Seznam staveb pro územní souhlas: Podrobný přehled a legislativní rámec

Hlavním cílem této pomůcky je poskytnout shrnutí potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace v různých fázích procesů stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (SZ), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejího zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. Pomůcka nabízí shrnutí různých procesů staveb z pohledu potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejich zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. Obsah a rozsah, popř. jiné požadavky související se zpracováním dokumentace nebo projektové dokumentace staveb, jsou obsaženy v současnosti především ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, popř. v některých případech přímo v zákoně č.

Co je to územní souhlas a kdy je potřeba?

Územní souhlas představuje zjednodušené povolení, které je nezbytné pro umístění stavebního projektu na konkrétní pozemek. Je to první krok, který otevírá cestu k dalším fázím projektu, jako je ohlášení stavby nebo žádost o stavební povolení. Pro jeho získání je klíčové, aby byl projekt považován za „nekonfliktní“, což znamená souhlas sousedů a dotčených úřadů. Bez územního souhlasu nelze stavební projekt ohlásit ani požádat o stavební povolení.

Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ. Stavební úřad může schválit umístění stavby i formou územního souhlasu. Územní souhlas lze vydat pouze v případě, když je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (lze zjistit z územního plánu obce), poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Územní souhlas nelze vydat ani v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Vzhledem k tomu, že se nejedná o správní řízení, nelze proti žádosti o vydání územního souhlasu podávat námitky či připomínky. Stavebník však musí k oznámení záměru přiložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním nemovitostem může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno. Stavební úřad následně posuzuje pouze skutečnost, jestli záměr splňuje zákonné podmínky pro vydání souhlasu.

V případě, že podmínky nesplňuje, nařídí stavební úřad usnesením konání územního řízení. Pokud jsou všechny podmínky splněny, vydá stavební úřad ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti územní souhlas a doručí ho písemně žadateli. Doručením žadateli nabývá územní souhlas právní moci.

Čtěte také: Stavba přehrad a regulace toků za první republiky

Po obdržení územního souhlasu má stavebník omezený čas na to, aby pokročil na další úroveň a získal druhý stupeň povolení. To znamená, že do skončení jeho platnosti je třeba, aby pokročil k nahlášení plánované stavby nebo k podání oficiální žádosti o vydání stavebního povolení.

Územní souhlas vs. Územní rozhodnutí

Předtím než se ponoříme do detailů týkajících se dokumentace, upřesníme si rozdíl mezi územním souhlasem a územním rozhodnutím. Územní rozhodnutí se vydává ve veřejném zájmu a je potřeba ho získat v případech, kdy se realizují větší stavební projekty, jako jsou nové budovy, významné rekonstrukce nebo změny územního využití.

Příklady staveb pro územní souhlas

Územní souhlas je nutné získat například při stavbě:

• Verandy (do rozměrů rodinného domu).
• Nádrže na vodu (do 1 000 m³).
• Oplocení pozemku.
• Garáže.
• Stavby pro rodinu nebo rekreační objekt (podzemní podlaží do hloubky max. 3 metry, max. jedno nadzemní podlaží, bez podsklepení a vyšší než 5 metrů, nesmí obsahovat obytné místnosti a sociální zařízení, ani sloužit pro chov zvířat, obchodování, podnikání, výrobu a skladování, nejčastěji se jedná např. o kůlnu).
• Opěrné zdi (max. 1 metr výška).

Pro dělení a scelování pozemků a následnému zápisu tohoto dělení nebo scelování pozemků (s přiloženým geometrickým plánem) do evidence katastru nemovitostí je nutné mít toto opatření, resp. územní souhlas postačí s odkazem na § 96 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Územní souhlas se vydává v případech staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst.

Potřebná dokumentace pro územní souhlas

Pro získání územního souhlasu je klíčové předložit komplexní soubor dokumentů, které doloží záměr stavby a zabezpečí soulad s platnými právními předpisy. Popis projektu (včetně výkresů) je jedním z důležitých dokumentů, které je potřeba k žádosti o územní souhlas přiložit. O územní souhlas musíte zažádat na stavebním úřadě v místě, pod které spadá pozemek, na kterém máte v plánu stavbu realizovat.

Čtěte také: charakteristika gotických staveb

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., k provedení § 158 odst. 5 a § 166 odst. vyhláškou obsah dokumentace pro různé typy stavebních záměrů, který je shrnut v přílohách.

Obsahové náležitosti dokumentace

Následující tabulka shrnuje obsahové náležitosti dokumentace pro jednotlivé typy povolení a záměrů dle příslušných příloh:

K vyřízení žádosti o stavební povolení v podstatě potřebujete totéž, co při žádosti o územní souhlas. Dále ale bude třeba ještě dodat plán kontrolních prohlídek stavby, popř. stanovisko dotčeného orgánu, pokud je vyžadováno. Ještě před povolením si budete muset vyřídit potřebné souhlasy a výše zmíněná stanoviska. Nejprve se ale ujistěte na stavebním úřadě, zdali nepotřebujete ještě víc, popř. co si dokážou sami zjistit z katastru nemovitostí. Až budete mít všechny podklady vyřízené, můžete konečně vyplnit a podat žádost. Stavební úřad má stejně jako ostatní instituce 30denní čekací lhůtu.

Detailní náležitosti situačních výkresů

Situační výkresy, které jsou součástí dokumentace, musí být vyhotoveny ve vhodném měřítku a zobrazovat speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně přístupnosti staveb a prvků životního prostředí. Mezi tyto prvky patří soustava chráněných území Natura 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území apod. Dále je nutné vyznačit stávající, navrhovaná a vznikající ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod., pozemky s právem zákonné služebnosti a věcných břemen a území, kde budou provedeny geotechnické sondy. Požárně bezpečnostní řešení se zpracuje podle požadavku stanoveného v položce Zásady požární bezpečnosti.

U staveb vodního díla situační výkresy dále zahrnují účel vodního díla, vodohospodářské a stavebně technické řešení, popis funkčních, stavebních a inženýrských objektů vodního díla a jeho parametrů, návrh a posouzení základních parametrů vodního díla s ohledem na jeho účel a bezpečnost. Situace zásad organizace výstavby včetně vymezení prostorů se zakázanou manipulací a obchozích tras pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace je také součástí.

Čtěte také: Typy a využití stavebních rozpočtů

Pro stavby dopravní infrastruktury jsou situační výkresy dále členěny podle tabulek a pozic, které určují, zda se jedná o samostatnou stavbu nebo soubor staveb, druh stavby hlavní, druh stavby vedlejší a číslo stavebního objektu nebo provozního souboru podle příslušného prováděcího předpisu Ministerstva dopravy.

Role projektanta a dalších odborníků

Projektantem se rozumí fyzická osoba oprávněná k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. AZ). Hlavním projektantem se rozumí projektant pověřený stavebníkem koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. SZ). Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace zpracovaná projektantem (§ 110 odst. 2, odst. 4 a § 158 odst. SZ).

Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou podle § 158 odst. SZ:

• Projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a uzavření veřejnoprávní smlouvy, nahrazující územní rozhodnutí a pro veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektová dokumentace podle § 158 odst. SZ.
• Zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. SZ).
• Zpracování projektové dokumentace (§ 158 odst. AZ).
• Odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí - § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 158 odst. 1, § 160 odst. 1, 2 a 4 SZ).

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou podle § 158 odst. AZ vykonávat pouze autorizované osoby.

Projektovou činnost ve výstavbě (§ 158 a § 159 SZ) musí zabezpečit projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Odborné vedení provádění stavby (§ 160 SZ) musí zabezpečit stavbyvedoucí (§ 134 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro konkrétní obor nebo specializaci.

V občanském zákoníku není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektové dokumentace. Reklamace vady projektové dokumentace má význam tehdy, když se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. V takovém případě se jedná o vadu stavby způsobenou vadou projektové dokumentace.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 158 SZ provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle AZ. Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby Komora podle § 20 odst. AZ může rozhodnout o odejmutí autorizace.

Autorizované osoby vykonávají svoji činnost, pro kterou jim byla udělena autorizace podle § 14 AZ, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ. Podle § 7 odst. 1 a § 30h AZ jsou řádnými členy ČKAIT osoby autorizované v ČR zapsané ČKAIT a usazené osoby z EU registrované ČKAIT.

Stavební dozor a Technický dozor stavebníka

Stavebním dozorem se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Stavební dozor není podle ŽZ a NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů živností. Stavební dozor není ani vybranou činností ve výstavbě podle AZ.

Technický dozor stavebníka není „vybranou činností ve výstavbě“ (§ 158 SZ), výkon technického dozoru jako technické činnosti je podle § 12, 18 a 19 AZ „další odbornou činností“. Technický dozor stavebníka nad prováděním stavby prováděné stavebním podnikatelem jako zhotovitelem a financované z veřejného rozpočtu (§ 152 SZ) musí zajistit stavebník fyzickou osobou s oprávněním podle AZ, tj. autorizovanou osobou. Podle ŽZ se jedná o volnou živnost obor činnosti č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.

Definice pojmů ve stavebnictví

• Stavba - se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
• Stavební úprava - při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
• Zastavěná plocha stavby - se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají u staveb polo odkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny.
• Zařízení - se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3 SZ; v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.
• Staveniště - se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby.
• Stavební podnikatel - se rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ.
• Územně plánovací dokumentace - jsou podle § 36 SZ a vyhlášky č. regulační plán.

tags: #seznam #staveb #pro #uzemni #souhlas #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Elegantní břidlicové obklady
• rychlé a estetické řešení pro sokly
• Jak správně osadit rohy sádrokartonu
• Povrchová úprava betonu od TopStone
• Inspirace pro bílou poličku