Klasické tvrdé dřevo: Vše, co potřebujete vědět

Při výběru dřeva je důležité zohlednit mnoho faktorů, a jedním z nejdůležitějších je tvrdost. Věděli jste, že výběr správného dřeva může mít zásadní vliv na výkon vašeho sporáku? Ano! V dnešním příspěvku se zaměříme na to, které dřevo se v kamnech na dřevo zapaluje nejhůře. Vysvětlíme si také, jak tvrdost dřeva ovlivňuje jeho schopnost vytvářet teplo a udržet hoření.

Co je tvrdost dřeva a jak se měří?

Tvrdost dřeva znamená jeho odolnost proti vniknutí nebo vtlačení. Obecně platí, že tvrdé dřevo má hustší a pevnější buněčnou strukturu než měkké dřevo, což mu dodává větší pevnost. Na tvrdost dřeva má přímý vliv jeho hustota (podíl mezi hmotou a objemem). K růstu hustoty dřeva dochází také při vysychání, tedy snižování vlhkosti ve dřevě. Pro lepší představu si všimněte, že s vysycháním se v přírodě obvykle věci smršťují. Stávají se tedy tvrdšími jako křížaly. Tvrdost odpovídá síle, jakou je potřeba vykonat, aby cizí těleso proniklo do materiálu.

Metody měření tvrdosti dřeva

Pro měření tvrdosti dřeva se používá přístroj zvaný durometr, který měří hloubku otisku, který zanechá tvrdý předmět přitlačený na povrch dřeva. Čím menší je hloubka otisku, tím větší je tvrdost dřeva. Existují různé typy tvrdoměrů, ale všechny mají stejnou základní myšlenku - měří odolnost dřeva proti deformaci působením známého zatížení. Tvrdoměr je důležitým nástrojem v dřevařském průmyslu a používá se k měření tvrdosti surového dřeva i tvrdosti zpracovaného dřeva. Pro měření tvrdosti dřeva je třeba jeho povrch očistit a obrousit, aby se odstranily případné nerovnosti, a položit jej na základnu tvrdoměru. Jakmile je indentor nebo hrot na svém místě, působí se na vzorek dřeva zatížením, obvykle pomocí pružiny. Zatížení se udržuje po určitou dobu, aby došlo k vtisku. Poté se zatížení odstraní a změří se hloubka vtisku na povrchu dřeva.

Jankova stupnice tvrdosti

Jankova stupnice tvrdosti měří odolnost dřeva proti vtisku ocelové kuličky o průměru 11,28 mm do hloubky poloviny jejího průměru.

Brinellova metoda tvrdosti

Při výpočtu tvrdosti dřeva se používá tzv. Brinellova metoda. Při tomto výpočtu se ocelová kulička o průměru 10 mm vtlačí do dřeva určitou silou. Do měkkých dřev silou 100 N, do středně tvrdých silou 500 N a do tvrdých dřev silou 1000 N. Následně se změří průměr jamky, kterou po sobě kulička zanechá a na základě vzorce Brinellovy stupnice tvrdosti dřeva se pak dřevina zařadí do jedné ze 3 kategorií.

Čtěte také: průvodce realizací ploché střechy

Rozdělení dřeva podle tvrdosti

Dřevo můžete rozdělit podle tvrdosti do 6 nebo nově jen do 3 skupin, laicky řečeno podle toho, kolik síly musíte vynaložit, aby v daném dřevě vznikla díra o dané hloubce. Rozdělení dřeva podle tvrdosti vám pomůže vybrat správnou dřevinu. Při výběru dřeva zohledněte kromě jiných parametrů také jeho tvrdost. Obecně platí, že čím je dřevo tvrdší, tím je odolnější vůči poškození. Podle této mechanické vlastnosti navíc poznáte, k jakému účelu lze konkrétní dřevinu použít.

Měkké bývá dřevo většiny jehličnanů a např. lípy, topolu a vrby. Měkké dřevo se snáze opracovává. Dřevo z listnatých stromů patří obvykle k těm tvrdším.

Tabulka tvrdosti dřeva (Brinellova stupnice)

Tvrdost je uváděna v kg/cm2.

Kategorie tvrdosti Tvrdost v kg/cm2 Druh dřeva
Velmi měkké dřevo 0 - 350 Smrk, borovice, jedle, lípa
Měkké dřevo 351 - 500 Bříza, olše, teak
Středně tvrdé dřevo 501 - 650 Kaštan jedlý, líska, javor, dub, buk, jasan, jilm
Tvrdé dřevo 651 - 1000 Akát, tis, ořech, hruška, třešeň
Velmi tvrdé dřevo 1001 - 1500 Dřín, zimostráz

Nejtvrdší dřeviny světa

Na světě existuje mnoho druhů dřeva a tvrdost dřeva se může v jednotlivých regionech lišit. Zde jsou některé z nejtvrdších dřevin:

