Rákosová střecha: tradiční krása a moderní funkčnost

S doškovou střechou jsme se doposud mohli setkávat na svých toulkách českou krajinou zejména na historických objektech nebo ve skanzenech připomínajících nám způsob života z doby minulé, avšak spíše výjimečně na střechách domů nových. Materiály rostlinného původu nejsou na stavbách žádnou novinkou. Spíše naopak, v minulosti bylo jejich použití častější. Trstina je tradiční střešní krytina, která dříve byla na Slovensku běžně používána. Byla volně dostupná a mnoho lidí ovládalo přípravu střechy s touto krytinou. Lidé si v zimě sami nakosili trstinu, vytřídili, zavázali a zpracovali do střechy.

Před pár lety lidé znovu objevili tento typ krytiny a začali ji používat už nejen na rekonstrukci historických objektů, ale postupně i na novostavbách. Díky zvýšenému zájmu o používání přírodních materiálů ve stavebnictví se došky začínají navracet a své místo nacházejí i na novostavbách. Z hlediska lepší trvanlivosti i dostupnosti jsou zde aktuální především došky rákosové. U rekonstrukcí objektů lidové architektury lze uvažovat o obou alternativách, tj. rákosových i slaměných doškách. Lidé opětovně přehodnocují možnosti širšího uplatnění tradičních přírodních materiálů. Běžné moderní materiály sice zjednodušily a urychlily stavební proces, ale některé jsou problematické z hlediska vytváření nezdravého prostředí. Rákos je vodoodpudivý, odolný proti plísním a má dobré izolační vlastnosti.

Výhody rákosové střechy

Došková střecha měla řadu nesporných výhod, z nichž mnohé stále přetrvávají. Došky si každý hospodář vyráběl převážně sám. Oprava poškozených míst byla jednoduchá a levná. Navíc se rákosová krytina v rámci údržby pouze doplňuje další vrstvou bez nutnosti odstranění krytiny původní. Došková střecha ze všech krytin nejlépe tepelně izolovala půdní prostor a bránila rychlému střídání teplot. Na takových půdách bývalo v létě chladno a v zimě teplo. Došková krytina taktéž brání zavátí sněhu do půdního prostoru a oproti ostatním krytinám je vzdušná a prodyšná. Trstinová střecha splňuje i ty nejnáročnější technické požadavky. Je vhodná na vytváření složitých tvarů střechy, následuje každý oblouk a záhyb střechy. Na rozdíl od všech ostatních krytin je schopná plnit všechny tepelněizolační, zvukoizolační a hydroizolační funkce, je plně recyklovatelná a zdravotně neškodná. Budovy pokryté trstinou jsou v zimě levnější k vytápění a v létě je v nich příjemný chládek. Použitím trstiny jako krytiny je zabezpečena vrchní izolace budovy. Samozřejmě se používá i při zastavěných půdních prostorech. Trstinové desky se používají na tepelnou izolaci budov. Provzdušnost materiálu zabezpečí větrání stěny pod izolací, odsají případnou vlhkost od stěn a následně ji vypařují. Svou přirozeností tento materiál nám zabezpečí vytvořit zdravé prostředí pro bydlení.

Specifika instalace a údržby

• Průchody střechou: Pokud možno minimalizujeme. Tento typ střechy umožňuje umístění běžných střešních oken (např. Velux), nebo svislých oken umístěných v „buvolím oku“.
• Komíny a prostupy: Snažíme se komíny umísťovat co nejblíže hřebenu nebo mimo plochu rákosové střechy. Výšku komína a ostatních prostupů přizpůsobujeme tloušťce krytiny.
• Hřebeny: Hřebeny se tradičně provádějí z rákosu nebo kontrastního vřesu uchyceného v pletivu. Toto vytváří kouzelné kombinace stříbrně hnědého rákosu a tmavohnědého vřesu. V západní Evropě se vyrábějí keramické nebo měděné hřebenáče, které jsou také velmi pěkným doplňkem střechy. Hromosvody lze v hřebeni uchytit jak na keramických nebo měděných hřebenáčích, tak i přímo v hřebenech z rákosu nebo vřesu.
• Odvod dešťové vody: Je nutno pamatovat na odvod dešťové vody, kde je s okapovou hranou potřeba dořešit zachytávání proudu vody. Nejvhodnější pro tyto účely jsou mřížky nebo štěrkové lože umístěné pod okapovou hranou po celém obvodu stavby. Nad vchodem je vhodné umístit přístřešek.
• Konstrukce: Podle nás je nejvhodnější skladbou rákosová krytina připevněna na latích a kontralatích (tj. na stejném podkladu jako například keramická nebo betonová krytina). Výhodou je vzduchová vrstva pod rákosem, která odvádí vlhkost a dodatečně izoluje. Střecha se běžně klade na střešní latě 40/60 mm o rozteči 300 mm, které jsou kladeny na kontralatích. Celková výška krytiny včetně latí a kontralatí dosahuje 36-40 cm. Pod kontralatě běžně instalujeme pojistnou hydroizolaci a zároveň párotěsnou zábranu. Je možno připevňovat krytinu k desce OSB nebo Cetris (protipožární zábrana).
• Kvalita rákosu: Kvalita samotného rákosu (Phragmites australis) má velký vliv na životnost střechy. Velmi kvalitní rákos pochází z pobřežních poloslaných jezer v západním Dánsku, ze severního Německa, Polska, Litvy a také z Kerčského poloostrova na Ukrajině. Menší životnost vykazuje rákos ze sladkých jezer ve vnitrozemí. Rákos se sklízí v zimě. Důvodem je jednak snadnější přístup mechanizace na zamrzlé jezera, ale hlavně působením mrazu dochází k vytvrzování dolních částí stvolů rákosu.
• Ochrana proti ohni: Provádíme nástřiky preparátem Pyronova zaručujícím nehořlavost po dobu 5 let. Jedná se o alkydovou pryskyřici bílé barvy, která se po aplikací tlakovou pumpou stává průhlednou (nezabarvuje krytinu).

Příklady realizací

V Brně jsme měli možnost renovovat altán z roku 1938. Došková (slaměná) krytina již potřetí docházela své životnosti a tak bylo nutno situaci řešit. Opravě se nevyhnula ani nosná konstrukce, která byla na některých místech výrazně poškozená působením zatékající vody. Při práci jsme se co nejvíce snažili dodržet původní charakter stavby, proto jsme poškozené části konstrukce nahradili novými kmeny stejně tak, jako to původně učinili naši předchůdci.

Do zoo ve Dvoře Králové nad Labem si nás pozvali na opravu rákosové střechy na dětském hřišti. Opět se projevilo rákosové pravidlo: "čím menší, tím horší". Práci nám navíc komplikovala výška stavby a zádržné sítě. Na jaře jsme zavítali do Jihočeského města Netolice, kde jsme opravovali poškozenou rákosovou krytinu na věži místního archeoparku. Stanoviště je umístěno na okraji srázu nad městem, což sice skýtalo krásný výhled do krajiny, ale zároveň značně znesnadňovalo přístup k poškozeným místům střechy. Ještě, že jsme tak šikovní a máme nejlepší lešení na světě!

Čtěte také: specifika a vlastnosti rákosových střech

Nedaleko Kolína jsme během roku 2018 realizovali pokládku rákosu na objektu "chlastací chýše". Zastřešení studny jsme provedli kombinací akátového (spodní část) a smrkového (střešní část) dřeva. Následovala pokládka rákosu. Úvalno je progresivní obec na severní Moravě. Od roku 2017 je zde v provozu letní koupaliště, které se může pochlubit krásným prostředím a čištěním vody kořenovou čističkou. Pokrytí konstrukce rumpálu s vrcholem ukončeným pomocí rákosové růže. Okapní hrana nekopíruje čtvercový půdorys vaznic. Místo toho byla provedena tak aby kopírovala kamennou zeď studny. Realizace zahrnovala dodatečné vyztužení konstrukce altánu, zalaťování, pokládku rákosu, výrobu a instalaci modřínových prvků na hřebeni. Podhled v altánu je proveden pohledovou variantou pokládky. Rákosová střecha s organickým tvarem krovu. Dva půlkulaté vikýře a úžlabí z jižní strany byly opravdovým oříškem a zábavou zároveň. Na obou štítech se nacházejí trojúhelníková okna nad nimiž se tyčí rákosové růže jako součást hřebene. Hřeben je proveden z řezaného šindele.

Alternativní střešní krytiny a související produkty

Kromě rákosových střech existuje široká škála dalších materiálů a řešení pro zastřešení a související stavební projekty. Níže uvádíme přehled některých z nich, které se objevují na trhu:

Čtěte také: jak zajistit trvanlivost fasády pomocí dilatačních profilů

Čtěte také: Rekonstrukce střechy: Co potřebujete vědět o ohlášení

tags: #rakosova #strecha #prodej #informace

Oblíbené příspěvky:

• Strojní aplikace sádrové omítky Baumit – rozhovor s Luďkem Roubalem
• Imitace bílé cihly v chodbě
• Jak vybrat ukončovací lišty na dlažbu
• Průvodce výběrem plastového rozvaděče
• Vše o distančních křížcích