PergolyMapa odvodňovacích staveb a monitoring eroze: Klíčové informace pro zemědělskou půdu
Eroze na zemědělské půdě znamená její znehodnocení. Meliorace se v dnešním chápání omezily na odvodnění pozemku s cílem jeho lepšího zužitkování, nicméně v současnosti to často představuje spíš problém než výhodu. Je důležité vědět, zda se tato opatření týkají i vašeho pozemku. Na to se podíváme v dnešním článku.
Co je eroze a jak ji sledovat?
Eroze je přirozený proces, ale v případě zemědělské půdy je zcela nežádoucí. Při vodní nebo větrné erozi se z pole odnáší ornice, vrchní úrodná vrstva půdy, která se vytváří stovky let. Bez ornice potom nemáme z pole co sklízet. Potůčky po dešti na poli, vyhloubené rýhy nebo strouhy, bahno splavené na cestě, v obci nebo potoce, to vše jsou stopy eroze.
Monitoring eroze zemědělské půdy
V Monitoringu eroze zemědělské půdy, který provozuje Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, se můžete podívat, zda se ve vaší obci nacházejí erozní události. Portál eviduje pouze nahlášené erozní události, nereflektuje tak zcela reálný stav. Pokud erozní událost nikdo nenahlásí, úřad se o ní nedozví a do Monitoringu eroze se nikdy nedostane.
Pokud zjistíte erozi, je důležité vyplnit formulář. Vaše hlášení bude zkontrolováno a předáno Státnímu pozemkovému úřadu. Pracovníci úřadu prověří erozní událost v terénu, a poté ji zanesou do Monitoringu eroze.
Vyhledávání erozních událostí v Monitoringu eroze
K vyhledání vaší obce v aplikaci slouží ikona „vyhledávání“ v liště nad mapovou plochou. Vyhledávat můžete buď podle územních jednotek, nebo podle půdních bloků. Do vyhledávacího pole začněte psát název území, na které se chcete podívat, vyhledávač vám začne automaticky nabízet vyhovující území. Hledat můžete na úrovni kraje, okresu, ORP, obce nebo katastrálního území.
Čtěte také: informace o stavebninách v Mělníku
Po zvolení žádoucího území vás portál přiblíží na dané území v mapové ploše. Oranžové (případně červené) plošky v mapě ukazují lokality s erozními událostmi. Když najedete myší nad jednotlivé erozní plochy, ukáže se vám vyskakovací okénko s číslem erozní události, s místním názvem lokality a s datem vzniku.
Při dvojitém kliknutí na plochu se v pravé části obrazovky otevře detailnější popis události. Podívat se můžete na základní charakteristiky události - typ eroze, datum, dotčená plocha, administrativní členění. Dále jsou k dispozici fotografie z místa události a popisný komentář.
Mimo „Základní charakteristiku události“ je k dispozici i záložka „Detailní popis události“. Zde se můžete podívat na identifikační údaje dotčených půdních bloků, erozní ohroženost, pěstovanou kulturu, zjištěné srážky atd. Níže v sekci „Fotky a dokumentace“ jsou opět k dispozici fotografie z události. Při kliknutí na fotografii se daná fotografie automaticky stáhne do vašeho zařízení. Můžete zde rovněž zjistit přesné souřadnice jednotlivých fotografií.
Příklady eroze
Suchá
Pole kolem obce Suchá bývají pravidelně zasažena erozí. Svědčí to o tom, že půda není v dobré kondici a nedokáže si poradit ani s běžnými dešťovými srážkami (15-25 mm). Pokud by byla půda v dobré kondici a měla dobrou strukturu, jeden vydatnější přívalový deštík by s ní z pole nehnul. Pomocí jednoduchých opatření pro půdu lze výrazně zvýšit schopnost půdy zasakovat vodu a tím snížit riziko eroze již do 1 roka po změně hospodaření. Tato pole změnu způsobu hospodaření nutně potřebují. Voda je živel. Nic ji nezastaví, ani kopečky s bramborami. Ornice z polí v okolí obce Suchá nakonec skončila ve vodní nádrží na návsi.
Mokrá
Na jaře nejčastěji dochází k extrémním erozím v kukuřici. Ne jinak tomu bylo v obci Mokrá u Soběslavi. Kukuřice je širokořádková plodina, co znamená, že mezi jednotlivými řádky a rostlinami je hodně volného prostoru, kde se při běžném způsobu pěstování nachází nechráněná holá půda. Pokud je kukuřice vysetá na větší ploše do jemně zpracované půdy, která má většinou pár centimetrů pod povrchem utuženou vrstvu půdy, je jenom otázka času, kdy vznikne eroze. Po přívalové srážce místo zasakování do půdy začala voda z pole rychle odtékat po povrchu. To způsobilo erozi jako z učebnice. Bahno se valilo přes silniční příkop, zaneslo odvodňovací příkop, zaplavilo silnice, zahrady i sklepy a nakonec si udělalo výlet až do místní nádrže.
Čtěte také: Stavba přehrad a regulace toků za první republiky
I zde měl zemědělec hned několik různých možností, jak pěstovat kukuřici bezpečně. Mementem mu především měla být erozní událost jen pár metrů vedle na druhé straně silnice před 2 lety, kde jsou stejné podmínky. Nejlepší je kukuřici na erozně ohrožených místech raději nepěstovat vůbec. A pokud pěstovat, pak jedině s využitím účinných protierozních opatření: vysévat bezorebně nebo pomocí technologie strip-till po vrstevnicích. To lze kombinovat s podsevy a pásovým střídáním s jinou plodinou. Vlastník pozemku by měl uzavřít dobrou pachtovní smlouvu, která bude výše uvedená protierozní opatření po pachtýři výslovně vyžadovat.
Meliorace a Informační systém melioračních staveb
V Informačním systému melioračních staveb lze najít informace o plošném odvodnění pozemků trubkovou drenáží a o závlahách. Existence obou typů melioračních opatření přináší určitá omezení, je proto dobré vědět, jestli se na vašem pozemků nachází. Bohužel dokumentace není zcela kompletní, a tak se může stát, že v informačním systému údaj o žádném zařízení nenajdete, a přesto se na pozemku nachází.
Vyhledávání v Informačním systému melioračních staveb
Při otevření aplikace můžete vyhledávat územní celky, stejně jako v Monitoringu eroze, na úrovni kraje, okresu, ORP, obce nebo katastrálního území. Při zadávání hledaného celku vám vyhledávač automaticky začne nabízet vyhovující území. Jakmile zvolíte požadované území, ukáže se vám daná lokalita na mapovém podkladu.
Ten můžete upravovat pomocí panelu v levé části obrazovky. V panelu “Strom vrstev” klikněte na ikonu “+” u záložky “Podkladové mapy”. Zde můžete vybrat požadovaný mapový podklad. K dispozici jsou ortofotomapy, základní mapa ČR a přehledová mapa. Pozor, jednotlivé mapové vrstvy jsou viditelné jen při konkrétních měřítkách. Například přehledová mapa je viditelná pouze pokud mapu oddálíte na měřítko 1:250 000, naopak ortofotomapa se zdrojem LPIS je viditelná pouze při přiblížení na 1:20 000. Měřítko lze nastavit buď kolečkem myši, nebo manuálně v horní liště vedle vyhledávače územního celku.
V levém panelu můžeme následně zapínat jednotlivé meliorační vrstvy. Na výběr jsou kategorie “Závlahy”, “Pilotní stavby závlah” a “Odvodnění” s příslušnými podkategoriemi. Vše, co se zobrazí v mapě, je obsaženo i v legendě, která se nachází v dolní části stejného panelu a zobrazíte ji kliknutím na ikonu “+” vedle nápisu “Legendy”. Rozlišit lze například provozované či neprovozované meliorace, recipienty atd. Pokud v mapě kliknete na ikonu obrázku (v ukázce je několik těchto ikon v pravé dolní části mapového podkladu), zobrazí se vám fotodokumentace dané meliorace s popisem.
Čtěte také: Mapa světa pro váš interiér
Poskytování informací o melioračních stavbách
Státní pozemkový úřad (dále jen „SPÚ“) na základě žádosti poskytuje informace o výskytu melioračních staveb v zájmovém území např. z důvodu vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, plánovaného stavebního záměru apod. Pokud máte zájem o poskytnutí informací k výskytu melioračních staveb a potřebujete písemné stanovisko, je nezbytné podat žádost (volnou formou, není předepsaný závazný formulář), případně přiložit mapový podklad se zákresem zájmového území. V případě podrobného odvodňovacího zařízení jsou poskytnuty neaktualizované informace s využitím historických podkladů, které za celou ČR nikdo jiný nemá k dispozici.
tags: #mapa #odvodnovacich #staveb #informace
