Vše o litých podlahách a jejich aplikaci

Při stavbě nového rodinného domu jsou stavebníci a majitelé často konfrontováni s otázkou, jaký typ podlahy zvolit. Kromě tradičních řešení, jako jsou dlažba, dřevo nebo laminát, se do popředí dostává litá podlaha. Její hlavní výhoda spočívá v bezespárovém provedení, které zajišťuje hladký a jednotný vzhled, což může být velkou výhodou zejména v moderních architektonických stylech. Při rozhodování o použití lité podlahy v novostavbě rodinného domu je však třeba zvážit několik faktorů. Litá podlaha je obvykle robustní, ale vyžaduje kvalitní přípravu podkladu a odbornou instalaci. Chybná aplikace nebo nekvalitní materiály mohou vést k problémům, jako jsou praskliny či odlupování povrchu.

Typy litých podlah

Litých podlah je několik typů, které se liší materiálem, způsobem aplikace a vlastnostmi.

Epoxidové podlahy

Epoxidové podlahy jsou jedním z nejpopulárnějších řešení pro průmyslové a komerční prostory, avšak v posledních letech se stále častěji používají i v rezidenčních objektech. Epoxidové podlahy lze barvit a povrchově upravovat tak, aby odpovídaly designovým požadavkům interiéru. Jednou z nevýhod epoxidových podlah je jejich citlivost na UV záření. Epoxidové podlahy snesou vysokou zátěž, po podlaze můžete chodit už druhý den.

Předností epoxidových podlah je zejména jejich rychlá realizace a odolnost vůči chemikáliím. Navíc dobře vedou teplo a jsou příjemné na dotyk. Své uplatnění najdou ve výrobních či skladových halách, technických místnostech nebo v chodbách a garážích. S drobnou úpravou se na nich dá vykouzlit i protiskluzový povrch. Epoxidové podlahy mohou být aplikované na beton, anhydrit, starou dlažbu nebo parkety. Nanášejí se buď jako stěrka, nebo jako potěr. (Stěrka je oproti potěru silnější.) V obou případech se musí podklad nejdřív ošetřit penetrací, která zajistí přídržnost dalších vrstev a upraví savost povrchu. Epoxidový potěr se následně roztírá nylonovým válečkem, stěrka (příznačně) stěrkou.

Další výhodou je, že epoxidová podlaha nemá spáry, ve kterých by zůstávaly bakterie. A samotná údržba vám taky nebude dělat žádné zvláštní starosti - povrch můžete klasicky zamést a vytřít mokrým hadrem nebo mopem, je totiž naprosto voděodolný.

Čtěte také: Odolné podlahy z pryskyřice

Polyuretanové podlahy

Polyuretanové podlahy se často volí pro obytné prostory kvůli jejich vyšší pružnosti oproti epoxidovým variantám. Na začátek je dobré zmínit, že polyuretanové podlahy jsou vhodné jak do interiérů, tak i exteriérů. Ve srovnání s podlahami epoxidovými jsou odolnější vůči UV záření. Výborně se tak hodí do nemocnic, kanceláří, víceúčelových hal, a to především z toho důvodu, že jsou antibakteriální, vysoce chemicky odolné a vydrží velké množství nárazů.

Cementové lité podlahy (anhydritové a betonové)

Cementové lité podlahy, zahrnující anhydritové a betonové směsi, představují tradiční řešení s moderním vzhledem. Díky své pevnosti a odolnosti jsou vhodné zejména do prostor s vysokým zatížením. Jednou z nevýhod cementových podlah je jejich tvrdost, což může být nepohodlné při dlouhodobé chůzi.

Anhydritové podlahy

Anhydrit je v přirozeném stavu síran vápenatý neboli minerál neobsahující vodu. Ten se následně smíchá s vodou, pískem, a vznikne tak směs vhodná pro lití podlah. Oproti cementovým podlahám se ty anhydritové lijí v menších tloušťkách, proto tolik nezatěžují konstrukci stavby. Výborně vodí teplo, což využijeme především ve spojitosti s podlahovým vytápěním. Předností anhydritového potěru ANHYMENT je dosažení vysoké pevnosti a odolnosti vůči deformacím a možnost snížení podlahové vrstvy až na 3,5 cm nad rozvody podlahového topení, takže pak dochází k rychlejšímu průchodu tepla konstrukcí.

