PergolyLogopedická péče pro osoby po cévní mozkové příhodě
Když se řekne cévní mozková příhoda (CMP), většina lidí si představí pokles koutku nebo ochrnutí končetin. Méně se však ví, že „mrtvice“ může zasáhnout i další základní lidské potřeby. Pro mnoho pacientů je nejbolestivější ztrátou možnost mluvit, pozdravit své dítě, rozumět, číst, psát nebo se vůbec bezpečně najíst či napít. To vše může CMP vzít během pár vteřin. Mozková mrtvice nebo jiná neurologická příhoda často vede k poruchám řeči, jazyka a polykání.
Může se stav po mrtvici ještě zlepšit? To bývá nejčastější otázkou nejen samotných pacientů, ale i jejich blízkých. Odpověď je ano, ale je třeba co nejdříve najít vhodného specialistu a s ním začít problém řešit. Dobrou zprávou ale je, že ve všech případech je zde šance na zlepšení. Klinický logoped je klíčovým členem rehabilitačního týmu. Pomáhá obnovit základní schopnosti, které většina z nás považuje za samozřejmé - až do chvíle, kdy je ztratí.
Následky cévní mozkové příhody
Následky, které s sebou prodělání mrtvice může přinést, je hned několik a zde jsou nejčastější z nich:
- Slabost nebo ochrnutí na pravé či levé straně těla
- Problémy s řečí a vyjadřováním
- Potíže při čtení, psaní, počítání
- Potíže s učením nebo zapamatováním si nových informací
- Poruchy vidění a problémy s prostorovou orientací
- Problémy s běžnými činnostmi v domácnosti
Konkrétní obtíže vždy závisí na lokalizaci a rozsahu poškození mozku. Pojďme se tedy podívat, kdo vám v jednotlivých případech může nabídnout pomocnou ruku.
Problémy s řečí a komunikací po mrtvici
Když pacient přežije mozkovou mrtvici a nemá zásadní problémy s hybností, všem se uleví. Pak ale zpravidla nastává řešení dalšího problému, a to jsou poruchy řeči. Problém s vyjadřováním nebo artikulováním je dalším častým následkem cévní mozkové příhody. Cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které v mnoha případech postihuje i pacientovu řeč. Záleží na stupni poškození řečových center, může se jednat o poruchu vnímání řeči nebo vyslovování, ale také obojí současně.
Čtěte také: Dlouhá životnost dřevěného nábytku
Typy poruch řeči a komunikace
Kognitivně - komunikační deficit - představuje obtíže s pozorností, pamětí, plánováním, orientací v tématu.
- Afázie: Afázie je porucha jazyka způsobená poškozením mozku - nejčastěji následkem CMP. Afázie může zasáhnout různé složky jazyka - expresivní složku, receptivní složku, čtení a psaní, počítání, pojmenování či opakování. Člověk ví, co chce říct, ale nemůže to vyjádřit slovy. Afázie není problém výslovnosti, ale „ztráta jazyka“ jako takového. Tito lidé jsou často frustrovaní, depresivní vyhýbají se konverzacím a stydí se komunikovat před svými blízkými a okolím. Laicky řečeno má afatik ve slovní zásobě nepořádek - chce například požádat o zavření okna, a místo toho žádá o sklenici vody.
- Dysartrie: Dysartrie - porucha motorické realizace řeči, při které je narušena respirace, fonace a rezonance a artikulace. V důsledku motorických potíží s tvorbou řeči má pacient potíže s artikulací a zřetelnou výslovností.
- Dysfagie: Dysfagii lze označit za spojující článek mezi všemi pacienty po CMP. Dysfagie je zdravotní stav charakterizovaný obtížemi při polykání potravy a tekutin. Ano, špatné polykání (dysfagie) může ovlivnit nejen příjem potravy, ale i kvalitu řeči.
Role klinického logopeda
Pokud jde o váš případ nebo případ vašeho blízkého, doporučujeme vyhledat pomoc zkušeného logopeda, který vám pomůže nejen se správným vyslovováním, ale i pamětí, plynulostí řeči a tzv. symbolickými funkcemi, kam patří schopnost čtení, psaní a počítání. Logopedická intervence není „doplňkem“ - je cestou k návratu sebevědomí, samostatnosti a lidské důstojnosti. Zmírnění, či odstranění poruch s řečí, pamětí nebo stravováním si vyžaduje systematickou a dlouhodobou péči, která se neobejde bez pořádné dávky trpělivosti a podpory odborníků, ale dá se rozhodně zvládnout.
Jak se člověk po mrtvici dostane k logopedovi?
V České republice existují specializovaná iktová centra - konkrétně tzv. cerebrovaskulární centra (CVC), do kterých je většina pacientů po CMP transportována. Tato centra realizují rychlou diagnostiku a akutní léčbu CMP. Klinický logoped se k pacientům dostává na základě indikace ošetřujícího lékaře - nejčastěji neurologa, intenzivisty či rehabilitačního lékaře. Po propuštění z akutní péče může pacient pokračovat v péči ambulantně, v ambulancích klinických logopedů, případně další hospitalizací v zařízení následné rehabilitační péče - rehabilitační ústavy nebo v lázních. Existují i různé rekondiční pobyty.
První setkání s logopedem
První setkání není jen o vyšetření, ale také o navázání důvěry a vztahu, který je klíčový pro další terapii. Velmi často bývá velmi emotivní - pacient si může poprvé uvědomit, že něco „nefunguje“ jako dříve. Logoped vyšetřuje schopnost mluvit, rozumět, číst a psát. Sleduje také sílu hlasu, dech při řeči, artikulaci a hybnost mluvidel. Součástí také bývá vyšetření polykání, rozhodnutí, zda je pacient schopen bezpečně polykat bez rizika vdechnutí jídla či tekutin různých konzistencí. Pokud pacient mluvit nedokáže, logoped používá obrázky, gesta nebo jednoduché otázky. Vždy přistupuje individuálně, s ohledem na stav a rozpoložení pacienta.
Délka a metody logopedické terapie
Frekvence a délka terapie se odvíjí od stavu pacienta. V nemocnici probíhá většinou každý den. V případě potřeby a zájmu člověka po propuštění pokračuje ambulantní cestou. Mnoho pracovišť poskytuje jak individuální terapii jeden na jednoho, tak skupinovou formu. Doba trvání terapie je velmi individuální - někdo se výrazně zlepší za pár týdnů, jiný potřebuje měsíce nebo roky. Terapie komunikačních schopností by měla v ideálním případě začít ihned po mozkové mrtvici, tedy co nejdříve v akutním stádiu. Platí zde pravidlo čím dříve - tím lépe. Vždy je ale potřeba konzultovat začátek logopedické terapie s lékařem. Je tedy na ošetřujících lékařích, zda pacienta na logopedii doporučí. Měla by být samozřejmou součástí komplexní péče o pacienty po mrtvici. Logopedická péče může být při lehké vadě řeči opravdu krátkodobá záležitost, u některých klientů ale trvá i několik měsíců.
Čtěte také: Nároky při výpovědi z důvodu péče
Úspěšná bývá vždy. Ale samozřejmě zde hraje roli mnoho faktorů, kupříkladu kdy po mozkové mrtvici logopedická terapie začne, nebo jaká je součinnost logopedie s dalšími terapiemi - fyzioterapie, psychologie a podobně. Logopedická terapie by měla být příjemným zážitkem. Důležitá je správná diagnostika, po té následuje individuální terapie. Neméně důležitý je citlivý přístup k nemocnému a k jeho nejbližším. Po úvodním rozhovoru logoped naplánuje vhodný terapeutický postup s ohledem na zdravotní stav pacienta a jeho vývoj, který se v průběhu hospitalizace často mění. Jedná se o situaci, kde například u pacienta, který nemůže vyslovovat, buduje logoped znovu od počátku řeč. Učí se s ním vyslovovat slova, která pro základní potřeby v životě potřebuje, buduje slovník, a ten postupně rozšiřuje. Až nakonec se věnuje pozornost výslovnosti. Důležitý je i nácvik vnímání a porozumění. V terapii je vhodné vycházet například z profesního zaměření pacienta a koníčků, které poskytnou příjemná a motivující témata pro komunikační terapii.
Při práci s lidmi s afázií se využívá facilitačně systémová terapie vycházející z neuropsychologické Lurijovské školy. Lurijovská teorie chápe řeč jako funkční systém, který se skládá z více dílčích složek. Po CMP může být některá z těchto složek narušena a cílem terapie je zjistit, kde přesně je slabé místo a systematicky ho posilovat - s využitím zachovaných funkcí a s respektem k plasticitě mozku. Tento přístup umožňuje přemýšlet nad terapií ne jako nad drilem slov, ale jako nad procesem znovuvytváření řečového systému: krok za krokem, s důrazem na aktivní spoluúčast pacienta. U osob s dysartrií se pak jedná o různá oromotorická, artikulační, hlasová a dechová cvičení. Správný dechový stereotyp a dostatečná dechová podpora je totiž klíčová pro tvorbu jakéhokoliv hlasu. Dechová cvičení jsou důležitou součástí logopedické terapie, protože správné dýchání zásadně ovlivňuje kvalitu řeči.
Pomůcky v terapii
U pacientů v akutním stádiu si člověk často vystačí pouze s reálnými předměty denní potřeby v pokoji pacientů či fotografiemi blízkých. Dále se využívají různé pracovní listy či publikace. U osob s dysartrií či dysfagií se používají různé dechové trenažéry, vibrační pomůcky a elektrostimulace. V subakutní fázi v případě zájmu pacientů se pracuje také s počítačovými programy. Zároveň logoped může doporučit i vhodné pomůcky (jako jsou speciální lžíce nebo hrníčky), které usnadní stravování.
Klinika LOGO kromě již zmíněných služeb také poskytuje konzultace se sociálními pracovnicemi Občanského sdružení LOGO, které pomohou s řešením problémových situací v sociální oblasti. „Všechny služby jsou pacientům poskytovány v našem bezbariérovém zařízení, lze zajistit časovou návaznost jednotlivých vyšetření a procedur. Kromě pravidelných návštěv kliniky je také možné využít pětidenní pobyt. Výhodou diagnosticko-terapeutického pobytu je vyšetření během krátkého časového úseku, a to na jednom pracovišti. V průběhu pobytu je pacientům k dispozici nejmodernější vybavení kliniky. Velkou výhodou je také to, že mezi sebou jednotliví odborníci neustále spolupracují a mají dlouhodobé zkušenosti s pacienty s narušenou komunikační schopností.
Čas v logopedii
Dle mého názoru hraje čas velkou roli. Čím dříve je pacient vyšetřen logopedem a zahájí terapii, tím větší má šanci na obnovu narušených funkcí. V akutní fázi (v prvních dnech až týdnech po CMP) je mozek nejlépe „nastavený“ na reorganizaci a učení - říká se tomu neuroplasticita. To ale neznamená, že když se pacient dostane k terapii až po měsíci nebo třech, nemá smysl s ním pracovat. I po měsících je možné řeč a porozumění zlepšit. Někdy to chce jen více času, trpělivosti a individuálně přizpůsobený plán. Klinický logoped PaedDr. Štěpánka Zítková upozorňuje, že pokud je třeba logopedické péče, měl by ji klient určitě využít co nejdříve. Naopak včasná péče může klienta zcela vrátit zpět do běžného života. Logopedická terapie by měla být příjemným zážitkem.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o údržbě vinylů
Role rodiny v terapii
Rodina hraje v terapii klíčovou roli. I nejlepší logoped nemůže nahradit každodenní kontakt a důvěrné prostředí, které blízcí poskytují. Důležité je poskytnout bezpečný prostor pro komunikaci - nespěchat, neskákat do řeči, nedokončovat výpovědi za člena rodiny. Neopravovat a neustále neupozorňovat na chyby, spíše znovu opakovat správně „ano máš pravdu, je to auto“. Pokládat krátké, jasné otázky, nabízet možnosti („Chceš čaj nebo kávu?“). Využívat gesta, obrázky, psané slovo, ukazování, protože kombinace více kanálů pomáhá porozumění. Povzbuzovat i za drobné pokroky. A zejména respektovat únavu - trénink není závod. Trénovat přirozeně v běžných denních činnostech - pojmenovávat předměty během vaření, úklidu, procházek. Hrát jednoduché hry se slovy (pexeso, hádej, co to je, doplň slovo). Společně číst nahlas, popisovat obrázky, listovat starými fotkami. Dopomáhat s úkoly zadanými logopedem. Podpora v tréninku každodenních komunikačních dovedností např. Nikdy nedokončujte věty za pacienty. Nechte jim dostatek času, aby mohli mluvit sami za sebe. Přerušování nebo dokončování jejich vět může pacientům bránit v efektivní komunikaci a může být pro ně frustrující. Úspěch logopedické péče je závislý i na pacientově rodině a nejbližších. Logoped a lékař poskytnou příbuzným informace o tom, jakému chování se vyvarovat a jak naopak s pacientem efektivně komunikovat. Nutnost domácího procvičování zadaných úkolů je naprosto nezbytnou záležitostí. Logoped zadá úkol a rodina s pacientem procvičuje například rozšiřování slovní zásoby. Vytváří komunikační deník, který se musí podle zadání stále doplňovat. Je naprosto ideální, pokud se mohou rodinní příslušníci účastnit logopedické terapie, kde je vždy klinický logoped správně instruuje. Práce s dítětem doma je klíčová pro jeho pokroky. Logoped vám poskytne návody, ale každodenní trénink je na vás. Buďte trpěliví: Řečové problémy se nevyřeší přes noc. Pravidelné cvičení a podpora jsou klíčové.
Prevence poruch řeči pro zdravou populaci
Jazyk je jako sval - když ho nepoužíváme, slábne. Mluvte s lidmi, čtěte nahlas, pište rukou, hrajte slovní hry, učte se nová slova a jazyky. Udržujte mozek v pohybu i v klidu. Aktivní komunikace je ta nejlepší prevence. Komunikace slábne, když ji nepoužíváme. Vyhýbání se rozhovorům, dlouhé mlčení, osamělost nebo rutinní dny bez podnětů mohou řeč a myšlení pomalu oslabovat. Když člověk dlouho nemluví, vyhýbá se konverzaci, je často sám a mozek nemá nové podněty, ztrácí jazykovou jistotu i pohotovost. Jako klinický logoped se každý den setkávám s lidmi, kterým mrtvice vzala možnost mluvit, rozumět, jíst nebo číst. Mnozí z nich bývali výřeční, aktivní, samostatní a najednou nedokážou říct ani své jméno. V těch chvílích často vidím smutek, stud i vztek. Mnoho pokroků přichází po malých krůčcích a často právě díky lásce a podpoře blízkých. Slovo od partnera, společné čtení novin, trpělivé čekání, až pacient dokončí větu. A pokud jste zdraví? Mluvte. Vyprávějte. Pište. Hrajte si se slovy. Udržujte svůj jazyk v pohybu, protože řeč není samozřejmost.
Další odborná pomoc po mrtvici
Problém s pohybem zvaný spasticita
Spasticita neboli porucha svalového napětí trápí až 42 % všech pacientů po mozkové mrtvici. Jde o narušené hybnosti, které pacientům komplikuje provádění běžných aktivit. Zde je velice důležitá kvalitní a intenzivní rehabilitace, která takové následky dokáže buď zmírnit nebo dokonce zcela napravit. Odborník vždy zhodnotí stav pacienta a přizpůsobí mu i výběr cvičení, které mu pomůže se co nejdříve dostat zpět do formy. Centra spasticity, ve kterých se na tento problém specializují, najdeme po celé České republice, takže je velká šance, že to některého z nich budete mít blízko.
Mysleme na to, že jakákoliv rehabilitace může být pro pacienty náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Cvičení jim totiž neustále připomíná jejich nové pohybové omezení a podpora rodiny, blízkých a stejně tak i správná motivace jsou zde opravdu na místě.
Ergoterapie aneb práce léčí
Domácí práce mohou být pro pacienty po mozkové příhodě tou nejlepší formou rehabilitace. Aby toho ale byli schopni, bývá třeba pomoc ergoterapeuta. Ten pomáhá pacientům s nácvikem každodenních aktivit, jako je oblékání, koupání nebo příprava jídla. Na základě analýzy potíží, se kterými se pacient potýká, doporučuje kompenzační a technické pomůcky, a stejně tak učí pacienta a jeho blízké, jak je správně používat. Obrátit se na něj můžete i s otázkami ohledně úprav domácího prostředí (úprava koupelny, bezbariérový přístup) nebo s nácvikem konkrétních dovedností, které potřebujete k návratu do svého zaměstnání. Jeho hlavním cílem je zvýšit kvalitu života lidí s postižením a pomoci jim být co nejvíce soběstačnými. I uvaření obědu může být formou terapie, která lidem po mozkové mrtvici pomáhá.
Terapie rozhovorem - promluvte si s psychologem
Už během prvních dnů v nemocnici, si často pacienti začínají uvědomovat svá nová omezení v řeči, paměti nebo pohybu. Jde o stresující stav, který může vyústit v deprese nebo úzkosti, a ty se pak mohou projevovat rezignací na léčbu, odmítáním jíst nebo izolací od společnosti. Všechny tyto mechanismy mají negativní dopad na následnou rekonvalescenci, stav pacientů se nelepší, a to je dostává do začarovaného kruhu beznaděje. Duševní pohoda je klíčem k uzdravení, proto neváhejte vyhledat pomoc psychologa, se kterým si o svých pocitech můžete promluvit, a který vám pomůže tuto náročnou životní situaci zvládnout. Říct si o pomoc, není žádná ostuda nebo selhání. Nebojte se vyhledat pomoc psychologa a promluvte si s ním o svých pocitech. I duševní pohoda je totiž nezbytným klíčem k uzdravení.
Pomoc sociálních pracovníků
Rehabilitace, ztráta zaměstnání a zdroje příjmů, kompenzační pomůcky, spolupráce s ošetřovateli nebo hledání vhodného zdravotnického zařízení - do těchto vod bývá často pacient a jeho rodina vhozena bez jakéhokoliv varování s nutností se co nejdříve zorientovat. Aby se neutopili, ale naopak se cítili jako ryba ve vodě, jim pomáhají sociální pracovníci. Jejich seznam najdete na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí, kde si je můžete i přehledně vyfiltrovat podle města. Pomohou vám projít si celým procesem, ujasnit si, na co máte nárok a jak o dávky žádat.
Užitečné odkazy
Pamatujte, i když se může zdát, že jste na vše sami, je zde řada odborníků a specialistů, kteří vám rádi pomohou. Stačí se jen nebát ozvat.
- Soukromá klinika LOGO s.r.o. - poskytování logopedické péče a rehabilitace
- Občanské sdružení LOGO - centrum denních služeb pro terapii afatiků, domácí rehabilitace
- Klub Afázie - podpora osob s afázií, organizace skupinových setkání
- LOGOS-RP - logopedická péče, učební pomůcky a publikace
- Asociace klinických logopedů České republiky
- Síť fyzioterapeutů: www.fyzioterapeut-cr.cz, www.cerebrum2007.cz, www.ictus.cz, www.ergoaktiv.cz, www.fyzioaktiv.cz
AfaSlovník - aplikace pro léčbu afázie
Cévní mozková příhoda postihne v Česku bezmála 40 tisíc lidí ročně a jedním z možných následků je afázie, kdy může dotyčný ze dne na den přestat mluvit. Mezi širokou veřejností se toho ale o afázii ví málo. Žádné léky na ní neexistují a logopedi jsou jediným způsobem terapie. To se ale letos změní - s podporou Nadace Vodafone vzniká AfaSlovník, první logopedická aplikace pro léčbu afázie. „V České republice trpí afázií přibližně 50 tisíc lidí a každý rok jich přibývá bezmála 5 tisíc. Proto vidíme, že potenciál využití AfaSlovníku je obrovský,“ říká Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone a dodává: „Je skvělé, že mezi autory projektu je také logopedka, na jejíž popud aplikace vznikla. Onemocnění má mnoho podob - od nepatrných poruch tvorby a porozumění řeči, po úplnou ztrátu komunikačních schopností, kdy se pacienti musí znovu učit mluvit. To byl případ i zpěváka Václava Neckáře, který mozkovou příhodu prodělal v roce 2002. Léky na afázii nejsou. Jediná možnost je docházet k logopedovi na terapii a na obnovení řeči intenzivně pracovat. Klíčovým obdobím pro úspěšnost terapie jsou první dva měsíce od vzniku afázie. Problém je, že ne všichni pacienti se na terapii dostanou, a pokud ano, není to v dostatečné frekvenci. Intenzivní terapii a špatnou dostupnost péče vyřeší AfaSlovník, první logopedická aplikace k léčbě afázie v Česku, která vzniká díky grantovému programu Nadace Vodafone Technologie pro společnost. Aplikace je složená ze slovníkové a testové části. Každé slovo doplňuje fotografie předmětu a zvuková nahrávka dabéra Gustava Bubníka. Zde si pacient upevňuje slovní zásobu, zatímco testy procvičují různé úrovně i typy postižení - poslech, čtení, psaní, rozpoznávání fotografií apod. Výsledky testů se do aplikace ukládají, což umožní sledování pacientova pokroku v čase. „Dosavadních papírových pomůcek je na trhu nedostatek, a tak jsou logopedi nuceni používat mnohdy zastaralé pomůcky nebo pomůcky určené primárně dětem, čemuž se samozřejmě brání, jelikož je to pro pacienta ponižující. AfaSlovník zohledňuje potřeby dospělých pacientů, kteří mohou sami procvičovat úlohy nastavené logopedem, a to navíc zábavnou a inovativní formou,“ vysvětluje Lucie Macková, logopedka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a spoluautorka AfaSlovníku. „Aplikace bude sloužit nejen pacientům, ale i logopedům jako moderní pomůcka při terapii s pacienty. Za AfaSlovníkem stojí tým neziskové organizace Logopedia. „Nápad vývoje aplikace vznikl původně v rámci projektu na VŠE, kdy jsme se dozvěděli o afázii a stavu pomůcek, které se v terapii používají. Napadlo nás udělat jednoduchou mobilní aplikaci, kterou může mít každý vždy u sebe. Spuštění aplikace plánujeme na podzim letošního roku, nejdříve chceme její obsah a uživatelskou přívětivost otestovat s logopedy a jejich pacienty.
tags: #logopedicka #pece #pro #osby #po #mrtvici
