Jak správně rozmístit cihly a zdít vazby: Kompletní průvodce

Zdění z cihel je základem zednického řemesla a cihlová konstrukce představuje jeden z nejdéle trvajících a nejbezpečnějších způsobů vytvoření struktury. Dnes se sice namísto tradičních pálených cihel používají spíše cihelné bloky, ale principy vazby zdiva zůstávají klíčové pro pevnost a stabilitu každé stavby. Termín vazba cihel se přímo vztahuje ke způsobu jejich kladení a výsledné pevnosti.

Základní principy vazby zdiva

Vazba zdiva je vzájemná poloha zdících prvků. Cihly se ve stěně nebo v pilíři musí po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1. Pro cihly o výšce h do 250 mm má být vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot). V dnešní době se ovšem na stavebním trhu setkáme nejčastěji s pálenými, broušenými cihlami s výškou h = 249 mm, u kterých je vzájemná převazba min. 100 mm. Spáry ve zdivu se rozdělují na ložné (dané výplní pojiva, na které cihla sedí) a svislé, styčné (tam, kde se cihly v jedné řadě dotýkají hranou, respektive další výplní). Svislé spáry na sebe nad sebou ve dvou řadách navazovat nemohou. Je nutné, aby se dosáhlo maximální možné pevnosti pro úkol zdi.

Při zdění se doporučuje cihly ukládat tak, že se přibližně jedna polovina délky stěny zdí od jednoho rohu a pak od druhého rohu směrem k sobě. Případný dořez cihly vznikne uprostřed steny. Mezeru o šířce 5-15 mm mezi přířezem a cihlou nebo ve spárách, kde není spoj P+D, vyplníme přednostně pomocí tepelněizolační zdicí malty HELUZ TREND. Při technologii zdění na PU pěnu pak dvěma housenkami. Svislost zdiva se kontroluje průběžně pomocí vodováhy či olovnice. Cihlové bloky na koncích stěny spojíme z vnější strany zdiva napnutou zednickou šňůrou. Při vyzdívání se stále kontroluje správná poloha a napnutím zednické šňůry.

Příprava před zděním

• Před samotným zděním je vhodné si palety s cihlami rozmístit na základovou desku tak, aby nepřekážely ve vyměření pravých úhlů - měření úhlopříček.
• Musí být uloženy min. 1,5 m od místa, kde se bude provádět lože ze zakládací malty.
• Pro přípravu malty potřebujeme čistou nádobu, do které se naleje množství vody podle návodu na pytli s maltou.
• Během stálého míchání přidáváme suchou směs malty.
• U cihel broušených je nutné nanášet tenkovrstvé maltové lože podle technologických předpisů výrobce.
• U každého zdění je dobré cihly před stavbou na chvíli namočit do vody, aby na nich lépe držela malta a aby z ní cihly nevysály vodu.

Řezání cihel

Pokud výška budoucího zdiva není ve výškovém modulu 250 mm, je možné použít doplňkové cihly nízké nebo cihly upravit na požadovanou výšku řezem. Řezání lze provádět na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami. Cihly můžeme řezat též ruční pilou. Dělení plné cihly se provádí pomocí zednického kladiva, konkrétně jeho ostrým koncem. Půlení cihly provádějte vždy v ruce a nikdy ne na zemi. Ostřím kladiva nejprve oťukejte cihlu po obvodu v místě, kde potřebujete, aby se cihla oddělila. Při ťukání je dobré, když z povrchu cihly vyštípnete malé kousky. Po obvodovém oťukání větším úderem cihlu rozdělíte.

Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, činíme tak zásadně pilou. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání (např. u ostění oken nebo dveří).

Čtěte také: Správné rozmístění hmoždinek

Typy vazeb zdiva

Vazby zdiva se jako složka učiva stavebních průmyslovek zhruba od 80. let minulého století vzdalují realitě současného stavebnictví. Nicméně, pro pohledové zdivo a rekonstrukce starších objektů jsou tradiční vazby stále relevantní. Základem, který přetrval, je tu princip tzv. běhounové vazby.

Cihly se v podélném směru ke zdi nazývají běhouny, příčně uložené cihly jsou vazáky. V ohledu na uspořádání cihel se odlišuje systém zdění resp. vazby zdiva.

Běhounová vazba

• Charakteristika: Složená výhradně z běhounů. Cihly na sebe v jednotlivých šárech a úrovních kladete v padesátiprocentním přesahu, chcete-li, vždy o polovinu cihly. Tak, aby cihla v horní řadě zakrývala profil cihly pod sebou z jedné poloviny.
• Použití: Nejjednodušší cihelná vazba, používaná především pro zdění příček (tedy stěn kolem 150 mm). Je zcela nevhodná pro zdi, na které se ukládají další konstrukce.
• Tloušťka stěny: Bývá při použití běžných cihel 15 cm.
• Přesah cihel: Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
• Varianty: Běhounové vazby se mezi sebou odlišují způsobem položení cihly. Cihla může být posunutá o ½ délky (tzv. střední vazba) nebo o ¼ délky (tzv. zvedací vazba).

Vazáková vazba

• Charakteristika: Cihly nekladete pohledově ven delší, ale užší stranou.
• Použití: Používá se pro jednovrstvé zdi o tloušťce 300 mm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí.
• Tloušťka stěny: Cca 300 mm.
• Přesah cihel: Cihly se převazují o polovinu své šířky.
• Varianty: Vazákové vazby mají mnoho forem, protože zdění stěn tak, abychom mohli vidět vazák vně, můžeme provádět na různé způsoby. Relativně populární jsou divoké vazby, tj. nepravidelné umístění vazáků v rovině stěny.

Polokřížová vazba

• Charakteristika: Kombinuje dvě řady cihel, přičemž vnější může být kladena ve vazbě běhounové a vnitřní ve vazákové, nebo naopak. V líci se střídají běhounové a vazákové vazby.
• Použití: Volí se pro nosné nebo obvodové zdi větší tloušťky.
• Tloušťka stěny: Kolem 450 mm.

Křížová vazba

• Charakteristika: Kombinuje běhounové a vazákové vazby. Oproti polokřížové vazbě jsou běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd. Křížové vazby se skládají ze střídavého uspořádání kratších cihel a dlouhých cihel takovým způsobem, že vznikne tvar podobný kříži.
• Použití: Nejlepší pro zdi s tloušťkou kolem 600 mm. Takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová.
• Tloušťka stěny: Kolem 600 mm.

Další typy vazeb a speciální případy

• Vlámská vazba: Skládá se ze střídavého pokládání cihel běhounem a vazákem, díky čemuž vzniká šachovnice.
• Kovadlinová vazba: Je téměř totožná s vlámskou, ale místo jednoho běhounu mezi vazáky pokládáme dva.
• Nizozemská vazba: Kratší a delší strana cihel je střídavě používána v jednom řádku, zatímco v řádku níže jsou používány pouze vazáky. Výhodou této vazby je estetický vzhled líce, nevýhodou - těžší zednická práce.
• Slezská vazba: Jsou-li mezi vazáky místo jednoho běhounu vloženy dva, z gotické vazby se nám vytvoří slezská vazba.
• Gotická (polská) vazba: Je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Výhodou je estetický výkres, nevýhodou - těžší práce zedníka.
• Komínová vazba: Cihly se kladou přímo na sebe, spoje jsou vyrovnané a probíhají svisle po celé stěně. Tato vazba je slabá a často konstrukčně nepevná, pokud není v každé vodorovné vrstvě nebo při mírném zatížení v každé střídavé vrstvě umístěna drátěná výztuž ložných spár.
• Límcová vazba: Dvě stěny lze postavit zády k sobě a svázat je pomocí stěnových vazeb, čímž vznikne dvojitý (jednocihelný) plášť.

Zdění rohů a napojení

Při vyzdění rohu existují konkrétní pravidla a je třeba se držet osvědčených metod vazby. Rohy se zakládají tak, aby jednotlivé vrstvy cihel probíhaly směrem k vnějšímu okraji střídavě. Pokud v dnešní době budeme chtít postavit novou zeď z přiznaných cihel, využijeme nejspíše výrobek zvaný „klikner“. Tyto cihly musí mít nižší nasákavost než běžný cihelný střep, jelikož jsou vystaveny povětrnosti.

Vazbu zdiva tedy prakticky budete řešit u vlastní stavby jen u napojování příčkového na nosnou zeď. Buď si už dopředu při výstavbě nosné zdi necháváte „volné místo“ ob jednu vrstvu, do nichž pak „zavážete“ příčkové zdivo, anebo při stavbě příčkové zdi zabudováváte do nosné zdi kotvení (většinou s pomocí páskové oceli nebo jiných napojení L profilů v ložných spárách). V průběhu zdění je vhodné zabudovat systémové kotvy pro zavázání vnitřního zdiva a příček. Cihly se v místě uložení kotev lehce probrousí.

U křížení zdí se v jedné vrstvě jedna zeď vyzdívá jako průběžná a druhá se k ní přizdí. U odboček se vždy každá druhá řada cihel provede s vazbou (spojení na ozub). Toto takzvané ležaté nebo stojaté spojení na ozub lze provést u odboček ze stejného materiálu. Tupý (nespojený na ozub) spoj má naproti tomu výhody u cihel různých formátů. U cihel s různou hrubou hustotou se u tohoto tupého spojení nevyskytují žádné tepelné mosty. Navíc se tím výrazně usnadní pracovní postup - zejména, pokud se pracuje s určitým časovým odstupem. U odboček spojených natupo by se měla směrem ke stropu vložit dodatečná konstrukční ocel jako hmoždinka.

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

Tloušťka stěn a spotřeba cihel

Způsob kladení stavebního materiálu ovlivňuje spotřebu cihel. Níže je uvedena tabulka s přibližnou spotřebou cihel na 1 m² zdiva a tloušťkou stěny pro různé metody kladení.

Při výpočtu množství cihel v 1 m² zdiva byste měli vzít v úvahu typ výrobku, ze kterého bude provedena konstrukce. Dlouhý líc, který můžete vidět v cihlové zdi, se nazývá nosný líc. Pro zjednodušení lze pro plochu zadní stěny - vnitřní stranu fasády - použít stejnou plochu jako pro fasádu. Přestože jsou vnitřní rozměry o něco menší než rozměry fasády, je třeba na venkovní stěně u dveřních a okenních otvorů použít další cihly. Existuje speciální tabulka, která pomáhá vypočítat množství materiálu pro každou konkrétní budovu.

Pokud skládáte stěnu s využitím vzduchových mezer o šířce od 5 do 8 cm, spotřeba klesá přibližně o pětinu. Pro snížení množství použitého materiálu je možné dokonce i v případě zděné zdi, která je rozložena ve dvou rovnoběžných řadách „v polovině cihel“.

Pohledové zdivo

Cihla jako tradiční materiál se dost netradičně proměnila v různorodé cihelné bloky. Původní kus upečené hlíny o rozměrech 65 x 140 x 290 mm nazývající se cihla plná pálená se dnes na stavbu domu používá jen snad na historických rekonstrukcích. Přesto jsou však případy, kdy chceme tento materiál využít i na novostavbách. Jsou to především místa, kde chceme dosáhnout jedinečné estetiky pohledového zdiva s neopakovatelnou až archetypální strukturou. Pohledové neboli režné zdivo je takové, které se dále neomítá ani nijak nezakrývá. Zůstává tedy všem na očích a je žádoucí, aby bylo esteticky kvalitně ztvárněno. Pohledové zdivo se u nás využívá převážně na obezdívky jiných konstrukcí nebo na konstrukce plotů či opěrných zídek. Neméně důležité je i spárování takového zdiva.

Ve skladbách (vazbách) pohledového zdiva se využívají tradiční řemeslné způsoby skladby zdiva. Mezi klasické se řadí vazáková, běhounová, polokřížová a křížová. Pokud v dnešní době budeme chtít postavit novou zeď z přiznaných cihel, využijeme nejspíše výrobek zvaný „klikner“. Tyto cihly musí mít nižší nasákavost než běžný cihelný střep, jelikož jsou vystaveny povětrnosti. V exteriéru je velmi vhodné pro prodloužení životnosti je ochránit konstrukčně - to znamená nejčastěji přesahem střechy nebo stříškou plotu. Portfolio výrobců pohledových cihel zahrnuje široké možnosti vzhledu od přirozené barevnosti po různě „melírované“ dodávající zdivu více rustikální nádech. Rozměrové řady se často drží tradiční cihly, nicméně je nutné se před použitím konkrétního typu informovat u výrobce. Nezřídka bývá výrobní program ve stejné barevnosti doplněn o obkladové pásky taktéž z pálené hlíny tloušťky 20 - 25 mm.

Čtěte také: Proč třídit odpad?

tags: #jak #rozmistit #cihly #vazby

Oblíbené příspěvky:

• Silikonování obkladů: Praktický průvodce
• Jak správně položit asfaltový šindel
• Aplikace jednoplášťových střech na panelových domech
• Komplexní přehled betonových služeb v Dolním Bousově
• Možnosti pokládky dlažby Kombi Elegant