Proč se písek drolí z betonu po vyschnutí?

Drolení písku z betonu po vyschnutí je běžný problém, se kterým se setkávají jak laici, tak i zkušení stavebníci. Tento jev může mít řadu příčin, od chyb v technologickém postupu až po nevhodný výběr materiálů. Pochopení těchto příčin je klíčové pro prevenci a efektivní opravu poškozených betonových konstrukcí.

Hlavní příčiny drolení betonu

1. Nezrálost betonu

První příčinou drolení je, že beton ještě není vyzrálý. Na opravdickou vyzrálost a plné vytvrzení potřebuje 50 - 90 dní. Hlavně v průběhu prvního měsíce a prvních několika dní je to převážně sádra, která ho drží pohromadě. Cement, který drží beton pohromadě, je totiž směsí sádry, vápna a páleného jílu.

2. Nesprávný druh písku

Druhá možnost je, že zedníci použili nesprávný druh písku. Pokud použili maltový písek místo betoňáku, bude se beton drolit neustále. Je to dáno tím, že maltový písek obsahuje přírodní jíly, které dodávají směsi plastičnost, ovšem snižují tvrdost. U mně to takhle pokonili Pavel Fárka a jeho zedníci. Beton se sádrou nemá nic společného. Ak nejaký síran v betóne vzniká, tak len veľmi pomaly a vplyvom kyslých dažďov, čiže zvonka. Je to tragédia pre betón samotný a hovorí sa tomu aj korózia betónu. Betón sú hlavne kremičitany vápenaté, uhličitany a hydroxidy. Ak v betóne sadra je, napr. Čo sa týka piesku, obsah ílu môže mať negatívny vplyv. Ďalší vplyv je tvar častíc. Tzv. kopaný piesok má guľaté častice a zrejme by nebol vhodný ani pomerne čistý kremičitý piesok na pevný betón.

3. Rychlá hydratace a smršťování

Smršťování cementové pasty během vysychání často způsobuje vznik viditelných povrchových trhlinek, které negativně ovlivňují životnost konstrukce. Experimenty ukazují, že cementy s pomalými náběhy pevností jsou vůči vzniku trhlinek během vysychání odolnější. Důsledkem je dnes obecně nízká odolnost cementů, malt a betonů vůči vzniku trhlinek při vysychání, která je kritická prakticky ve všech exteriérových prvcích vystavených střídavým účinkům prostředí. Vznik trhlin od vysychání je do velké míry podmíněn vznikem mikrotrhlin od autogenního smrštění, který je důsledkem smrštění chemického a probíhá během tvrdnutí v celém objemu betonu. Rychlá hydratace a nízký vodní součinitel negativně přispívají ke vzniku mikrotrhlin.

Tlak na rychlost výstavby v posledních desetiletích způsobil, že v současnosti používané cementy mají vyšší reaktivitu a jemnost mletí. Tento trend se promítl i do výstavby českých cementobetonových vozovek. Žádný z dnešních běžných testů cementů a betonů nepostihuje vliv vysychání na vznik trhlin, neboť vzorek by musel vysychat minimálně několik měsíců. Toto chování však dobře vystihují nenormové testy na smršťujících prstencích. Výsledky ukazují, že pouze 2 z 10 komerčně vyráběných a testovaných cementů vyhovují nenormovému požadavku na odolnost cementů proti vzniku trhlin od vysychání. Pokud se upraví jemnost mletí, pak kritériu s použitím standardních současných technologií výroby vyhovuje 10 z 15 cementů. Je tedy čistě otázkou preferencí, zda mírně zpomalit rychlost náběhu pevností a tempo výstavby, či předčasně vytvářet trhliny, které jsou zdrojem zkrácené životnosti.

Čtěte také: Kreativní průvodce betonových hub

Smršťování cementové pasty během vysychání často způsobuje vznik viditelných povrchových trhlinek, které negativně ovlivňují životnost konstrukce. Experimenty ukazují, že cementy s pomalými náběhy pevností jsou vůči vzniku trhlinek během vysychání odolnější. V příspěvku jsou představeny výsledky unikátního testu 25 portlandských a směsných cementů na smršťujících prstencích, které konzistentně potvrzují pozitivní vliv pomalejší hydratace. Díky rostoucímu tlaku na rychlost výstavby existuje však v současné době na českém trhu těchto cementů pouze několik. Tlak na rychlost výstavby v posledních desetiletích téměř eliminoval z trhu cementy tříd 32,5 N, 32,5 R a 42,5 N, které vykazují nižší nárůsty počátečních pevností.

Problémy s trhlinami od vysychání, tzv. trhlinkování, se začaly masivně objevovat na mostovkách v sedmdesátých letech 20. století v USA, kdy se zvýšil požadavek na 7denní pevnosti cementů na 19,3 MPa. Právě typy cementů dle ASTM C150 (Type I - Type V) zavedl P. H. Bates v roce 1940 s cílem omezit tvorbu trhlinek. Od té doby pokračuje závod za rychlejšími počátečními pevnostmi cementů a povrchové trhliny od vysychání se staly zcela běžným jevem na většině konstrukcí v exteriéru. Většina z nás je již bere jako jejich přirozenou součást.

Zvýšenému riziku vdechování mikroskopického prachu krystalického křemíku je vystavena celá řada pracovníků v mnoha oborech a profesích. Pracovníci na stavbách jsou vystavováni prachu každý pracovní den. Mohou ho vdechovat při různých stavebních činnostech. Oxid křemičitý se hojně nachází v zemské kůře, proto ho obsahuje většina hornin, jílů, písků a štěrků. Ve slévárenství vzniká křemičitý prach např. při odlévání písku.

Kámen obsahuje oxid křemičitý a uvolňuje se např. Jakákoliv pracovní činnost, při které je člověk dlouhodobě vystavován vdechování prachu, pro něj může představovat velmi vážné zdravotní problémy. Proto se obecně doporučuje znát toto riziko a vědět, jak mu předcházet. O to více to pak platí ve stavebnictví, kde se vyskytuje velmi nebezpečný krystalický křemík, o kterém je tento článek. Proč je křemičitý prach nebezpečný? Jaké nemoci způsobuje? Oxid křemičitý (SiO2) je přírodní látka, která se vyskytuje ve většině písků, hornin a jílů, ale také v několika stavebních materiálech, jako je beton, cihla, malta a některé plasty. Při zpracování těchto materiálů, např. řezání, broušení, vrtání apod., může docházet k uvolňování prachu obsahujícího právě oxid křemičitý. Jeho částice, které vznikají rozmělňováním, jsou velmi malé a nazývají se krystalický oxid křemičitý nebo také dýchatelný prach z krystalického křemene. Vystavování respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého představuje jednu z nejčastějších příčin onemocnění plic.

Odhaduje se, že rakovina je v EU hlavní příčinou smrtelných pracovních úrazů. To je jeden z důvodů, proč 25. května 2016 podepsalo šest evropských organizací, a 28. listopadu 2019 další dvě, smlouvu, která je zavazuje k dobrovolnému akčnímu programu, jehož cílem je zvýšit povědomí o rizicích plynoucích z vystavování se karcinogenům na pracovišti a výměna osvědčených postupů. Pneumokonióza je onemocnění plic, které vzniká pronikáním a usazováním minerálního prachu do dýchacího orgánu. Lidově se tomuto onemocnění říká zaprášení plic a způsobuje chronický zánět plic, jehož důsledkem je porucha jejich funkčnosti. Silikóza patří do skupiny kolagenních pneumokonióz. Jedná se o onemocnění plic, které je důsledkem pravidelného a dlouhodobého pronikání prachu krystalického křemíku do plic. Ten napadá imunitní systém a má za následek zánět. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je kolektivní název pro skupinu plicních chorob, které vedou k dýchacím potížím, včetně emfyzému a bronchitidy. Příznaky: dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku. Tyto příznaky se postupem času zhoršují. U některých lidí velmi rychle. Dlouhodobá ignorace a neřešení problému předchozích onemocnění plic a pokračující vystavování se velkému množství mikroskopickému prachu může vést až k rakovině plic. Příznaky: přetrvávající kašel, zvyšující se dušnost, úbytek hmotnosti, únava a vykašlávání krve. Tyto příznaky jsou však často bez povšimnutí, dokud se rakovina nerozšíří z plic. Expozice krystalickému křemíku může mít významné zdravotní dopady, z nichž mnohé mohou člověku vážně změnit život.

Čtěte také: komplexní přehled o transportu cementu

Tlak na rychlost výstavby v uplynulých desetiletích způsobil, že dnešní cementy používané pro výstavbu cementobetonových krytů mají oproti dřívějším cementům příliš vysokou reaktivitu. Výsledkem jsou neviditelné trhlinky v celém objemu betonu. Testy na smršťujících prstencích dobře postihují kombinaci autogenního smrštění a smrštění od vysychání.

Z hlediska životnosti CBK jsou nejhorší trhliny, které se projeví až po raném tvrdnutí betonu, neboť k jejich viditelným projevům dochází i několik let po betonáži. Alkalicko-křemičité reakci (ASR) včetně způsobu její eliminace bylo v ČR věnováno mnoho pozornosti a dnes se ukazuje, že byl její vliv přeceňován. V letech 2017 a 2018 byla dle německé metodiky zkoušení TP B‑StB AKR-Potenzial and Dauerhaftig­keit von Beton provedena série testů na ASR, během nichž byla měřena expanze betonových jader v cyklech ‑30 °C ÷ +60 °C při postupné saturaci a vysychání. Na pěti úsecích českých dálnic, u nichž bylo podezření na ASR, byly provedeny vývrty, které byly testovány na Bauhaus-Universität Weimar. Výsledky ukázaly, že se ASR nalezla pouze v lehké formě na D5 a ve velmi malém, až žádném rozsahu na ostatních úsecích. Tím byl experimentálně prokázán minimální příspěvek ASR ke vzniku povrchových trhlin v CBK v ČR, byť v historii existovaly zasažené úseky např. na dálnici D11.

Možnosti opravy a prevence drolení

Recept na ideální a všestrannou opravu betonové konstrukce prakticky neexistuje. Ke každé poruše je třeba přistupovat individuálně - a v předstihu se smířit, že je vždy reálná možnost, že bude třeba dotyčnou betonovou konstrukci odstranit a vytvořit znovu. Pokud ovšem zápasíme pouze s drobným narušením, výtluky, trhlinami nebo drolením, nemusíme hned sahat po sbíječce. Stačí vybrat stavební chemii či systémové řešení odpovídající konkrétnímu typu poškození a jeho rozsahu.

Předpokladem úspěšné opravy drolícího se betonu je důkladná analýza, zda vůbec takový beton má smysl opravovat. Pokud se jedná o lokální problém, kde se drolí pouze kousek konstrukce, pak ano, můžeme pokročit k opravě. Pokud se ovšem drolí celá konstrukce, pak je to znamením nekvalitního betonu a měli bychom se připravit na výměnu celé betonové části za kvalitnější.

1. Povrchové úpravy

Dobrý den, v pátek jsme dělali betonovou podlahu v zahradním domku, chtěla bych se zeptat, jak ho ošetřit proti drolení, později bychom na to chtěli dělat podlahu z dlažby. Stačil by nátěr cement voda? Jestli ano v jakém poměru se to míchá? Nátěr se dělá zpravidla směsí cement - velmi jemný písek, v poměru asi 1:1 jinak to snáze popraská. Naředí se to vodou a pak lze natírat štětcem. A drží to. Když tam tak do roka dáte dlažbu tak by se nemělo nic stát.

Čtěte také: Analýza cementu: Mangan a chemické složení

Když mluvíme o betonové podlaze, máme tu možnost a charakter poškození to dovoluje, můžeme celý povrch konstrukce opatřit cementovým potěrem, který vyrovná nerovnosti a skryje trhliny. V každém případě si vždy k odpovídajícímu opravnému systému či výrobkové řadě musíme pořídit i vhodnou penetraci, v ideálním případě bychom ji měli zakoupit od stejného výrobce, od jakého odebíráme i celý zbytek opravné stavební chemie.

2. Oprava trhlin

Praskání betonu je zpravidla způsobeno chybami při betonování a zpravidla taky nelze opravit. Leda nějakým nátěrem s nepříliš zaručenou účinností. Trhliny v betonu můžeme dělit na statické a dynamické - a dle toho k nim musíme přistupovat. Zda je trhlina statická či dynamická lze zjistit pomocí křehkých sádrových terčíků. Ty kotvíme ke zdivu z obou stran trhliny - pokud trhlina pracuje, zvětšuje se a zmenšuje, dojde k porušení terčíku. Toto řešení ovšem nebude zcela optimální pro použití u drobnějších trhlin například v interiérech.

• Oprava statické trhliny: statickou trhlinu důkladně proškrábneme špachtlí a vyčistíme. Vyčištění spočívá zejména ve vyfoukání nesoudržného betonu, prachu a nečistot stlačeným vzduchem a následné vysátí vysavačem. Následně do praskliny vtlačíme epoxidový tmel, který v některých případech můžeme i doplnit křemičitým pískem (dle doporučení výrobce hmoty).
• Oprava dynamické trhliny: tento typ trhliny je samozřejmě složitější na opravu, postup je ovšem podobný. Prasklinu pomocí úhlové brusky upravíme na úseky o délce 15 cm. Po těchto cca 15 cm vždy bruskou přerušíme trhlinu napříč řezem do hloubky max. Vzniklé dílo řádné vyčistíme stlačeným vzduchem a vysavačem. Vyplníme epoxidovým tmelem (či jinou stavební chemií ze zvolené opravné sady) a vmáčkneme výztuž do vytvořených příčných spár. Zarovnáme, například špachtlí. Pokud plánujeme na beton aplikovat další vrstvy (např. nivelační stěrku) posypeme opravované místo jemným křemičitým pískem 0,8 - 1,2 mm. Postup opravy dynamických trhlin volíme i v případě, že potenciálně hrozí obnova či zvětšování trhliny v budoucnosti, případně pokud na beton plánujeme umístit další vrstvy, které neumožní pozdější opravy (tj. například souvrství podlahy).

Ojedinělé drobnější trhliny postačí opravit epoxidem nebo dvojsložkovým cementovým lepidlem. Naopak u stěn jde použít štukové hmoty (na velké nerovnosti), které se následně přetřou nátěrem interiérové/exteriérové barvy a nesrovnalosti skryjí, či stěrku na menší nesrovnalosti. Totéž platí i u oprav jinde než na stěnách - než začneme s jakoukoli aplikací, je třeba důkladně stávající beton očistit. To znamená nejen od prachu a nečistot, ale i od všech nesoudržných částí. Pokud to situace jen trochu dovoluje, použijeme vysokotlaký čistič. U velmi pečlivých oprav můžeme poškozené části i odstranit až na soudržný beton. Pokud je součástí opravovaného místa i ocelová výztuž, musíme ji před zabetonováním očistit od veškeré rzi. Trikem zkušených řemeslníků, jak napojit nový beton na původní, je důkladné namočení původního betonu a lehké postříkání octem. Právě výtluky se řadí mezi lehčí opravy, na kterou postačí trocha betonové směsi, v případě mělčích výtluků i samonivelační stěrka.

3. Prevence a správné postupy

Každý, kdo pracuje v prašném prostředí, hraje důležitou roli při zajišťování řízení souvisejících rizik. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a životu neohrožující prostředí. Informujte své zaměstnance o rizicích, které se na pracovišti vyskytují. Upravte pracovní technologii - např. Mohlo by vás zajímat: Řízení rizik BOZP. Používejte zaměstnavatelem dodané ochranné prostředky - např.

Prvním krokem při optimalizaci výroby betonu je uvědomění si skutečnosti, že beton již není pouhá směs cementu, kameniva a vody.

1. Přísady do betonu mohou zlepšit trvalou udržitelnost výstavby mnoha různými způsoby. Za prvé, přísady mohou významně zlepšit kvalitu a odolnost betonu, což následně prodlužuje jeho životnost. Díky tomu lze použít beton namísto jiných stavebních materiálů, a tím podstatně zlepšit životní cyklus infrastruktury. Kromě toho přidání speciálních přísad, jako jsou stabilizační nebo superplastifikační přísady, umožňuje použití alternativních materiálů a druhotných surovin bez negativního dopadu na výslednou kvalitu betonu. V mnoha případech dále dochází díky použití přísad ke snížení spotřeby energie potřebné k výrobě cementových nebo betonových směsí. Jedním z příkladů je přidání přísad snižujících obsah vody a přísad urychlujících tuhnutí a tvrdnutí za účelem získání vysokých počátečních pevností v prefabrikovaném betonu. Přísady do betonu Sika, například z produktové řady Sika® ViscoCrete®, pomáhají čelit výzvám moderní technologie betonu.
2. Od roku 2015 dosáhla společnost Parex, která byla začleněna do skupiny Sika v roce 2019, snížení emisí skleníkových plynů ve Francii o 5 %. Nová řešení, jako je PARNATUR®, první „snadno stříkatelná“ tepelně a zvukově izolační malta na bázi technického konopí, podporují využití biologických zdrojů a přispívají tak k tvorbě vazeb mezi stavebnictvím a zemědělstvím. Technické konopí je přírodní materiál vhodný pro výrobu lehčených izolačních omítek. Jeho hustota se pohybuje mezi 110 a 150 kg/m3 a délka vláken mezi 2 a 10 mm. Tepelná vodivost konopí je 0,04 W / m.K. Čerpatelná omítka na bázi konopí má tepelnou vodivost 0,065 W / m.k. Použitím konopné fasádní omítky se sníží spotřeba energie v domě až o 45 %. Na převratné inovaci se pracovalo v technologickém centru Sika ve Francii.

V roce 2014 zveřejnil Program OSN pro životní prostředí zprávu o tom, že těžba písku a štěrku „exponenciálně roste“ a „výrazně převyšuje míru přirozené obnovy“. Písek je hlavní složkou betonu. Betonová směs obsahuje 10% podíl cementu, který je složen z vápence a jílu, 15% podíl vody a zbylých 75 % tvoří písek a štěrk. Tyto agregáty tvoří většinu betonu a jsou pro celý kompozit naprosto nezbytné. Každý rok se použije přibližně 50 miliard tun písku a štěrku, což by pokrylo území větší než souostroví Velké Británie. Tato míra těžby však překračuje míru přirozené obnovy, což má dopad na dostupnost kvalitních agregátů.

4. Vliv mrazu a solí

Zdravím. Přes léto jsem betonoval venkovní schody - pohledový beton míchaný v míchačce. Použil jsem osvědčenou recepturu, lepší cement č 42,5, 1 díl cementu, 2 díly betonářského písku, 2 díly kameniva frakce 8/16, plastifikátor a voda. Směs jsem dokonale hutnil, počasí nebylo nijak extrémní, teplota kolem 20st, pod mrakem. Při zrání jsem pravidelně mlžil a pak kropil. Po betonáži byl povrch krásně hladký bez prasklinek, téměř jako pohledový beton z mixu. Bohužel po zimě se začal drolit. Vůbec to nechápu. Nikdy se mi to nestalo a to už jsem toho vybetonoval dost. Drolit se to začalo až po posledním namrzajícím dešti, kdy jsem vzniklý led posolil aby nikdo neuklouzl. Je mi jasné, že sůl asi betonu moc dobře nedělá, ale tohle by přeci nemělo vadit?

Dlouhodobá životnost betonových konstrukcí

Návrhové období cementobetonových krytů (CBK) se standardně pohybuje mezi 20 až 40 lety, a to v závislosti na podmínkách a zkušenostech jednotlivých zemí. Rakousko běžně uvažuje 30 let, Německo 30 let, Švýcarsko ≥ 20 let, Francie 30 let, Holandsko 30 až 40 let, ČR 25 let, USA 20 let. Životnost CBK se za předpokladu běžné údržby a oprav očekává minimálně v délce návrhového období. Existuje celá řada CBK, které dosáhly životnosti přes 50 let, např. úseky dálnice A1 mezi Vídní a Salzburgem, E40 z Bruselu do Liège či západní úsek dálnice A18 v Polsku v délce 54 km. Při modernizaci D1 na úseku Mirošovice - Kývalka dosáhlo mnoho úseků životnosti přes 40 let, přičemž životnost mohla být i vyšší, kdyby se zde nenacházela asfaltová mezivrstva, která vedla k vytváření schůdků.

Pro účely mapování stavu povrchových trhlin byla zavedena metodika na základě laserového skenování LCMS (laser crack measurement system). Celková délka pasportovaných úseků s CBK činí dnes okolo 900 pruhokilometrů, což představuje přibližně polovinu CBK v ČR. Měřicí vozidlo pořizuje snímky CBK, které jsou dále strojově vyhodnocovány z hlediska stavu povrchových trhlin. V roce 2017 byla provedena analýza povrchových trhlin vzhledem k stáří CBK. Vznik trhlin má mnoho příčin.

Pro interpretaci vlivu objemových deformací betonu v kombinaci s teplotou a kolovým zatížením na životnost CBK je využit sdružený termo-hygro-mechanický model implementovaný v programu OOFEM. Tento model je validován na základě dlouhodobého monitoringu na pilotním úseku D1. Mechanický model uvažuje cementobetonovou desku jako diskretizované 3D kontinuum s viskoelastickým materiálem MPS (microprestress-solidification theory) a podkladní systém jako Winkler - Pasternakovo podloží s parametry c1 = 70 MNm-3 a c2 = 60 MNm-1. Zatížení dopravou obecně způsobuje tahové napětí na spodním povrchu desky vozovky, které se nachází pod umístěnou nápravou. Kolové zatížení je reprezentováno svislou silou 50 kN a pro vyvolání maximálního tahového napětí na horním povrchu je zatížení umístěno do rohů desky. Teplota v desce je nejvíce ovlivněna teplotou okolního vzduchu a osluněním. Změna teplot v průběhu charakteristického letního dne způsobuje tahové napětí - v noci vzniká na horním povrchu desky (způsobuje nadzdvižení rohů desky vozovky) a ve dne na spodním povrchu desky (způsobuje nadzdvižení středu desky). Vysychání způsobuje největší tahové napětí na horním povrchu CBK v době 60 až 100 dní po betonáži. S postupem procesu vysychání se povrch následně pomalu dostává do tlaku a tažený je naopak střed desky. Typická deformace desky pro tento zatěžovací mód jsou zvednuté rohy. Maximální hodnota tahového napětí je σ1 = 3,53 MPa. Hodnoty hlavního napětí σ1 a maximálního tahového napětí σx, resp. Pro přibližný výpočet maximálního napětí lze použít princip superpozice, byť se jedná o slabě geometricky nelineární úlohy. Maximální hodnoty tahového napětí σ1 = 0,4 + 1,82 + 3,53 = 5,75 MPa je dosaženo ve 2:00 h v noci po 60 dnech od betonáže při kolovém zatížení desky v rozích. Návrhový předpis TP 170 dominantní napětí od vysychání zanedbává, čímž dochází k iluzi nízkých napětí od nápravy a teploty. Ke zmenšení účinků vysychání je třeba vybrat cement odolný proti vzniku trhlin, např. pomocí zkoušek na smršťujících prstencích.

Tabulka níže ilustruje výsledky testů smršťujících prstenců u různých typů cementů, které ukazují vliv reaktivity a jemnosti mletí na odolnost proti vzniku trhlin při vysychání.

Testy cementů na smršťujících prstencích

Výsledky jasně prokázaly, že čím delší je doba do porušení prstence, tím méně trhlin panely po 53 letech vykazují. Povrchové trhliny podstatně zvyšují permeabilitu a jsou tak vstupní branou pro celou řadu degradačních procesů, např. karbonataci, difuzi chloridů či průnik agresivních vod. Dnešní zkušební metody cementů a betonů prováděné běžně do stáří vzorků 28 dní nemohou tento vliv dlouhodobějšího vysychání zachytit. Trhliny od vysychání se tak často projeví na reálné konstrukci i po několika letech.

Simulace uvažovala chování malty s cementem CEM I 42,5 R (sc), která se v prstenci porušila ve stáří 30 dní. Průměrná relativní vlhkost dosahuje hodnoty 0,65, nenulové tečné napětí zůstává pouze na kontaktu materiálů jako artefakt kontaktních prvků v modelu. Hygro-mechanický model je schopen dobře postihnout kombinaci smrštění od vysychání, stárnoucího dotvarování, nárůstu pevnosti a lomové energie. Kombinace zejména těchto čtyř charakteristik definuje odolnost cementů vůči vzniku trhlinek.

Zpomalování reaktivity cementů má svoje omezení i zdola, např. Mechanický model uvažuje cementobetonovou desku jako diskretizované 3D kontinuum s viskoelastickým materiálem MPS (microprestress-solidification theory) a podkladní systém jako Winkler - Pasternakovo podloží s parametry c1 = 70 MNm-3 a c2 = 60 MNm-1.

The article deals with the mechanism of the formation of visible cracks in concrete pavements by a coalescement of invisible microstructural cracks during hydration and drying. Ring shrinkage tests confirmed the beneficial role of cement of a slow reactivity. A thermo-hygro-mechanical model of a concrete pavement slab has shown that the drying out process generates the greatest tensile stresses of all in the loading cases considered.

tags: #na #cementu #po #vyschnuti #se #droli

Oblíbené příspěvky:

• PUR pěna: Co to je?
• Nátěry dřevěných kůlů v exteriéru
• Inovativní řešení pro základy
• Přečtěte si o prevenci úniků ropných látek
• Srovnání grafitového a bílého polystyrenu