PergolyDřevěná šindelová střecha: Tradiční krása a dlouhověkost
Dřevěná šindelová střecha - ano, je tomu skutečně tak. I na střeše můžeme použít dřevo. Je to skvělý přírodní materiál a například na Valašsku má dřevěný šindel dlouholetou tradici. Šindelová krytina má své specifické rozměry a různé způsoby výroby i použití. Dřevěný šindel je historicky jednou z nejstarších krytin střech a fasádních obkladů různých typů staveb. Jeho použití bylo běžné jak pro vesnické domy, tak pro honosné hrady a kostely.
Historie a tradice dřevěného šindele
Počátky využívání šindele ve stavebnictví se datují do hluboké minulosti. V průběhu 18. století bylo českými panovníky používání dřevěných konstrukcí omezováno. Na venkovské domy však toto omezení nebylo tak důsledně prosazováno jako u větších městských staveb. Tradičně vyráběný z jedlového a smrkového dřeva, byl šindel považován za kvalitní krytinu, odolnější a trvanlivější než došky. Nicméně měl jednu velkou slabinu - byl hořlavý. Protipožární přepisy, které se začaly hojně uplatňovat v době vlády Marie Terezie a později i jejího syna Josefa, používání hořlavých, tedy „spalných“ krytin - včetně šindele - na nových stavbách zakazovaly nebo výrazně omezovaly a přikazovaly je nahrazovat keramickými taškami. Lidé však i nadále šindele používali a platili za to pokuty nebo žádali o povolení výjimek. Šindelářské řemeslo je provozováno dodnes, i když již zdaleka není tak rozšířené jako kdysi.
Výroba dřevěného šindele
Výroba šindele je specifické řemeslo zakořeněné v hluboké minulosti, které se předává z generace na generaci. Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručuje větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Oko zkušeného šindeláře pozná, který strom bude vhodný na výrobu šindelů. Výroba dřevěného šindele probíhá ručním opracováním. Současní šindeláři vyrábějí šindele víceméně stále stejnými postupy jako jejich předchůdci v minulosti. Výroba šindele i nyní vyžaduje poměrně značný podíl ruční práce, šikovnost a koneckonců i dobrou fyzičku.
Štípaný šindel se pořád opracovává pořízem na geniálním vynálezu našich předků - dědkovi či strýčkovi. Samozřejmě se na štípání používají štípačky, pero a drážka se frézují, ale z principu věci nelze vyrobit stroj, do kterého by se na jednom konci vložila kláda a na druhém by vypadávaly hotové šindele. Krása budoucí šindelové střechy začíná promyšleným štípáním správně vybraného špalku.
Typy šindelů podle výroby
- Štípaný šindel: Spočívá v ručním štípání kvalitního smrkového, modřínového nebo jedlového dřeva, káceného v zimě. Štípáním se zachovává struktura dřeva, což zajišťuje vyšší odolnost a životnost (až 80 let) oproti řezaným variantám. Z většího dřevěného špalku tesař štípe jednotlivé šindele, u kterých je nutné dodržet stejnou tloušťku a rovnost v podélném směru. Takto opracovaný dřevěný prvek je dále nutné z jedné podélné strany zaříznout do tvaru špičky a na druhé straně do tvaru písmene „V“. Jednotlivé šindele tak do sebe při pokládce na střechu dokonale zapadnou.
- Řezaný šindel: Protože je výroba štípaného šindele velmi pracná, začal se vyrábět šindel řezaný - rychleji a levněji - z prken řezaných po délce kmene. Takto však dojde k přerušení dřevních vláken a šindel neplní dobře svou funkci. Výroba řezaného šindele je přesnější než u šindele štípaného a odlišuje se svojí tloušťkou. Zatímco štípaný šindel má v příčném směru tvar trojúhelníku, řezaný má stejnou tloušťku po celé délce. Z jednotlivých kusů dřeva musí být řezány šindele v radiálním směru. Nevýhodou řezaného šindele je jeho drsný povrch a přerušení dřevních vláken při výrobě řezáním.
Výběr dřeva pro šindele
Výběr dřeva: Používá se husté dřevo z pomalu rostoucích stromů (smrk, modřín) bez točivosti, kácené v zimě (bez mízy). Nejlepší je tzv. „dřevo s doleva točenými letokruhy“. Zásadní je také způsob kladení šindelů - šindel „valašský“ nebo „český“ je opatřen perem a drážkou, takzvaný „alpský“ šindel je kladený na rybinu. V obou skupinách existuje velké množství typů podle délek, šířek, tvarového provedení či pohledové „okapnicové“ hrany šindele v závislosti na krajových odlišnostech.
Čtěte také: Více o stodole se stanovou střechou
Na šindelovou krytinu se používá poměrně velké množství druhů dřevin. Z jehličnatých je možné použít dřevo smrku, který se těží v podhorských oblastech. Dalším druhem je modřín, který je díky své trvanlivosti odolný i ve venkovních podmínkách. Výborným materiálem je dřevo jedle, které se však díky malému zastoupení v našich lesích moc nepoužívá. Dřevo borovice těžené v našich podmínkách je již méně vhodné. Dobrou volbou pro šindele jsou také listnaté dřeviny. Dřevo dubu i akátu je pro výrobu úžasné. Dubové dřevo se však kvůli vysoké ceně používá jen ve výjimečných případech. Akátového dřeva na šindele je zase nedostatek.
A jaké dřevo se u nás k výrobě šindelů používá nejvíc? Většinou ho poskytne smrk, řidčeji jedle či modřín. To je dáno cenou, protože o kvalitě šindele do značné míry rozhoduje i obsah smůly ve dřevě: Čím víc pryskyřice, tím šindel déle vydrží. Nejvíce jí má modřín, nepatrně horší jsou šindele jedlové. Smrkové najdeme nejčastěji.
Jednotlivé druhy dřeva
- Modřín: Modřín vyniká mezi jehličnany tvrdostí a pružností. Ten nejlepší pochází z horských pásem. Při výrobě je v kontaktu s atmosférickými vlivy eliminována netrvanlivá vnitřní běl. Červené a do hnědé přecházející jádro obsahuje mnoho živice. Tento materiál prověřila staletí.
- Dub: Dubový šindel velmi dobře vzdoruje vlhkosti, dřevokazným houbám a škůdcům. Pro trvanlivost a tvrdost vstoupil dub do legend a pověstí a už u našich předků se těšil velké úctě. Vyznačuje se tvrdým a silným jádrem - to je tmavohnědé a obklopené světlejší bělí, která se však také ze dřeva na šindele odstraňuje. Nově dubem kryté stavby však najdeme jen zřídkakde.
- Cedr (cizokrajné dřeviny): Výjimečně se můžeme setkat i s šindeli z dřev cizokrajných. Tak červený cedr roste na západním pobřeží severní Ameriky. Dosahuje výšky až 60 m, dřevo má pevné a lehké. Obsahuje éterické oleje, které vydávají silnou aromatickou vůni, která účinně odpuzuje dřevokazné houby. Cedr z Aljašky roste na tichomořském pobřeží severní Ameriky, především v Britské Kolumbii a v Kanadě. Strom dorůstá asi do 25 m a má velmi světlé dřevo. Tento materiál mimořádně dobře vzdoruje hnilobě. Proti ostatním dřevům jehličnanů je mnohem tvrdší. Opracovává se těžko, ale šindele z něj nepoškodí ani nejzběsilejší krupobití. Dřevo je to velmi světlé a po čase se jeho povrch pokryje zajímavým stříbřitošedým náletem. Tip: Nabízí vám někdo modřínové šindele? Dejte si pozor, aby se jednalo skutečně o náš evropský modřín! Šikovní obchodníci prodají všechno, ale použít na střechu sibiřský modřín budí oprávněné pochybnosti. Ten původně roste v kontinentálním klimatu a vypadá moc hezky, jeho dřevo však příliš nevydrží.
Typy šindelových střech a jejich pokládka
Jednotlivé prvky střechy se skládanou krytinou, tedy šindelem, se sesazují k sobě jako palubky a k laťování se přibíjejí dlouhými hřeby, šindeláky. Na střechu používáme zpravidla dvě vrstvy. Pokud je šindelem obložena i stěna, vystačíme s vrstvou jednou.
Jednoduché krytí
Jednoduché šindelové krytí na řídké laťování se zpravidla používalo a používá na méně významné budovy nebo podružné a hospodářské objekty menšího významu. U jednoduchého krytí přesahuje vrchní řada spodní řadu o 100-150 mm. Každý šindel se přibije na dolní lati jedním hřebíkem, na horní lati se přibije jen každý třetí, pátý nebo sedmý. Ve hřebeni na návětrné straně střechy se posouvá předstrčením řada šindelů o 80 mm před krytinu druhé strany a každý šindel se zde přibíjí dvěma hřebíky.
Dvojité krytí
Dvojitému šindelovému krytí na řídké laťování se říká v některých oblastech České republiky „dvojité krytí na dlouhou lať“, někde se hovoří o tzv. „korunovém krytí“. U dvojité krytiny se na každou lať přibíjejí dvě vrstvy šindele tak, že spáry spodní vrstvy šindelů jsou kryty vrstvou řady horní. Spotřeba šindelů je dvakrát vyšší než při krytí jednoduchém. Na každý šindel se počítá jeden hřebíkový spoj. Rozteč latí se může pohybovat např. 400-500 mm, délka šindelů pak bude vycházet z osové vzdálenosti polohy latí, což je 500-600 mm. V hřebeni na návětrné straně přečnívá dvojitá krytina z šindelů vrstvy protější strany o 80 až 100 mm, přesahování jednotlivých řad šindelů tohoto krytí je pak cca 100 až 150 mm, dle osové vzdálenosti latí a délky šindelů. Menší vzájemné přesahy řad nezajistí dostatečné bezpečné krytí. Proto např. u menších sklonů a v úžlabích standardních sklonů bývá vzdálenost latí i 220 mm pro zajištění většího přesahu šindelů. V místech, kde se využívá plnoplošného bednění (úžlabí) je nezbytné zřídit (a to pro jakýkoliv způsob krytí) latění na kontralatích, aby bylo dostatečně zajištěno větrání z venkovní i vnitřní strany plochy šindelové krytiny. Šindele pak netrpí vlhkostí a co nejdříve osychají.
Čtěte také: význam dilatační lišty
Spojovací materiál
Pro přibíjení šindelů běžně užívají šindeláři galvanicky pozinkované stavební hřebíky 2,5 × 63 FeZn, ČSN EN 14592 1 06325 60-5P NA, výrobce HAŠPL. Jedná se o kvalitně pozinkované hřebíky mající vyšší odolnost proti korozi. Výběr spojovacího materiálu je nutný, neboť některé hřebíky po kontaktu s vodou rychle „mapovatí“ a dříve rezivějí. Rezaté povrchy hřebíků „zarůstají“ do šindele, pozinkované povrchy dříku hřebu mohou „klouzat“ v otvoru šindele. Hřebíky měděné jsou měkké a špiní povrch krytiny, nerezové se u nás na rozdíl od Německa neužívají. V oběhu jsou ocelové hřebíky, které mají rozdílnou tvrdost a jsou opatřeny záseky na dříku proti vytažení. Hladký dřík galvanicky pozinkovaných hřebíků je vhodné opatřit příčnými záseky zpravidla ve dvou až třech úrovních po obvodu, aby při objemových změnách dřeva (šindele) nedocházelo k jeho postupnému vytahování a uvolňování.
Životnost a údržba šindelové střechy
Jak dlouho vydrží taková šindelová střecha? Záleží na tom, jaký styl krytí zvolíte. Jednoduché krytí 15 max. 20 let, ale dvojité 50 - 70 let. V životnosti hraje důležitou roli správná skladba střechy a světová strana, na kterou je obrácena. Na straně, na kterou svítí nejvíce slunce, dochází k destrukci dřeva rychleji. Životnost Vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípání a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na Vaší střeše až 50 - 80 let. Kvalitní šindel je poměrně trvanlivá krytina, štípaný vydrží i 40 let, levnější strojově vyráběný šindel řezaný však třeba jen 15 let. Historicky se šindel nenatíral ani jinak neošetřoval - jakost a trvanlivost byla zaručena výběrem kvalitního dřeva a jeho vhodným zpracováním a opracováním. Dnes se trvanlivost šindelových střech prodlužuje ošetřením nátěrovými hmotami na bázi přírodních olejů a tenkovrstvých lazur.
Impregnace šindele
Správně ošetřený šindel může sloužit desítky let. Šindele impregnujeme přípravkem BOCHEMIT QB Profi, který chrání dřevo proti dřevokazným houbám, plísním a hmyzu. Proto věnujeme velkou pozornost jeho účinné ochraně před napadením škůdci a před dalšími riziky. Tyto vyschnuté dřevěné kusy se balí do balíků po 1 m2 - dvojité pokládky. Ty se pak namáčí do speciálních přípravků - Bochemit QB profi, jež mají za cíl chránit dřevo proti plísním a dřevokaznému hmyzu. Tento krok hraje v procesu výroby velmi důležitou roli, jelikož jen tak lze zaručit, že dřevo bude mít požadovanou trvanlivost a odolá i náročným podmínkám, kterým jsou střešní krytiny běžně vystavovány. Šindele používané na střechu nebo obklad je nutné opatřit vhodnou impregnací. To platí zejména u smrkového šindele, který je bez ošetření nejvíce náchylný na působení venkovních vlivů počasí.
Nátěr šindele
Není pravda, že se šindelová střecha musí natírat, jinak za pět let shnije. Např. šindel z modřínu je zbytečné natírat, obsahuje již dost pryskyřice. Smrkový šindel natírat nemusíte, ovšem nátěr jeho životnost prodlouží. Upozorňuji na vhodně zvolený nátěr, již jsem viděl po 5 letech shnilé šindele, jen vinou špatně zvoleného nátěru.
Smrkový šindel
Novou střechu je nejlepší nechat cca měsíc na slunci a dešti "vyblednout" - celá šindelová střecha dostane jednolitou barvu - zešedne. Hned poté provádíme první nástřik nebo nátěr. Nátěr se aplikuje v době, kdy je dlouhodobě teplé počasí. Šindel je seschlý a nátěr pronikne do hloubky dřeva. Většinu střech stříkáme Karbolineum Extra s Lněnou Fermeží nebo Dřevním térem. Nástřik provádíme tlakovou pistolí. Tímto způsobem se dostane barva do všech záhybů a nejvíce do drážky, než kdyby se střecha natírala štětkou. Druhý ochranný nástřik od pokrytí nové střechy by se měl opakovat po třech letech a poté každých 3 - 4 let. Tím je zaručena dlouhá životnost šindelové střechy. Pokud se jednou nátěr vynechá, nebo se prodlouží doba mezi nátěry, bude to mít nevratné důsledky na životnost šindelové střechy. Zcela nevhodné jsou nátěry silnovrstvými lazurami a laky, které na dřevu nevydrží a začnou se loupat. Mějte na paměti, že šindelová krytina potřebuje svou pravidelnou péči. Střecha by neměla být dlouhodobě zanesena spadaným listím, mechem a jinými nečistotami, které udržují vlhkost, takové nečistoty se musí mechanicky odstranit a až potom natřít.
Čtěte také: Výhody valbové střechy
Modřínový šindel
Zde vzniká zajímavý paradox, kde skoro žádný šindelář nedoporučuje nátěry, jelikož modřín sám o sobě obsahuje velké množství smůly ve dřevě, a tím je velmi dobře chráněn před povětrnostními vlivy. U modřínového šindele doporučujeme nátěr každých 10 let.
Odstranění mechu
Na střeše, která je ve stínu, se tvoří mech. Vadí to šindeli? Vadí, šindel nestačí vysychat a tím se zkracuje jeho životnost. Střechu nutno natírat dřevním térem a použít měděný hřebenový pásek. Za deště uvolňující měděnka zabraňuje růstu mechu a lišejníků. Dokonce se tento způsob ochrany našel na více jak sto let staré šindelové střeše překryté eternitem.
Často kladené otázky
Je třeba šindelovou střechu udržovat?
V podstatě o každou střechu se musíte starat a kontrolovat její stav, ani jiné krytiny nejsou věčné. Na šindelovou střechu doporučuji vylézt co 5 let, většinou se tak děje při nátěru. Zkontrolují a vymění se prasklé šindele (výměna je snadná), případně dotlučou povylezlé hřebíky.
Kolik šindelová střecha stojí?
Pro upřesnění je třeba spočítat střechu podle plánu. Tak se můžeme dostat k přesné částce, která se nemusí navyšovat, jelikož víme kolik čeho budeme dělat. Lehké komplikace můžou nastat u starších staveb, kde poškození krovu nebylo vidět z půdy, ale k tomu tak často nedochází. Chcete-li si zhruba spočítat, kolik by vaše střecha stála, tak si její metry vynásobte 2500,- korunami. Cena za metr čtvereční šindelové smrkové střechy kompletně provedené se pohybuje kolem této částky. Záleží na složitosti střechy. Cena šindelové střechy z modřínového šindele je podobná. Modřínový šindel valašského typu je ovšem dražší.
Jak dlouho trvá kompletní realizace šindelové střechy?
Když vycházím z toho, že krovy již stojí a střecha bude mít velikost 200m2, tak do 14 dnů bývá kompletně hotová. Záleží samozřejmě na počasí.
Jaký typ šindelové střechy byste doporučil?
O jednoduché krytí se nechci bavit, jelikož při srovnání ceny a životnosti je to z dlouhodobého hlediska nejdražší krytí. Budeme se tedy bavit o krytí dvojitém, u alpského šindele krytí trojitém.
- Smrkový šindel: Životnost 50-70 let je dobré ho ošetřovat, abyste dosáhli té nejdelší životnosti.
- Modřínový šindel pero drážka: Životnost jistě delší, ale o 50% dražší, jelikož je drahý materiál a menší výtěžnost jak u smrku. Životnost nejde určit, tento typ šindele se v minulosti nevyráběl.
- Modřínový šindel alpský typ: Jsou to destičky na sraz, u nás se na památkách nepokládá, do našeho regionu nepatří. Ovšem na novostavbě bývá pěkný, esteticky je střecha jiná jak u valašského typu. V Alpách jsou firmy, které vám dají i záruku 70 let. Ale takovou záruku si samozřejmě musíte zaplatit. Ale i modřínový šindel ze dřeva z nížiny bude mít kratší životnost jak smrkový šindel z horského dřeva.
Jak dlouho předem domlouvat realizaci střechy?
Nejlépe rok dopředu, minimálně na půl roku dopředu mám domluvené práce. Lépe domluvíme na termínu, který by vám vyhovoval. A budete-li chtít žádat o dotace, je lépe se spojit co nejdříve, aby se základní věci stihly domluvit a vy mohli podat úplnou žádost do stanoveného termínu. Není dobré na poslední chvíli, protože od vás může konkrétní osoba požadovat více dokladů, než jste si mysleli.
Jaký máte názor na šindel plastový?
Proč něco napodobovat? Z praktických zkušeností majitelů a pokladačů takovéto střechy jsem došel k názoru, že to nikomu nedoporučuji. Ovšem proti gustu žádný dišputát.
Bylo mi po prohlídce tesařem sděleno, že před položením nové krytiny je třeba postavit nový krov, ten stávající se zdál v pořádku, ale prý není nosný a musel by se minimálně zesílit. Jaký je váš názor?
Předem je se na takový krov podívat, ale usuzuji na klasické chování řadového tesaře. Je-li krov zdravý, tak se zesilovat nemusí, ale je vhodný jen na krytiny lehké, ke kterým patří i šindel. A takový to slabý krov se na lehkou krytinu stavěl. Proč používat zbytečně mnoho materiálu, když tento krov stojí již řadu desítek let a nespadl. A to byly tenkrát zimy. Na těžkou krytinu je ovšem nutno krov zesílit, ale proč dávat tašku, když se může dát krytina plechová nebo kvalitní lepenka. Mnohdy je takový starý krov křivý a při pokládce krytiny jsou nerovnosti moc vidět a tvoří střechu nepěknou. Ale to se u dřevěného šindele nestane, jelikož částečně nerovnosti zakrývá, a jakákoli nerovnost mu vlastně i sluší. Sám štípáním není rovnou destičkou jako hoblovanou.
Použil byste ve stavbě OSB desky?
OSB desky jsou cenově dostupným materiálem do prostředí s velkými rozdíly hodnot vlhkosti. Jelikož je tvarově stálá narozdíl od dřevěné desky. Ovšem kde by se dřevěná deska nedala použít? Ani na OSB desku by nemělo pršet a do více vlhkého prostředí můžeme použít dub (cena je ovšem jiná). Bohužel se setkáváme s tím, jak je v konstrukci použita přírodní izolace, se kterou může dům přirozeně dýchat a ta je zaklopena OSB deskou, která funguje jako folie. Tento stavební materiál se vyrábí tak, že se rozdrtí na velké třísky krásná kulatina, ze které bychom mohli nařezat desky a jimi dům obít. Cena za materiál je nižší, práce více. A ekologická stopa je jasná. Nedoporučuji používat OSB desky přímo v interiéru. Na jejich povrchu se díky statické elektřině tvoří kladné ionty, vytvářející nepříznivé prostředí pro naše zdraví (pociťují hlavně alergici).
Použití šindele mimo střechu
Šindelový obklad nezůstává pozadu a je možné ho aplikovat také do interiéru. Své uplatnění v dnešní době najde šindel u rekonstrukcí historických staveb nebo je k vidění v chatových oblastech. U starších objektů ho v hojné míře můžeme vidět na opláštění štítů a bočních stran vikýřů. V moderních novostavbách je také k vidění v interiérech. Na tento typ obkladů se používá cedrové dřevo. Dřevěný obklad v interiéru působí velmi efektně i efektivně na vnitřní klima stavby a je možné ho dokonale kombinovat s ostatním vybavením a nábytkem domácnosti. Na exteriérový obklad se používá nejčastěji smrkový a modřínový šindel. Při montáži obkladu je nutné dodržet zásadu, kdy jednotlivé šindele musí být přes sebe vzájemně překryty o 20-30 mm, aby dešťová voda nezatékala za obklad. Životnost obkladu ze šindele je větší než u střešního šindele. U řezaného šindele se udává životnost v rozmezí 25 až 70 let. V menší míře lze šindel použít třeba na zahrádce, kde ozvláštní drobné stavby. Přitlouká se na lepenkou krytá prkna.
tags: #jednoducha #strecha #drevene #sidele #informace
