Územní rozhodování liniových staveb: Komplexní pohled

Územní rozhodování liniových staveb představuje složitou oblast, která se dotýká jak soukromoprávních, tak veřejnoprávních aspektů. Rozvoj infrastruktury, zejména liniové, je zásadní pro fungování společnosti, avšak naráží na legislativní překážky a nesouhlas veřejnosti. Tento článek se podrobně zabývá definicemi, procesy a právními předpisy, které ovlivňují územní rozhodování liniových staveb v České republice.

Definice a právní rámec liniových staveb

Pojem liniové stavby je v českém právu definován na několika úrovních. Nejdéle platným a stále účinným předpisem definujícím pojem liniových staveb není právní předpis, ale česká technická norma č. 730401 (Názvosloví v geodézii a kartografii), která nabyla účinnosti 1. 9. 1990. Ta uvádí, že liniová stavba je stavba, u níž podstatně převládá jeden rozměr. S účinností od 28. 2. 2017 je pojem liniové stavby definován přímo v kodexu soukromého práva, v občanském zákoníku, a to v části pojednávající o rozdělení věcí. Ustanovení § 509 občanského zákoníku obsahuje soukromoprávní definici liniové stavby a současně stanoví, že liniové stavby nejsou součástí pozemku. Vzhledem k velkému počtu druhů liniových staveb používá citované ustanovení demonstrativního výčtu tradičních liniových staveb (vodovody, kanalizace, energetická či jiná vedení), v kombinaci s pravidlem podřazení dalších staveb, pokud takové stavby ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. Novelou občanského zákoníku bylo přistoupeno k použití obsahově širšího pojmu liniové stavby, pod níž je možné podřadit i jiné druhy liniových staveb, např. dráhy či dálnice.

V odvětví práva veřejného jde především o úpravu stavebního zákona. Stavební zákon s liniovými stavbami počítá, nenazývá je však stavbami liniovými, ale stavbami dopravní a technické infrastruktury. Pokud jsou tyto stavby zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, pak naplní i definici ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona pro zařazení stavby dopravní nebo technické infrastruktury do kategorie veřejné dopravní a technické infrastruktury. V tomto ustanovení jsou tedy definovány pojmy veřejné, potažmo i obecné, dopravní a technické infrastruktury. Bližší konkretizaci demonstrativních pojmů používaných v definicích občanského zákoníku a stavebního zákona lze nalézt v jiných právních předpisech, které regulují příslušné odvětví (sektor) příslušné dopravní či technické infrastruktury zřizované a provozované ve veřejném zájmu - např. pozemní komunikace, energetická vedení, produktovody, elektronické komunikace, apod.

Z pohledu definic dopravní a technické infrastruktury je pro přehlednost třeba zmínit i definice zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (dále jen „ZoUV“), které však neslouží k faktickému vymezení částí a součástí (popisu) jednotlivých druhů infrastruktury. Tyto definice vymezují druhy staveb, pro které je možné ustanovení ZoUV aplikovat.

Územní plánování a územní rozhodování

Územní plánování je klíčovým nástrojem pro řízení rozvoje území. Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje.

Čtěte také: Rozpočet a dotace Vápenná

Proces pořízení územně plánovací dokumentace

Proces pořízení územního plánu začíná rozhodnutím zastupitelstva obce. Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky. Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání. Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení. Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle odstavců 2 a 4.

Územní řízení pro liniové stavby

Územní řízení o umístění liniové stavby se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území, zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě, maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou.

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace. Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí 2 roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracím podle tohoto zákona, nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu. Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým.

Čtěte také: vliv liniových staveb na ekologii a veřejné zdraví

Vyvlastnění a veřejný zájem u liniových staveb

Vyvlastnění pozemků je státní donucovací prostředek v rámci platných zákonů, jak získat pozemky do vlastních rukou pro potřeby výstavby liniových staveb. Musí samozřejmě být splněny zákonné podmínky, aby mohl k vyvlastnění přistoupit. Nedohodne-li se investor s vlastníkem nemovitosti, přistupuje se k vyvlastnění. U vyvlastňovacího soudu musí investor dokázat, že vyčerpal všechny možnosti jako převést pozemek do vlastnictví státu na základě dohody. Konkrétní účely, kvůli jejichž realizaci je možné přistoupit k vyvlastnění, jsou stanoveny zákonem a jsou vymezeny jednak v § 170 stavebního zákona a jednak v dalších zvláštních předpisech, např. zákonem o pozemních komunikacích, energetickým zákonem.

Jednou z důležitých podmínek je tzv. veřejný zájem. Dle zákona o vyvlastnění je nutné, aby veřejný zájem na dosažení účelu vyvlastnění převažoval nad právy vyvlastňovaného. Existenci veřejného zájmu a jeho převahu nad individuálními právy vlastníka pozemku nebo stavby posuzuje vždy v konkrétním případě vyvlastňovací úřad. Následuje podmínka je tzv. soulad s cíli a úkoly územního plánování. Vyvlastnění tak lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Uplatňuje se tak princip přiměřenosti. Příklad: Navržené pozemky k vyvlastnění a trasa připravovaného obchvatu města stavební úřad posuzuje, zdali jsou v souladu s územně plánovací dokumentací. Pokud jsou výše uvedené podmínky splněny, lze přistoupit k vyvlastnění. I v případě vyvlastnění náleží vyvlastňovanému vždy náhrada. Vyvlastňovacího řízení se účastní žadatel o vyvlastnění (investor liniové stavby) a vyvlastňovaný (vlastník dotčeného pozemku).

Zákon o urychlení výstavby (ZoUV) a vyvlastnění

ZoUV upravuje odlišně pouze některé otázky vyvlastnění, v ostatních případech se použije zákon o vyvlastnění. Důvodem speciální právní úpravy vyvlastnění pro v ZoUV uvedené záměry je snaha zajistit, že pozemky pro tyto záměry se od soukromých vlastníků získají rychleji a povolování záměrů proběhne také rychleji. Pokud vlastníte pozemek, který má být vyvlastněn, vyvlastnitel se dle obecného vyvlastňovacího zákona nejprve musí pokusit uzavřít s vámi smlouvu. Obsahem takové smlouvy je to, že vyvlastnitel získává práva k vašemu pozemku nebo stavbě, která jsou potřebná pro uskutečnění účelu stanoveného zákonem. Může tak získat vlastnické právo nebo nějaké věcné právo (př. služebnost inženýrské sítě). Pokud se vyvlastniteli ve lhůtě 90 dní od doby, co vám byl návrh smlouvy o vyvlastnění doručen, nepodaří uzavřít smlouvu, může přistoupit k vyvlastnění. Toto platí i v případě ZoUV, lhůta pro uzavření smlouvy je ale podle ZoUV pouze 60 dní. Další rozdíl spočívá v tom, že podle zákona o vyvlastnění je potřebné doručit návrh smlouvy přímo vyvlastňovanému. ZoUV obsahuje řadu ustanovení, která odlišně upravují případy, kdy se jedná o uskutečňování stavby dopravní a energetické infrastruktury. Odlišně se postupuje také u náhrady při vyvlastnění. Pokud vyvlastnitel získává potřebná práva odkupem, sjednává se u pozemku v kupní smlouvě kupní cena ve výši osminásobku ceny stanovené znaleckým posudkem. V případě, že dojde u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní nebo energetické infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, ve které je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí.

ZoUV zkracuje lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaných v řízeních vedených v režimu ZoUV (včetně lhůt pro podání opravných prostředků proti rozhodnutí soudu o žalobě), přičemž je soud zároveň povinován k rozhodnutí o nich ve zkrácené lhůtě 90 dnů. V případě řízení o vyvlastnění je zajištěno zachování (prodloužení) platnosti povolovacího rozhodnutí stavby, když po dobu probíhajícího řízení o vyvlastnění se běh platnosti rozhodnutí staví. Komplikace s doručováním velkému množství účastníků řízení se řeší doručováním veřejnou vyhláškou, pouze oznámení o zahájení řízení se doručuje podle standartních pravidel stavebního zákona, aby byly účastníci řízení prokazatelně upozorněni na následné doručování veřejnou vyhláškou, pokud budou mít zájem i nadále sledovat a aktivně se podílet na průběhu řízení. Déletrvající prodlévání úřadu v dohledávání a stanovování účastníků řízení po zemřelé osobě je vyloučeno stanovením časové lhůty, po jejímž uplynutí musí být neznámému účastníkovi ustanoven opatrovník. Umožňuje se, aby výjimečně, namísto stavebníka, zajistil závazná stanoviska přímo stavební úřad. S tím se zavádí nový procesní postup neveřejného tzv. společného jednání stavebního úřadu s dotčenými orgány k zajištění stavebníkem nedodaných závazných stanovisek a rovněž i jako platforma pro vyřešení případných vzájemných rozporných stanovisek dotčených orgánů. Obtíže při provádění vstupů na cizí pozemky a vykonávání nezbytných přípravných prací (např. geologických průzkumů) na nich jsou řešeny oprávněními i ve fázi před získáním povolovacího rozhodnutí. V případě převodu podílu k pozemku potřebnému pro výstavbu se nepřihlíží k zákonnému ani případnému smluvnímu předkupnímu právu. Nájem či pacht pozemku, který brání výstavbě, je možné vypovědět. V případě konfliktu stavby s dopravní či technickou infrastrukturou je stanovena povinnost provést přeložku těchto infrastruktur včetně lhůt k jejímu provedení. Povinnost zahájení účelu, pro který byla vyvlastněna práva k cizím pozemkům (či stavbám), se oproti obecné úpravě uvedené v zákoně o vyvlastnění, prodlužují na 5 let od uzavření smlouvy o získání těchto práv, v případě vydání rozhodnutí o vyvlastnění pak na 4 roky od jeho právní moci. Velice kontroverzním a mediálně přitažlivým tématem byl v průběhu legislativního procesu institut tzv. mezitímního rozhodnutí. Jde o institut inspirovaný obdobným přístupem uplatňovaným v právu SRN pro urychlení výstavby spolkových komunikací, který ve své podstatě umožňuje rozdělit tradiční řízení o vyvlastnění na dvě samostatné části (resp. dvě samostatná rozhodnutí, nikoli dva výroky, jak je tomu v případě současného řízení o vyvlastnění).

Příklad územního rozhodnutí pro liniovou stavbu

Následující příklad ilustruje konkrétní územní rozhodnutí pro umístění liniové stavby - kabelového vedení nízkého napětí.

Čtěte také: Specifika kolaudace liniových staveb

Územní rozhodnutí o umístění stavby

• Žadatel: ČEZ Distribuce, a.s.
• Navrhovaná stavba: Nová Paka, V Aleji - knn pro p. č. 1907/82 (st. č. 451)

Stavební úřad Městského úřadu Nová Paka, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a obecný správní úřad podle § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, posoudil podle § 90 stavebního zákona žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí) ze dne 12.06.2023, kterou podal ČEZ Distribuce, a.s., IČ 28953096, Olgy Havlové č.p. 2969/4, 700 30 Ostrava, zastoupený na základě plné moci ze dne 14.06.2023 panem Tomášem Vondrou, bytem Vítkovická č.p. 3083/10, 702 00 Ostrava, a na základě tohoto posouzení

vydává podle § 92 stavebního zákona a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

rozhodnutí o umístění stavby

"Nová Paka, V Aleji - knn pro p. č. 1907/82 (st. č. 451)" na pozemcích parc. č. 1931/8, 1931/9, 3971/1, 3976/1, 3976/2, 4095/9 a 4109/1 v k.ú. Nová Paka.

Popis stavby a její umístění:

1. Jedná se o umístění nového kabelového vedení NN podle výkresové části projektové dokumentace.
2. Stavba bude umístěna na pozemcích parc. č. 1931/8, 1931/9, 3971/1, 3976/1, 3976/2, 4095/9 a 4109/1 v k.ú. Nová Paka.
3. Účelem stavby je napojení odběrného místa na pozemku parc. č. 1907/82 (st. č. 451) na distribuční soustavu v elektroenergetice.

Podmínky pro umístění a provedení stavby:

1. Stavba bude provedena podle projektové dokumentace, kterou vypracoval Ing. Petr Přestal, Pražská č.p. 433, 500 04 Hradec Králové, ověřené stavebním úřadem, příp. dle výkresu č. IV-12-2026135 C_01 - měř. 1:500.
2. Veškeré výkopové práce budou prováděny ručně v blízkosti inženýrských sítí.
3. Křižování se stávajícími sítěmi bude prováděno v chráničkách s přesahem min. 0,5 m přes vnější okraj křížené sítě.

Účastníci řízení:

• ČEZ Distribuce, a. s., Teplická č.p. 874/8, 415 01 Teplice
• Vlastníci pozemků parc. č. 3971/1, 3976/1, 3976/2, 4095/9 a 4109/1 v k.ú. Nová Paka

Vypořádání námitek:

Stavební úřad posoudil námitky Mgr. Petra Fohla, vlastníka pozemků parc. č. 3971/2 v k.ú. Nová Paka a stavby č.p. 728 (na pozemku parc. č. 1914 v k.ú. Nová Paka), a sděluje, že uvedeným námitkám nevyhovuje, protože stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací a podmínky pro umístění stavby jsou dodrženy. Zejména, co se týká bodu č. 1 - umístěním stavby - tj. vč. vzdáleností stavby (např. pozemků p.č. 1931/9 a 3971/1 v k.ú. Nová Paka). K bodu č. 3 sděluje, že se nejedná o elektrickou stanici ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ale o kabelové vedení NN, které je dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod č. 5 zákona č. 183/2006 Sb. liniovou stavbou distribuční soustavy v elektroenergetice.

Doba platnosti:

Územní rozhodnutí platí 2 roky ode dne nabytí právní moci.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje podáním u zdejšího stavebního úřadu.

Tabulka níže shrnuje klíčové rozdíly v řízení o vyvlastnění mezi obecnou úpravou a zákonem o urychlení výstavby (ZoUV).

Zákon o urychlení výstavby (ZoUV) bez jakýchkoli pochyb obsahuje mnoho ustanovení, která účinně zjednodušují a urychlují výstavbu nejen liniových staveb. Při rozhodování o aplikaci ustanovení ZoUV je vždy nezbytné posoudit, zda stavba splní kvalifikační kritéria jednotlivých infrastruktur stanovená v definicích ZoUV, jelikož ustanovení ZoUV se vztahují vždy jen na definované okruhy staveb. Některá ustanovení ZoUV se vztahují na veškeré v ZoUV definované stavby, jiná pouze na stavby určité infrastruktury stavby (např. vodní nebo energetické).

tags: #obce #uzemni #rozhodnuti #liniovych #staveb

Oblíbené příspěvky:

• Vše o podlahových stěrkách a nátěrech do garáže
• Moderní řešení pro střechy i fasády
• Efektivní řešení pro moderní stavby
• Návod na výrobu dřevěné houpačky
• údržba emisních systémů