Jakou tloušťkou polystyrenu zateplit rodinný dům?

Výdaje na teplo v zimě a za klimatizaci v létě tvoří v rodinném rozpočtu výraznou částku. Kvalitním zateplením nemovitosti lze ušetřit 50 až 70 procent těchto nákladů. Není divu, že při rekonstrukci starších domů většina stavebníků sáhne nejen po nových oknech, ale také dům nechá zateplit. Ztráty prostupem tepla u obvodových stěn nezatepleného rodinného domu jsou zhruba 30 %, okny uniká okolo 20 % tepla, přibližně stejné množství tepla unikne větráním, střechou pak běžně ztrácíme asi 20 % tepla. Rozhodujícím faktorem pro volbu zateplení je stav nemovitosti (její stáří, spotřeba energie apod.).

Proč zateplovat dům?

Hlavním důvodem zateplování je ochrana domu před únikem tepla a s tím spojená úspora peněz za energie během topné sezóny. S ohledem na probíhající změnu klimatu může správné zateplení spolu s odpovídajícím stíněním oken řešit nepříjemné letní přehřívání budov. Jednorázovou investicí do zateplení dojde k trvalému snížení spotřeby energie na vytápění nebo chlazení. Návratnost této investice je zhruba 6,5 roku pro domy vytápěné zemním plynem a 4,5 roku pro akumulační elektrickou energii. Reálně se navíc bude návratnost díky rostoucím cenám energií zkracovat.

Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění. Nezateplený i nedostatečně zateplený dům se v létě přehřívá, s čímž se potýká čím dál víc majitelů domů. V tomto případě pomůže komplexní zateplení, které v létě udržuje v místnostech stálou teplotu. Pustí totiž dovnitř mnohem méně tepla a dům se tolik nepřehřívá. Odborníci i zde doporučují jako účinnou minimální sílu 15 cm polystyrenu.

Někdy se traduje, že zateplením se zvýší kondenzace vodních par a vznikají plísně. Je tomu ovšem právě naopak. Vnější zateplení výrazně snižuje kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Teplota obvodových stěn zevnitř je vyšší a vzdaluje se od teploty rosného bodu. Zateplení tak brání vzniku plísní. Pokud se plíseň objeví, není to zapříčiněno zateplením, nýbrž špatným utěsněním spár u oken a dveří či nezateplením výrazných tepelných mostů v konstrukci. Snížením energetické náročnosti domu zároveň snížíme emise skleníkových plynů (CO2) a výskyt kyselých dešťů (SO2). Pro představu jeden m3 pěnového polystyrenu ušetří až 50 kg emisí CO2 za rok.

Polystyren jako nejčastější volba pro zateplení

Pro své izolační schopnosti, pevnost ale i lehkost materiálu je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pěnový polystyren. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost. Na rozdíl od jiných materiálů nevyžaduje manipulace s ním žádné speciální ochranné pracovní pomůcky jako respirátor, rukavice apod. Polystyren je navíc zdravotně nezávadný materiál s dlouhou životností a je stoprocentně recyklovatelný.

Čtěte také: Dřevěná podlaha a správná podložka

Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vata, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu.

Doporučené tloušťky izolace

Zatímco na počátku 90. let se se zateplováním u nás začínalo a běžně se používal polystyren o síle 5 cm, v současnosti se volí nejčastěji izolace silné 15 až 20 cm. Náklady na izolační materiál tvoří zhruba pouze desetinu celkových nákladů na kompletní fasádu, uvažovat o síle izolace menší než 10 cm tedy podle odborníků nemá ani smysl.

Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR je právě blížící se suché a teplé počasí nejvhodnějším obdobím pro zateplování. Nicméně je důležité vyhnout se tropickým horkům. Odborníci se dnes shodují, že ekonomicky se vyplatí volit tloušťku 200 mm nebo více. S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu.

Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. Pro zateplení stěn o tloušťce 300-500 mm je možné bez obav použít pěnový polystyren (EPS70F nebo EPS100F) o tloušťkách 120-160mm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Tloušťka tepelné izolace se stále navyšuje jako reakce na rostoucí ceny energií a snahu domácností co nejvíce šetřit. Například pro novou zelenou úsporám Light je požadovaná minimální tloušťka izolace 20 centimetrů EPS 70F.

Pokud někomu vadí přílišná tloušťka, může při zateplení sáhnout po šedém pěnovém polystyrenu, který má lepší izolační vlastnosti, tudíž může být slabší. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem.

Čtěte také: Dřevěný strop: jaká rozteč?

Chyby při volbě tloušťky izolace

Z průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) mezi majiteli novostaveb rodinných domů vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili v průměru 13,5 cm izolace. Podle odborníků ale tloušťka okolo 13 centimetrů rozhodně nestačí. Lidé pak kvůli tepelným únikům zbytečně tratí desítky tisíc korun ročně. Správná tloušťka izolace je 18 cm nebo více - podle typu zateplované stěny.

Typ zdiva Tloušťka zdiva (cm) Doporučená tloušťka izolace (cm)
Keramické tvárnice 30 18
Pórobetonové tvárnice 30 16
Panelové domy / starší cihlové zdivo Přes 20

Investory preferovaných 13 cm pro 30cm zeď je ale chybná volba. Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace upozorňuje, že tloušťka 12 a 14 cm je s ohledem na možné energetické úspory velmi málo, a to i v případě aplikace na silnější nosné stěny. Tloušťku izolace lidé podceňují dlouhodobě. Její průměr sice za deset let narostl o 30 %, ale zůstává na 13 centimetrech, tedy hodně pod doporučenými hodnotami.

Proč se tedy lidé zbytečně okrádají o budoucí úspory z cen energií? Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny (67 %) investorů se vůbec nepodílí na rozhodování o zateplení fasád. Hlavním důvodem, proč se majitelé domu nebo stavební firmy odchýlí od norem a projektu, je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit. Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek ‚uspořené‘ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun.

PŘÍKLAD: Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře a nedostatečně zatepleného domu může být 50 kWh i více na metr čtvereční vytápěné plochy. Majitel domu o velikosti 150 m2, který podcení tloušťku izolace a vytápí plynem, tak prodělá ročně 10 tisíc korun, v případě elektřiny to může být i více než 20 tisíc korun.

Zateplení soklu a spodní stavby

Pokud při rekonstrukci nezateplíme části budov těsně přiléhajících k zemi - sokl a spodní stavbu - dočkáme se promrzání základů, významných tepelných ztrát nebo dokonce tvorby plísní v koutech. Nezateplení soklové části je při zateplování budovy častou chybou, protože tak vzniká výrazný tepelný most se všemi souvisejícími negativními vlivy. Pokud naopak sokl stavby dostatečně tepelně izoluje, nepromrzají obvodové základy a části terénu pod stavbou. Majitelé tak ušetří značné částky za náklady na energie a rovněž zamezí vzniku plísní v koutech místností.

Čtěte také: Montáž dřevěné podlahy na topení

Kvalitní izolační schopnosti mohou také prodloužit životnost celé základové konstrukce, neboť nedochází k jejímu promrzání, tj. možnosti poškození mrazem. Pro zateplení soklu či spodní stavby zapuštěné v terénu je vhodné použít desky expandovaného polystyrenu se sníženou nasákavostí na izolaci suterénních konstrukcí (až do hloubky 4,5 m), nebo desky nenasákavého expandovaného polystyrenu s profilovaným povrchem na izolaci soklových i podzemních stěn až do hloubky 3 m. Tyto desky se označují jako perimetrická izolace a vyrábějí se ze speciálních surovin lisováním do forem. Vyznačují se velmi nízkou nasákavostí a mrazuvzdorností a také vysokou pevností v tlaku, díky čemuž je lze využít i ve větších hloubkách.

Petr M. se dotazoval na zateplení soklu pouze 6 cm XPS u NED. Pokud je možnost navýšit, doporučuje se přidat na soklu cca 10 cm celkem.

Dotační programy a financování zateplení

Na zateplení rodinných i bytových domů je navíc možné získat dotace obvykle mezi 30 a 40 procenty z nákladů na zateplení. Prostředky na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat např. z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších. Žádat o dotaci lze v jakékoliv fázi zateplení, tedy před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Je nicméně třeba doložit všechny faktury. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, se tak vlastně okradou dvakrát: „Kvůli malé tloušťce izolace nespoří, jak by mohli, a další peníze nechají doslova ležet na zemi. Dotační programy totiž bedlivě hlídají, aby úspory měly smysl,“ dodává Marcela Kubů.

Konkrétní cena zateplení polystyrenem se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky zateplovacího materiálu. Je třeba zdůraznit, že samotný izolant v případě pěnového zateplovacího polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav. Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii.

Čeho se vyvarovat při zateplování

  • Podklad: Pozor na podklad, na který se lepí tepelná izolace. Je nesmírně důležité, aby byl čistý a soudržný. Je třeba odstranit všechny části, které odpadávají, jsou odfouknuté apod.
  • Tloušťka izolace: Menší tloušťkou se nic neušetří, protože tloušťka izolantu představuje pouze zanedbatelnou část nákladů na zateplení.
  • Zanedbání částí obálky budovy: Pokud zvolíme nedostatečnou tloušťku či zcela pomineme zateplit některé části obálky budovy např. oblast soklu, pak se vystavujeme riziku vzniku plísní.
  • Spáry mezi deskami: Častou chybou také bývá nevyplnění případných spár mezi deskami polystyrenu přířezy z izolantu nebo vhodnou pěnou. Pokud se toto neudělá, pak v případě aplikace základní vrstvy dojde k zatlačení lepidla do spáry, a to se v budoucnu projeví vykreslováním desek na fasádě při změně vlhkosti.
  • Hmoždinky: Podobně je to i s příliš zatlučenými talířovými hmoždinkami.
  • Šedý polystyren na slunci: Šedý polystyren obsahuje grafit, takže může dojít k destrukci materiálu na slunci. Tyto fasády doporučujeme zakrývat plachtou tak, aby se k němu sluneční záření nedostalo.
  • Svépomocná finální fasáda: Svépomocí určitě fasádu nedělejte.

Životnost zateplení

Při správné zateplovací aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání zateplovacího pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly.

Kdy zateplovat a jak dlouho to trvá?

Zateplení trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 4-5 týdnů. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, angažování stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně zvyšuje rozpočet na zateplení. Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C.

Postup při zateplování

  1. Sežeňte si informace

    Začněte u svých nejbližších. Třeba mají Vaši příbuzní nebo známí se zateplením zkušenosti, dobrý tip na odborníka. Jako další krok se doporučuje vyhledat služeb projektanta. Je třeba posoudit, co se na Váš dům hodí. Klidně pro prvotní představu hledejte i na internetu, doporučujeme stránky výrobců zateplovacích systémů. Tam jsou k nalezení informace, včetně návodů a kontakt na obchodní zástupce, kteří jsou schopni poradit.

  2. Změřte si, kudy vám uniká teplo

    Zda a v jaké míře ve Vašem domě uniká teplo lze na začátku orientačně zjistit termokamerou. Tu Vám zapůjčí například v půjčovnách nářadí nebo půjčovnách velkých stavebních řetězců. Takovými měřeními se zabývá mnoho specializovaných firem a probíhá za pomocí termovizní kamery. Díky snímkům je pak možné vyhodnotit místa zvýšeného úniku tepla. Měření se provádí pouze v topné sezóně a za specifických klimatických podmínek.

  3. Vyberte, co je potřeba na domě zateplit

    Zateplovat toho totiž lze podle potřeby více - obvodové zdi, střechu, oblast soklu či podlahy. S tím Vám poradí odborník. Nejčastěji se řeší vnější obvodové stěny. Jejich izolací můžeme ochránit konstrukci domu před mrazem i nadměrným letním teplem.

  4. Stanovení tloušťky izolace

    Obecně je v současné době doporučováno volit polystyrenové desky o tloušťce 14 až 20 cm, záleží zde na konstrukci obvodových zdí daného objektu. Vhodnou šíři zateplení můžete určit na základě výpočtu teplotního odporu R. Následně je nutné si zjistit doporučenou hodnotu odporu dle platných norem, od kterého odečteme R a výsledek třeba Rm, pak obsadíme do vzorce d=Rm*λ*1,1; kde λ je teplotní vodivost jednotlivých vrstev. Výsledek nám pak udává minimální tloušťku teplotní izolace v metrech.

    Příklad z praxe: Výpočet si nyní vyzkoušíme na praktickém příkladu (na obecných hodnotách), kdy je dům zděný z dutých cihel o průměru 30 cm, dále pak s předstěnou z klasického sádrokartonu RB(A) a minerální vatou mezi zdivem a sádrokartonem o tloušťce 5 cm. Zapomenout v tomto případě nesmíme ani na omítku. Pro každou konstrukční vrstvu si tak musíme spočítat R dle vzorce R1=d/λ. V tomto případě budeme tedy počítat R1, R2, R3, R4 a celkové R nám určí jejich součet. Lambda je tomto případě teplotní vodivost dané vrstvy - tato hodnota se dá zjistit v technických informacích o výrobku. Pak:

    • R1 (dutá cihla 30 cm) = 0,3 / 0,250 = 1,2
    • R2 (minerální vata 5 cm) = 0,05 / 0,056 = 0,89
    • R3 (sádrokarton 12,5 cm) = 0,125 / 0,22 = 0,57
    • R4 (omítka 1,5 cm) = 0,015 / 0,8 = 0,02

    Celkové R = 1,2 + 0,89 + 0,57 + 0,02 = 2,68 m2K.W-1.

    Doporučený odpor činí dle normy 4,4 m2K.W-1. Takže Rm = 4,4 - 2,68 = 1,72 m2K.W-1.

    Pak d = Rm*λ*1,1 (kde λ je součinitel tepelné vodivosti zvoleného materiálu)= 1,72 × 0,051 × 1,1 = 0,09 m, takže doporučená tloušťka vrstvy zateplení činí 10 cm.

  5. Výběr fasádní omítky

    Fasádní omítka je finální vrchní vrstvou, která určuje celkový dojem domu. Její struktura, barevné provedení i tvarové akcenty ozdobných prvků ve formě šambrán či říms završují celou práci.

  6. Stavební dozor

    Přestože stavební firmy jsou pro tento typ prací proškolené a certifikované, i ony jsou omylné. Aby se předešlo možným pochybením a následným reklamacím zateplení budovy, průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má.

tags: #jakou #tloustkou #polystyrenu #zateplit #rodinnydum

Oblíbené příspěvky: