Horské kolo na asfaltu: Pohledy, výhody a nevýhody

Pojem horské kolo (MTB) v sobě skrývá širokou škálu kol primárně určených pro sportovní využití v terénu. Rozsah sahá od jednoduše vybavených hardtailů po závodní celoodpružená kola. Podskupinami této kategorie jsou enduro, sjezdové MTB, dirt nebo fat biky. Oproti hybridnímu kolu se na horském kole dá jezdit téměř všude. MTB jsou ale opravdu zábavná, jen když sjedete mimo zpevněné cesty například na lesní a štěrkové cesty.

MTB v terénu vs. na asfaltu: Rozdíly v pocitech a technice

V terénu mohou horská kola naplno předvést své přednosti. Tomu napomáhají jejich robustní pláště, které poskytují vynikající přilnavost mimo vozovku. Na MTB se krásně tříbí technika, hlavně při výšlapech po stěnách plných kamenů a kořenů. Možností při MTB je o mnoho víc než na asfaltu, kdy jsem limitovaný akorát tak kondičkou, průchodností biku alias tanku a pudem sebezáchovy ve sjezdech. Já jako děcko rád blázním na biku. Skoky, sjezdy, potoky, bláto, to je něco pro mě. A to mi dává můj horák v lese a na trialech. Občas to bolí, jako rozseknutá noha při posledním tréninku, ale to přejde, na rozdíl od mojí potřeby skákat. Já si na asfaltu užiju, že okolo jsou stromy, potůčky, čáp - bílý, nebo černý, to je jedno, jen když je tam život. Upřímně, na rovině jezdí okolo vás spousta aut, práší se, senná rýma, asi by mě na té rovině šlak trefil. Člověk přece jenom trochu potřebuje kopečky. Když se chci uštvat, umím to tam i tam, ale já radši kopce. Ale je mi jasné, že pokud bych chtěla ten bike opravdu ovládat, a získat i nějakou techniku, tak musím pěkně po lese brouzdat a nehledat jen hladké silnice. Jenom tam už prostě nemůžu natahovat krk a obdivovat faunu a flóru.

Terén je super, když jede přede mnou někdo, kdo ví, kde je sever, popřípadě i jih a naše bytovka... ale pokud bych se vyznala a věděla, že se opravdu neztratím, tak je to fakt zábavnější, i když... Na beton se v tom nejužším místě potkám s chlapíkem, který má velké ego a široké rejdy. Manželka tedy dává kvůli bezpečnosti v lese přednost asfaltu, ale stále má radši přírodu a pokud možno volnost pohybu, než přelidněnou stezku nebo nudnou rovinu. Někdy mám v hlavě předem načrtnutou trasu, jindy jen její kostru a někdy nic. A často se i z dopředu stanovené trasy vyvrbí něco úplně jiného, z freeridu zase to, co jsem dal den předtím.

Výbava a údržba

Silnice je z mého pohledu nuda, speciálně rovina, proto i na asfaltu vyhledávám les a kopce, přičemž mám štěstí, že bydlíme blízko lesoparku, ve kterém se dá bez problémů “ztratit” i na 3 hodiny bez nutnosti projet to samé místo víckrát. Lesopark znamená často i zvětralý asfalt, jemuž jsem přizpůsobil výběr stroje, který je sice silnička, ale s 32mm plášti a kotoučovými brzdami. Stereotyp asfaltu trochu zmírním, když tahám kopce na plný výkon. Mám radost z plynulého šlapání do pedálů a rychlejšího náběhu kilometrů. Na silničce tedy za stejnou dobu dojedu dál a místo přemýšlení o trase přemýšlím o životě a výběru tématu na další blog, anebo jestli náhodou nepotřebuju nové tričko.

Že jsou to jiné sporty svědčí i odlišná výbava, jiné tretry, jiné „hadry“. Na MTB vozím na rozdíl od silnice i batoh. Klasické MTB by mělo zvládat strmá stoupání i rychlé sjezdy a potřebuje správný převodový poměr. Zároveň se stalo běžné řazení 1x12: Pouze s jedním převodníkem vpředu a dvanácti pastorky vzadu nabízejí vždy ten správný převod, bez ohledu na to, zda jedete prudce do kopce nebo rychle z kopce. Na horských kolech se dnes používají pouze kotoučové brzdy, které vždy zajistí optimální zpomalení i ve špíně a mokru. Horská kola jsou puristé - vše nadbytečné je vynecháno, protože to znamená pouze váhu navíc, což ztěžuje stoupání a ovládání kola. Poloha sezení na horském kole je určena geometrií rámu; je sportovní a zaměřená na optimální pohon.

Čtěte také: Průvodce způsoby upevnění izolace

Bezdušové pneumatiky: Výhody a nevýhody

Bezdušové pneumatiky se masivně rozšířily u horských kol a rozšiřují se i u silničních. Navzdory vývoji pneumatik v posledních letech je riziko defektu stále vysoké a je to porucha, která cyklisty nejvíce znepokojuje. Jediným spolehlivým systémem, jak se jim vyhnout, jsou kola bez vzduchu, jejichž největším současným úspěchem jsou plná kola značky Tannus. Pro náročné použití a měnící se podmínky však stále nedosahují konfigurační kapacity pneumatik s vzduchem s jednoduchou změnou tlaku, ani rozmanitosti možností, co se týče tvrdosti, směsí, dezénů atd. V dnešní době jsou pneumatiky s vzduchem i přes riziko defektu stále nejčastější volbou mezi cyklisty.

Odstraněním duše se vyhneme jedné z nejčastějších příčin defektu, kterou je skřípnutí duše mezi pláštěm a ráfkem v důsledku silných nárazů. Navíc, pokud použijeme těsnicí kapalinu, ta ucpe defekty malého průměru. Jediným opatřením, které musíme dodržovat, je pravidelná obnova kapaliny, abychom zabránili jejímu vyschnutí a ztrátě ochrany. Doba se liší v závislosti na značce a okolní teplotě, ale doporučujeme to dělat každé dva měsíce, abychom měli plnou záruku. Ochranu lze doplnit pěnou nebo vložkami do bezdušových plášťů. Vkládají se dovnitř pláště a poskytují extra odolnost proti nárazům, aby se zabránilo prasklinám v plášti a poškození ráfků. Používají se především v nejnáročnějších MTB disciplínách, jako je enduro a sjezd. I přes vysokou spolehlivost není žádný systém 100% účinný, proto je velmi vhodné vždy s sebou vozit náhradní díly a nářadí pro řešení případného defektu nebo praskliny.

Další výhodou bezdušového systému je, že můžeme jezdit s pneumatikami s nižším tlakem, protože zde není duše, kterou bychom mohli skřípnout, a protože patky nebo boky pláště bývají zesílené. V silniční cyklistice platí výhody nižšího tlaku také, i když na kvalitním a suchém povrchu se obvykle používá běžný tlak, aby se zabránilo odporu, který může způsobit větší styčná plocha pneumatiky. Když to však podmínky povrchu vyžadují, máme možnost snížit tlak s větší bezpečností než u pneumatik s duší. Obtížnost montáže je hlavní nevýhodou, zejména u silničních kol. Je velmi obtížné usadit pláště běžnou pumpou, alespoň napoprvé, a téměř nemožné mini pumpou. S podlahovou pumpou můžeme pláště usadit, pokud nejsou příliš nepoddajné. Musíme je umístit s boky dokonale vystředěnými na ráfku a velmi rychle pumpovat několik sekund. Pro usnadnění klouzání je vhodné nanést na patky trochu mýdlové vody. A pro dosažení většího průtoku můžeme vyjmout ventilek a připojit pumpu přímo k ventilu. Kompresor na čerpací stanici je vždy možností. Bombičky s CO2 jsou vynikajícím řešením, které nám poslouží jak doma, tak na cestách, což je nejdůležitější, protože jinou možnost pravděpodobně nebudeme mít. Vyšší nároky na údržbu jsou další nevýhodou, protože se musíme starat o to, aby těsnicí kapalina zůstala aktivní, protože bez ní ztrácíme velkou část ochrany proti defektům. Ale již jsme vysvětlili, že stačí ji doplňovat každé dva nebo tři měsíce v závislosti na použité kapalině a nenechat kola ztratit tlak ani je neotáčet déle než týden. Ztráta účinnosti těsnicí kapaliny u silničních kol. Vysoký tlak a vysoké teploty, kterých dosahují silniční pláště, způsobují, že kapalina, která se s úspěchem používá u horských kol, nemusí u silničních kol fungovat správně. Může uvnitř pláště velmi rychle ztuhnout nebo mít potíže s ucpáním defektů, přičemž kolo postříká kapalinou, než se jí to podaří. Průmysl však již tento problém vyřešil vývojem univerzálnějších kapalin nebo kapalin speciálně určených pro silniční kola, jako je například Specialized Rapidair.

Bezdušový systém je nezpochybnitelný pro použití na horských a gravel kolech a při správné údržbě můžeme jezdit roky bez defektu. V oblastech, kde není velké riziko defektu a při klidné jízdě, která zabrání skřípnutí, by se dala ospravedlnit neochota odstranit duše, aby se zabránilo pravidelné údržbě a vyšším nákladům, které s sebou nese. Na silnici jsou jeho výhody také zřejmé, alespoň pro amatérské cyklisty a cykloturisty. Pro velmi náročné cyklisty nebo závodníky však stále převažují vysoké tlaky, kterých se dosahuje s galuskami a některými plášti s duší nejnovější generace, protože jejich cílem je dosáhnout maximálního výkonu. Na těchto úrovních náročnosti jsou bezdušové pláště stále zpochybňovány. I když v časovkářských disciplínách se začínají často používat, protože ztráta času způsobená defektem může být také konečná a nenahraditelná. My sami používáme bezdušové pláště jak v terénních disciplínách, tak na silnici, a až na výjimky je vždy doporučujeme.

Porovnání MTB a hybridních kol

Pokud hledáte všestranné kolo, hybridní kolo je tou nejlepší volbou. Hybridní kolo může být v případě potřeby sportovní a šmrncovní, ale hodí se i na nákupy nebo delší túry. Hybridní kola jsou velmi robustní - dobře si tedy poradí i s větší zátěží. Hybridní kola jsou pohodlná městská kola, ale snadno si poradí i se štěrkovými cestami nebo lesními stezkami. Důvodem jsou výrazně užší pláště oproti horským kolům a odlišná geometrie. Většina hybridních kol má převody s 20 až 30 rychlostmi. Kvalitní hybridní kola bývají vybavena hydraulickými kotoučovými brzdami. Na rozdíl od horských kol jsou hybridní kola vybavena blatníky, nosiči zavazadel, předními světly a zadní odrazky a jsou tedy v Německu legální pro provoz na silnici.

Čtěte také: Podrobnosti o spádování potěru

Zda budete mít větší radost z horského kola nebo hybridního kola, velmi závisí na převažujícím účelu kola. Hybridní kolo je vhodné jak do lehkého terénu, tak na asfalt a jízdu po městě. Sportovní nadšenci mezi námi, kteří rádi zkouší náročné traily, chtějí zrychlit údolím a jen zřídka jezdí ve městě, si raději zvolí horské kolo. Horské kolo má robustní pláště, které poskytují vynikající přilnavost mimo vozovku, ale mají o něco vyšší valivý odpor na asfaltu. Zde mají klasické pláště na hybridní kola jasnou výhodu a jízda je mnohem příjemnější.

Tabulka: Porovnání MTB a hybridních kol

Praktické zkušenosti a úvahy

Nejvíc je ten rozdíl vidět večer v koupelně. Když přijede domů jeden takový zmoklý element, nějak se to hodí do pračky a vypere s tím ultra bio citlivým pracím gelem pro děti. Paráda. Když ale přijede domů z lesa takové špinavé prase (ať si to nikdo nebere osobně, i já jsem tak minule vypadala - ne jako matka dvou dětí, ale opravdu jako prase z kaluže), tak to pěkně musíme odmočit, vyčistit, pak přijde na řadu sifon, mýdlo s jelenem zažije svých 15 minut slávy a až potom následuje pračka. Trny, klíšťata, rozbitá kolena, chci to řešit hned a ne až večer doma. Vidím tedy rozdíl z pohledu člověka, který je rád, že se veze, že bike nemá takové nápady (a nervovou soustavu) jakou kdysi koně, a že se tedy shodneme v názoru na směr a rychlost pohybu, pokud nezasáhne vyšší síla či blbá náhoda. Z pohledu člověka, který nejde ven proto, aby sbíral keramiku nebo něco, aby si vylepšoval kádrový profil, ale aby se kochal... Při vší úctě k fyzice a gravitaci, nemám chuť se válet po zemi, vysedávat na pohotovosti, mít rozbitý nos a doufat, že se roušky budou nosit ještě měsíc, aby to nikdo neviděl. A tak potupně a ochotně vláčím svůj krásný full suspension bike po asfaltu.

Silničářům určitě doporučím ochutnat taky terén a naopak bláťákům asfalt.

Čtěte také: Izolace dřevěné fasády

tags: #mtb #pouze #na #asfalt #výhody #nevýhody

Oblíbené příspěvky:

• Podbití střechy shora: Materiály a postupy
• Průvodce výběrem barev a materiálů k bílým oknům
• Výběr vrutů pro OSB desky
• Důležitost nasákavosti u izolačních materiálů
• Podložka pod WPC dlažbu: Proč ji použít?