PergolyJak správně nastavit hlasitost: Průvodce pro nahrávání a mixování
Nový seriál "Domácí (nahrávací) studio na startovní čáře" vás provede základy. Dozvíte se, jak vybrat správné vybavení, ukážeme vám, jak jej efektivně využít, a také jaké jsou základní kroky při vzniku nahrávky.
Nastavení rozlišení záznamu
O tom, že zvuk můžeme nahrávat v různém rozlišení, jsme se zmínili již v šesté části seriálu: Nastavujeme nahrávací session 1. Rozlišení můžeme vnímat jako nastavení toho, s jak velkým detailem nahráváme. Podobně jako u digitální fotografie či videa: vyšší rozlišení = více dat. To znamená větší míru detailu, ale i větší nároky na správu a zpracování dat.
Na to, jaké rozlišení použít, neexistuje „správná“ odpověď. Pro běžné domácí nahrávání si vystačíme s rozlišením 44,1 kHz a 24 bitů. Pro náročnější projekty vyžadující skutečně hodně detailů nebo složitější manipulaci (sound design) zvolíme rozlišení vyšší. Důležité je toto nastavení provést ještě před započetím nahrávací session. Pokud ho změníme v okamžiku, kdy jsou již v projektu nahraná data, audio materiál se tzv. „přesampluje“.
Správné nastavení hlasitosti pro záznam
Velmi důležité je nastavení správné hlasitosti pro záznam. Sílu signálu nastavujeme pomocí ovladače Gain (Zisk) na zvukové kartě. Gain je předzesilovač, který zvyšuje elektricky slabý signál z mikrofonu(ů) na správnou úroveň. Zároveň je třeba nezvyšovat hlasitost signálu nad limit, který přináší nežádoucí digitální zkreslení, tzv. clipping.
Příliš silný signál bývá častou chybou začínajících zvukařů. Převládá u nich přesvědčení, že zvuk jdoucí do záznamu musí být co nejhlasitější. Hlasitost jdoucí do záznamu by měla být maximálně ve dvou třetinách měřáku stopy. V digitálním prostředí se šumu bát tolik nemusíme. Kvalita gainů i v levnějších zvukových kartách je na takové úrovni, že signál v podstatě nešumí (samozřejmě nemluvíme o šumu samotného zdroje, jako je třeba zesilovač elektrické kytary). Problémem se naopak stává příliš vysoká síla signálu. Každý systém má limit, jak silný zvuk dokáže zpracovat bez zkreslení. Pokud je příliš silný, dojde k jeho degradování, vlna se „ořízne”. To se projeví jako nepříjemný digitální praskot.
Čtěte také: Průvodce přidáním ikony a přizpůsobením Hlavního panelu
Měření intenzity signálu (dBFS)
Změřit intenzitu signálu můžeme na mixu či stopách nahrávacího softwaru. Každé DAW řeší situaci jinak. Zjednodušeně, signál by neměl přecházet přes dvě třetiny měřáku. V tomto případě měříme jednotku dBFS (Decibel Full Scale). Tato jednotka říká, že hodnota 0 dBFS = maximální hlasitost, které lze při záznamu dosáhnout. Jakákoliv hodnota nad 0 dBFS znamená již zkreslení. Proto je každá hodnota bez zkreslení v negativní zóně.
Dynamika signálu
Zvuk se liší mírou dynamiky. Dynamikou myslíme vzdálenost mezi nejhlasitější a nejtišší částí signálu. Některé zvuky mají dynamiku relativně stálou, což znamená, že se nemusíme bát, že nám v průběhu energie někde vyskočí a stopa „zaklipuje”. Například zkreslené kytary mají i v podobě wav relativně „rovný” průběh bez větších dynamických skoků. Na druhou stranu můžeme postavit lidský hlas. Vokální party mohou být extrémně dynamické. Dynamiku musíme vždy předjímat.
Nejdříve si vyzkoušejte, jaká bude maximální hlasitost zpěváka či jiného zdroje. Akustické zdroje zvuku mají dynamiku zpravidla největší. Neplatí to samozřejmě vždy, ale tyto zdroje mají relativně hodně energie v transientní, náběhové hraně zvuku, ale zároveň mají i velmi tiché pasáže. Při nastavení hlasitosti pro záznam nám jde hlavně o získání čistého signálu bez zkreslení. Není třeba se bát toho, že signál nebude dostatečně hlasitý. V digitálním prostředí je celkem snadné zvuk zesílit, pokud není samotný zdroj obalený šumem.
Řešení příliš hlasitého signálu
Co můžeme dělat, pokud je zvuk příliš hlasitý a nelze ho „ubrzdit” pouze gainem? Některé zvukové karty mají ve výbavě ovladač s názvem Pad. Jedná se o útlumový prvek, který sníží citlivost vstupu zpravidla o 20 dB. Pokud snímáme příliš hlasitý zvuk, například buben, můžeme pomocí tohoto Padu hlasitost jdoucí do záznamu ztlumit. Vyhneme se tak nežádoucímu zkreslení. Pokud tuto funkci zvuková karta nemá, můžeme do cesty vložit DI box. Pad je běžnou součástí každého DI boxu. Tento prvek nalezneme na zvukové kartě, pre-ampu, těle mikrofonu či DI boxu.
Lepší kontrolu získáme také zapnutím Hi-pass filtru na vstupu zvukové karty (nebo mikrofonu). Některé převodníky mají na vstupu tento základní filtr, jenž odstraní basovou a subbasovou část zvukového spektra. Této frekvenční oblasti se chceme zbavit všude tam, kde nahráváme signály, které z podstaty v basech neoperují. A ty ve studiu převažují. Basové frekvence se tak zbytečně nabalují a způsobují jak frekvenční, tak i dynamické zastírání signálu.
Čtěte také: Jak na dlaždice ve Windows 10
Nastavení správné hlasitosti signálu je zcela klíčové. Pokud si tuto část nahrávání neuhlídáme, můžeme celý záznam zcela zničit. Předjímejte to, že zvuk je zpravidla dynamičtější, než se vám může na začátku zdát. Zlaté pravidlo je udržet signál čistý, bez zkreslení.
Nastavení hlasitosti mixu
Před začátkem samotného míchání musíme vždy nastavit i správnou hlasitost celého mixu. K tomu máme více důvodů. V digitálním prostředí musíme uhlídat zda signál není příliš hlasitý. Pokud dochází k tzv. clippingu - neboli přebuzení, získáváme k čistému signálu i nepříjemný digitální praskot. I pro mastering je důležité, aby byl mix dostatečně čistý, transparentní a měl dostatek dynamiky. A pokud během mixu začneme používat další efekty, hlasitost mixu vždy o něco stoupá. Při mixu nám nejde o co největší hlasitost, to řešíme až při masteringu.
Proč upravit hlasitost na začátku mixu?
Úpravu hlasitosti děláme dříve než začneme s mixem. Vyhneme se neustálému vracení k úpravám během míchání. Důležité je také to, aby jsme neměnili hlasitost u rozpracovaného mixu. Pokud bychom snížili hlasitost mixu fadery, dosáhneme sice nižší hlasitosti v master výstupu, ale hlasitost, která jde do pluginů, je stále stejná. A ke zkreslení může docházet i mezi pluginy. Samotné snížení hlasitosti v master výstupu je ze stejných důvodů stejně neefektivní.
Jak hlasitost upravit?
Ať použijeme jakýkoliv postup, vždy se snažíme hlasitost upravit na začátku celého řetězce mixu. V některých DAW (např. Cubase) je součástí mixu i modul PRE. Ten obsahuje Gain. Tento prvek upravuje hlasitost stopy na začátku její cesty skrz mix. Pokud tuto možnost nemáme, použijeme v inzertním zapojení tzv. trimovací plugin. Takových pluginů je mnoho i zdarma. Jejich funkce je snížit či zvýšit hlasitost celé stopy.
Nastavení hlasitosti v operačním systému
Můžete nastavit hlasitost zvuků vydávaných zařízením. V této části se popisuje, jak pomocí ovládacího panelu nastavit hlasitost. Hlasitost lze rovněž nastavit prostřednictvím vzdáleného uživatelského rozhraní z počítače.
Čtěte také: Práce s doklady v aplikacích POHODA
Na pravé straně hlavního panelu najdete malý symbol reproduktoru. Klikněte na tuto ikonu. Objeví se dialog s jedním posuvníkem pro nastavení celkové hlasitosti reproduktorů. Na spodním okraji dialogu se nachází link na „Směšovač“. Vyberte jej. Otevře se dialog „Směšovač hlasitosti“, který zobrazuje regulátor hlasitosti pro každý aktivní program zvlášť. Pod tímto regulátorem naleznete ikonu, pomocí níž můžete zvuk pro danou aplikaci úplně vypnout. Použitím regulátoru v části „Zařízení“ měníte hlasitost u všech aplikací najednou. Poměr jednotlivých nastavení přitom zůstává stále stejný.
Pokud bude ikona celkové hlasitosti reproduktoru vypadat jako , znamená to, že je počítač ve ztišeném režimu. Pokud bude ikona reproduktoru u aplikace vypadat jako
, znamená to, že je aplikace v režimu ztišení.
Nastavte, zda se mají vydávat upozorňovací zvuky. Stiskněte tlačítko hlasitosti zvuku () na ovládacím panelu. Stiskněte tlačítko [Nast. množ.].
tags: #jak #pridat #hlasitost #na #listu #p