  • Lignum vitae (Guaiacum officinale): tropické dřevo pocházející ze Střední a Jižní Ameriky. Má extrémní tvrdost, Jankova stupnice dosahuje hodnoty 4 500 liber síly (20 034 N), což z něj činí nejtvrdší dřevo na světě.
  • Eben (Diospyros spp.): je husté tmavé dřevo, které se vyskytuje v různých částech světa, včetně Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Jeho Jankova síla je 3 000-3 500 liber (13 344-15 561 N).
  • Ipe (Tabebuia spp.): je jihoamerické dřevo, které se díky své pevnosti a odolnosti běžně používá při stavbě venkovních palub a chodníků. Jeho pevnost podle Janka je 3 510 liber (15 625 N). Toto dřevo se hojně používá při stavbě teras, palubek, oplocení a při stavbě pilířů a mostů.
  • Palisandr (Dalbergia spp.): je tropické dřevo používané k výrobě hudebních nástrojů a kvalitního nábytku.
  • Bocote (Cordia spp.): mexické dřevo s výraznou kresbou a zlatohnědou barvou. Používá se k výrobě hudebních nástrojů a dalších uměleckých předmětů. Jeho Jankova síla je 2 260 liber (10 054 N).

Vliv tvrdosti dřeva na jeho využití

Palivové dřevo

Tvrdost dřeva může ovlivnit zapalování a výkon spotřebiče několika způsoby. Za prvé, tvrdší dřevo bývá hustší, což znamená, že obsahuje méně vody a hoří účinněji. Kromě toho může tvrdost dřeva ovlivnit také snadnost zapálení. Tvrdší dřevo může vyžadovat více času a úsilí k zapálení kvůli vyšší hustotě a nižšímu obsahu vody. Porovnáme-li dvě stejně velká polínka dřeva, např. smrku a tvrdšího buku, testem zjistíme, že tvrdší dřevo v krbu vydrží déle a uvolní výrazně víc tepla. Proto je tvrdé dřevo nejprodávanější. Akát patří mezi naše nejtvrdší dřeviny s největší výhřevností.

Čtěte také: Klasická akrylátová vana Mak 1600x1700

Nejlepší sezóna pro nákup tvrdého dřeva závisí na několika faktorech. Ideální dobou pro nákup tvrdého dřeva je jaro nebo léto, protože většina dodavatelů palivového dřeva má v těchto měsících k dispozici více suchého a kvalitního dřeva.

Dřevo pro stavebnictví a nábytkářství

Vzhledem k tomu, kolik druhů stromů roste na Zemi, je mnohdy těžké se vyznat ve všech druzích dřeva. Hlavně jejich poznávání a rozlišování jednoho od druhého je pro laika velmi obtížné. Pokud jste již někdy nakupovali nějaké výrobky ze dřeva, nechávali si zhotovit nábytek truhlářem, nebo jen vybírali dřevo na otop, tak určitě víte, že můžeme tento materiál z hlediska „stavebního“ dělit do dvou skupin - na měkké dřevo a tvrdé dřevo.

Nejčastěji využívané dřeviny v České republice a jejich vlastnosti:

  • Smrk: K nejčastěji využívaným dřevinám u nás patří smrk, který z hlediska tvrdosti řadíme do kategorie měkkých dřev. Je charakteristický pravidelnou stavbou, stálým světlým zbarvením, minimem suků a jemnou kresbou s výraznými letokruhy. Vyznačuje se vysokou tuhostí a pevností i poměrně snadnou manipulací a opracovatelností. Pro tyto specifické vlastnosti vyrábíme smrkové palubky (obkladové i podlahové) vhodné jak na stěny a stropy v interiéru, tak na terasy, zateplené fasády, ploty nebo třeba oplocení v exteriéru. I přesto, že se jedná o poměrně měkké dřevo, je pevný, a tak se s oblibou používá v nábytkářství, a hlavně ve stavebnictví, kde je snad nejpoužívanějším dřevem vůbec. Velmi dobře se totiž opracovává všemožnými způsoby.
  • Borovice: Dalším tuzemským dřevem v kategorii měkkých dřev je borovice. Její pevné nažloutlé dřevo je zajímavé bohatými suky a pryskyřicí, která zaručuje dobrou vlhku vzdornost. Mezi kutily je vyhledávané zejména při obkládání stěn a stropů v interiérů, v exteriéru pak například u obkladů zahradních domků a chatek. Oblíbené je také při stavbě horských srubů, kde spolehlivě odolává horským podmínkám. U nás najdete tuto dřevinu (samostatně nebo v kombinaci se smrkem) v podobě obkladových i podlahových palubek. Borovice má světlé a měkčí dřevo, které se velmi hojně využívá v nábytkářství, ať už surové, nebo mořené či lakované do všemožných odstínů a barev.
  • Dub: Dřevo z dubů je velmi krásné a velmi žádané nejen teď, ale i v minulosti. Jeho letokruhy jsou úzké a velmi dobře rozlišitelné barvou. Struktura je výrazná a dává mu divoký a surový vzhled. Jedná se o tvrdý a pevný materiál, který dobře odolává všem povětrnostním podmínkám.
  • Buk: Také bukové dřevo je pro výrobu nábytku velmi oblíbené, zejména díky svým vlastnostem - vysoké tvrdosti, malé pružnosti a pevnosti. Má světlejší až narůžovělou barvu. Používá se také na vytápění, protože má vysokou výhřevnost, díky tomu se bukové dřevo používá také na uzení.
  • Lípa: Lípa má krásné, světlé, až smetanově zbarvené dřevo s jemnou strukturou a občasnými suky. Je pevné, ale zároveň velmi měkké, takže jej s oblibou využívají umělečtí řezbáři. Důvodem je také fakt, že se dobře moří i lepí, protože je savé.
  • Modřín: Modřín je velice odolný a dobře zvládá výkyvy teplot, sucha a vlhka i další povětrnostní podmínky. Je o něco tvrdší než ostatní dřeva jehličnanů. Kresba je velmi výrazná, přičemž barvy se v letokruzích střídají z okrové do smetanové. Obsahuje velké množství malých suků, což ho dělá na pohled zajímavějším.
  • Akát: Akát se řadí mezi tvrdé dřevo, vlastně jedno z nejtvrdších dřev vůbec. Používá se na velmi namáhané součásti různého nářadí, k výrobě akátových fošen a ve stavebnictví. Pro venkovní využití se moc nehodí, protože velmi trpí neustálým vlhnutím a vysoušením, nicméně i přesto se právě k výrobě venkovního nábytku nebo třeba plotů využívá. Z našich dřevin je nejtvrdší habr obecný.
  • Jasan: Jasan má výraznou kresbu a střídavě světlé a tmavé letokruhy. Dřevo z jasanu je velice tvrdé, odolné a pevné.
  • Olše: Poměrně světlé a výrazně nažloutlé dřevo z olše se stejně jako to lipové velmi hojně používá řezbáři a truhláři.
  • Ovocné dřeviny: Většina ovocných dřevin má jemnou kresbu, nevýrazné letokruhy a poměrně měkké dřevo (u třešně je tvrdší a pevné). Třešňové a švestkové dřevo je používáno v nábytkářství i v řezbářství, ovšem dřevo z jabloní, hrušní a dalších ovocných dřevin se na výrobu moc nehodí.

Exotické dřeviny a jejich využití:

  • Sibiřský cedr (neboli borovice sibiřská): Z exotiky je vysoce kvalitní a oblíbený sibiřský cedr, který se pyšní svým vzhledem i funkčností. Cedrové dřevo dosahuje mnohem vyšší tvrdosti oproti evropským dřevinám a podle Brinellovy metody ho řadíme mezi středně tvrdá dřeva. Má krásnou červenou barvu a vysoce elegantní texturu, je lehké, má nízkou hustotou a unikátní vlastnosti - nízkou tepelnou vodivost a vysokou odolnost vůči vlhkosti, štěpení i napadení plísněmi či škůdci. Sibiřský cedr je používaný hlavně na místech s vyšší zátěží a horšími povětrnostními podmínkami, často při obkládání bazénů a saun. Cedr se u nás příliš nepoužívá. Má hnědou barvu v teplém odstínu, nevýraznou kresbu, dobře se opracovává a je přirozeně antibakteriální.
  • Teak: Pochází z tropického stromu s názvem teka obrovská. Má krásnou strukturu, barvu i kresbu. Je velmi jemné, ale zároveň tvrdé a pevné. Je přirozeně antimykotické, takže jej nenapadají plísně a mikroorganismy. Díky množství esenciálních olejů se do dřeva nepouští ani dřevokazný hmyz. Používá se zejména k výrobě zahradního nábytku a lodí, protože velice dobře odolává vlhkosti. Také teaková terasová prkna jsou velmi oblíbená.
  • Mahagon: Pro mahagon je typická červená barva. Pochází z afrických stromů s názvem Khaya. Je velmi odolný, dobře se tvaruje a opracovává. Používá se k výrobě luxusního nábytku a dalších detailů interiérů.
  • Eben: Toto tvrdé, těžké a nápadně tmavé dřevo si asi nemůžeme s žádným jiným splést. Pochází z tropických stromů, které se nazývají tomely.
  • Olivové dřevo: Olivové dřevo je oblíbené pro svoji jemnost, krásnou hnědou barvu s olivovým podtónem, a také pro jeho specifickou vůni. Je vyhledáváno zejména řezbáři a používá se k výrobě nádobí, rukojetí nožů, k výrobě luxusních per, ale i nábytku.

Náš tip: Tvrdost dřeva, tím i jeho odolnost a životnost, můžete podpořit správnou povrchovou úpravou, třeba ochranným lakem s vysokou tvrdostí.

Čtěte také: Vše o tvrdé nástřikové pěně

tags: #klasicka #tvrda #drevo #informace

Oblíbené příspěvky: