Lomový kámen v betonu a jeho využití ve stavebnictví

Geologické materiály, jako je kámen, štěrk a písek, se používají prakticky ve všech formách výstavby. Kamenivo je nepostradatelnou složkou v betonových a asfaltových směsích a v maltách. Dále mohou přispívat ke zlepšení estetických vlastností betonu. Kamenolom Smrčí nabízí širokou škálu přírodního drceného kameniva čediče, které je vhodné pro stavební účely, betonové a asfaltové směsi. Jejich kamenivo je dostupné ve frakcích 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/32, 32/63, 0/32, 0/63 a 32/63. Nabízejí také lomový kámen (LKZ) a lomový třískový kámen (LKT). Těžené kamenivo je dostupné ve frakcích 0/4 a 16/32.

Je vhodné prokládat beton v základových pásech domu kamenem? Dříve se kámen do základů dával naprosto běžně, dnes proti němu mnoho lidí brojí. Sníží vložený kámen kvalitu betonu? V případě, že kámen v základech být může, byl by vhodný lomový vápenec (s ohledem na dostupnost lomu)?

Historie používání kamene ve stavebnictví

Člověk nebo jeho biologičtí předkové používali kámen v době před 3 až 2,5 mil. let. Podle archeologických nálezů dr. Bauerová (1988) a Svoboda et al. (2004) použili kámen cílevědomě pro stavební účely zhruba před 1,8 mil. let. Jednou z nejstarších dochovaných staveb je kamenný val o výšce až 1 m a průměru přibližně 3 m, odpovídající době 1,75 mil. let. V té době se původně stavělo převážně z kamenů menších rozměrů. Byly kladeny vedle sebe a na sebe na sucho, tedy bez pojiva. Vznikaly např. různé ochranné zdi, větrolamy nebo pohřební mohyly. Důležitost stavby ovlivňovala i rozměry použitých kamenů.

Později se stavby z kamene staly propracovanější, například dolomeny (megalitické hrobky) nebo megalitický areál Stonehenge v jižní Anglii. Největších kamenných staveb dosáhly egyptské pyramidy Staré říše (asi 2700 - 2150 př. n.l.), konkrétně pyramidy 3. a 4. dynastie (asi 2700 - 2500 př. n.l.), jako je Cheopsova (Chufova), Chefrenova (Ráchefova) a Menkauréova. Cheopsova pyramida, původní výška 146,7 metru, byla postavena z vápence.

Řekové a Římané vytvořili mnoho nových stavebních technik. Jak u technických staveb (mosty, akvadukty), tak také u staveb obytných používali pro základy a smíšené zdivo lomový kámen. Používání kamene pro rozšíření staronové techniky stavby z kamene na vápennou maltu v Evropě přineslo rozšíření křesťanství. Tuto techniku pak používaly všechny hlavní stavební slohy. Románská architektura (přibližně 10. až 13. století) se vyznačovala masivními zdmi a klenutými prvky. Monumentality stavby, a to např. v podobě rustiky na portálech, se dosahovalo díky vysoké pevnosti kamene v tlaku.

Čtěte také: Tipy pro výběr dřeva do kamen

V období baroka se kámen, zejména pískovec, stal převažujícím stavebním i sochařským materiálem (např. areál Kuksu). Pískovec se také hojně používal na obklady a dlažby. 19. století pak přineslo oživení používání kamene, a to díky tzv. historizujícím slohům (např. novogotika a zejména novorenesance). Kámen se používal pro dosažení vznešenosti a závažnosti stavby, často v kombinaci s betonem nebo ocelí.

Významné kamenné stavby v České republice

První kamenné stavby u nás, datované do doby Keltů (asi 750 př. n.l. - 0), zahrnují valy keltských oppid (např. Hrazany). Období Velké Moravy (asi 830 - 906) přináší spolu s křesťanstvím zdivo pojené na maltu. Nejstarší stavební památky pocházejí na našem území z románského období. Jako příklady románského zdiva lze uvést baziliku sv. Jiří na Pražském Hradě, založenou r. 920 s klášterem a dále řadu rotund v Praze (sv. Martina na Vyšehradě, sv. Kříže na Starém Městě, sv. Longina na Novém Městě, sv. Petra a Pavla na Rybníčku) nebo okolí (sv. Petra a Pavla na Budči, sv. Jiří na Řípu). Raně románské kostely využívaly opuku, například románská rotunda sv. Petra a Pavla v Praze na Budči, postavená z tzv. zlaté opuky v první polovině 12. století. Na přelomu 12. a 13. století se začaly používat i trvanlivější stavební materiály.

Z gotických staveb je nutno uvést katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě a Karlův (dříve Kamenný) most. Z mimopražských staveb je to např. chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (1388 - 1905), který je součástí kulturního dědictví UNESCO.

Druhy lomového kamene a jejich využití

V odborné literatuře je zachovávána jednotná terminologie. Kužvart et al. (1983), Svoboda et al. (2004) a Cemex Sand se zabývají těžbou a zpracováním kameniva, nabízejí kvalitní kámen, štěrk a písek. Cemex je globální společnost v oblasti stavebních materiálů, která buduje lepší budoucnost prostřednictvím udržitelných produktů a řešení. Cemex se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality díky neustálým inovacím a špičkovému výzkumu a vývoji. Cemex nabízí cement, transportbeton, kamenivo a urbanizační řešení na rostoucích trzích po celém světě.

Kvalita horniny závisí na minerálním složení, strukturně-texturálních vlastnostech, blokovitosti, druhotných přeměnách a dalších faktorech, které ovlivňují leštitelnost a trvanlivost horniny.

Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami

V ČR se pro stavební účely nejčastěji používají hlubinné vyvřeliny, především granitoidní horniny - žuly a granodiority, popřípadě syenity. Jejich ložiska jsou vázána na středočeský a centrální moldanubický pluton, nasavrcký masiv, popř. třebíčsko-meziříčský masív aj. Hlubinné vyvřeliny se využívají jako lomový kámen, na drcené kamenivo, v sochařství a na broušené obklady. Na obklady se dále používají i znělce Českého středohoří (Dubičná) a křemité porfyry. Z usazených hornin mají velký význam pískovce a arkózy z okolí Prahy, Hořicka, Královédvorska a Broumovska. Využívají se též pískovce z Podkrkonoší, popř. rovněž červené permské pískovce Tišnovska pro schody, parapety a stupně.

Z vápenců jsou to například vápence Barrandienu (tzv. Koněpruské mramory) a vápence Moravského krasu (tzv. Křtinský mramor), dále pleistocénní travertiny na vnitřní obklady, teraca a konglomeráty. Z metamorfovaných hornin jsou významné břidlice moravskoslezského paleozoika pro dlažby, teraca, konglomeráty a v sochařství. Křemence krystaliniku, svratecké antiklinále a silesiku se používají na drcené kamenivo, stejně jako proterozoikum západních Čech (údolí Střely).

Fyzikální a mechanické vlastnosti hornin

Tvrdost hornin hraje klíčovou roli v jejich využití. Následující tabulka prezentuje přehled vlastností hlavních typů hornin používaných ve stavebnictví.

Typ horniny Pevnost v tlaku (MPa) Hustota (g/cm³) Nasákavost (%)
Žula 150-250 2.6-2.8 0.1-0.5
Pískovec 50-150 2.2-2.6 1.0-5.0
Vápenec 30-100 2.5-2.7 0.5-3.0
Břidlice 80-200 2.7-2.9 0.1-1.0
Čedič 200-350 2.8-3.0 0.1-0.3

Pevnost v tlaku je rozhodující pro nosné konstrukce, zatímco hustota a nasákavost ovlivňují trvanlivost a odolnost vůči povětrnostním vlivům.

Způsoby těžby a zpracování lomového kamene

Kámen se těží buď jako bloky, nebo jako drcené kamenivo. Těžba drceného kameniva se provádí v kamenolomech. V blokové těžbě přírodního kamene v lomu vznikají kamenné bloky, které se dále zpracovávají.

Čtěte také: Černání skla krbových kamen: Co s tím dělat?

Těžba lomového kamene

Před těžbou je nutné odstranit skrývku, tedy nadložní zeminu nebo zvětralé části surovin. V současné době se již nepoužívá trhavina pro získání kameniva, ale volí se daleko šetrnější postupy. Jeden z nich je tzv. trhání, kdy trhací prach „odtrhne“ kamenný blok od stěny. V některých případech se ještě používá černý trhací prach. Dále se k těžbě používá tzv. klínování, kdy se klíny zaléváním vodou zvětšily svůj objem, a tak některé horniny oddělily od skalní stěny. Další metodou je pneumatické trhání, kdy se hornina odděluje stlačeným vzduchem. Po uvolnění je blok kamene přemístěn na plato lomu a odvezen na další zpracování. Některé horniny, jako např. břidlice, se těží ručně.

Zpracování kamenných bloků

Získané kamenné bloky se dále zpracovávají pomocí různých typů pil. Používají se kotoučové, lanové a listové pily (katry) k řezání bloků na menší rozměry, které se používají pro další výrobu nebo kamenosochařské práce. Finální úprava kamenických výrobků probíhá broušením, tryskáním nebo leštěním.

Produkty z lomového kamene

Lomový kámen se používá k výrobě široké škály stavebních prvků:

  • Lomový kámen (kyklopské zdivo): s hrubou nebo opracovanou lícovou stranou pro použití do zdiva. Dále pro stavbu masivních opěrných zdí, dláždění svahů, rigolů a břehů. Často ve tvaru mnohoúhelníku pro tzv. kyklopské zdivo.
  • Haklíky: jsou určeny jen pro obkladové (nenosné) zdivo. Vyrábějí se štípáním a hrubým kamenickým opracováním. Jejich spárové plochy musí být zhruba kolmé k lícní ploše.
  • Kámen pro řádkové zdivo: Pro vodní, železniční i pozemní stavby. Vyrábí se podle přesných výkresů.
  • Obrubníky: pro oddělení komunikace, vozovky, dopravní plochy, chodníku. Vyrábějí se rovné nebo obloukové.
  • Krajníky: jsou kamenické prvky obdobného charakteru jako obrubníky, ale nemají stanovenou výškovou úroveň.
  • Mezníky: slouží k vytyčení správní, vlastnické nebo užívací hranice.
  • Dlažební kostky: určené k dláždění vozovek nebo chodníků. Mají obvykle lichoběžníkový nebo podlouhlý tvar. Vyrábějí se o různých velikostech - 40/60mm (tzv. mozaika na chodníky a pochozí plochy), 60/80mm (tzv. pojezdové plochy) a 80/100mm (pro komunikace a zóny).
  • Deskové prvky: v tloušťce asi 10 - 80 mm. Používají se na obklady stěn, podlahy, parapety, schody, obklady sloupů a pilířů, chodníky apod. Mohou se poskládat jako typizovaná dlažba, rustikální dlažba, románská dlažba nebo pásová dlažba.
  • Řemínkový obklad: úzké hranolky o délce 100 až 150 a tloušťce 15 až 40 mm.
  • Stupně: se vyrábějí buď masivní, nebo obkládané deskami.
  • Kamenná střešní krytina: Vyrábí se z hornin s plošně paralelní texturou (fylity), které mají dostatečnou pevnost v tahu za ohybu a náležitý vzhled. Nejčastěji se používá břidlice, ale také břidlice nazelenalé až šedozelené nebo načervenalé. Krycí prvky se vyrábějí v mnoha různých tvarech.

tags: #lomovy #kamen #v #betonu

Oblíbené příspěvky: