Komplexní průvodce plechovými střechami a instalací fotovoltaiky s kombivruty

Plechová střecha si získává stále větší oblibu díky své odolnosti, nízké hmotnosti a dlouhé životnosti. Aby však splnila všechna očekávání, nestačí vybrat jen správný typ plechové krytiny. Klíčem k bezchybné funkci střechy zůstává její promyšlené vrstvení. Každá vrstva od krokví až po samotný plech hraje důležitou roli v konstrukci a má vliv na to, jak bude střecha sloužit v každodenním provozu.

Skladba plechové střechy

Skladba plechové střechy se mnohým laikům může zdát jako technický detail, ovšem ve skutečnosti se bavíme o klíčovém prvku, který ovlivňuje životnost plechové střechy, tepelný komfort v interiéru i celkovou funkčnost domu. Stačí vynechat jednu část střechy nebo ji nesprávně nainstalovat a následky se mohou projevit velmi rychle v podobě zatékání střechou, zbytečných úniků tepla, koroze, nebo kondenzace s následným vznikem plísní.

Plechová střecha obsahuje několik na sebe navazujících vrstev, z nichž každá má konkrétní funkci. Aby střecha správně fungovala, je důležité dodržet jejich pořadí i technické požadavky.

Nosná konstrukce (Krokve)

Základem každé střechy zůstává pevná a správně navržená nosná konstrukce. Krokve nesou veškerou hmotnost střechy, včetně latí, krytiny, sněhové pokrývky i případné izolace. Při návrhu zohledněte typ stavby, rozpětí mezi stěnami, sklon plechové střechy a také výsledné zatížení. U plechové krytiny sice hraje do karet její nízká hmotnost (zpravidla 2,5-7 kg/m²), ovšem doporučujeme vždy pracovat s celkovým součtem všech vrstev včetně očekávaného zatížení sněhem.

• Užitečný tip: U střešní konstrukce nikdy nepodceňujte sílu větru a případné zatížení sněhem. Pokud u projektu počítáte s těžší izolací nebo vyšším sklonem střechy, zvažte zvýšení profilu krokví nebo snižte jejich rozteč.

Pojistná hydroizolace

Velmi důležitým článkem mezi vnějším prostředím a vnitřní konstrukcí střechy je pojistná hydroizolace. Slouží jako záložní ochrana proti vodě, která může proniknout pod krytinu při silném větru, vydatném dešti nebo během tání sněhu.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

• Difuzní fólie: propouští vodní páru směrem ven a zároveň chrání před vodou z vnějšího prostředí.
• Nedifuzní fólie: nepropouští páru a vyžaduje vytvoření ventilační mezery zespodu. Používá se hlavně tam, kde nevzniká vlhkost z interiéru (např. u nevytápěných půd).

Při pokládce hydroizolační fólie dejte pozor na správné překrytí jednotlivých pásů (obvykle 10-15 cm) a směru pokládky vždy shora dolů. Fólie musí být dostatečně napnutá. Pokud vznikne prověšení nebo se objeví bubliny, může se v nich začít hromadit voda.

Kontralatě

Kontralatě zajišťují odvětrání celé střešní skladby a fungují jako nezbytný spojovací prvek mezi fólií a střešní latí. Právě díky nim vzniká pod krytinou svislá vzduchová mezera, která umožňuje proudění vzduchu od okapu až po hřeben střechy. Řemeslníci běžně používají latě o průřezu 30 × 50 mm, ale jejich rozměr je nutné upravit podle typu fólie, sklonu střechy a výšky střešní skladby. Při instalaci je důležité kontralatě pevně kotvit přímo do krokví tak, aby vytvořily rovnou nosnou rovinu pro následné latě.

• Užitečný tip: Dobré odvětrání nezačíná jen u kontralatí. Myslete také na správné provedení odvětrávacího pásu v okapu a ventilačních prvků v hřebeni.

Střešní latě

Střešní latě tvoří přímou nosnou vrstvu pod plechovou krytinou a nesou její hmotnost. Zajišťují rovnoměrné rozložení zatížení na konstrukci krovu a zároveň vytvářejí kotevní body pro připevnění plechových dílů. Rozměr latí se většinou pohybuje mezi 30 × 50 mm až 40 × 60 mm, ale konečná volba závisí na rozponu krokví, sklonu střechy a charakteru samotné krytiny. Rozhodně neplatí, že čím masivnější, tím lepší. Příliš silná lať může zbytečně zvyšovat hmotnost nebo narušit rovinnost plochy.

Plechová krytina

Plechová krytina tvoří finální a zároveň nejviditelnější část celé střešní skladby. Výběr správného typu ovlivňuje nejen vzhled domu, ale i způsob montáže, odolnost vůči povětrnostním vlivům a celkovou životnost střechy.

• Trapézové plechy (vlnitý plech): Jsou lehké, cenově dostupné a snadno se pokládají. Díky výraznému profilování dobře odvádějí vodu a snášejí sníh i větší zatížení.
• Modulové plechové krytiny: Imitují klasickou střešní tašku, ale zachovávají nízkou hmotnost a vysokou odolnost plechu.
• Střešní panely: Panely z plechu, často s integrovaným zámkovým spojem (click systém), vytvářejí čistý a elegantní vzhled bez viditelných spojů. Hodí se pro moderní stavby i rekonstrukce, kde majitelé chtějí střechu bez narušení designu.
• Plechové krytiny na míru: Zakázková výroba plechových krytin přesně podle rozměrů a tvaru konkrétní střechy zjednoduší montáž, sníží prořez a zaručí čisté zakončení v každém detailu od hřebene po oplechování komínů.

Plechová střešní krytina KPTR 1017

KPTR 1017 (široká alukrytová šablona) je vhodný pro střechy se sklonem od 10°. Výroba tvarovaných plechů je do 2 - 3 pracovních dnů od objednání. KPTR 1017 se vyrábí také z pozinkovaných ocelových plechů.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Přednosti hliníkové střešní krytiny:

• lehká, pevná
• ověřená životnost více než 100 let
• nepodléhá korozi, chemicky stálá
• bezúdržbová
• recyklovatelná
• vzhledem k užitným vlastnostem ekonomicky výhodná a především estetická

Základní charakteristika KPTR 1017:

Výroba jiných délek je možná po domluvě. Doporučená výrobní délka je do 6000 mm.

Nabízené odstíny:

Vysoce kvalitní polyesterové barvy: RAL 3009, 3011, 3016, 5010, 6020, 7001, 7016, 7017, 7024, 8004, 8011, 8017, 8019, 9005, 9006, 9007, 9010 Lesklá, přírodní nelakované provedení a embosované provedení.

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

Snadná a rychlá montáž s pokládkou je nejlépe na plnoplošné bednění nebo na latě. Minimální přesah v napojení plechů: 100 mm. Základní kotevní prvek, který se dodává k dřevěným konstrukcím, je hliníkový kroucený hřebík s těsněním EPDM a podložkou v přírodním provedení o rozměru 3,1 x 55 mm, popř. v délkách 65 a 75 mm. V nabídce jsou i samořezné šrouby s těsněním EPDM a podložkou v přírodním i lakovaném provedení.

Příslušenství a doplňky:

• Hliníkové klempířské prvky se vyrábí standardní, tak i atypické ohýbané prvky dle požadavků.
• Hliníkové plechy a náviny v přírodním i lakovaném provedení na zhotovení ohýbaných prvků.
• Prosvětlovací prvky jsou ideálním řešením přívodu denního světla do míst, kde není vhodná instalace střešního okna.
• Hliníkový okapový systém.

Tepelná izolace

Tepelná izolace sice nepatří mezi povinné vrstvy každé plechové střechy, ale ve většině případů výrazně zvyšuje komfort a snižuje energetickou náročnost domu. Tepelnou izolaci většinou realizují majitelé nemovitostí během rekonstrukce plechové střechy, která původně izolaci neobsahovala nebo má jen nevyhovující vrstvu.

• Izolace mezi krokve: klasické řešení využívané u novostaveb i většiny rekonstrukcí. Výhodou je snadná dostupnost a široká nabídka izolačních materiálů.
• Nadkrokevní izolace: moderní varianta, která zachovává plnou výšku krokví a minimalizuje tepelné mosty. Vrstvu izolace pokládají řemeslníci přímo na krokve, často spolu s bedněním.

Montáž a údržba plechové střechy

Pro správnou a dlouhodobě spolehlivou funkčnost plechové střechy je důležitá také její odborně provedená instalace. U té plechové bývá obvykle poměrně rychle hotová. „Zejména velkoformátové plechové krytiny vlastní pokládku výrazně urychlují. Jedná se v podstatě o pásy materiálu o šířce asi jednoho metru a délce až šest metrů. Vyrábí se na míru podle konkrétní střechy a jeden panel tak může obsáhnout celou její délku od hřebene až po okap. Díky nízké hmotnosti přitom k manipulaci není nutné používat těžkou techniku,“ popisuje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM.

Na střechu by se plechová krytina měla dostat ideálně do třech týdnů od výroby. Na stavbu se totiž vozí na paletě zabalená ve fólii. Pokud se pod ní dostane voda, mohlo by při dlouhodobém skladování dojít k jejímu poškození. Pokud je tedy nutné pokládku o nějaký čas odložit, je vhodné krytinu vybalit a uskladnit v suchém prostředí.

„Před zahájením pokládky je třeba střechu pečlivě rozměřit a zkontrolovat, zda je plocha optimálně rovná. Případné odchylky je třeba vyrovnat,“ upozorňuje Ing. Petr Tureček. Zcela zásadní je pak správné ukotvení k podkladu. „To se většinou provádí provrtáním šrouby skrz krytinu do nosného podkladu. SATJAM má k tomuto účelu systémové samovrtné šrouby opatřené pryžovým EPDM těsněním. Šroub musí být kolmo ke krytině, aby na ni dosedl celou plochou. Pro patřičné utěsnění prostupu je klíčové správné utažení šroubu, nesmí to být ani málo, ani příliš, aby nedošlo k nadměrné deformaci těsnicí podložky. Při správném utažení se těsnění roztáhne o asi jeden milimetr přes okraj podložky,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Před ukotvením je rovněž nutné odstranit ochrannou fólii, kterou bývá krytina z výroby opatřena. Klíčové je také správné provedení detailů, jako jsou klempířské prvky a oplechování komínu, aby se pod krytinu nedostala voda.

Pro dobrou funkčnost plechové střechy je vhodné také jednou ročně zkontrolovat její stav a uklidit případné nečistoty. „Pokud dům stojí pod stromy a na plechovou střechu spadnou nějaké větve, je potřeba je odstranit a zajistit, aby na ní nezůstávalo listí. Také je vhodné zkontrolovat, jestli se nepoškodila povrchová úprava a případné škrábance opravit opravnou barvou. Prodlouží se tak životnost povrchové úpravy. Je-li střecha v exponovaných podmínkách, kde se na ni tvoří mech, nebo řasa, je potřeba ji čas od času těchto nánosů zbavit. Dají se použít k tomu určené chemické přípravky v kombinací s omytím vodou.“ doporučuje Ing. Petr Tureček.

Plechová střecha a fotovoltaika

Ve společnosti S-Power instalujeme fotovoltaiky na téměř všechny typy střech i krytí. Pouze je nutné, aby byly krovy, na které se uchycují háky, dostatečně pevné. Nejběžnější sklon střech, se kterým se setkáváme, je okolo 30°, ale pohybujeme se běžně v rozmezí 0° - 45°. Co se týká materiálu krytin, nejčastěji montujeme na střechy s klasickými taškami. U šikmých střech se nejčastěji setkáváme s krytím z betonových nebo pálených tašek, s plechovými krytinami jako falcový a trapézový plech a plechová taška.

Typy střech a orientace

Pro umístění panelů je ideální střecha orientovaná na jih se sklonem 25 - 38 °. Ani orientace na jihovýchod až jihozápad nevadí. Jen musíte počítat se ztrátou výkonu o 5 - 8 %. Pokud je střecha orientovaná na východ nebo západ, ztráta výkonu je asi 20 %. Takové případy se řeší naddimenzováním výkonu elektrárny o jednu pětinu.

Rovná střecha je na instalaci panelů skvělá, protože je možné umístit je v optimálním sklonu a orientaci tak, aby měla vaše elektrárna co nejvyšší výkon. Mohou se umístit vodorovně i nastojato, je ale potřeba vzít v potaz i povětrnostní podmínky. Přizvedávají se speciální áčkovou kovovou konstrukcí se zatížením betonovými tvárnicemi. Váha konstrukce pro 1 panel je 8 nebo 10 kg.

V případě atypické střechy - velmi členitá, s malou plochou, nevhodná pro umístění dostatečného počtu panelů - je možné hledat alternativní řešení.

Kotvení na plechové střechy - kombivruty

Pokud je na střeše falcový plech, nosná konstrukce se nemusí kotvit skrz krytinu, ale speciálními úchyty přímo za falcy, aniž by došlo k zásahu do střechy. Plechové krytiny se provrtávají kombinovanými šrouby neboli kombivruty s gumovým těsněním, takže do střechy nezatéká i přes porušení její integrity.

Diskuze o kombivrutech

Uživatelé sdílejí zkušenosti s montáží, doporučují opatrnost při vrtání a správné utažení, aby střecha mohla pracovat bez rizika deformace nebo zatékání. Důležitá je rovněž ochrana těsnění a správné umístění šroubů pod panely.

Používáte prosím někdo kombišrouby pro průchod skrz plechovou střechu? „Řeším dilema jakým průměrem navrtat ten plech. Jestli to dát natěsno na průměr šroubu, tedy 10mm. A nechat ten štift na gumovém těsnícím špuntu silným utažením "rozplácnout". Nebo jestli vrtat díru do plechu větší, aby tam ten štift zalezl. Je kónický. Pak to ale znamená vrtat dost velkou díru, minimálně tak 13-14mm. A to už se mi moc nelíbí.“ ptá se uživatel Mex. Uživatel eman doplňuje: „Na falc jsou plechový úchyty a drží jak židovská víra. Sám je mám na skoro rovné střeše, násilím s nimi nehnu a vichřice také ne. Mám je v metrovém rozestupu. Zbytečné díry do střechy bych určitě nedělal. Jinak guma se nesmí dotahovat "na krev". Plech hodně pracuje a když tam není vůle, začne se deformovat a gumu roztrhá. I klempířský vrut se dotahuje s citem.“

„Vrtal jsem to vrtákem o průměru 7 mm do plechové střechy.“ uvádí bol-St. Mex dodává: „Jestli jsem to správně pochopil, tak díru děláte jen na takový průměr, aby tím prošel šroub. Tedy v případě kombišroubu M10 vrtákem 10mm. A ten gumový špunt pak prostě matkou rozmáčknete tak, že ten prostředek se zmáčkne do roviny s okrajem.“

„Prosím neber, že Ti chci oponovat. Ptám se proto, že jsem zelenáč a chci si v tom udělat jasno, protože je to prakticky nevratný zásah do střechy. Barák je můj a střechu jsem nechával dělat já. Ale bylo to už dost dávno a hlavně v procesu realizace jsem u toho nebyl. Takže nevím, jak moc dobře a festovně je to udělané pod plechem. Píšeš, že střecha musí dilatovat. Toho se samozřejmě bojím, ale spíš kvůli ditalaci solárních profilů na té střeše. Hliník má roztažnost cca 2 setiny milimetru na metr a stupeň. Kolejnice má zhruba 8 metrů. Teplotní výkyv by se zřejmě dal čekat tak +-30°C. Takže roztažení/smrštění té kolejnice bude cca +-5mm. Těžko říct, kolik bude případně pracovat celá střecha pod tím. Ale určitě o dost míň. V tomto případě se ale víc bojím utržení falců těmi chňapkami. Ty drží opravdu fest a natvrdo. Kombivrut bude upevněný přes takový ten "praporek", takže asi uhne snadněji. Proto zvažuju ty kolejnice přitáhnout jen zlehka, aby případně mohly v úchytech trochu jezdit (na chňapkách i kombivrutech).“ uvažuje Mex.

Cipis k tomu dodává: „Ten plech se ti na té střeše také hýbe. Když to provrtáš, a těsně, tak se ten plech bude o ty šrouby bortit. V případě PC střechy se doporučují díry 2x větší než průměr šroubu. Ale PC má tu roztažnost podstatně větší než plech. Co se týče délky profilů, někde se uvádí 12 m max. bez jakékoliv kompenzace. A nad 12 m stačí jen přerušit. Na kombi šrouby bych se vyprdl, normálně na ty svorky; a hlavně i ten držák profilu utáhnout předepsaným momentem, stejně jak zetka a omegy na panely. Utahoval jsem vše na 12 Nm.“

Mex reaguje: „Borcení plechu se moc nebojím, protože ten má snadno kam uhnout. Když se roztáhne, tak se prostě vyboulí a o kousek nadzvedne. Což se myslím celkem normálně děje, v létě je střecha víc boulovatá. Z těch kombivrutů jsem teď rozhozený. Už dva mi radíte se na to vykašlat. Musím se na to vyspat a pak to nějak rozhodnout. Co už rozhodnutý jsem, že i pokud je tam dám, tak jich tam dám míň než jsem původně zvažoval. Dilatace profilu a jeho vyboulení: kdyby tam byl sám, tak asi jo. Ale když na něm leží panel, který dilatuje spolu s ním (dokonce asi víc, protože bude zřejmě teplejší), tak z toho moc dobrý pocit nemám. Ale jak už jsem psal, tohle vyřeším jemným utažením profilů na chňapkách a případně i kombivrutech. Prostřední možná dotáhnu na fest (aby to celé nemohlo ujet nebo se případně dilatací neposouvalo), ale ty ostatní nechám trochu na volno.“

Předsudky o plechových střechách

Ačkoliv popularita plechových střech v posledních letech roste, mezi některými majiteli stále ještě panují jisté předsudky.

• Hlučnost: Ačkoliv plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, z pohledu akustické izolace v domě má obecně krytina jen okrajový vliv. Klíčová je celková skladba střechy, nikoliv pouze zvolený materiál střešní krytiny. „Případný problém s hlučností tedy poukazuje spíše na nevhodně navrženou, nebo provedenou skladbu střechy. Současné izolační materiály, jako je například kamenná vata, dokážou samy o sobě zajistit požadavky jak na tepelnou, tak i na trvalou akustickou izolaci,“ uvádí na pravou míru Ing. Petr Tureček.
• Horší tepelná izolace: Pro plechovou střechu neplatí ani představa, že by pod ní bylo oproti jiným materiálům větší horko. Plech má sice dobrou tepelnou vodivost, tmavé barvy navíc rovněž více přitahují teplo. I zde ale klíč tkví ve vhodném návrhu skladby.
• Nedostatečná stabilita při větru: Mezi majiteli panuje představa, že z pohledu poškození silným větrem jsou plechové střechy rizikové, protože jsou velmi lehké a vítr by je mohl snadno poničit. Klíčovou roli zde ale hraje to, jak byla krytina namontovaná. Kvalitně provedená plechová střecha vydrží i při velmi silném větru.
• Šrouby je třeba dotahovat: Dalším rozšířeným mýtem je to, že šrouby, kterými se krytina kotví k podkladu, se po čase uvolní a je tedy třeba je pravidelně utahovat. Ani to ale není pravda.

Déšť, vítr, sníh nebo ostré sluneční paprsky… Plechová střecha je zkrátka každý den vystavena náročným povětrnostním vlivům. Aby jim dokázala dlouhodobě odolávat, je klíčové její správné provedení. Žádná střecha není pouze o krytině, roli hraje její celková skladba. Zvolený materiál střešní krytiny ale může vlastní návrh skladby střešní konstrukce zásadně ovlivnit. „Plechová krytina je ve srovnání s jinými materiály velmi lehká a krov tolik nezatěžuje. Díky menšímu zatížení jsou na konstrukci krovu kladeny nižší nároky. Majiteli to tak přináší možnost snížit náklady na realizaci střechy, aniž by musel ustupovat z požadavků na její provedení,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček. Způsobů, jak může být konkrétní skladba navržena, je široká škála. Záleží na mnoha faktorech, mimo jiné na tom, zda je prostor pod střechou obydlený, nebo naopak slouží pouze jako půda. Ještě zásadnější je typ objektu a jeho konkrétní určení.

„Od toho, jak bude objekt využíván, se odvíjí požadavky, které budou na střechu kladeny. Tomu pak musí odpovídat i skladba střešní konstrukce,“ říká Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Například v podkrovním bytě musí střecha zajistit odpovídající tepelnou a akustickou pohodu, zatímco v hospodářském objektu nebude kladen tak výrazný nárok na tepelnou izolaci, ale zejména na ochranu před vlhkostí. „Specifikem plechové střechy je to, že krytina je vyrobena z materiálu nepropustného pro vodu a vodní páru, nenasákavého a s velkou tepelnou vodivostí. Díky minimu spojů bývají tyto krytiny velmi dobře vodotěsné. Zároveň ale případná zkondenzovaná vlhkost nemůže z konstrukce uniknout skrz krytinu ven, a proto musí být odvedena pomocí větrací vrstvy, která musí být precizně navržena a provedena.“ radí Ing. Petr Tureček.

Konkrétní návrh skladby střechy musí být stanoven v projektu v souladu s účelem a nároky stavby a s platnými technickými normami. Nesprávně provedená skladba střešní konstrukce může do budoucna vést k závažným problémům, které zhorší komfort bydlení a negativně se podepíšou na celkové životnosti střechy. „Spousta lidí celý projekt střechy optimalizuje na co nejnižší cenu a šetří na použitých materiálech. Taková střecha pak sice plní svůj účel, nezatéká pod ní, nebude ale mít patřičné parametry a neposkytne očekávaný komfort bydlení. Pokud například majitel chce mít v podkrovním bytě dobré tepelné a akustické podmínky bez ohledu na roční období, musí mít tepelná izolace ve střeše kromě tepelnětechnických parametrů i správné akustické parametry,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček a doplňuje: „Nevhodný návrh, nebo provedení vrstev střešního pláště může vést ke špatným vlhkostním poměrům ve střeše, což může způsobit vznik plísní, hniloby nebo výskyt dřevokazného hmyzu. Velkým problémem je nedostatečná akustická izolace nebo vynechání doporučených prvků, omezujících tvorbu a přenos hluku, pokud se jedná o obydlené podkroví. Velmi častou chybou je také nedostatečná nebo zcela chybějící odvětrávací vrstva.“ To vše pak může životnost střechy zbytečně zkracovat.

tags: #kombivruty #plechová #střecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro plynové instalace
• Vše o LED osvětlení do sádrokartonu
• Vlastnosti dubových fošen
• Nátěry betonových povrchů: Průvodce
• univerzální dlažba Archceram Sorrento Sand