Kanadský šindel: Komplexní průvodce výběrem a pokládkou asfaltové střešní krytiny

Přemýšlíte o rekonstrukci střechy nebo stavíte novou rekreační chatu a hledáte vhodnou střešní krytinu? Kanadský šindel, známý také jako asfaltový šindel, se v našich končinách etabloval před více než dvaceti lety a dnes patří mezi nejvyužívanější střešní krytiny. Často se také označuje jako bonský nebo finský šindel.

Proč je kanadský šindel tak oblíbený?

Asfaltové šindele jsou cenově velmi přijatelné. Pro svou nízkou hmotnost a přijatelnou cenu jsou hojně využívány u rekreačních objektů a lehkých staveb. Střechu z kanadského šindele můžete vidět v podhorských a horských oblastech. Nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž.

Materiálové složení a typy kanadského šindele

Kvalitu šindele ovlivňuje hlavně použitý materiál. Základovou, nosnou vložku (80 až 120 g/m²) tvoří skelná vlákna. Je pravidlem, že čím je vložka těžší, tím je šindel kvalitnější. Pro třídu kvality I. v evropské normě EN 544 pro střešní šindele je požadována minimální hmotnost 110 g/m².

Dále šindel tvoří asfaltová vrstva. Ta může být buď z modifikovaného, nebo oxidovaného bitumenu. Asfaltová hmota použitá pro šindele je zcela jistým rozhodujícím kritériem pro výběr šindele. Minimální bod tání asfaltu by měl být 90 °C.

• Oxidovaný asfaltový šindel: Kanadský šindel z oxidovaného asfaltu vydrží kratší dobu, hodí se hlavně na garáže, přístřešky, altány apod. Oxidované asfaltové střešní šindele jsou tvořené šablonami z pásu oxidovaného asfaltu s minerálními plnivy a nenasákavou nosnou rohoží ze skelných vláken. Jejich bod tání je kolem 80 °C. Šindele vyrobené z oxidovaného asfaltu přes různé záruky ze své podstaty nemohou v našich klimatických podmínkách splňovat hydroizolační schopnosti déle než 20 let. Mezi tyto druhy šindelů patří např. „kanadský šindel“ Guttatec Hexagonal.
• Prémium oxidovaný asfaltový šindel s vyšším obsahem bitumenu: Tyto asfaltové střešní šindele, označované jako prémiové s dlouhou životností, jsou tvořené šablonami z oxidovaného asfaltu s vyšším obsahem bitumenu s minerálními plnivy a nenasákavé rohože ze silných skelných vláken. Mezi tyto druhy šindelů patří např. „bobrovka" Guttatec Topglass Beaver. Tyto druhy střešních šindelů se používají zejména pro náročné stavby, jako jsou rodinné domy. Záruka 20 let.
• Modifikovaný asfaltový šindel (SBS modifikovaný): Tyto střešní šindele, označované jako prémiové s dlouhou životností, jsou tvořené šablonami z SBS modifikovaného asfaltu (bitumenu) s minerálními plnivy a nenasákavé rohože ze zesílených skelných vláken. Modifikované šindele na druhé straně vykazují výrazně vyšší flexibilitu při teplotách nízkých (až do -30 °C), což v praxi znamená lepší zpracovatelnost krytiny zvláště na tvarově složitých podkladech, ale také podstatně vyšší odolnost krytiny proti mechanickému poškození např. padajícími kusy ledu nebo kroupami. Jejich zvýšená tepelná stálost je na +100 °C, u finského šindele KATEPAL dokonce i přes 100°C. Pro naše podmínky a s očekáváním životnosti 40 - 60 let je na střechy rodinných domů nutné použít modifikované střešní šindele. Mezi tyto druhy šindelů patří např. „šindel na střechu" Guttatec Topglass Irregular. Exkluzivní záruka 30 let.

Šindele se od sebe také odlišují způsobem přichycení k podkladu, a to termoaktivními lepícími body, samolepícími ploškami nebo celoplošně samolepící plochou. Celoplošně samolepivý šindel Cambridge Xtreme je extrémní také ve sklonech, ve kterých může být na střeše použit. S možností pokládky od sklonu střechy 9,5° do 90° se jedná o bezkonkurenčně nejprogresivnější šindel na trhu. Díky samolepivosti budou šindele okamžitě po pokládce výborně držet se svým podkladem. Celoplošně samolepivý asfaltový šindel IKO ArmourShield odolal při testování ve větrném tunelu větru o rychlosti 220km/h.

Čtěte také: Primalex Lazura 3v1: ideální volba pro nátěr dřeva

Kromě zmíněných značek jako Guttatec, se na trhu objevují i finské šindele KATEPAL, nabízené v typech KATEPAL Classic KL, KATEPAL Jazzy, KATEPAL Katrilli, KATEPAL Rocky a také KATEPAL Foxy, který je naprostou a ojedinělou novinkou na trhu střešních šindelů. Slovo Super bylo do výrobní řady šindelů přidáno v roce 2005, kdy se finské střešní šindele začaly vyrábět z SBS modifikovaného bitumenu a šindele se tak staly „Supermateriálem“ nejvyšší kvality, oproti klasickým šindelům vyráběným z oxidovaného bitumenu.

Srovnání vybraných asfaltových šindelů Guttatec

Správná pokládka střešního šindele

Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Pro její bezchybné provedení je důležité dodržovat několik zásad.

1. Základem je dobře připravený podklad

Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE. Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákavá a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky. Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.

Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.

2. Rozvržení pokládky a barevná homogenita

Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

Čtěte také: Smrkový šindel: tradiční výroba

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli. Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“.

Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů. Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?

1. Na okapové hraně stanovíme středový bod S1.
2. Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy.
3. Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

3. Začátek pokládky a startovací řada

První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích.

Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se zejména: silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit. Vždy kontrolujeme, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí - pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se). Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.

Čtěte také: Pokládka dřevěné šindelové střechy

Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

4. Správné zatloukání hřebíků

Jak vypadá správné přibíjení střešních šindelů? Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Běžná tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikronů. Správný typ použitých hřebíků určíme podle typu použitého záklopu, který by měl být min. tloušťky 25 mm:

• Prkenný záklop - slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnout)
• Deskový záklop - hřebíky silnější FeZn,Cu nebo AlMg, eventuelně i kroucené (hřebíky se neohýbají)

Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění.

Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času. Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.

5. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech (a na www.charvat.cz) platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou.

Jak položit střešní šindel na střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

Pro sklony střechy > 9,5 ° - 15 ° paralelně k okapu instalujte samolepivý podkladní pás IKO Armourbase, Pro PLUS nebo jiný podkladní pás podobných vlastností. Pro střešní sklony > 15 ° - 20 ° použijte podkladní pás IKO Armourbase nebo podobný produkt s překryvem 50%, což zajistí dvojnásobnou vrstvu.

6. Jak položit střešní šindel na hřebeni, nároží a v úžlabí

Pokrývání hřebenů a nároží

Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitá, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě. Při aplikaci hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů. Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

Pokrývání úžlabí na oplechování

Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

Nepřiznané úžlabí

Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků!

Jednostranně zaříznuté úžlabí

U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

7. Opracování složitějších detailů střechy

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele! Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

8. Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.

V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání. U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

Profesionálové ve stavebnictví dodržují standardy statické ventilace, jež jsou uváděny v požadavcích na správné odvětrávání. Tyto požadavky stanoví poměr 1:300. To znamená jeden cm² ventilace na každých 300 cm² izolované střešní plochy. Kromě toho vyžadují specifikace dobrého odvětrání podkroví vyvážený ventilační systém - 50 procent odvětrávačů u okapu a 50 procent v horní části střechy. Vzduch musí mít možnost volně cirkulovat mezi izolací a přibitým střešním záklopem, od okapů k hřebenům. Tím se prodlouží životnost vaší střechy, zvýší se komfort bydlení a upraví se vlhkost v domě, což povede k nižším účtům za služby, protože sušší izolace bude lépe fungovat. Proudění vzduchu mezi okapovými a hřebenovými odvětrávači musí být bez překážek (tvořených izolací nebo krovy), aby se zajistila příčná ventilace.

U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích. U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

tags: #kanadský #sindel #gáselek

Oblíbené příspěvky:

• Koupě domu a její úskalí
• Průvodce typy fasád a jejich srovnání
• Průvodce teakovým dřevem
• Optimalizace spalování a úspora energie
• Přečtěte si o spojení tradice a moderního komfortu