Bazilika a klášter sv. Jiří: Klenoty Pražského hradu

Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě je jedním z nejstarších kostelů u nás. Jsou zde pohřbeni první Přemyslovci včetně kněžny Ludmily a byl při ní zřízen první klášter v Čechách. Nejstarší dochovanou sakrální stavbu v Praze je možné obdivovat v areálu Pražského hradu. Jde o románskou trojlodní baziliku sv. Jiří, která se stala v pořadí druhým křesťanským kostelem na území města. Bazilika sv. Jiří na Svatojiřském náměstí v Praze je jedním z nejstarších českých kostelů.

Historie a architektura Baziliky sv. Jiří

Bazilika sv. Jiří byla založena v roce 920 knížetem Vratislavem I. jakožto druhá svatyně Pražského hradu. Stala se tak teprve druhým kostelem v tehdejší Praze. Sám Vratislav I. byl v bazilice sv. Jiří pohřben krátce po své smrti v roce 921. K vysvěcení baziliky došlo roku 925 za vlády Vratislavova syna Václava, při příležitosti přenesení ostatků Vratislavovy matky (Václavovy babičky) - svaté Ludmily z Tetína. Bazilika sv. Jiří se tak stala hlavním sakrálním centrem v zemi a pohřebištěm Přemyslovců. „Bylo to typické zasvěcení pro tu dobu," vysvětluje historik umění Jaroslav Sojka. „Svatý Jiří, ve staročeštině Juří, byl voják, porazil draka a zachránil princeznu, později byl pro křesťanskou víru umučený, stal se jedním ze čtrnácti svatých pomocníků, a tak byl v knížecích rodinách velmi oblíbený. Bylo to v době vyznávající rytířské ctnosti."

Známou siluetu Pražského hradu obohacují dvě bílé románské věže z opukových kvádříků baziliky sv. Jiří. Jde o trojlodní baziliku, jejímuž průčelí dominují dvě mohutné románské věže z kvádříkového zdiva dosahující do výšky jednačtyřiceti metrů. A víte, že zmíněné věže se nazývají Adam a Eva? Jedna je totiž silnější a druhá štíhlejší. Jižní věž zvaná Adam je zajímavá tím, že je poněkud mohutnější, než severní věž Eva. Jižní věž je široká 6,3 metru, zatímco věž severní pouhých 5 metrů. Eva je také trochu vychýlená, je celkem o 40 cm šikmější, než sousední Adam, proto musela být v 70. letech 20. století v rámci stavebních úprav zpevněna. V nejvyšším patře obou věží jsou trojdílná sdružená románská okna a věže zakončují štíhlé kamenné helmice s křížem na vrcholku. Má to ale prozaický důvod. Ta silnější stojí na sprašovém podloží, nikoli na skále, a tak musela být založena fortelněji. Zvony byly z věží během první a druhé světové války odstraněny. Jediným zvonem, který zůstal až do roku 1974, byl zvon z roku 1550 od Tomáše Jaroše umístěný na jižní věži.

Avšak západní průčelí, před kterým se návštěvník nejčastěji zastaví, je raně barokní. „Tuto barokní fasádu získala bazilika ve druhé polovině 17. století a neznáme jejího architekta. Mohl to být Giovanni Domenico Orsi, stejně jako Francesco Caratti,“ vysvětluje historik umění a hlavní kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka. Na konci 17. století získala bazilika sv. Jiří dominantní barokní průčelí. Autorem fasády ve stylu baroka je pravděpodobně významný italský architekt Francesco Caratti a sochy, které se na průčelí nachází, jsou dílem Jana Jiřího Bendla. „Navíc v roce 1722 přibyla vpravo vedle vchodu ještě vrcholně barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Blížilo se tehdy jeho svatořečení. Na počátku století osmnáctého (1718 - 1722) přibyla ještě barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která z půdorysu baziliky vystupuje na jihozápadě. Kaple je výtvorem významného českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky, hlavní sochu světce s anděly zhotovil sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Kromě západního průčelí a kaple byl zbytek kostela, který měl tenkrát na omítkách dokonce renesanční sgrafita, puristicky upraven do středověké, románské podoby. Došlo k tomu na přelomu 19. a 20. století." V letech 1888 - 1918 proběhla v bazilice sv. Jiří úprava interiéru pod dohledem puristického architekta Ludvíka Láblera, při níž byly odstraněny dřívější barokní úpravy a obnoven středověký ráz interiéru. Například barokní strop byl vyměněn za strop plochý, který je v bazilice k vidění dodnes. Bazilika se tak dnes svým vzhledem podobá původní stavbě z 12. století.

Hrobka knížete Vratislava a kaple sv. Ludmily

Výrazné puristické úpravy se před více než sto lety nevyhnuly ani interiéru, a tak barokními dveřmi vstupujeme do poměrně strohé hlavní lodi. „Jak vidíte, jedná se o trojlodní baziliku - hlavní loď je vyšší než boční,“ pokračuje historik Sojka. „Vpředu před kněžištěm a vstupem do krypty, nacházející se pod ním, můžete vidět tři náhrobky. V jednom z nich je pochován zakladatel kostela kníže Vratislav, který jej založil ještě v předrománské době roku 920. O pět let později sem ostatky jeho matky a své babičky přenesl kníže Václav.“ V bazilice je pochován její zakladatel, kníže Vratislav I. (vládnul v letech 915 - 921 n.l.).

Čtěte také: Tajemství Milevského kláštera

S Jaroslavem Sojkou vstupujeme do kaple svaté Ludmily, která se nachází na jižní straně při kněžišti. Její stěny zdobí nástěnné malby dílem pozdně gotické, dílem renesanční, které vznikly po velkém požáru Pražského hradu roku 1541. Nechybí ani legenda ze života svaté Ludmily. „Kněžna Ludmila je zde uložena v kamenné náhrobní tumbě ze 14. století, z doby Karla IV.,“ ukazuje mi historik. „Po stranách tumbu zdobí sošky světců a na ní vidíte ležící sochu světice, jejímž autorem je s největší pravděpodobností některý ze sochařů parléřovské huti, která tenkrát stavěla katedrálu svatého Víta. Socha, jejíž odlitek je možné si podrobně prohlédnout v jižní postranní lodi, je výjimečná svým překvapivě realistickým zachycením okamžiku smrti kněžny Ludmily, která má kolem krku závoj. Ten připomíná způsob jejího zavraždění Vikingy Tunnou a Gommonem. Podle pověsti se tak stalo na příkaz kněžny Drahomíry roku 921 na hradišti v Tetíně.“ V kapli svaté Ludmily jsou dnes uloženy ostatky této významné světice, babičky sv. Václava, která byla zavražděna roku 921 na hradišti Tetín. Stala se tak první českou mučednicí. Náhrobek pochází ze 14. století.

Klášter sv. Jiří: První benediktinské ženské společenství

O několik let později, v roce 973, byl knížetem Boleslavem II. založen klášter benediktinů, který se stal nedílnou součástí baziliky. Jeho první abatyší se stala Mlada, sestra Boleslava II., který zde byl také pohřben. Klášter sv. Jiří přiléhá k bazilice sv. Jiří a najdeme ho na Pražském hradě na náměstí U sv. Jiří. Jedná se o bývalý klášter benediktinek, který se svým založením roku 973 stal nejstarším českým klášterem. Založil ho kníže Boleslavem II. se svou sestrou Mladou, která se také stala jeho první abatyší, představenou. Spolu s klášterem bylo v Praze téhož roku založeno i biskupství, k němuž Mlada také přinesla souhlas od papeže z Říma. Později zde byla abatyše Mlada pohřbena spolu s dalšími členy přemyslovské dynastie. V klášteře sv. Jiří žily neprovdané dcery panovníků a jiných významných osobnosti. Jeho hlavou byly abatyše, které měly vysokou prestiž, dokonce se podílely i na korunovacích českých královen.

Klášterní stavby obklopují dva rajské dvory - Velký (II. dvůr) a Malý (III.) dvůr. První dvůr se do 70. let 19. století nacházel za vchodem do kláštera, který býval na místě nynějšího Nového proboštství v severozápadní části kláštera. Součástí kláštera je také mimo jiné kaple sv. Anny. Klášter při kostele spravovaly řeholní sestry benediktinky a po smrti bývaly pochovány v kobkách pod kostelem, nebo v kapli sv. Anny, přilehlé ke klášteru ze severu. Ve 13. století vzniklo při klášteře také významné skriptorium, písárna.

