Jak hospodařit s dešťovou vodou ze střechy

Hospodaření s vodou, včetně té dešťové, představuje jedno z velkých aktuálních témat. Jedná se o reakci na letité problémy s úbytkem vody a souvisejícími intervaly sucha, které se každým rokem prodlužují. Není proto divu, že se v České republice v poslední době vedou diskuze dokonce o její ústavní ochraně. Zemský povrch je ze 70 % pokryt vodou, a přesto hrozí její nedostatek. I když nám v současnosti nehrozí, že zemřeme žízní, rostoucím problémem se stává zavlažování půdy a zbytečné používání pitné vody tam, kde stačí voda užitková. Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace?

Šetrnost k životnímu prostředí patří ke stěžejním principům mnoha developerských projektů, které do svých projektů implementují i prvky odpovědného hospodaření s vodou. Developerský projekt Suomi Hloubětín se stal ukázkovým příkladem toho, že i bytovou výstavbu lze vést s důrazem na kvalitu životního prostředí a může tak přispívat k minimalizaci klimatických rizik. Tento propojený systém likvidace dešťových vod, jehož cílem je maximálně pracovat s dešťovou vodou a udržet ji tak v lokalitě, má své viditelné prvky na povrchu, ale také složitý systém propojování trubním vedením pod ním. Centrální zasakovací objekt (malé jezírko u toku Rokytky) pojímá tu vodu, kterou už ani tyto prvky nejsou schopné na území zachytit. Tímto efektivním systémem, kdy se dešťová voda vsakuje přímo v místě vzniku srážek a maximálně se zužitkovává, se zodpovědně hospodaří s vodou a přispívá k obnově a zachování biodiverzity v krajině.

Proč hospodařit s dešťovou vodou?

Dešťová voda je dnes díky pobídkám státu hodně zmiňované slovo. Pravdou ale je, že zde byla vždy a pouze jsme ji většinou nedostatečně využívali. To, že je naše republika na „střeše Evropy“ a voda od nás prostě odteče, se díky schopnosti půdy ji zachytit příliš neprojevovalo. Krajina ovšem v posledních desítkách let prošla výraznou změnou a k měnícímu se klimatu se přidala i ztráta schopnosti půdy vodu akumulovat. „Vodní hospodářství se stává prioritou nejen naší země, ale jde o celosvětový trend, mající za úkol zvýšit zásoby této strategické suroviny, lépe přistupovat k jejím zdrojům a hledat alternativy k aktuálním způsobům jejího užívání,“ říká Martin Křapa ze společnosti Pumpa.

Výhody využívání dešťové vody

• Využitím dešťové vody zamezíte plýtvání pitné vody, která se často zcela zbytečně využívá na zahradní práce. Pitná voda je vzácný zdroj a celosvětově její zásoby docházejí. Její nedostatek ohrožuje i naši republiku, už teď jsou některé oblasti v obdobích sucha bez pitné vody.
• Při využití vody dešťové ušetříte za náklady spojené s odběrem pitné vody. Pokud je voda z veřejného vodovodu odděleně měřena, platíme za pitnou vodu zbytečně vodné i stočné.
• Pitná voda obsahuje chlor a minerály, které mohou zavlažovaným rostlinám škodit. Dešťová voda je narozdíl od tvrdé pitné vody měkká, proto se při jejím použití ve spotřebičích ani v trubkách neusazuje vodní kámen. Pračka vám vydrží déle funkční, navíc nebudete muset využívat tolik pracích prostředků a ušetříte.
• Retenční nádrže na zachycení dešťovky mohou mít i preventivní význam v ochraně před přívalovými dešti. Rychlý odtok vody z lokality bez možnosti vsakování způsobí lokální povodeň zpravidla o mnoho kilometrů dále. Přitom na území, kde prší, zůstává země nenasycená. Přestože se tedy zdá, že srážek je dostatek, vody je v půdě málo.
• Pokud zvolíte formu nádrže v podobě jezírka, můžete si i zkrášlit okolí a zpříjemnit mikroklima.

Kde lze dešťovou vodu využít?

Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Dešťovou vodu můžeme v domácnosti využívat pro:

• Splachování WC
• Praní prádla (dešťová voda je měkká a prací prostředek se v ní dobře rozpouští)
• Zalévání zahrady a plnění bazénů (po dezinfekci)
• Topný okruh
• Mytí auta a úklid

Využití pro splachování je o něco složitější než zalévání zahrady, jelikož je potřeba oddělený rozvod vody.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Sběr dešťové vody ze střechy

Sběr dešťové vody na vlastním pozemku je mezi majiteli nemovitostí už poměrně běžnou praxí - finanční a ekologické výhody je vedou k instalacím podzemních i nadzemních nádrží, do kterých akumulují dešťovou vodu přímo ze střešních ploch.

Vhodné střešní krytiny

Odborníci a ekologové často vyzývají ke sběru dešťové vody a jejímu „skladování“ pro pozdější využití, málokdy ale zdůrazňují, že není možné jen tak pořídit nádrž a začít sbírat vodu bez obav. Před sběrem srážkové vody je totiž nutné splnit a ověřit určitá kritéria, díky kterým bude následné využívání dešťové vody bezpečné. Záleží na materiálu krytiny a jejím povrchu. Pokud je hladký, bez povrchové úpravy a neobsahuje škodlivé chemikálie, je pravděpodobně vhodný.

Níže je tabulka shrnující vhodnost různých střešních krytin pro sběr dešťové vody:

Ze střech, které ze sebe uvolňují nebezpečné látky či dávají prostor pro bujení nežádoucích patogenů, není vhodné dešťovou vodu sbírat. Při upotřebení kontaminované vody na zálivku zahrady se jedlé rostliny a plody stávají zdraví nebezpečné. Při využití v domě na splachování toalet zase způsobuje znečištěná voda nepříjemný zápach a může zapříčinit i neprůchodnost vodovodu.

Při novostavbách se na pozdější využití dešťovky dbá již při plánování výstavby a střešní materiál je vybírán tak, aby kvalitu vody nijak neohrožoval. Naopak u stávajících domů se po rozhodnutí hospodařit s dešťovkou všichni věnují výběru nádrže, málokoho však napadne podívat se na střešní krytinu a na to, zda se pro sběr vody vůbec hodí. Pokud některé střešní krytiny nejsou považovány pro sběr dešťové vody za zcela vhodné, vždy existuje způsob, jakým lze střechu upravit a tuto možnost zajistit. Možností je několik - například zachytávání vody jen z části střechy, výměna krytiny, nebo kombinace pokročilé filtrace a dezinfekce.

Čtěte také: Trámová střecha

Systémy odvodu dešťové vody

Kromě vhodného střešního materiálu je nutné mít správně vyřešený odtok vody do střešních vpustí. Nejenže se tím ochrání voda před případným znečištěním, ale zároveň se eliminuje tlak, který je na střechu vyvíjen z množství usazené vody. Dešťová kanalizace je částí vnitřní kanalizace, sloužící k odvádění srážkových vod především ze střech a zpevněných ploch v objektu. Zahrnuje trubky, tvarovky, příslušenství (např. vpusti) a drobné objekty (např. revizní šachty).

Sběr na plochých střechách

Srážková voda z plochých střech se obvykle sbírá do vnitřních dešťových odpadních potrubí. Každá plochá střecha musí mít spád směrem ke vtoku. Nutné je velmi důkladné provedení hydroizolace, aby dešťová voda nepronikala do stavebních konstrukcí a případně do podkrovních místností. Střešní vtok musí být dobře spojen s hydroizolací střechy. Špatně spádovaná plocha střechy může rovněž způsobit hromadění dešťové vody na střeše. Množství střešních vtoků závisí na velikosti odvodňované plochy střechy, návrhové intenzitě dešťových srážek (0,03 l/s.m²) a optimální kapacitě navrhovaného střešního vtoku. U střešních vtoků se uvádí tzv. hltnost, je to největší množství vody v litrech za sekundu, které proteče vtokem.

Gravitační a podtlakové odvodnění

Základní rozdělení je odvodnění gravitačním nebo podtlakovým způsobem. Při gravitačním odvodnění je potrubí plněno vodou pouze v části průtočného profilu. Vzhledem k různým intenzitám deště může v potrubí docházet k různým stupňům plnění potrubí. Pokud je vody málo, pak se potrubí špatně proplachuje a nečistoty se usazují na jeho stěnách. Příliš zaplněné potrubí, kdy v něm je málo vzduchu, má potíž s větráním a tím i odtokem vody. U gravitačního odvodnění je podtlak v potrubí nežádoucí (dochází ke špatnému odtékání vody).

Na druhou stranu vzniku podtlaku v potrubí s výhodou využívá podtlakový systém odvodnění plochých střech. Voda ve svislém potrubí teče rychle dolů jako píst a čímž vytváří v potrubí podtlak. Potřebná energie k vytvoření podtlaku se získává z rozdílu výšek osazení střešních vtoků na ploše střechy a úrovní odtoku do gravitační kanalizace. Pro odvádění srážkové vody se používá nejčastěji potrubí z plastů. V některých budovách to může být i z ocelových trub - pokud to předepíše projektant. Průměr potrubí závisí na množství odváděných dešťových vod.

Rozvody v budovách

Svislé potrubí se vede od střešního vtoku přes všechny podlaží budovy. U rodinných domů je to většinou středem domu. Budovy s rozsáhlou plochou střechy mohou mít svislých potrubí několik; vedou se takovými místy, aby nenarušovaly stavební konstrukce a potřebný provoz budovy. Ideální je osazení do instalační šachty. V rodinných domech se může dešťová voda odvádět svislým potrubím vedeným v drážce. Ležaté potrubí se vede ve spádu. Protože dešťové vody nejsou znečištěné, stačí spád potrubí 1 %.

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

Rovněž na ležatém dešťovém potrubí se zřizují místa pro čištění, ve vzájemných vzdálenostech určených normou, vždy tak, aby byla zajištěna možnost čištění kanalizace. U svodného potrubí vedeného v objektu bývá místem pro čištění čisticí kus instalovaný na potrubí (nutno zřídit revizní šachtu pro přístup k čisticímu kusu). Na svodném potrubí vně objektu jsou místem pro čištění revizní šachty.

Akumulace a skladování dešťové vody

První zásadní výzvou je dešťovou vodu efektivně zadržet. Lze ji zachytit několika způsoby, mezi které patří třeba i vsakování, nicméně dotační program počítá se svodem ze střechy. Pro samotné zadržení vody slouží retenční nádoby, kdy nejvíce preferovanou formou je zakoupení plastových retenčních nádob, kterých je na trhu široká nabídka. Využít lze ale i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery atd. Před koupí této nádoby je potřeba zvážit, který typ je pro danou lokalitu vhodné použít. Rozhodujícími faktory při výběru jsou: výška hladiny spodní vody, skladba podloží, možnosti umístění apod. Velikost sběrné nádoby je dobré odvodit od úhrnu srážek v nejdeštivějším měsíci v dané lokalitě a podle plochy pozemku či střechy, ze které vodu sbíráte. „Při volbě velikosti retenční nádoby musíme vycházet z velikosti plochy střechy, ze které budeme vodu jímat. Průměrné množství vydatných srážek se pohybuje okolo 30 l na 1 m². Pokud máme plochu střechy např. 200 m², volíme retenční nádobu o velikosti zhruba 5 m³.“

Na začátek si musíme vhodně vybrat akumulační nádrž. Pro zalévání postačí umístit sud pod okap a zajistit z něj přepad do kanálku, který přebytečnou vodu odvede. Pokud se rozhodneme dešťovou vodu využívat v domácnosti, můžeme ji shromažďovat a uchovávat v nádržích z různých tvarů, velikosti a materiálů (ocelové, betonové, sklolaminátové či plastové - hlavně polyethylenové). Plastové nádrže jsou velice oblíbené vzhledem ke své nízké váze a tedy snadné manipulaci. Instalace takové nádrže není náročná, údržba a kontrola je výrazně jednodušší než u jiných materiálů.

Mnohem širší využití nabídne dešťová voda, kterou zachytíte do podzemní nádrže. Dešťová voda je zde ve tmě a při nízké teplotě a proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Tyto jsou vhodné především pro využití dešťové vody v domě. Umisťují se do nezámrzné hloubky a je tedy možné je využívat po celý rok. Důležité je při výběru dobře zvolit potřebnou velikost. Podzemní nádrž musí mít bezpečnostní přepad, který je napojený na vsakovací zařízení. Vsakovací zařízení je v takovém případě řešeno pomocí vsakovacích tunelů, bloků atd.

Využití dešťové vody v domácnosti a na zahradě

K čemu zachycenou vodu použít? Například pro závlahu zahrady, a to ručním postřikem nebo profesionálním závlahovým systémem. V případě použití profesionálního závlahového systému musíme zajistit dodávku vody do nádoby pro případ nedostatku srážek. Je možné použít i vodu ze studny nebo vrtu a v době nedostatku srážek nádobu dopouštět. Další možností je dopouštění z veřejného vodovodu. Tady je vhodné požádat správce vodovodu o podružné měření a vyhnout se tak platbě za stočné. Toto je ideální u menších ploch, kde se investice do nově budovaného podzemního zdroje nevyplatí.

Rozvody a čerpadla

Obecně je samozřejmě základem celého systému nádoba a vhodné čerpadlo nebo čerpací systém. „Podle způsobu využívání je nutné zajistit úroveň čištění. Na splachování postačují filtry hrubých nečistot. V období nedostatku dešťových srážek je nutné mít celý systém zálohován pitnou vodou. Zde je vyžadováno čerpadlo, které udrží tlak v systému, tzv. domácí vodárna.“ Když se rozhodneme si nádrž pořídit, je nutné vykopat jámu, do které se zásobník umístí, a instalovat speciální rozvod vody k pračce a záchodu.

Důležité je dodržet oddělení rozvodů pitné a dešťové vody, nesmí být smíseny, a to ani ve společné výtokové armatuře. Je to hygienický požadavek ochrany vodovodního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717. Musíte mít oddělený rozvod vody na pitnou a užitkovou. Dešťová voda je vedená stejně jako voda pitná. Standartní vodovodní trubky, kohouty, tlakoměry a jednoduché mechanické filtry. Nákladnost takového zařízení bude záviset na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujeme vést. Je tedy výhodnější, umístit nádrž blízko domu. V současnosti existuje řada firem, které vyrábějí příslušenství k využívání dešťových vod. Zařízení je možné koupit i jako komplet.

Ze střech je přes okapy dešťová voda svedena do retenčních nádrží, které mohou být umístěné jak nad zemí, tak v podzemí. Čištění vody je zajištěno jak mechanicky přes filtry, tak sedimentací přímo v nádrži, případně při čerpání speciálními mikrofiltry.

Chlazení a zvlhčování

Při využití dešťové vody k chlazení a zvlhčování vzduchu v místnosti se pro získání chladu rozprašuje voda do vzduchu. Voda potřebuje přijmout skupenské teplo výparu vody. Skupenské teplo výparu vody činí zhruba 2500 kJ/kg, což se projeví poklesem teploty. Tím se zároveň vlhkost vzduchu stoupne na 60 až 70 %. Z jednoho metru kubického vody (samozřejmě je řeč o vodu dešťovou) lze získat až 700 kWh chladu. Tento způsob chlazení se označuje pojmem „evaporative cooling“. Jedná se o „nepřímé adiabatické chlazení“, v případě využití dešťové vody tzv. nepřímé. Pro chlazení místnosti se využívá chladný vzduch, který přivádíme do místnosti. Adiabatické chlazení snižuje teplotu vzduchu v interiéru. Je to příklad, jak získat z dešťové vody užitek, místo toho abychom ji chápali jako problém.

Dešťové zahrady a fontány

Na principu zachytávání vody fungují například tzv. dešťové zahrady, které zvládnete zřídit sami! Na vhodném místě (např. pod okapem, pergolou či jiným konstrukčním prvkem) jednoduše vybudujte prohlubeň, kterou vyplníte štěrkem. Do této jámy zasaďte rostliny, jež tímto získají přirozenou závlahu a zároveň umožní vsakování vody zpět do půdy. Tato zahrádka působí esteticky, ale zároveň má výhodu, že se u ní nemnoží komáři. Příjemné prostředí, kterým si můžete zkrášlit společná prostranství, může být vytvoření dešťové fontány. Nejen, že působí uklidňujícím dojmem, ale na závětrné straně fontány může snížit teplotu vzduchu až o 3,5 stupňů oproti zbytku okolí. Tento efekt bývá znát až 35 metrů od fontány. Oblíbeným řešením se čím dál častěji stávají také zelené střechy. Střechy se zahradou díky zatravněnému povrchu dokážou dešťovou vodu přirozeně odvádět a zároveň i využít.

Dotační program Dešťovka

Jak bylo zmíněno v úvodu, zadržování a využívání dešťové vody se stává celosvětovou prioritou. Česká republika nezůstává v tomto směru pozadu a vznik systémů na využívání dešťovky finančně podporuje. Z toho důvodu vznikl dotační program Dešťovka, který si klade za cíl zadržet co nejvíce dešťové vody a nenechat ji bez užitku odtéct z naší země. Stát programem Dešťovka pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití:

• Zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady.
• Akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku.
• Využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

„Pokud máte zájem o využití dešťové vody pouze na zálivku zahrady, musíte si ověřit, zda je oblast, ve které máte postavený dům, oficiálně ohrožena suchem,“ radí Martin Křapa. Pokud je obec, ve které bydlíte, zařazena v seznamu prověřených obcí uvedeném na webových stránkách programu, na dotaci máte nárok a nemusíte nic dalšího dokládat. V opačném případě tuto skutečnost doložíte buď stanoviskem příslušné obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. vyhlášky uveřejněné na internetových stránkách obce).

V případě uzavřeného systému, kdy je voda na pozemku čištěna a využívána stále dokola, můžete ušetřit i na stočném. Pitná voda je vzácný zdroj a celosvětově její zásoby docházejí. Její nedostatek ohrožuje i naši republiku, už teď jsou některé oblasti v obdobích sucha bez pitné vody. Při využití vody dešťové ušetříte za náklady spojené s odběrem pitné vody. Nezapomeňte ale, že pokud dešťovou vodu po využití odvedete do kanalizace, platbě za stočné se nevyhnete. Pro zavedení používání dešťové vody v rodinných domech můžete využít státní podpory v programu Dešťovka.

tags: #jak #hospodarit #s #destovou #vodou #ze

Oblíbené příspěvky:

• venkovní nátěry na dřevo na bázi polyuretanu
• Vývoj kolejišť a obkladových zdí
• bílá silikonová omítka na fasádu
• Svahové tvárnice DUOFLOR: ideální řešení pro terénní úpravy
• Vše o izolaci a odhlučnění s Defenderem