Kontaktní zateplovací systém EPS: Vše, co potřebujete vědět

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) je moderní a v České republice nejpoužívanější způsob zateplení obvodových stěn budov. Hraje významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. ETICS je ucelená sestava složek, která je certifikovaná jako celek a nelze jednotlivé komponenty zaměňovat.

Tento systém je celistvý po celé ploše fasády, čímž jsou eliminovány tepelné i akustické mosty. Chrání celý objekt před teplotními výkyvy vnějšího prostředí - v zimě nedochází k prochlazení konstrukce a v létě se nepřehřívá. Správně navržený a provedený systém zvyšuje životnost konstrukce, chrání zdivo před povětrnostními vlivy, omezuje vznik trhlin a snižuje riziko kondenzace vodní páry v konstrukci.

Složení kontaktního zateplovacího systému

Základem kontaktního zateplovacího systému je kombinace následujících komponentů:

• kvalitní podklad
• lepicí hmota
• izolační desky (nejčastěji z pěnového polystyrenu EPS)
• kotevní prvky
• výztužná vrstva s armovací tkaninou (stěrková hmota vyztužená skleněnou síťovinou)
• povrchová úprava (finální omítka včetně podkladního nátěru)

Typy izolačních materiálů pro ETICS

V současné době je na trhu poměrně velká škála izolantů používaných v zateplovacích systémech. Nejvíce diskutované součásti kontaktního zateplovacího systému jsou povrchová úprava - omítka a tepelný izolant zateplovacího systému. Při výběru izolantu je nutné počítat s požadavky na požární bezpečnost staveb podle požárních norem, např. ČSN 73 0810, ČSN 73 0802.

Pěnový expandovaný polystyren (EPS)

Prvním a nejpoužívanějším typem jsou fasádní izolace na bázi pěnového expandovaného polystyrénu, které nesou označení EPS F. U takto označených polystyrénů je uváděna ještě číslovka 70 nebo 100, která udává pevnost v tlaku v kPa při 10% deformaci. Pěnový polystyren je lehký plastový izolant. Z podstaty věci je hořlavý, protože se vyrábí z ropy. Fasádní polystyren nedosahuje dobrých akustických vlastností a je levnější než fasádní minerální vata.

Čtěte také: Jak fungují kontaktní zateplovací systémy?

Nejznámější variantou je bílý polystyrén, který vyniká především velmi jednoduchou zpracovatelností i díky nízké objemové hmotnosti a dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Jedná se zároveň o nejlevnější izolant používaný v kontaktně zateplených fasádách.

Ani u tohoto izolantu se vývoj nezastavil a dnes se čím dál víc prosazuje varianta s přídavkem grafitu, tzv. šedý polystyrén, který ještě vylepšuje tepelně izolační vlastnosti, a to až o 20% (λD = 0,032 W/mK) oproti bílé variantě. Obě varianty jsou běžnou součástí zateplovacích systémů weber therm, např. weber therm klasik nebo weber therm elastik.

Další modifikací šedého fasádního polystyrénu je varianta Clima, která se vyznačuje vysokou paropropustností, faktor difúzního odporu µ=10, která je součástí systému weber therm clima.

Tyto izolanty jsou nejčastěji používány pro zateplení objektů s požární výškou do 12 m, kde je lze použít bez dalších omezení. Povrchová úprava systému s použitím tohoto izolantu je různorodá. Nejčastěji jde o tenkovrstvé pastovité omítky, ale lze použít i silnovrstvé, škrábané omítky břízolitového typu nebo povrchovou úpravu tvořenou obkladovými pásky.

Minerální izolace (kamenná vata)

Druhou nejvíce používanou kategorií izolantů pro ETICS jsou vláknité minerální izolace na bázi kamenné vlny. Minerální vata je nehořlavá, dokonale propustná pro vodní páry a díky své struktuře tlumí hluk. Navíc je vyrobena z přírodních surovin. Výhodami těchto izolací jsou pevnostní charakteristiky, velmi vysoká paropropustnost a požární odolnost. Minerální izolace je ideální izolant pro bytové i rodinné domy. Je přirozeně nehořlavá a prodyšná - propouští vodní páru a omezuje vznik plísní v interiéru. Navíc výborně zvukově izoluje, což může pomoci v rušné zástavbě.

Čtěte také: Zateplení fasády systémem Knauf

Tento typ izolace je vyráběn v několika variantách:

• Desky s podélnou orientací vláken: Mají lepší tepelně izolační vlastnosti a dodávají se ve větším formátu (většinou 1000 x 600 mm).
• Desky (lamely) s kolmou orientací vláken: Mají o něco horší tepelně izolační vlastnosti a dodávají se v menším formátu (1000 x 333 mm nebo 1000 x 200 mm). Výhodou je vysoká pevnost v tahu kolmo k rovině desky, využitelná u ETICS s těžkými povrchovými úpravami, zejména obkladovými pásky v systému weber therm keramik. I v kombinaci s izolantem z minerální vlny je plocha obkladových pásků omezena.

Nevýhodou těchto izolantů je horší zpracovatelnost proti EPS a také vyšší cena. Přestože se jedná o dražší izolaci, poskytuje řadu výhod, které ocení majitelé bytu.

Kombinované izolanty

Z výše popsaných typů izolantů vznikl v nedávné době kombinovaný izolant, který spojuje výhody zpracovatelnosti a tepelně izolační účinnosti expandovaného pěnového polystyrénu (λD = 0,032 - 0,033 W/mK) a požární odolnosti minerální vlny. Jde o dvouvrstvý izolant, jehož jádro tvoří šedý pěnový polystyrén a líc desky minerální vlna s podélnou orientací vláken v tloušťce 30 mm. Tím se vytvoří kompaktní obálka s povrchem z minerální vlny se zvýšenou požární odolností. Tímto řešením se předejde následným problémům, které vznikají při kombinaci dvou izolantů v ploše zateplené fasády. Jde o nutnost vyztužení přechodů mezi minerální vlnou a polystyrénem pásem skleněné síťoviny. Díky tomu se lokálně zvyšuje tloušťka základní vrstvy a nebezpečí vzniku nerovnosti. Další nepříjemností jsou rozdílné charakteristiky obou materiálů jak tepelně technické, tak i pevnostní.

Minerální izolace na bázi pórobetonu (Multipor)

Jsme-li u minerálních izolantů, musíme zmínit též izolační desky, které jsou součástí zateplovacího systému weber therm multipor. Jde o tepelnou minerální izolaci vyráběnou z přírodních materiálů (vápno, cement, křemičitý písek a voda), která se svým charakterem blíží pórobetonu (λD 0,045 W/mK). Výhodou tohoto typu izolace je velmi jednoduchá zpracovatelnost, požární odolnost (tř. reakce na oheň A1), vysoká pevnost v tlaku a přírodní charakter s nízkou vstupní energií potřebnou pro jeho výrobu. Jde o šetrný výrobek k životnímu prostředí. Rozměr desek je 600 x 390 mm.

Izolant na bázi fenolické pěny

Posledním významným typem izolantu pro ETICS je izolant na bázi fenolické pěny, který posunul tepelněizolační parametry izolací pro fasádu o velký kus dopředu. λD je 0,021 W/mK, což je cca 45 % lepší tepelně izolační účinek než klasický bílý fasádní polystyrén. U rekonstrukcí lze použít menší tloušťku této izolace, čímž snížíme náklady na oplechování, parapety, případně není nutné zvětšit přesahy střechy. Díky menší tloušťce izolantu na fasádě nevznikají příliš hluboká ostění okolo oken. Výhodou je také jednoduchá zpracovatelnost jako u izolačních desek z EPS-F. Všechny výše popsané izolanty jsou běžnou součástí kontaktních zateplovacích systémů weber.therm.

Čtěte také: Normativní požadavky na hromosvod a zateplení

Tloušťka izolantu

Tloušťka izolantu by neměla být menší než 18 cm, protože jinak dochází ke zbytečným tepelným únikům. Při současných cenách energie se dokonce doporučuje zateplit izolací tloušťky 22 - 28 cm. Na izolaci se nevyplatí šetřit! Cenový rozdíl zhotovení zateplení z 8 nebo 24 cm izolace je pouze okolo 20 %, úspora je však více než dvojnásobná.

Požární bezpečnost ETICS

Jako obecně ve stavebnictví, tak i v požární bezpečnosti (a v požární bezpečnosti obzvlášť) je nutné být na straně bezpečnosti. Proto všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810 [1], musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

Třídy reakce na oheň

• Třídy A1 a A2: Sem patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
• Třídy B až E: Sem jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
• Třída F: Sem patří buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Index šíření plamene po povrchu (is)

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863 [3]. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu.

Požární výška (h)

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. Co se týče posledního užitného podlaží, pak za užitná podlaží se nepovažují např. půdní prostory.

Zkoušky požární odolnosti

• Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 [4]: Reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Vzorek je tvaru písmene „L“, 2,4 m vysoký. Hlavní rameno je dlouhé 1,2 m, vedlejší 0,6 m. Výkon hořáku je redukovaný na 100 kW. Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku.
• Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 [7]: Odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m, délku hlavního ramene 3,0 m a délku vedlejšího ramene 1,2 m. V hlavním rameni je proveden otvor (2,0 × 1,2 m) do zkušební komory se zdrojem tepla. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW.

Požárně nebezpečný prostor (PNP)

Požárně nebezpečný prostor (dále jen PNP) je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti. ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. požadavky na dodržení odstupových vzdáleností.

Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

Příklad výpočtu požární uzavřenosti/otevřenosti plochy:

Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m³).

• Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m² ≤ 150 MJ/m² … požárně uzavřená plocha.
• Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m² > 150 MJ/m² … částečně požárně otevřená plocha.

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m³) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Změny v požárních normách

Nové znění ČSN 73 0810:2016 [1] přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb a sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší.

Změnou je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů a rozšíření počtu konkrétních konstrukčních řešení, kdy a jak se musí použít nehořlavý tepelný izolant.

Požadavky pro různé typy budov a výšky

• Jednopodlažní objekty: Není na ETICS jako na ucelený systém kladen žádný požadavek, musí se pouze použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E. Požadavku (nebo spíše úlevy) lze použít pouze u jednopodlažních objektů, které tvoří jeden požární úsek a u nichž je požární odolnost konstrukcí hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802 [9], respektive položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804 [10]. Pokud obvodová stěna má být požárně uzavřenou plochou, pak položka 12 [9], respektive 13 [10], požaduje: požární odolnost stěny v závislosti na stupni požární bezpečnosti a vždy druh konstrukce DP1. U zateplovacího systému bez stanovených požárně technických vlastností (u necertifikovaného ETICS) tento požadavek nelze splnit (odporuje čl. 3.2 ČSN 73 0802 [9]).
• Objekty s požární výškou do 12 m: Je nutno použít certifikovaný ETICS s přesně danými komponenty odpovídajícími technologickému předpisu výrobce. Index šíření plamene po povrchu musí být nulový, tzn. musí se použít tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře B.
• Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m: Jsou zde specifické požadavky na celkem rozměrné požární pruhy a celou řadu specifických detailů. V praxi lze očekávat, že objekty v této výškové úrovni budou buď zatepleny výhradně nehořlavým tepelným izolantem, nebo budou zatepleny nějakou atypickou úpravou odzkoušenou dle středněrozměrové zkoušky ČSN ISO 13785-1 [4], například se sníženými požárními pruhy.

Požární pruhy

Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku (např. vnitřní požární úsek, který prochází několika podlažími).

Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1 [4]. Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. specifické detaily, které vyžadují použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech.

Založení ETICS

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4:

1. Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží: Zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
2. Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje: Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty. Nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
3. Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty: Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
4. Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty: Ta vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m.

Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m. V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.

Technologické vybavení a bleskosvody

Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. musí splňovat specifické požadavky. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm.

Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády.

Vnější úprava fasády a únikové cesty

Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Kombinace izolačních materiálů

Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch (kosmetických, ale i funkčních) a instalace takové kombinace je časově náročnější a vyžaduje aplikaci různých technologických postupů. První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2).

Zateplení již zateplených objektů

Pokud je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. S ohledem na materiál původní vrstvy existuje několik možností, jak postupovat:

1. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby.
2. Bez ohledu na reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant.

Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem (např. ubytovací zařízení s více jak 20 lůžky).

• Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem.
• Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS z všech stran.

Kotvení ETICS: Výběr hmoždinek

Talířové izolační šroubovací hmoždinky KEW TSBD s galvanicky pozinkovaným šroubem a speciální plastovou hlavou jsou určeny pro kotvení různých izolačních materiálů do vnějších kontaktních zateplovacích systémů ETICS. Hmoždinky jsou schválené pro kotvení do betonu, plných a děrovaných cihel, lehčeného betonu, plných a dutých bloků. Kotevní hloubka hmoždinek TSBD je 30 mm. 10 mm se počítá navíc na lepení izolantu. U rekonstrukcí je třeba ještě připočítat tloušťku původní omítky, popřípadě dalších vrstev. U porobetonu by měla být kotevní hloubka větší než 60 mm a doporučuje se udělat výtažné zkoušky.

Tabulka: Příklady talířových hmoždinek KEW TSBD

Doporučení pro instalaci a údržbu

Mezi největší chyby patří špatně připravený podklad, resp. stěna, na kterou se bude izolace lepit. Dále nevhodně zvolená izolace a její tloušťka, špatné lepení a kotvení izolace. Kombinovat různé materiály od různých výrobců se nevyplácí. Záruku za systém ETICS nese ta společnost, která systém navrhla, sestavila, odzkoušela a uvedla na trh.

Zateplení fasády je dnes již běžný postup u stavby i rekonstrukce domu. Ať už použijete na zateplení polystyren EPS nebo minerální vatu, nemusíte slevovat ze svých nároků na cihlovou fasádu. Certifikovaný zateplovací systém s povrchovou úpravou cihlovým páskem je vhodný pro rekonstrukce a opravy starých fasád, jejich obnovu a zlepšení užitných vlastností objektů, ale také pro zateplení novostaveb s cílem dosažení požadovaných, resp. doporučených tepelně technických parametrů.

Kontaktní zateplovací systém je možné provést z vnější i vnitřní strany stěny. Pokud je ale možnost provést zateplení z vnější strany, měli bychom to využít. Návrh vnitřního zateplení je vždy rizikovou záležitostí a je třeba jej přenechat kvalifikovaným odborníkům, jinak může docházet například k vysoké kondenzaci jak uvnitř stěn, tak i na povrchu navazujících detailů s možností vzniku plísní, nebo dokonce destrukce např. dřevěných konstrukcí. Dalším neduhem jsou potom tepelné mosty způsobené přerušením izolace vodorovnou konstrukcí.

tags: #kontaktni #zateplovaci #system #eps #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce světem zdicích materiálů
• Optimalizace napájení s žlaby III. generace
• Vše o Dlažbě Rako Taurus Industrial 61SR1
• kompletní průvodce bojem proti domácím broukům
• Návod na skladování a montáž komínových tvarovek HELUZ