Vývoj kláštera v průběhu staletí

Když byla Praha v roce 1142 obléhána Konrádem Znojemským, kostel i s klášterem kompletně vyhořel. O jejich opětovné vystavení v románském slohu se zasloužila abatyše Berta. Jedná se o raně románskou stavbu, jednu z nejvýznamnějších v Praze. Je tvořena dvěma patrovými objekty obklopujícími dva rajské dvory. Dnešní podoba kláštera je z velké části výsledkem přestavby ve 12. století. Tehdy bylo původní přízemí zvýšeno o jedno patro a přistavěna kaple Panny Marie. Další velká přestavba přišla v letech 1657 až 1680 v raně barokním slohu. Ve 14. století se bazilika sv. Jiří s klášterem dočkala gotické přestavby. Za husitských válek byl klášter zpustošen a jeho obnovy nastala až za vlády Zikmunda Lucemburského. V roce 1541 postihl baziliku další ničivý požár, při kterém kompletně vyhořela.

V době josefínských reforem byl i tento klášter zrušen a užíván zčásti jako domov pro kněží, zčásti jako kasárna. V roce 1782 byl nakonec klášter sv. Jiří zrušen a přeměněn Josefem II. Následně celý areál využívala armáda jako kasárny. Po rekonstrukci a úpravách mezi lety 1964 až 1975 začal sloužit pro výstavní účely Národní galerie. V roce 1976 byla budova přestavěna a stala se sídlem hodnotné expozice starého českého umění pod hlavičkou Národní galerie Praha. Vzhledem ke špatnému stavu budovy byla expozice přestěhována a klášter byl v roce 2012 uzavřen.

Čtěte také: Odkaz Jiřího Tesaře ve fotografii

Budoucnost Jiřského kláštera: Nové kulturní centrum

Arcibiskupství pražské, které je od roku 2016 vlastníkem Jiřského kláštera, získalo souhlas Vatikánu s realizací proměny této významné památky z 10. století. Nová podoba bývalého ženského benediktinského kláštera vzniká v kooperaci společnosti KKCG Real Estate Group podnikatele a mecenáše umění Karla Komárka a vedení Arcibiskupství pražského. Významným prvkem projektu bude umístění Svatovítského pokladu, jednoho z nejcennějších kulturních dědictví České republiky, který by zde měl nalézt své trvalé výstavní místo. Jiřský klášter by se současně měl stát novým kulturním a vzdělávacím centrem s mezinárodním přesahem a také strážcem této významné sbírky. Arcibiskupství pražské získalo nejstarší český klášter zpět do své správy v prosinci 2016 v rámci majetkového vyrovnání s Pražským hradem. Budovy kláštera drasticky poznamenala přeměna na kasárny na konci 18. století a přestavba na galerii v 70. letech 20. století. Pod správu arcibiskupství se tak vrátily ve velmi špatném stavu. Dnes se jedná o cenný, ale bohužel velmi zanedbaný kout areálu Pražského hradu.

„Jiřský klášter je zásadním objektem pojícím se s počátky křesťanství v českých zemích a jeho obnova je důležitým krokem k zachování našeho duchovního a kulturního dědictví. Jsem proto velmi potěšen, že Vatikán dal souhlas k této unikátní spolupráci, která nejen umožní mimořádný prostor kláštera s jedinečnou kulturní a duchovní atmosférou zpřístupnit veřejnosti, ale také poskytne důstojný prostor pro Svatovítský poklad, který je nedílnou součástí naší historie,“ zdůraznil Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský. „Tento projekt pro nás znamená mnohem více než smysluplnou záchranu historické památky. Naší ambicí je vytvořit nové kulturní a vzdělávací centrum určené nejen pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Rádi bychom přispěli k tomu, aby se zde propojilo národní kulturní dědictví s moderními potřebami společnosti."

Časová osa vývoje Baziliky a kláštera sv. Jiří

Pro lepší přehlednost shrnujeme klíčové události ve vývoji Baziliky a kláštera sv. Jiří do následující tabulky:

Čtěte také: Vzpomínka na Jiriho Tesara

tags: #klaster #sv #jiri #premyslovci #beton #informace

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si článek o hmoždince Fischer FID II
• výhody cihlových obkladů v interiéru
• Průvodce montáží a výběrem profilů pro podhledy
• Vše o elektroinstalačních krabicích pod omítku
• Sexuální polohy a hloubka penetrace