Jak dlouho nechat zasychat pórobeton?

Pórobeton si za poslední roky získal velkou oblibu. Je to minerální stavební materiál, který odolá povodním. Vzniklé zatížení vlhkostí je těmito zděnými stavebními materiály absorbováno do značné míry bez poškození. Stěnové konstrukce z Ytongu a Silky po úplném vyschnutí nadále splňují původní technické požadavky. Nicméně, je důležité pochopit, jak správně s vlhkostí v pórobetonu nakládat, aby se zachovaly jeho optimální vlastnosti.

Vlastnosti a složení pórobetonu

Pórobetonové tvárnice Ytong jsou vyrobené pouze z přírodních surovin, které zahrnují jemný písek, vápno, cement, vodu a kypřící látku (hliník). Nakypřené surové bloky se při výrobě seříznou na požadované rozměry a vodní párou o teplotě 200 °C se vytvrdí. Vlastnosti pórobetonových tvárnic přímo souvisí se speciální výrobní technologií a použitými surovinami.

Pevnost a tepelněizolační vlastnosti

• Výrobky z pórobetonu se prodávají v několika pevnostních třídách s garantovanou pevností v tlaku od 2 do 4,4 MPa. Při stavbě klasického dvojpodlažního rodinného domu (přízemí s podkrovím), není-li v projektu předepsáno jinak, je pro obvodové zdivo dostačující pevnost tvárnic v tlaku 2 MPa.
• Tepelněizolační vlastnosti souvisejí s objemovou hmotností výrobku. Čím je nižší, tím více pórů výrobek obsahuje, a proto lépe tepelně izoluje. Běžně se prodávají tvárnice s nižšími třídami objemové hmotnosti, aby bylo dosaženo co nejvyššího tepelného odporu konstrukce a maximálních úspor v nákladech na vytápění.
• Při použití přesných zdicích tvárnic o tloušťkách 375 mm není potřebné dodatečné zateplení.

Odolnost vůči vodě a mrazu

O pórobetonu se často tvrdí, že má vysokou nasákavost. Ve skutečnosti je jeho odolnost vůči vodě a mrazu srovnatelná s jinými stavebními materiály. Technické studie ukazují, že v suchém stavu nebo při ustálené vlhkosti kolem 9 % je zcela mrazuvzdorný. Zabraňte dlouhodobému působení vody, nevystavujte pórobetonové tvárnice opakovaným cyklům mrazu a tání, a váš stavební materiál si své špičkové vlastnosti uchová.

• Póry jsou uzavřené a přerušují kapiláry, a tak voda může vzlínat pouze do malé výšky, přičemž pohyb vody je celkově velmi pomalý, takže ani po silném dešti nepronikne vody zboku do stěny hlouběji než 25 mm.
• Přesto se doporučuje zakrýt shora kamenivo, které by mohlo být vystaveno delšímu (například během přezimování stavby) působení vody, a hlavně sněhu. V tomto případě totiž voda k průniku do pórobetonu nepotřebuje kapilární síly, do materiálu je tlačena gravitací a pomalý pohyb vody, který chrání zdivo za několikahodinového deště, nepomůže, jestliže sníh taje na vrchu stěny několik týdnů.

Další výhody pórobetonu

• Pórovitá struktura pórobetonu je výhodná z hlediska téměř všech sledovaných parametrů. Objemová hmotnost je nízká, což šetří náklady při dimenzování nosných konstrukcí, ale i při dopravě a zpracování.
• Póry jsou výhodné i z hlediska zvukověizolačních schopností, protože absorbují část zvukové energie.
• Dalšími výhodnými vlastnostmi pórobetonu jsou nehořlavost a ekologická nezávadnost. Tyto vlastnosti však více souvisejí se složením materiálu než s jeho strukturou.

Vysoušení pórobetonu po zavlhnutí

Tvárnice Ytongu mají z výroby cca 30% vlhkost. Pokud se chcete dočkat deklarovaných tepelně-izolačních vlastností zdiva, pak musíte zajistit vysušení tvárnic. Toho dosáhnete prodyšnou - alespoň - vnitřní omítkou.

Doba vysušení

Vlhkost interiéru je při úplném promočení stěn v prvních 2 až 4 týdnech vysoká. Doba vysušení závisí hlavně na intenzitě větrání a povětrnostních podmínkách (teplota a relativní vlhkost vnějšího vzduchu). Za 2 až 4 týdny po povodni se ustálí vlhkost povrchu stěn. Sníží se i vlhkost v interiéru zhruba na úroveň vlhkosti novostavby při prvním nastěhování. Tato vlhkost bude nadále klesat spolu s vysycháním stavby.

Čtěte také: Minimum údržby se štěrkovou zahradou

Doporučené postupy vysoušení

• Větrání: Po povodních v letních měsících je třeba zajistit, pokud možno stálé větrání. Okna ponechte alespoň pootevřená a dveře v interiéru nechte otevřené úplně. Velmi účinné je vertikální větrání celé budovy od sklepa až po střechu otevřenými střešními okny.
• Topení: Po povodni v topné sezóně, především v prvních týdnech, je vhodné ve všech místnostech s vlhkými stěnami normálně topit a po jedné až dvou hodinách nechat budovu příčně provětrávat po dobu 5 až 10 minut. V nočních hodinách se doporučuje topení netlumit a větrat ventilačními okny. Při vytápění je nutné dodržovat správný režim větrání.
• Uspořádání nábytku: Nábytek by se měl odsunout od vlhkých stěn alespoň 10 cm, aby mohl i v těchto místech proudit vzduch. Tato vzdálenost by měla být zachována po dobu alespoň 1 roku.

Rizika a opatření

• Plísně: Riziko tvorby plísní je v provlhnutých stavbách vysoké. Pokud dojde k napadení plísněmi, je to známka toho, že stavba není stále dostatečně vysušená. Plísně zlikvidujeme k tomu určenými přípravky a je nutné i nadále zvýšit intenzitu větrání, případně i topení.
• Použití vysoušečů: Nezávisle na materiálu zdiva může při rychlém a intenzivním vysoušení pomocí vysoušečů dojít k poškození stavebních konstrukcí trhlinami. Použití těchto přístrojů je vhodné, jen pokud se musí zkrátit doba vysoušení povrchů stěn na méně než uvedené 2 až 4 týdny. Zpravidla stačí používat tyto vysoušeče po dobu jednoho týdnu. Odvlhčovače je vhodné použít ve špatně větraných sklepech apod. Při tom by se měly používat jen přístroje, které vedou k povrchovým teplotám zdiva maximálně 40 °C. Vysušovací přístroje nesmějí vypouštět CO2, protože ten může napadnout strukturu zdiva. Doporučujeme použít zářičové vysoušeče místo kondenzačních přístrojů.

Vliv vlhkosti na vlastnosti pórobetonu

Pevnost v tlaku

Kontrolní zkoušky prokázaly, že pevnost vodou nasycených tvárnic Ytong podstatně neklesá a je maximálně 20 % pod úrovní průměrné pevnosti. Pokud byly dodržované normami stanovená pravidla pro projektování, není statika stěn při tomto snížení pevnosti tvárnic ohrožená. Po vysušení se pevnost vrátí na původní hodnotu. V případě pochybností by měl být stav prověřen odpovědným statikem.

Tepelněizolační vlastnosti

Tepelná vodivost se při provlhnutí zvětšuje. Po vysušení klesá a tepelněizolační vlastnosti se vrátí na původní hodnoty.

Protikorozní ochrana

Výztuž pórobetonových překladů a panelů Ytong je ošetřená při výrobě speciální protikorozní vrstvou, která je voděodolná.

Povrchové úpravy a zateplení pórobetonu

Omítání pórobetonu

Přesné tvárnice se neštukují, ale omítají tenkovrstvou omítkou, která je na to vyvinutá a namíchaná, což štuk jednoznačně není. Tenkovrstvé omítky se nanáší v tloušťce minimálně 5-7 mm, podle požadavku výrobce. Vykreslení spár zdiva v hotové štukové omítce je způsoben dvěma faktory. Spáry nejsou správně promaltované, to znamená, že nejsou vyplněné maltou až k samému líci zdiva a příliš slabou vrstvou štuku, která není schopná udržet pnutí při schnutí a tvrdnutí směrem do spáry a propadne se.

Když si natáhnete na zeď lepidlo, zničíte si tepelně-izolační parametry vašeho domu na několik let a budete topit a topit a topit ... Lepidlem si svoji investici znehodnotíte. Řešením je např. sádrová omítka. Navíc je to rychlejší a levnější než lepidlo, perlinka atd. Omítá se od 4 mm tloušťky omítky, bez penetrace (využívá se vlhkosti tvárnice), perlinka se vloží přímo do omítky jen na kritická místa - přechody materiálů u překladů atd. Na stěně jste jen jednou - uděláte kompletní omítku až do finále najednou.

Čtěte také: Potěr živorodek: Jak dlouho v porodničce?

Zateplení pórobetonu

Kdo chce opustit levný a jednoduchý koncept jednovrstvého pórobetonového zdění a zateplit, pak se ze stavebně fyzikálních důvodů, a nejen z nich, nabízí izolace Multipor. V našich podnebních podmínkách zcela odstraňuje kondenzační zóny a období, kdy k nim dochází. Běžné, málo „husté“ zdi zůstávají s tímto zateplením suché ještě při venkovních teplotách −25 °C.

Tabulka 1: Kondenzace v zatepleném zdivu YTONG P2-400

V pórobetonu bez izolace se začíná srážet vlhkost od venkovní teploty −13 °C a níže. Pórobetonová stěna s izolací EPS začíná vykazovat kondenzaci vodní páry již od venkovní teploty −3 °C a níže. Sníží se ale množství vodní páry, která do stěny vtéká a stoupne její teplota. Množství kondenzace je málo významné a jarním odpařováním rychle zmizí. Nelze ale vyloučit, že zde v izolaci může kondenzát způsobit potíže (krátká životnost izolace a její klesající účinnost).

Zdění z pórobetonu

Přesné pórobetonové tvárnice (vyrábějí se s maximální odchylkou 2 mm) se lepí tenkou vrstvou tmelu, a tak eliminují tepelné ztráty vznikající prostupem tepla maltou. Díky nízké objemové hmotnosti pórobetonové hmoty lze vyrábět relativně velké tvárnice, takže u některých značek potřebujeme do metru čtverečního šest sedm kusů. Takovýto systém snižuje počet maltovaných spojů a celkově snižuje počet úkonů při zdění.

Založení první řady

1. Na základový pás nebo základovou desku naneseme po očištění penetrační nátěr.
2. Aby ve stěnách nevzlínala voda, pod první řadu tvárnic rozprostřeme hydroizolační pásy podle projektu. Musejí mít šířku minimálně 500 mm. Izolace nesmí být přerušená, proto pásy spojujeme částečným roztavením nebo zastudena lepením tak, jak to předepisuje výrobce hydroizolačního materiálu.
3. Jako první vždy položíme tvárnici v nejvyšším rohu základové desky, perem na vnější stranu. Tvárnici usadíme na vápenocementovou maltu o tloušťce minimálně 20 mm. Překontrolujeme vodorovnost a výšku osazení rohové tvárnice.
4. Celou první řadu tvárnic ukládáme na vápenocementovou maltu, jejíž tloušťka se mění v závislosti na nerovnosti základu, minimálně však musí být 20 mm.
5. Dbáme na rovinnost ve vodorovném směru. Proto napneme provázek od rohu po roh. Svislost kontrolujeme vodováhou.

Zdění dalších řad

• Při ukládání vyšších řad dbáme na přímost a vodorovnost (zednický provázek) a svislost (olovnice, vodováha).
• Před lepením další řady tvárnic očistíme povrch ložné spáry od prachu a nečistot. Zdicí maltu nanášíme zednickou lžící.
• Správnou vazbu tvárnic dodržujeme, i když vynecháme otvor ve zdi, stejně tak při zalomení. Svislé spáry musíme převazovat nejméně 100 mm.
• Tvárnice na nosné a obvodové stěny mají do sebe zapadající pera a drážky. Díky tomu se při zdění používá malta pouze v horizontálních spárách. Pokud používáme hladkou tvárnici bez pera a drážky, nanášíme maltu i na svislý spoj.
• Tvárnici přiložíme k sousední tvárnici co nejtěsněji a teprve pak ji položíme na vrstvu malty. Při vodorovném posouvání tvárnice by se mohlo stát, že maltu natlačíme ke svislé spáře a vznikne vzduchová mezera nevyplněná spojovací maltou.

Příprava malty

Obsah pytle (17 kg) postupně vsypte do čisté vody o množství 4,8 l a promíchejte elektrickým pomaloběžným míchadlem s vhodným mísidlem, až vznikne vláčná hmota pastovité konzistence bez hrudek. Po 5 minutách zrání znovu hmotu promíchejte. V případě potřeby můžete maltu rozředit 1-2 dcl vody. Malta má správnou konzistenci, když zachovává drážky vzniklé nanášením ozubenou lžící. Čerstvá malta je za normálních teplot zpracovatelná asi 4 hodiny. Podklad pro nanášení malty musí být pevný, čistý a zbavený prachu.

Čtěte také: Kdy se vyhnout česnekovému obkladu

tags: #jak #dlouho #nechat #zasychat #porobeton

Oblíbené příspěvky:

• Vsetínské graffiti na fasádách
• jak na efektivní stropní konstrukce s nosníky Porotherm
• Vše o vinylových podlahách na terénu
• Plechové střechy: Průvodce výběrem
• Plechové střechy: Průvodce výběrem