Kotvení nerezového komínu do fasády: Postup a normy

Vyústění odtahu spalin vodorovně skrze obvodovou stěnu je obvykle jednoduchým, uživatelsky nenáročným, finančně výhodným a technicky bezproblémovým řešením. V Evropě je standardně používáno jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích objektů nebo výměnách spotřebičů. Vzhledem k tomu je často doporučováno jako standardní varianta v katalozích, propagačních materiálech i technických listech výrobců.

Nicméně, česká legislativa toto řešení zakazuje, respektive ho povoluje pouze „v technicky odůvodněných případech“, kdy objektivně nelze provést vložkování stávajícího komínu ani venkovní třívrstvý komín. Jinou variantou je pak komín plynového kondenzačního kotle vedený vně stavby po fasádě (ve světlíku) nad střechu objektu. Toto řešení je obvyklé v případě, že pro odvod spalin není možno použít stávající komín (po převložkování), ani nelze použít fasádní vyústění.

Fasádní vyústění spalin kondenzačního kotle

Pro „legalizaci“ vyústění vývodu spalin na fasádu musí existovat technické odůvodnění a současně musí být obecně zajištěno, že nedojde k nepřijatelné interakci spalin s okolním prostředím. Každá nová instalace spotřebiče musí být doložena projektovou dokumentací, kde bude uvedeno schéma vyústění s vyznačením ochranného pásma. Z tohoto schématu musí být patrný vztah k ostatním vyústěním, k oknům, dveřím, otvorům apod. V dokumentaci musí být také popsány, vyznačeny nebo zdokumentovány sousední a protilehlé budovy.

Legislativní podmínky pro fasádní vyústění

Legislativní pravidla pro použití vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu upravuje vyhláška 268/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Důležité jsou zejména následující články:

• § 8 Základní požadavky (1) c) - ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí.
• § 10 Všeobecné požadavky (1) f) a h) - stavba nesmí ohrožovat život a zdraví osob, bezpečnost, zdravé životní podmínky ani životní prostředí, zejména následkem nedostatečného zneškodňování kouře a výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích.
• § 24 Komíny a kouřovody (2) - spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov, při dodržení normových hodnot a emisních limitů.
• § 38 Vytápění (2) - odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

Technické podmínky pro fasádní vyústění

Technická pravidla pro použití vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu upravuje zejména ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, v aktuálním znění. Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze navrhnout a provést jen v technicky odůvodněných případech u plynových spotřebičů třídy NOx5. Mohou to být pouze spotřebiče v provedení С, u kterých je zabezpečeno, že spaliny nemohou při provozu spotřebiče proniknout do místa jeho instalace, do jmenovitého výkonu 24 kW. Za technicky odůvodněný případ se považuje stavební úprava, při které nelze pro odvod spalin použít stávající komín a není možné dodatečně nový komín postavit nebo namontovat.

Čtěte také: kotvení polystyrenu přes izolant do Ytongu

Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší může být navržen a proveden v případech, kdy jsou splněny následující základní podmínky:

1. Vyústění spalin od spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW (obvykle podokenní topidla WAW):
   • Minimální vzdálenost mezi jednotlivými vyústěními 2 m vodorovně a 2,5 m svisle.
   • Spodní hrana vyústění min. 0,3 m nad terénem.
   • Minimální svislá vzdálenost od parapetu otevíratelné části okna 0,3 m.
   • Možnost osazení do podzemních podlaží s vyústěním do šachty min. 0,5 x 1 m.
2. Vyústění spalin od spotřebičů se jmenovitým výkonem od 7 kW do 24 kW:
   • Spodní hrana vyústění u samostatně stojících budov s jedním uživatelem (rodinný dům) min. 2 m nad terénem.
   • Spodní hrana vyústění u objektů v hromadné zástavbě min. 4 m nad terénem.
   • Minimální svislá vzdálenost pod balkonem nebo přesahem střechy 1 m.
   • V oblasti okolo vyústění (1,5 m nad, 0,5 m pod a do strany, 1 m před) nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál.
   • Musí být dodrženy minimální vzdálenosti od sousedních budov.
   • Musí být stanoveno ochranné pásmo.

Ochranné pásmo vyústění, kde nesmějí být okna a jiné stavební otvory, je podrobně popsáno v normě. Například 12 kW kotel běžné třídy NOx 3 vyžaduje ve výšce 5 m nad vyústěním více než 6 m široký prostor bez oken.

Doporučený materiál komínového průduchu je plast, nerezová ocel, případně keramika. Hliníkové komínové výrobky nelze použít. Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebiče může doporučit i rozměr 60 mm, který musí být ověřen výpočtem.

Odvod kondenzátu může být řešen přes spotřebič a následně kondenzátním potrubím přímo nebo přes neutralizační zařízení do kanalizace. Odvod musí mít tlakovou ztrátu velikosti nejméně dvojnásobku maximálního přetlaku ve spalinové cestě.

Kouřovod musí mít sklon umožňující odtok kondenzátu (min.3° = cca 52 mm/m), nesmí spojovat více požárních úseků a nesmí procházet prostory, které nemohou být kontrolovány. Kouřovod musí být kontrolovatelný a čistitelný, opatřen kontrolními otvory v místech směrových změn a v blízkosti patního kolena. Součástí spalinového hrdla spotřebiče nebo kouřovodu musí být tlakově těsné měřicí otvory.

Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech

Materiálová pravidla pro plastové odvody spalin od kondenzačních plynových kotlů upravuje zejména ČSN EN 14 471 Komíny - Systémové komíny s plastovými vložkami. Důležité jsou zejména následující požadavky (označení by mělo být na každé komponentě - zajišťuje výrobce):

Standardní označení je tedy například: T120 P1 W 2 O00 LI E U1.

Důležité upozornění: Spaliny obsahují kromě vodní páry a CO2 i škodliviny, z nichž jsou nejvíce sledovány oxidy dusíku NOx, které mohou pronikat okny do interiéru. Také může docházet k poškozování fasády. Na vlastnosti ovzduší v okolí těchto odtahů má vliv několik faktorů: výkon spotřebiče, třída NOx (podle koncentrace NOx v mg/kWh), teplota spalin, rychlost spalin ve vyústění a rychlost větru.

Postup při fasádním vyústění spalin

Výše uvedené podmínky se mohou zdát komplikované, nicméně pokud bude postupováno dle následujícího algoritmu s pomocí odborně způsobilých osob, je možno návrh a realizaci fasádního vyústění provést rychle a bezproblémově.

Novostavba

1. Je třeba zapracovat provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu do projektové dokumentace. Podmínkou je vyznačení ochranného pásma, výšky nad terénem, vazeb na okolní zástavbu a v technické zprávě zdůvodnění použití a popis likvidace kondenzátu. Zpracuje projektant projektové dokumentace.
2. Po odsouhlasení projektové dokumentace v rámci stavebního řízení lze provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu realizovat.
3. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest.

Rekonstrukce (osazení do stávající stavby - včetně výměny spotřebiče)

1. Je třeba zpracovat alespoň jednoduchý nákres provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu. Podmínkou je vyznačení ochranného pásma, výšky nad terénem, vazeb na okolní zástavbu a v krátkém komentáři zdůvodnění použití (zdůvodnění musí být technické, nikoliv „úspora nákladů, nejlevnější provedení“). Lze zvládnout i svépomocí, např. jednoduchým zakreslením a okótováním do fotografie objektu. Kondenzát lze odvádět skrze spotřebič a vypouštět do kanalizace samospádem nebo přečerpáváním.
2. Nákres provedení je třeba nechat odsouhlasit místně příslušným stavebním úřadem. Ten může vyžadovat doplnění nebo upřesnění (např. vyjádření sousedů, nebo správce kanalizace), ale nebývá to obvyklé.
3. Po odsouhlasení stavebním úřadem lze provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu realizovat.
4. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest.

Komín vedený vně stavby po fasádě (ve světlíku) nad střechu objektu

Toto řešení je v České republice standardně používáno zejména při rekonstrukcích objektů nebo výměnách spotřebičů. Při dodržení podmínek daných ČSN je obecně legislativně plně podporovaným řešením.

Čtěte také: Efektivní turbošrouby pro stavebnictví

Legislativní podmínky pro fasádní komíny vyústěné nad střechu

Legislativní pravidla pro fasádní komíny upravuje vyhláška 268/2009 Sb. v aktuálním znění. Důležité jsou zejména následující články:

• § 8 Základní požadavky (1) c) - ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí.
• § 10 Všeobecné požadavky (1) f) a h) - stavba nesmí ohrožovat život a zdraví osob, bezpečnost, zdravé životní podmínky ani životní prostředí, zejména následkem nedostatečného zneškodňování kouře a výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích.
• § 12 (3) - do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech, při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být umístěn komín odpovídající normovým hodnotám.
• § 24 Komíny a kouřovody (2), (4), (7) - spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami. Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být zabezpečen trvalý přístup.
• § 38 Vytápění (2) - odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

Technické podmínky pro fasádní komíny vyústěné nad střechu

Technická pravidla pro fasádní komíny vyústěné nad střechu objektu upravuje zejména ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, v aktuálním znění. Základní podmínkou fasádního komínu je, že v celé délce vedené v exteriéru musí být izolován. Přisávání vzduchu pro spalování je tedy vždy řešeno těsně za prostupem kouřovodu/komínu obálkou budovy do vnějšího prostředí.

• Doporučený materiál komínového průduchu je plast, nerezová ocel, případně keramika. Hliníkové komínové výrobky nelze použít.
• U přetlakových komínů může být odklon od svislice až 45°.
• Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebiče může doporučit i rozměr 60 mm, který musí být ověřen výpočtem.
• U přetlakových komínů není požadována minimální účinná výška a kouřovod lze do komínového průduchu napojit patním kolenem. V tom případě není požadována ani žádná neúčinná výška.
• Odvod kondenzátu může být řešen přes spotřebič a následně kondenzátním potrubím přímo nebo přes neutralizační zařízení do kanalizace. Odvod musí mít tlakovou ztrátu velikosti nejméně dvojnásobku maximálního přetlaku ve spalinové cestě.
• Výška vyústění musí být minimálně 0,5 m nad rovinu šikmé střechy, nebo nad atiku střechy rovné. Spotřebič musí být schopen zajistit přetlak na ústí min. 25 Pa. V případě překážky je minimální výška 0,5 m nad větrným úhlem překážky (10°). Komín, který je umístěn do dvou metrů od hřebene střechy, musí přesáhnout tečnu vedenou hřebenem střechy o 65 cm.
• Kouřovod musí mít sklon umožňující odtok kondenzátu (min.3° = cca 52 mm/m), nesmí spojovat více požárních úseků a nesmí procházet prostory, které nemohou být kontrolovány. Kouřovod musí být kontrolovatelný a čistitelný, opatřen kontrolními otvory v místech směrových změn a v blízkosti patního kolena. Součástí spalinového hrdla spotřebiče nebo kouřovodu musí být tlakově těsné měřicí otvory.

Materiálová pravidla pro odvody spalin od kondenzačních plynových kotlů upravuje zejména ČSN EN 1443 Komíny - všeobecné požadavky. Důležité jsou zejména následující požadavky (označení by mělo být na každé komponentě - zajišťuje výrobce):

• Teplotní třída - min. 120°C = T120
• Tlaková třída - min. 200 Pa = P1
• Odolnost vůči kondenzátu - pro mokrý provoz = W
• Odolnost proti korozi - vyhovuje pro plyn = 1 nebo 2
• Odolnost proti vyhoření sazí - není požadována = O
• Bezpečná vzdálenost od hořlavých konstrukcí - dle výrobce systému = 00-50

Standardní označení tedy například: T120 P1 W 2 O00.

Postup při stavbě fasádního komínu

Novostavba

1. Je třeba zapracovat provedení fasádního komínu do projektové dokumentace. V technické zprávě popis způsobu provedení, výšky nad střechou a likvidace kondenzátu. Zpracuje projektant projektové dokumentace.
2. Po odsouhlasení projektové dokumentace v rámci stavebního řízení lze provedení fasádního komínu realizovat.
3. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest.

Rekonstrukce (osazení do stávající stavby - včetně výměny spotřebiče)

1. Je třeba zpracovat alespoň jednoduchý nákres provedení fasádního komínu. Zpracuje projektant, kominík, plynař, revizní technik, ale lze zvládnout i svépomocí, např. jednoduchým zakreslením a okótováním do fotografie objektu. Kondenzát lze odvádět skrze spotřebič a vypouštět do kanalizace samospádem nebo přečerpáváním.
2. Nákres provedení je třeba nechat odsouhlasit místně příslušným stavebním úřadem. Ten může vyžadovat doplnění nebo upřesnění (např. vyjádření sousedů, společenstva vlastníků nebo správce kanalizace), ale nebývá to obvyklé.
3. Po odsouhlasení stavebním úřadem lze provedení fasádního komínu realizovat.
4. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest.

Kotvení a instalace nerezových komínů

Fasádní komíny - současný trend v komínové technice. Prosadily se svým unikátním designem a kvalitou provedení, nejčastěji s nerezovým pláštěm, masivní minerální izolací a tenkostěnnou keramickou vložkou - hovoříme o fasádních komínech třívrstvých. Jednotlivé díly se rychle poskládají jako stavebnice. Manuálně nejnáročnější bývá vytvoření průchodu (otvoru) skrz obvodové nosné zdivo.

Nerezové komíny se nejčastěji používají pro dodatečné stavby komínů jak pro interiér, tak pro exteriér. Mezi jejich největší výhody patří jednoznačně nízká hmotnost, možnost uhýbání tělesa komínu a velice variabilní příslušenství. Další výhodou je fakt, že je po montáži komín okamžitě použitelný a není potřeba jej dále povrchově upravovat. Nerezové komíny mají v základních řadách průměry od 130mm do 350mm (atyp až 1000mm) a tloušťku izolace 25mm nebo 50mm. Plášť komínu je nejčastěji nerezový s možností barevné úpravy dle vzorníku RAL, ale i speciálních úprav jako je kartáčovaný nerez, či galvanické pomědění. Odstup tělesa nerezového komínu od hořlavých stavebních konstrukcí je obvykle minimálně 5cm.

Základové konstrukce

Zděné systémy potřebují nosný základ. Základ se dělá stejný jako pod nosnou zeď. Fasádní komín do nezámrzné hloubky (min. 80 cm), vnitřní komín do hloubky min. 50 cm. Půdorysný rozměr základu by měl přesahovat rozměr komínu o min. 5 cm na každou stranu.

Ano, zděný komín je možné stavět vně budovy, ale je potřeba pro komín vytvořit základ do nezámrzné hloubky (min. 80cm) a v případě zateplené fasády polystyrenem tento polystyren vyříznout dle rozměru komínu + min. bezpečnostní vzdálenost od hořlavých konstrukcí udanou výrobcem komínu.

Kotvení a dilatace

Komínové těleso je samostatná konstrukce a nesmí být pevně spojeno s jinými konstrukcemi stavby. Ve všech prostupech stropy, příčkami atd. musí být umožněna dilatace komínu. Krokvové jištění komínu musí také umožňovat dilataci. Dle doporučení výrobců je vhodné celé těleso komínu zpevnit stavebním lepidlem a perlinkou. Další možností zpevnění tělesa je možné provézt vložením armatury do rohů tvárnic a vyplnit zálivkovou hmotou. Tímto způsobem se zajišťují nadstřešní části komínů nebo celé komíny, které jsou vedené vně stavby.

Kotvení nerezových komínů je specifické podle výrobce. Obecně však platí, že maximální výška nadstřešní části komínu bez kotvení za pomocí objímek a lan se pohybuje od 2m do 3m. Pro vyztužení komínu nad střechou se používají širší spony nebo tzv. spony statické. Další možností je tříbodová objímka, která je spojena pomocí lan po 120°. Poslední možností je vytvořit opěrný sloup, ke kterému se komín následně kotví. Toto řešení se používá spíše v průmyslu.

Zděný komín může, bez kotvení, krytinu, resp. poslední kotvení, přesahovat o 5x nejmenší rozměr komínu. U systémových komínů bez proarmování to bývá také jen 32x5=160cm, to jen pro orientaci, protože u systémových komínů toto předepisuje výrobce, často to bývá i jen 1 m. Nejčastěji se ke kotvení používá betonářská ocel, která je uložena do připravených otvorů v rozích komínových tvárnic a je zalita speciální zálivkou směsí. Každý výrobce komínů dodává vlastní tzv. statické sady, které obsahují ocelové pruty, spojky a zálivkovou hmotu. Jednoprůduchové komíny do 1m nad střechou obvykle stačí kotvit do dvou úhlopříčných děr v komínové tvárnici. Nejčastěji platí, že by měly statické sady začínat stejně hluboko, jako je vysoká nadstřešní část.

Prostupy a připojení kouřovodů

Pro napojení kouřovodu na komín se šamotovými vložkami je nutné použít originální redukci (CR nebo CRD). Redukce se nasazuje vně sopouchu, kde integrovaný provazec eliminuje pohyby způsobené teplotní roztažností materiálu kouřovodu a vytváří bezpečné napojení. Připojování spotřebičů na komín s nerezovými nebo plastovými vložkami se řeší rovněž pomocí redukcí. Redukce jsou ze stejného materiálu jako komínové vložky a problematika s eliminací rozdílné teplotní roztažnosti tak odpadá. Prostup nehořlavou stěnou se provádí tak, že na sopouch se nasadí nerezová redukce a k ní se napojí kouřovod (stěnou tedy nikdy neprochází šamotové vložky). Okolo kouřovodu je nutno vytvořit izolační vrstvu, např. z minerální vaty.

Pokud kouřovod prochází hořlavou konstrukcí stěny nebo příčky, je nutno dbát na bezpečné provedení tohoto prostupu. Doporučujeme využít možnosti sortimentu CIKO prostupů, které nabízí řešení pro příčky i obvodové stěny, včetně možnosti parotěsného řešení. Prostup stěnou u nerezových třívrstvých komínů je řešen nejčastěji zkracovatelným dílem se zděří. V těchto případech je asi nejlepší použít systémové prostupy firmy PROMAT, která vytvoří na základě požadavků zákazníka přesný nehořlavý box na zakázku. U nerezových komínů je prostup řešen zkracovatelným dílem se zděří, který končí s hranou zdi a je umístěn v nehořlavém boxu.

Revize a údržba

Každé komínové těleso musí být před uvedením do provozu zkontrolováno revizním technikem a musí být vystavena revizní zpráva. Jako nutný podklad pro revizi je třeba doložit výpočet spalinové cesty. Doporučujeme tedy nechat si zpracovat výpočet spalinové cesty ještě před objednáním komínu. Roční kontrola komínu se provádí dle NV. č. 320/2015 Sb. přílohy č. 2 a smí jí provádět kominík. Samozřejmostí je vystavení protokolu o kontrole spalinové cesty.

Nerezové komíny se musí čistit pouze přípravky na čištění nerezových komínů. V případě použití klasických ocelových nástrojů na čištění komínů dojde k poškození vnitřní nerezové vložky komínu a její následné rychlé degradaci.

Přístup k ústí komínu: Dle stavebního zákona, resp. vyhlášky MMR 268/2009 "O požadavcích na stavby", §24, a kominické normy (ČSN 73 4201) je povinností vlastníka stavby mít funkční přístup předepsaných parametrů k ústí komína. Bez něj nesmí být stavba, ani její úprava, vůbec zkolaudována.

tags: #kotvení #nerezového #komínu #do #fasády #postup

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní návod na montáž překladů Ytong
• Podlahy Teplice
• Podrobné srovnání plechových a taškových střech
• venkovní dlažba v dekoru dřeva
• Výběr tesařských vrutů