebné kabely s PVC pláštěm výborně vyhovují použití v suchu a normálních podmínkách. Používají se jako šňůry pro běžné domácí spotřebiče na 230 V nebo prodlužovací zásuvky. CYSY je tvořen duší ze slaněných žil s PVC izolací, na které se před pláštěním nanáší klouzek kvůli snadnému odstranění pláště.
• H05RR-F (CGSG "střední guma"): Gumový kabel s pryžovým pláštěm pro běžné spotřebiče a zařízení v dílně a krátkodobě i na zahradu. Určen pro lehké mechanické namáhání, v suchu až vlhku.
• H07RN-F (CGTG "těžká guma"): Gumový-neoprénový kabel pro výkonná zařízení a střední mechanické namáhání v průmyslu i zemědělství. Ten odolá mokru, olejům a zředěným zásadám i kyselinám. Nevadí mu dlouhodobé používání venku.
• N07V3V3-F (staveništní kabel): Neoprénový nebo též pancéřový kabel, odolá stejným vlivům jako těžká guma a navíc mu nevadí drsné a mechanicky náročné podmínky. Oděruodolný staveništní kabel, často jako náhrada gumových; PVC izolace i plášť, vysoká mechanická odolnost. Pro venkovní podmínky, staveniště a průmysl.
• Silikonové kabely: Při vysokých teplotách jsou vhodnější silikonové kabely. Používají se jako přívod k topným zařízením, sporáku nebo saunovým kamnům. Výhodou je odolnost proti extrémním teplotám, chemicky agresivním látkám i UV záření. Jsou bezhalogenové a velmi flexibilní, ale jejich nevýhodou je nízká mechanická odolnost, nesmí být mechanicky zatěžované.
• Solární kabely (H1Z2Z2-K): Používají se k propojení fotovoltaických panelů a komponentů. Jde o jednožilové kabely větších průřezů pro vyšší napětí 1500 V DC a venkovní podmínky, odolávají nízkým i vysokým teplotám a UV záření.

Slaboproudé kabely

• Dvojlinka: Určena pro univerzální účely, například pro zvonkové tlačítko nebo LED pásky. Jde o plochý kabel se dvojicí jemně laněných žil a izolací s označením polarity. Díky tomu je vhodný i pro stejnosměrné obvody DC. Používá se také jako audio kabel pro připojení reproduktorů v AV technice. TLYp / SCY (často „repro“ dvojlinka) - obvykle jen do 50 V, určená pro audio signál a nízkonapěťové aplikace.
• Anténní či koaxiální kabel (koax): Souosý elektrický kabel s jedním drátem a jednou či více vrstvami stínění. Má velmi široké použití nejčastěji ve vysokofrekvenční technice (VF) a telekomunikaci: svod od parabolické antény, televizní rozvody, připojení set-top boxu, dříve počítačové sítě a telefony.
• Sdělovací a telefonní kabely: Pro přenos signálů na větší vzdálenosti se ve sdělovací technice nebo telefonních sítích používají sdělovací a telefonní kabely. Obsahují často velký počet žil stočených do skupin po dvou nebo čtyřech a mohou mít stínění.
  • JYSTY: Pro instalaci vnitřních sdělovacích rozvodů, obsahuje 1 až 2 páry žil a stínění, je dimenzovaný pro napětí do 300 V.
  • SYKFY: Určené také pro instalaci vnitřních sdělovacích rozvodů, obsahují 2 až 20 párů žil a stínění, jsou dimenzované pro napětí do 100 V.
  • TCEPKPFLE: Pro vnější telekomunikační sítě, obsahuje až 25 skupin žil po čtyřech. Má stínění, UV stabilní plášť a lze ho uložit v chráničce do země.
• Datové kabely: Označení pro vedení strukturované kabeláže a ethernetových rozvodů s připojením síťových prvků konektorem RJ-45. Nejčastější v elektroinstalaci jsou instalační datové kabely obsahující pevné dráty. Pro připojení routeru, počítače a propojení dalších síťových prvků v blízkosti se užívají ohebné patch kabely obsahující licnu.

Kategorie datových kabelů a stínění

Primární rozdělení strukturované kabeláže je podle kategorie udávající rychlost přenosu a šířku pásma:

• CAT5E: Základní, dostatečná pro domácí ethernet.
• CAT6: Rychlejší a dnes doporučovaná.
• CAT6A: Profesionální.
• CAT7, CAT7A nebo CAT8: Pro datová centra.

Důležitý parametr je stínění:

• UTP: Bez stínění.
• FTP: Jednoduché celkové stínění.
• STP: Stínění párů.
• SSTP: Stínění párů i celkové.

Stínění zvyšuje kvalitu a rychlost přenosu dat. Celkové stínění chrání datový kabel vůči vnějšímu elektromagnetickému rušení například od souběžně uložených silových a řídících kabelů. Stínění párů naopak chrání proti vnitřnímu rušení mezi páry žil, takzvaně "cross-talk".

Čtěte také: vlastnosti minerální izolace

Optické kabely

Vedle elektrických kabelů se využívají také optické kabely, zejména jako strukturovaná kabeláž pro rychlé a spolehlivé přenosy dat. Optické kabely nepracují s elektrickým proudem. Fungují na principu totálního odrazu světla uvnitř skleněného vlákna. Optický kabel obsahuje mnoho tenkých skleněných optických vláken průměru obvykle 9 nebo 50 mikronů.

Označení kabelů a vodičů

U kabelů se v praxi skoro vždy setkáte se zápisem typu CYKY-O 3 x 1,5 mm² nebo CYKY-J 5 x 2,5 mm². První číslo (v předcházejícím případu 3 nebo 5) říká počet žil v kabelu a druhé (1,5 nebo 2,5) je průřez jedné žíly v milimetrech čtverečních (mm²). Počet žil v kabelu souvisí hlavně s tím, kolik vodičů potřebujete pro daný obvod.

• 3žilové kabely: Nejčastější v typické jednofázové instalaci (230 V) - fáze (L), nulový/střední vodič (N) a ochranný vodič (PE).
• 5žilový kabel: Často se používá u třífázových obvodů (400 V) (L1, L2, L3, N, PE).
• 4žilové provedení: Někdy narazíte tam, kde se používá kombinovaný vodič PEN.

Průřez vodiče se uvádí v mm² a je zásadní pro to, jaký proud může vedení dlouhodobě bezpečně přenášet a jaké budou ztráty a úbytek napětí. Průřez ale sám o sobě nestačí. Výslednou proudovou zatížitelnost ovlivní i způsob uložení (ve zdi, v trubce, v izolaci, ve svazku), okolní teplota, seskupení více kabelů vedle sebe a také délka trasy, která má vliv na úbytek napětí. Průřezy vodičů nejsou nahodilé. V praxi se používá standardizovaná řada jmenovitých průřezů (dle ČSN EN IEC 60228). Proto se nejčastěji setkáte s hodnotami jako 0,5 / 0,75 / 1 / 1,5 / 2,5 / 4 / 6 / 10 / 16 / 25 / 35 / 50 / 70 / 95 / 120 / 150 / 185 / 240 mm². Průřez (mm²) říká, „kolik kovu“ má jádro a je to základ pro elektrické vlastnosti (proudová zatížitelnost, úbytek napětí). Zatímco průměr (mm) je rozměr šířky.

Dle harmonizovaných značení se můžeme setkat s těmito zkratkami pro izolaci a plášť:

Proč jsou bezhalogenové kabely bezpečnější? Běžné kabely CYKY a jiné mají plášť a izolaci z PVC (polyvinylchlorid), mohou obsahovat změkčovadla a při vysokých teplotách (v podmínkách požáru) uvolňují žíravý chlorovodík. Naproti tomu bezhalogenové kabely (značí se také LSZH/LSOH nebo halogen-free) neobsahují halogenové prvky (chlór a další) a tím u nich nehrozí výše zmíněné negativní působení na zdraví.

Odizolování kabelů

Odstraňování izolace z vodičů je proces, který vyžaduje použití profesionálních nástrojů a dodržování opatrnosti, aby byla zajištěna bezpečnost a neporušenost vodičů. Zkracování popisuje pracovní krok, při kterém se kabel zkracuje na délku požadovanou uživatelem. Odstraňování pláště znamená pracovní krok, při kterém se odstraňuje plášť kabelu obklopující jednotlivá vedení. Odizolování označuje pracovní krok, při kterém se v určité délce potřebné k připojení odstraňuje část izolačního obalu elektrického vodiče.

1. Označení místa řezu: Označte si místo řezu izolace, aby nedošlo k poškození vodičů.
2. Opatrné proříznutí izolace: Pomocí řezacího nástroje opatrně prořízněte izolaci v místě označeném jako místo řezu.
3. Odřezávání izolace: Po proříznutí izolace použijte kleště na řezání izolace nebo jiné nástroje k opatrnému odstranění izolace z vodičů.

Pro tento pracovní krok jsou z našeho sortimentu optimálně vhodné následující nástroje. Zohledněte při tom zpracovávaný typ kabelu: naše boční štípací kleště a instalační kleště TriCut tak lze použít se všemi druhy kabelů. Střihač kabelů doporučujeme zejména na kabely s pružnými vodiči. Při práci na kabelech s pružným vodičem je pro tuto činnost dokonale vhodný odizolovací nástroj.

tags: #vše #o #izolaci #kabelu #pvc

Oblíbené příspěvky:

• kompletní průvodce výběrem omítek Barlet EX 126
• Jak vybrat a aplikovat trvale pružnou spárovací hmotu?
• kompletní průvodce čištěním fasád
• Průvodce stavbou dřevěného domu
• Sanační omítky Remmers