Betonové podlahy

Betonová podlaha je důležitou součástí jakékoliv nemovitosti. Stavební konstrukce, která slouží jako nášlapná a zároveň podkladní vrstva pro výslednou podlahovou krytinu. Dnes se budeme bavit o betonové podlaze s dlouhou tradicí využívané při stavbě libovolných objektů. Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo. Litá betonová podlaha neboli cementový potěr je vysoce odolným, pevným a stálým materiálem, který je vhodný pro novostavby i rekonstrukce rodinných domů a průmyslových nemovitostí. Betonová podlaha je vhodná jak do interiéru, tak do exteriéru, neboť při styku s vodou nedochází k jejímu poškození. Lité betonové podlahy slouží jako podklad pro finální nášlapnou vrstvu. Lité betonové podlahy jsou vhodné pro podlahové vytápění. Oproti anhydritové podlaze sice mají o 20 % nižší tepelnou vodivost, na druhou stranu betonové podlahy disponují vyšší tepelnou akumulací. Ručně realizované betonové podlahy jsou klasikou, která se u nás, ale i po celém světě, používá velmi dlouho. Inovovány byly o strojní hlazení povrchu a přidání plastifikátoru především v případě aplikace na podlahové topení, nebo při požadavku rychlejšího zrání.

Beton je jedním z nejpoužívanějších kompozitních materiálů, je tvořen pojivem, plnivem a vodou (v malém množství, je pouze vlhký), díky které beton hydratuje a postupně vyschne. Beton je velice odolný materiál, který neplesniví, proto je vhodný i do sklepů a jiných vlhkých prostor. Přitom jde o levné řešení podlah, které je vhodné pro novostavby i rekonstrukce, do dílen, hal, průmyslových provozů apod.

Čtěte také: Litý beton pro moderní interiéry

Výhody betonových podlah:

• Pokud jde o mechanické vlastnosti betonu, můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu.
• Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou.
• Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo.
• Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m.
• S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu.
• Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu.
• A jeden z největších kladů na závěr, betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.

Použití betonových podlah:

Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy. Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů.

Jestliže se na vybetonování podlahy chystáte v zimě, myslete na jednu důležitou věc. Při teplotách pod 5 °C dochází k postupnému zpomalení hydratace betonu, potažmo jeho zrání. Tento proces se zastavuje kolem 0 °C.

Kamenný koberec (kamínková podlaha)

V interiéru i exteriéru vždy najde uplatnění přírodní kamenný povrch, nyní ho však lze aplikovat v moderním pojetí. Takzvaný kamenný koberec či kamínková podlaha, kamínková dlažba, oblázková dlažba, kamínky s pryskyřicí nebo též litá dlažba, to jsou nejčastěji užívané lidové názvy povrchu ze směsi kamínků a unikátního pojiva. Kamenné koberce Piedra lze též nazvat kamínkové koberce, oblázková dlažba, případně kamínky s pryskyřicí nebo litá dlažba. Jde o praktickou litou podlahu (dlažbu) ze směsi jemných přírodních oblázků a pojiva, čili univerzální finální povrch, který se aplikuje na nejrůznější typy venkovních a vnitřní ploch a podlah.

Čtěte také: Problémy s litými podlahami

Vlastnosti a výhody kamenného koberce:

• Kamenný koberec má celou řadu pozitivních vlastností.
• Jednou z hlavních výhod opravdu kvalitního kamenného koberce je, že se dá aplikovat na nejrůznější typy venkovních ploch.
• Skládá se z přírodních oblázků a pojiva, které je několikanásobně pevnější než beton. Z tohoto důvodu se kamenný koberec nejlépe hodí na extrémně zatížené povrchy.
• Mezi další výhody kamenného koberce patří absence spár, díky čemuž nedochází k nežádoucímu prorůstání plevele.
• Tento typ lité dlažby je rovněž mrazuvzdorný, vodopropustný a v neposlední řadě také samopenetrační. Ve většině případů se tedy povrch nemusí nejprve penetrovat.
• Kamenný koberec ani neklouže a výbornými protiskluzovými vlastnostmi potěší i v zimním období.
• Vysoká pevnost, odolnost a trvanlivost.
• Speciální pojivo je několikanásobně pevnější než beton.
• Bezespárový povrch (nevzniká prořez).
• Variabilita tloušťky (od 1 cm).
• Není třeba nivelovat podklad.
• Více jak stovka barevných variant a velikostí oblázků.
• Dlouhá životnost (více jak 30 let).
• Vysoká UV stabilizace.

Aplikace kamenného koberce:

Kamenný koberec exteriér povrchu PIEDRA je nenahraditelný při renovaci starých ploch, jako jsou staré betony, dlažby, asfalty, zámkové dlažby apod. Na druhou stranu lze z povrchu PIEDRA udělat nádherné nové plochy, jaké jsou okolo bazénu, chodníky, terasy, dvory, cesty apod. Tento materiál je nenahraditelný při renovacích starých ploch, například starých betonů, dlažby, asfaltů, zámkové dlažby apod. Ovšem tyto povrchy se hodí i na plochy nově budované, například terasy, dvorky, chodníky, schodiště, cesty a pěšiny, plochy okolo bazénů, ale i podlahy v místnostech a také stěny venkovní i vnitřní. Hodí se do chodeb, kuchyní, zimních zahrad, wellness, garáží, komerčních prostor, kanceláří, hal, restaurací, autosalonů apod. Kamenný koberec je možné díky jeho vlastnostem použít také pod vodu, například do bazénů a jezírek. Problémem pro něj nejsou ani vysoké teploty, takže na krbu se bude vyjímat skvěle. Zato hydroizolaci kamenný koberec nenahrazuje, protože je vodopropustný. Kamenný koberec lze aplikovat nejen na vodorovné plochy, ale také na svislé plochy, a to bez nutnosti použití fixace - bednění. Kamínkový povrch lze pokládat na nový i starý beton, kámen, asfalt či dlažbu. Povrch je jednotný, beze spár a nedokonalých detailů, jež se mnohdy objevují u jiných materiálů se složitější pokládkou.

Alternativy k litým podlahám a kamennému koberci

Kromě litých podlah existují i další oblíbené materiály, které zákazníci na terasu často vybírají nebo používají v interiéru:

• Dřevěné podlahy: Tradiční a elegantní volba, vyžadující pravidelnou údržbu a ošetření.
• Kamenné podlahy: Odolné, trvanlivé a s jedinečným vzhledem, ale mohou být kluzké za mokra a nákladné na instalaci.
• Keramické dlaždice: Trvanlivé a odolné vůči povětrnostním podmínkám, s širokou škálou vzorů, ale mohou být kluzké za mokra a náchylné k poškození nárazem.
• Kompozitní materiály (WPC): Kombinují vzhled dřeva s nižšími nároky na údržbu, jsou extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům a škůdcům.
• Rigidní podlahy: Mají vysoké odolné vlastnosti díky tvrdému jádru z přírodních materiálů a obsahují integrovanou akustickou podložku.
• Vinylové podlahy: Odolné vůči poškrábání, jednoduché na údržbu, antistatické a příjemné, s možností pokládky click nebo lepením.
• Korkové podlahy: Oblíbené pro své izolační vlastnosti.
• PVC v roli (měkčený vinyl): Vyrábí se v různých zátěžových třídách, oblíbené pro snadnou aplikaci a údržbu.
• Laminátové podlahy: Oblíbená levnější varianta plovoucích podlah, avšak méně tichá.
• Kompozitní podlahy GreenTec: Podlahy s přírodním jádrem, vyrobené z více než 70 % obnovitelných materiálů (dřeva).
• Přírodní linoleum nebo marmoleum: Tvořeno z přírodních materiálů, s možností aplikace podlahového topení a speciální podložky.

Realizace litých podlah

Příprava podkladu pro litou podlahu

Krásu podlahy obvykle posuzujeme jen podle položené krytiny, kterou ve výsledku vidíme. Aby však byla dokonalá i tato vrchní nášlapná vrstva, je třeba vybrat i kvalitní základ pro její pokládku. Perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností lze během pár hodin dosáhnout realizací litých podlah. Před litím betonové podlahy je nutná hydroizolace a tepelná izolace podkladu. V případě nadzemního podlaží doporučujeme také zvukovou izolaci.

Na nosné podkladové konstrukci s realizovanými rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100), případně cementovou litou pěnou PORIMENT. Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 10 - 20 cm.

Tepelná, případně kročejová, izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová folie či jiný podklad. Po obvodu se na zdi upevní dilatační pás z pěnového polyethylenu.

Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami.

Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m.

Míchání betonu

Celý postup samozřejmě začíná přípravou betonové směsi. Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody.

Lití betonu

Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci hliníkové nebo dřevěné srovnávací latě. Snažte se rozdělit si plochy v místnosti na části tak, abyste se každé z nich věnovali maximálně 45 minut a s betonem jste nepracovali zbytečně déle.

Litý potěry CEMFLOW se vyrábí na betonárnách a na stavbu se dopravuje v čerstvém stavu autodomíchávačem. Využití autodomíchávače oproti mobilnímu silu je výhodné, protože autodomíchávač není náročný na místo (nepotřebuje manipulační prostor pro plnění a zdvih sila, pouze přístupovou cestu) a nevyžaduje připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Na stavbě navíc nezůstává žádný odpad.

Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Na požádání ji může provést obsluha výrobcem dodaného čerpadla nebo jiný zástupce výrobce směsi. Měřením konzistence materiálu při přejímce kontroluje zpracovatel deklarovanou kvalitu potěru.

Konzistence cementového potěru se měří na navlhčené a setřené rozlivové desce pomocí maltového kužílku (Haegermannův kužel - dle ČSN EN 1015-3), anhydritové potěry se testují na suché desce. Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22-26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20-24 cm pro tloušťku nad 8 cm. Maximální povolený rozliv litého cementového potěru je 28 cm. U anhydritového litého potěru se doporučuje ukládání potěru na hodnotě 24 cm rozlivu (tolerance ±2 cm, max. hodnota 26 cm). Jestliže je ukládána vrstva vyšší než 5 cm, doporučuje se pro dodržení odpovídajících vlastností potěru konzistence do 23 cm rozlivu.

Do konstrukce se litá směs cementového potěru dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce. Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru. Při tomto druhém vlnění se hrazda ponořuje zhruba do poloviny tloušťky uložené vrstvy, tedy o něco jemněji. Vlnění se musí provádět bezprostředně po nalití plochy (uložení), dokud je směs maximálně zpracovatelná.

Ošetřování a zrání lité podlahy

Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. Pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi. Průměrné dávkování postřiku je 0,1 l/m2. Konkrétní dávkování, případně vynechání, závisí na podmínkách v místě ukládky, zejména na rychlosti vysychání potěru. Potěr je třeba první tři dny po položení chránit před průvanem i přímým slunečním zářením a prudkou změnou teplot. Litá podlaha je pochozí po 24-48 hodinách po ukončení pokládky, částečně zatížitelná po cca 3 dnech (při teplotách 15-20 °C). V případě, že na litou podlahu bude pokládána lepená nášlapná vrstva, je třeba povrch potěru ještě přebrousit a zkontrolovat zbytkovou vlhkost potěru.

V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu. Pokud jste se pustili do betonování podlahy v zimě s teplotami do 10 °C, nic řešit nemusíte. Jestliže je tepleji, je důležité zabránit rychlému vyschnutí betonu a jeho popraskání. Snažte se proto podlahu čas od času zakropit vodou, ideálně viditelně suchá místa. I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.

Cena betonové podlahy

V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu. Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč. Nakonec je tu i autodomíchávač, v jehož případě se cena za kubík betonu pohybuje od 2 500 Kč. K tomu však musíte připočíst ještě náklady na dopravu a skládání betonu. Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé.

Orientační ceny betonových směsí

Když si koupíte zvlášť všechny materiály pro vytvoření betonové směsi, v porovnání s ostatními variantami rozhodně ušetříte. Kubík betonu míchaného v domácích podmínkách vychází od 1 600 Kč. Stejné množství dovezené autodomíchávačem vyjde od 2 400 Kč za kubík plus náklady na dopravu a skládání. Nejdražší je stejné množství betonu vytvořené z pytlované směsi, což stojí asi 7 500 Kč.

Litá podlaha v dílně a garáži

Máte dílnu? Pro technické místnosti, kotelny, sklady, dílny je dobré vybrat podlahu, která bude odolná vlhkosti i chemikáliím, vydrží například pád nářadí na zem a také snese vyšší zatížení. V případě dílny je důležité, k čemu slouží, co v ní chcete dělat. Lišit se může podlaha i podle typu provozu. Většina typů podlahových krytin vhodných do dílen je nejlepší aplikovat na betonový podklad. Výhodou je dostatečná nosnost podkladu i perfektní vyrovnání podlahy. Jinak je však potřeba postupovat v případě, kdy je nutné podlahu vyspádovat. Jedna z možností je betonovou podlahu natřít odolným nátěrem, případně ochrannou složku smísit už rovnou s betonem. Taková podlaha se hodí třeba do garáže nebo skladu.

Lité podlahy na bázi epoxidových pryskyřic jsou velice odolné, zdravotně nezávadné, instalace je poměrně rychlá. Aplikují se jako svrchní vrstva o tloušťce okolo 5 mm. Díky tomu ušetříte materiál. Klasikou v dílnách s méně náročným provozem je keramická dlažba. Ideálně by měla mít protiskluzovou úpravu, odolnější bývá dlažba určená do exteriéru. Pokládka bývá časově náročnější, dlažbu je pak potřeba ještě spárovat. Nevýhodou dlažby v náročnějším prostředí bývá také její křehkost. Pokud vám na dlaždici spadne kladívko, nejspíš dlaždice praskne. Kromě klasických keramických dlažeb existuje i alternativa z umělých materiálů - PVC dlažba. Velkou výhodou je snadná instalace. Dlaždice do sebe díky zámkovému systému zaklapáváte bez lepení.

Rozlitý olej, ředidlo, nářadí, co občas spadne na zem - to všechno musí vydržet podlaha v garáži a dílně. Proto existují epoxidové stěrky a potěry, které jsou přesně pro takovou zátěž uzpůsobené. Dají se aplikovat snadno, rychle a v různých dekorech. Možná vás jejich industriální design uchvátí natolik, že si je pořídíte třeba i do koupelny nebo jiné místnosti u vás doma. I to je totiž možné. Do garáže, dílny, obchodního centra či parkovacího domu i do technické místnosti. Všude tam se hodí epoxidové potěry a stěrky, které toho dost vydrží a zároveň dobře vypadají. Jejich výsadou je hlavně odolnost vůči oděru, mechanickému poškození a chemikáliím (olejům, ropným výrobkům, žíravinám, kyselinám, louhům, rozpouštědlům, saponátům apod.) Aplikují se velmi snadno - nalitím na podklad a následným roztíráním. Vysoká odolnost předurčuje epoxidové podlahy pro využití hlavně v průmyslových prostorách, ale dobře budou vypadat i u vás doma, třeba v koupelně nebo obýváku. Jejich design se dá totiž snadno přizpůsobit použitím akrylátových chipsů různých barev nebo vlitím jiného odstínu stěrky/potěru. V obou případech vytvoříte působivé mramorování podle vlastních představ.

Často kladené otázky

• Za jak dlouho je pochozí vybetonovaná podlaha? Na betonovou podlahu můžete šlapat zhruba po 48 hodinách. I když se beton tváří pevně, jeho plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech. Zároveň si dávejte pozor na zbytkovou vlhkost v podlaze před pokládkou podlahové krytiny.
• Jaká je optimální vrstva betonové podlahy? Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení.

tags: #vše #o #lita #podlaha #chodnik

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro aplikaci fasádní barvy
• Jak izolovat dům proti vlhkosti a radonu
• Koše na zeď pro basketbal
• Herbol: Průvodce sanačními nátěry
• Prohlédněte si sortiment obkladů v OBI Štěrboholy.