Detaily řešení komínových prostupů plochými střechami

Komín je neodmyslitelnou součástí každého domu, která slouží především k odvádění spalin z topenišť, jako jsou kamna, pece, krby nebo kotle. Funguje jako jednoduché vzduchové čerpadlo, zajišťující odvod spalin z topeniště. Horké spaliny v komíně mají nižší hustotu než okolní vzduch, stoupají proto komínem vzhůru a na jejich místo je nasáván čerstvý vzduch. Tlaku, který žene vzduch komínem, se říká tah komína. Tah komína je závislý na jeho výšce a poměru vnitřního průměru k objemu spalin. Komín může také sloužit jako součást ventilace budovy nebo pro umělý tah v případě, že je nemožné stavět vysoký komín nebo má komín odvádět studené plyny.

Komíny se dělí podle různých parametrů. Dle počtu plášťů se dělí na jednoplášťové, dvouplášťové, tříplášťové a víceplášťové. Jednoplášťové komíny, které mají vnitřní část pláště vymazanou pouze cementovou maltou, se už v zásadě nepoužívají, ale jsou k vidění ve starých budovách. Dvouplášťový komín má plášť vyvložkovaný, a to většinou ze šamotových, nerezových či keramických vložek. Tříplášťový komín je vytvořen speciálními tvarovkami, které mezi pláštěm a vložkou vytvoří vzduchovou mezeru. Průduchy se navrhují v různých půdorysných tvarech, nejčastěji kruhové, čtvercové, obdélníkové či oválné.

Důležité prvky komína

  • Komínová hlava: Nejvyšší část komínového tělesa, vyčnívající nad střechu. Musí být krytá před deštěm, sněhem a povětrnostními vlivy a vyrobena z odolného a mrazuvzdorného materiálu.
  • Komínový efekt: Přirozený pohyb vzduchu, který se efektivně vysouší vlhké objekty. V létě slouží přirozený tah komína jako vysoušeč vlhkosti z místnosti.
  • Komínový plášť: Konstrukce, která obaluje komínový průduch. Musí být z nehořlavého materiálu a odolná vůči účinkům spalin.
  • Kouřovod: Konstrukce s průduchem, určeným pro odvod spalin od kouřového hrdla spotřebiče do sopouchu komína, popř. do volného prostředí. Bývají z různých kovových materiálů, nejlepší je antikoro.
  • Půdice: Nejniže umístěná část zděného komína, spojená se zemí, která obsahuje vybírací otvor.
  • Sopouch: Otvor, kterým se do komína připojuje spotřebič. Měl by být co nejkratší a pokud možno rovný.
  • Spalinová (kouřová) cesta: Souhrnné označení pro jakékoliv vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Musí být těsná a pokud jde do jednoho komína více topných těles, musí se ve všech topit stejným médiem.
  • Kondenzátní jímka: Nachází se v nejspodnější části komína - v půdici. Je zaklopen dvojitými dvířky a slouží k odstranění sazí eventuálně různých sedimentů, tuhých částí spalin, písku.
  • Vymetací otvor: Otvor v komínovém plášti pro čištění komína, pokud nelze jít na střechu. U komínů s běžnými průměry 160 a 200 mm jsou dvířka malá a komín zpravidla čistí kominík ze střechy.
  • Vzduchový průduch: Prostor mezi průduchem komína a jeho pláštěm, který přivádí předehřátý vzduch ke spotřebiči a neochlazuje vzduch v místnosti.

Komíny a požární bezpečnost

Prostupy střechou nebo stěnou jsou z požárně-bezpečnostního hlediska jedním z nejdůležitějších detailů komínu. Komín musí v prostupech dilatovat, a pokud komín nebo spalinová cesta prostupují konstrukcí z hořlavých materiálů, je nutné dodržovat bezpečné odstupy. Odstupy od hořlavých konstrukcí určuje vždy výrobce nebo dodavatel komína, který deklaruje, jak má tento detail vypadat. Čím větší je odstup od hořlavých konstrukcí, tím menší je riziko požáru.

Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm.

Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V označení komína je vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“, které vyjadřuje typ zkušební sestavy. U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.

Čtěte také: Vše o komínu v hřebeni střechy

U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů a mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Prostup komína plochou střechou

Při řešení prostupu komína plochou střechou je nutné se zamyslet nad požadavky kladenými na prostupy komínů stavebními konstrukcemi. Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediný požadavek na prostup komína střechou. Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.

Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou).

Příklad řešení prostupu plochou střechou

Při plánování stavby rodinného domu s plochou střechou může nastat problém s kombinací požadavku na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Ta by měla být dle normy od sopouchu (zaústění spotřebiče) po hlavu komínu minimálně 5 m. Vznikl by tak velmi dominantní komín, který převyšuje atiku domu o cca 3m. Po konzultaci s dodavatelem komínů lze zvolit řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - v případě třívrstvého nerezového svislého kouřovodu, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele bylo možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit.

Při vytváření prostupu ve stropě z vložek MIAKO s nadbetonávkou je jako hlavní pracovní nástroj vhodná úhlová bruska. Prostup by měl být vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu než průměr komínu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem je vhodné vyplnit minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci se používá tvarovka CIKO GPKB, která je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Výška tvarovky by měla být objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy.

Čtěte také: Jak na izolaci komína a dřevěného stropu

Postup montáže tvarovky GPKB

  1. Při osazování tvarovky je nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony.
  2. V souladu s montážním návodem se na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanese tepelně odolný tmel.
  3. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky se tyto části přisadí na komín a stáhnou stahovacími popruhy (pozor na prasknutí pěnoskla).
  4. Po zaschnutí tmelu se popruhy odstraní a pomocí stejného tmelu se ošetří také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu a vzájemný spoj tvarovek.
  5. Dodavatel v návodu uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. Proto se tvarovka následně opracuje samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem se ošetří přechod na asfaltovou parozábranu a zabalí se do něj celá tvarovka. Pás se ukončí na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín se opět provede tepelně odolným tmelem.
  6. V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev se vyplní také mezera mezi atikou a komínem.
  7. Po montáži tepelněizolační vrstvy se do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivede také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem se opět provede tepelně odolným tmelem.
  8. Na takto opracovaný detail se po zaschnutí tmelu osadí nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm.

Důležité parametry a normy

Před začátkem výstavby komína je klíčové rozhodnout, jaké palivo do něj budete dávat, neboť pro různé typy paliv musí být určité parametry komínového průduchu.

Zásady při navrhování komínů (výtah z ČSN 73 4201)

  • Komínové průduchy nesmí být současně používány jako větrací průduch a naopak (s výjimkami v technicky odůvodněných případech).
  • Při navrhování obdélníkového nebo oválného průřezu může být poměr stran nejvýše 1:1,3.
  • Jednovrstvý zděný komín má rozměr min. neúčinné výšky pro spotřebiče na pevná paliva alespoň 1/10 jeho účinné výšky.
  • Objem komínového průduchu v neúčinné výšce má být roven 1/10 objemu průduchu v účinné výšce.
  • Doporučuje se minimální tloušťka vzduchové mezery.
  • Komínové vložky vedené vnitřním prostorem budovy musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm s požární odolností podle stupně požární bezpečnosti požárního úseku.
  • Na komíny a jejich příslušenství není dovoleno připevňovat přídavná zařízení, která ovlivňují konstrukční stabilitu a funkčnost nebo omezují bezpečné vyčištění komínového průduchu.
  • Systémový komín při průchodu hořlavou stěnou musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným krytem s odpovídající vzdáleností k hořlavému materiálu. Průchodka vedoucí do venkovního prostoru musí být odolná proti povětrnostním vlivům.

Správné provedení komína vyžaduje hluboké zamyšlení a pečlivý přístup. Vždy je doporučeno konzultovat tuto problematiku s odborníky, jako jsou kominíci nebo revizní technici spalinových cest.

Příklad označení komínu dle ČSN EN 1443
Parametr Značení Popis
Teplotní třída T400 Maximální provozní teplota spalin 400 °C
Tlaková třída N1 Podtlakový provoz
Odolnost proti kondenzátu D3 Suchý provoz, třída 3 (odolný proti kondenzátu)
Vzdálenost od hořlavých materiálů G50 Bezpečná vzdálenost 50 mm od hořlavých konstrukcí

Čtěte také: detail napojení střešní fólie na komínový systém HELUZ

tags: #komin #rez #ploché #střechy #detaily

Oblíbené příspěvky: