Komplexní průvodce natavováním asfaltových pásů a penetracemi podkladu
Asfaltový pás je skutečným pracantem a jedním z nejuniverzálnějších materiálů, které na stavbě najdete. Ať už potřebujete zaizolovat základy domu, střechu zahradní chatky, balkon nebo velkou plochou střechu, s největší pravděpodobností sáhnete právě po něm.
Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce. Není to žádná raketová věda, ale poctivé řemeslo, které má svá pravidla. Pojďme se na ně společně podívat.
Základ úspěchu: Bezchybná příprava podkladu a správný pás
Tohle je krok, který nikdy nešidte. Je to naprostý základ, na kterém stojí úspěch celé vaší práce. Pokládat asfaltový pás na špatně připravený podklad je jako malovat na zaprášené a mastné plátno - výsledek nikdy nebude dobrý.
Příprava podkladu
Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. V případě betonového podkladu musí být tento podklad čistý a suchý, zbavený všech olejových skvrn, cementového mléka a nerovností. Nejsou přípustné ostré nerovnosti a ostré hrany, prohlubně. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Povrch, na který bude asfaltový penetrační nátěr nanášen musí být zbaven nečistot. Volný prach není přípustný, v případě potřeby je třeba podklad vysát. Na upravený silikátový podklad se u natavovaných vodotěsných systémů provede asfaltový penetrační nátěr podle propozic výrobce.
Pokud to situace vyžaduje, může se jednat i o více nátěrů po sobě (vždy dle instrukcí výrobce, tedy s dostatečnou technologickou přestávkou k odvětrání mezi jednotlivými vrstvami nátěru).
Čtěte také: Použití červených asfaltových pásů
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy byly vytvořeny jako spojovací můstky mezi podkladovými materiály a hydroizolační vrstvou. Umožňují spolehlivou přilnavost pásů k podkladu a správnou funkci hydroizolace. Penetrační nátěry pod asfaltové pásy zajišťují spolehlivou přilnavost pásů k různým druhům podkladových povrchů: beton a zdivo (typicky v případě izolace základů), omítka, ocelové, plechové i plastové prvky, střešní lepenky, asfaltové pásy i podklady na bázi dřevní hmoty. Aplikací penetrace se vytvoří spolehlivý spojovací můstek mezi jednotlivými vrstvami. V případě nesavých podkladů zároveň k eliminaci mastnot a zbytků použitých emulzí, např. u klempířských prvků. Podkladový materiál penetrujte vždy, v případě celoplošného natavení asfaltových pásů na jiný než čistý asfaltový podklad, ať jde o novou nebo původní hydroizolaci stavby. Zejména savé podklady musí být penetrovány v dostatečné míře. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu.
Druhy asfaltových penetrací
Asfaltové penetrační laky
Asfaltové penetrační laky jsou ve své podstatě tvořeny asfaltem rozpuštěným v rozpouštědle. Nejčastěji se jedná o lakový benzín. Výsledná směs je obohacena dalšími přísadami pro zlepšení vlastností penetrace (přilnavost, pružnost aj.). Poměr mezi lakovým benzinem a asfaltem určuje viskozitu penetrace a její schopnost proniknout do podkladu. Čím více je v penetraci asfaltu, tím horší je jeho schopnost proniknout do podkladu. Pro více savé podklady je tedy lepší řidší lak, který penetruje více do hloubky. Naopak laky s vyšším poměrem asfaltu (od 50 % výše) plní už spíše izolační než penetrační funkci. V případě potřeby penetrovat plastové podklady (např. odvětrávací komínky na střechách) je nutné sáhnout po výrobku se specifickým určením, který zajistí spolehlivou přilnavost asfaltového pásu k plastům.
- Výhody: Pronikají do savých podkladů, asfaltový film je nepropustný pro vodní páry, jsou méně náročné na skladování.
- Nevýhody: Při schnutí se tvoří uhlovodíkové páry - nutné pracovat v odvětraném prostoru.
Asfaltové penetrační emulze a suspenze
Jedná se o vodou ředitelné a ekologicky nezávadné penetrační nátěry. Jedná se v podstatě o asfalt ve formě vodní emulze s přidanými plnidly. Směs je podobně, jako asfaltové laky obvykle obohacena o další přísady pro zlepšení vlastností. Výrobky na vodní bázi nepronikají do podkladového materiálu, ale spojovací můstek je tvořen filmem, který se na podklad přilepí. Jsou citlivé na správné skladování, kdy je třeba je chránit před mrazem. Oproti lakům totiž dochází v tekutém stavu vlivem mrazu k jejich trvalé degradaci.
- Výhody: Jsou ekologicky nezávadné, při schnutí se tvoří pouze vodní páry, na kvalitních podkladech se vyrovnají penetračním lakům, asfaltový film je propustný pro vodní páry.
- Nevýhody: Nevhodné pro penetraci nesoudržných materiálů.
Penetrační nátěr horkým asfaltem
Penetraci horkým zmiňujeme pouze pro úplnost. Penetrační nátěry pomocí horkého asfaltu jsou v dnešní době přežité. Vyžadovaly vysoké teploty a při velké spotřebě asfaltu nabízely velmi malý (spíše žádný) průnik do podkladního materiálu. Tento způsob penetrace se v podstatě dnes již nepoužívá (v malé míře se s ním můžete setkat v silničním stavitelství).
Aplikace asfaltových penetračních nátěrů
Teplota pro aplikaci
Obecně lze říci, že při práci s asfaltovými laky, emulzemi i suspenzemi je optimální teplota konstrukce a okolí v rozmezí 15-30° C. Penetrační nátěr nezapomeňte provést v dostatečném předstihu, aby stihl patřičně proschnout i odvětrat.
Čtěte také: ochrana stavby proti radonu s pásy Charbit
Nanášení asfaltové penetrace
Nanášet je lze formou nátěru, nebo i nástřiku (pokud jej pokyny výrobce penetrace uvádějí). Pro nátěr lze použít štětec, nebo váleček.
Asfaltová penetrace - Technické údaje:
| Materiál | Množství | Konzistence | Aplikační teplota | Čas schnutí | Doba vytvrzení | Spotřeba (na 1 vrstvu) | Počet vrstev | Barva |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Asfaltová směs + přísady | 20 kg | Tekutina | +5°C až +35°C | 6 hodin | 12 hodin | 0,2 - 0,3 kg/m² | 2 - 3 | Černá |
*Technické údaje a pokyny k aplikaci platí pro teplotu +23ºC ± 2ºC a relativní vlhkost cca 60%. Nižší teplota a vyšší vlhkost mohou prodloužit dobu schnutí.
Správný pás
Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete, a je dobré v tom mít jasno. Základní volba stojí mezi dvěma typy.
Tím prvním jsou pásy oxidované, taková stará dobrá klasika. Oxidované asfaltové pásy jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. Jsou cenově dostupné a skvěle se hodí pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů nebo střechy na kůlně.
Čtěte také: Asfaltové pásy: Detaily a aplikace
Pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“, je tu ale moderní atlet - pásy modifikované (SBS nebo APP). Asfaltové pásy modifikované (SBS nebo APP) jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. Jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost.
Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace. Nosná vložka je, příp. Asfaltové pásy typu A jsou pásy s nosnou vložkou, která je napuštěná asfaltem (térpapír), pásy typu R jsou pásy s nosnou vložkou, která je kryta max. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Pro izolaci spodní stavby proti radonu nelze nikdy použít pouze asfaltový pás s hliníkovou vložkou. Použitá izolace také musí sloužit jako ochrana proti radonu, jehož intenzita uvolňování z podloží je různá a je určena tzv. radonovým indexem. Například pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S (například GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL).
Montáž asfaltových pásů: S ohněm, nebo s lepidlem?
Asfaltové pásy se aplikují v jedné nebo více vrstvách. Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm.
Natavování plamenem
Nejčastější a nejspolehlivější metodou, zejména u modifikovaných pásů, je natavování plamenem. Pomocí plynového hořáku nahříváte spodní stranu pásu a zároveň podklad. Správný okamžik poznáte tak, že se před vámi při rolování pásu tvoří malá, asi centimetrová valící se vlnka roztaveného asfaltu. To je signál, že pás se dokonale spojí s podkladem. Pamatujte ale, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - pracujte s rozmyslem a mějte po ruce hasicí přístroj. Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C. Intenzitu plamene hořáku, dobu nahřívání povrchu asfaltových pásů a rychlost posuvu rolí asfaltových pásů je potřeba upravit především s ohledem na klimatické podmínky při pokládce a při skladování asfaltových pásů připravených k aplikaci. Má-li hydroizolační skladba více vrstev, pak plamen hořáku směrujte k tomu pásu, který má odolnější vložku (ze skelné tkaniny či rouna).
Doporučuje se používat hořáky s větším zvonkem pro pokládku asfaltových pásů v ploše a hořáky s menším zvonkem na natavování hydroizolací v detailech. Pro natavování asfaltových pásů v ploše doporučujeme používat jednoplamenné hořáky s velkým zvonkem a dlouhým ramínkem, pro provádění detailů jednoplamenné hořáky s malým zvonkem a krátkým ramínkem. Použití víceplamenných hořáků není přípustné. Plynové hořáky pro natavení asfaltových pásů fungují na propan-butan, nebo čistý propan. Tedy na klasickou směs plynu, kterou můžete zakoupit v plynových lahvích, nebo kartuších. Pro odvíjení rolí se používají vlečné tyče (rozbalovače rolí) nebo tzv. háčky, (dílenský výrobek z lehkého kovu nebo z oceli tvaru „J“). Pro zlepšení přítlaku při natavování se mohou role převinout na pomocnou tuhou trubku (průměr cca 100 mm, délka min. stejná jako šířka role), která zajistí tvarovou stálost role při aplikaci.
Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu. Pro spolehlivé dosažení plnoplošného natavení se role natavuje najednou, kontinuálně bez přerušení, v celé její šířce a v jednom nepřerušovaném pracovním postupu po její celé šířce. Tlak na natavovaný pás se nejlépe vytvoří přišlápnutím na roli, do které se vloží tuhá kovová navíjecí trubka o průměru cca 7 cm. Variantně lze připustit použití tzv. rozbalovače rolí, s tím, že plnoplošné natavení, vzhledem k menšímu tlaku na roli, bude průběžně kontrolováno. V případě pochybností o plnoplošném natavení nutno přejít na metodu s přišlápnutím na roli.
Techniky natavování
Natavení asfaltových pásů v 1 kroku
Celá plocha pásu včetně podélných přesahů se natavuje najednou. Výhodami tohoto řešení je jednorázové namáhání asfaltové vložky, jednodušší vizuální kontrola rozehřátého návalku asfaltu po celé šířce role. Asfaltové pásy se nejprve rozbalí, důkladně srovnají a natáhnou do požadované polohy, zpětně z jedné poloviny navinou, a poté se natavují vždy od této jedné poloviny. Pro spolehlivé natavení doporučujeme používat ocelovou navíjecí trubku.
Natavení asfaltových pásů ve dvou krocích
Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Až následně natavíte oblasti podélných přesahů. Výhodou tohoto řešení je, že se ve druhém kroku soustředíte jen na přesahy, které jsou u hydroizolace rozhodující. V ploše pás natavit v šířce cca 85 cm. Druhý krok zahájit hned po natavení pásu v ploše, dokud je pás ještě teplý. Ochranný posyp se ale nesmí zašlapat do asfaltových pásů.
Spoje a přesahy
Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm. Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm. Svatým pravidlem jsou přesahy - minimálně 8 cm v podélném a 12 cm v příčném spoji. Jedině tak vytvoříte vodotěsnou vanu. Asfaltové pásy se natavují s vystřídanými spoji (T spoje). Nemělo by docházet ke styku 4 spojů v jednom místě (X spoj). V místě T spojů se provádí seříznutí rohu 2. pásu v přesahu. Pokud je hydroizolační vrstva tvořena dvěma pásy, klade se vrchní pás s posunutím, ideálně o ½ šířky role. Asfaltové pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody. Pokud byl ale pás nahřátý příliš nebo budete na váleček nadměrně tlačit, můžete vrchní posyp zatlačit do asfaltové vrstvy. Tím ale pásu zkrátíte jeho životnost, protože posyp, který ho měl chránit proti UV záření, nebude plnit svou funkci. Na váleček působte rovnoměrně a přiměřenou silou. Taky jím pohybujte vždy pouze při okraji pásu, aby došlo k vytlačení asfaltu (návalku) zespoda pásu. Nikdy nepřejíždějte přes vyteklý návalek, aby nedošlo ke styku válečku s vytlačeným asfaltem. Oblasti přesahů se doporučuje zaválečkovat. Přesahy mezi pásy je vhodné poctivě zaválečkovat, aby výsledný spoj získal na kvalitě. Přítlačný váleček totiž pojišťuje spoj, ovšem jen je-li použitý správně. Po prohřátí pásu dojde k přiměřenému výtoku asfaltu po celé boční straně pásu a jeho zaválečkování spoj dokonale pojistí.
Při provádění natavení asfaltového pásu je vhodné provádět asfaltové návalky, které slouží jako vizuální kontrola správného provedení natavení asfaltového pásu. Správně provedený návalek je pravidelný a jeho šířka je do 10 mm. Návalek do 10 mm lze na střeše ponechat, nebo jej lze z estetických důvodů ihned zasypat břidličným posypem. Asfaltové návalky šířky nad 10 mm je doporučeno zasypat břidličným posypem. U pásů s ochranným posypem z drcené hydrofobizované břidlice či keramického granulátu je nutné u příčných přesahů nebo v detailech tzv. utopit za tepla posyp tak, aby pro natavování přilehlého pásu byl připraven kompaktní asfaltový povrch. Po ochranném posypu je též nutno zvláště za teplého počasí nebo těsně po natavení v maximální míře omezit pohyb.
Pokud se izolatér pohybuje po právě nataveném pásu, hrozí poškození čerstvě nataveného pásu pošlapáním. Poškození lze předejít tak, že izolatér využije pokládku pomocí vlečné tyče. Po pásech s profilovanou kovovou fólií na povrchu se nesmí za tepla chodit, neboť by došlo ke zničení vzorku profilace. Tomu je nutno uzpůsobit technologii provádění a veškeré navazující práce. Případně lze po dobu montáže již položené pásy chránit (měkké desky, textilie…). Přesahy se u pásů s profilovanou kovovou fólií neválečkují ani nezašlapávají, ale přimačkávají mokrým hadrem nebo houbičkou. Stejně tak se postupuje i v případě řešení detailů. U vrchních pásů s posypem je nutné posyp odstranit nebo zatavit.
Lepení za studena
Druhou, čistší a bezpečnější metodou je lepení za studena pomocí speciálních asfaltových lepidel. Ta se hodí spíše pro oxidované pásy a na místa, kde nelze z bezpečnostních důvodů pracovat s ohněm.
Role podkladních asfaltových pásů
Role podkladních asfaltových pásů v hydroizolační vrstvě střechy je vždy jiná v závislosti na typu střešní krytiny a sklonu střechy (skládaná vs. povlaková a šikmá vs. plochá). Podkladní pásy lze k souvislému, rovnému, suchému a čistému podkladu připevnit pomocí natavení asfaltových pásů, mechanickým kotvením, lepením lepidlem na asfaltové pásy, nebo pomocí speciální lepicí vrstvy (samolepicí asfaltové pásy).
Důležité pojmy ze „střešní terminologie“ v souvislosti s podkladními asfaltovými pásy
- Hydroizolační vrstva: Vrstva z jedné, nebo více vrstev hydroizolačního materiálu.
- Pojistná hydroizolační vrstva: Hydroizolační vrstva, která v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy zajistí ochranu stavby proti vniknutí vody.
- Podkladní/spodní vrstva a mezivrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, na kterou je aplikována další vrstva asfaltového pásu.
- Vrchní/finální vrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, která je přímo vystavena povětrnostním podmínkám.
S ohledem na výše uvedené, je pak například podkladní asfaltový pás pod asfaltový šindel často „pouze“ mechanicky kotveným podkladním pásem, a nikoliv pojistnou hydroizolací (jak se dočtete na různých internetových stránkách). U šikmých střech a skládaných krytin (zejména střešních asfaltových šindelů) podkladní asfaltové pásy vyrovnávají nerovnosti na vlastním podkladu střechy, čímž zlepšují estetický dojem z výsledného díla.
Použitelné druhy podkladních pásů
Pro podkladní/spodní vrstvu (a mezivrstvu) vícevrstvé střešní hydroizolace lze použít:
- SBS modifikovaný asfaltový pás,
- APP modifikovaný asfaltový pás,
- oxidovaný asfaltový pás,
vždy s nosnou vložkou o dostatečné pevnosti a rozměrové stálosti. Finální (vrchní) pás musí být s podkladním pásem (nebo pásem v mezivrstvě) spojen vždy plnoplošně - tedy nataven, nebo přilepen. Podkladní vrstvou pro povlakové krytiny nejčastěji bývá beton. Betonový povrch je vždy vhodné použít penetrační nátěry pod asfaltové pásy.
Mistrovská práce se pozná v detailech
Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem. Na svislé konstrukce se pásy vytahují podle propozic výrobců přes tzv. kluzné klíny nebo v případě výrobků Siplast bez nich, ale s vyztužením přířezů asfaltových pásů. Systém vodotěsné izolace se v případě potřeby na svislých konstrukcích dokotví mechanicky přes kotvící lišty. Vytažení vodotěsné izolace na svislou konstrukci musí být minimálně 150 mm nad plánovaný vrchní líc střešního pláště. Klempířské prvky typu okapních a závětrných lišt se musí uzavřít do „kapes“ s přesahem min. V případě nakašírovaných tepelných izolací z pěnových plastů nebo minerálních vláken, lze provádět natavování přímo na nakašírovanou vrstvu. V případě pěnového skla je toto pěnové sklo lepeno do horkého asfaltu, boční strany desek jsou asfaltem též natírány a k sobě doráženy, stejně jako je zatírán horkým asfaltem vrchní povrch desek. V tomto případě lze tedy natavovat přímo na horkým asfaltem zatřený povrch.
Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.
Důležitá pravidla pro pokládku
Na takto připravený podklad se pokládají a natavují jednotlivé vrstvy vodotěsného systému s přesahy danými výrobcem. Není-li specifikováno jinak, provádějí se u plochých střech podélné i příčné spoje s přesahem min. 8 cm (příčné spoje vrchních pásů je doporučeno provádět 10 - 12 cm), u spodních staveb se provádějí podélné a příčné spoje s přesahem min. 10 cm. Pásy se natavují s vystřídanými spoji (T spoje). Nemělo by docházet ke styku 4 spojů v jednom místě (X spoj). V místě T spojů se provádí seříznutí rohu 2. pásu v přesahu. Pasy se nejprve rozbalí, důkladně srovnají a natáhnou do požadované polohy, zpětně z jedné poloviny navinou, a poté se natavují vždy od této jedné poloviny. Pro spolehlivé natavení doporučujeme používat ocelovou navíjecí trubku. Pokud je hydroizolační vrstva tvořena dvěma pásy, klade se vrchní pás s posunutím, ideálně o ½ šířky role. Při provádění natavení asfaltového pásu je vhodné provádět asfaltové návalky, které slouží jako vizuální kontrola správného provedení natavení asfaltového pásu. Správně provedený návalek je pravidelný a jeho šířka je do 10 mm. Návalek do 10 mm lze na střeše ponechat, nebo jej lze z estetických důvodů ihned zasypat břidličným posypem. Asfaltové návalky šířky nad 10 mm je doporučeno zasypat břidličným posypem. Asfaltové pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody.
Směr kladení asfaltových pásů a dodatečná stabilizace:
| Sklon | Požadavky na hydroizolační vrstvu |
|---|---|
| ≥ 1° (1,75 %) | asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem |
| ≥ 5° (8,75 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, příčný přesah dokotvit (4 kotvy/bm) |
| ≥ 12° (21,26 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, pásy krátit na délku maximálně 2,5 m, příčné spoje dokotvit (4 kotvy/bm) |
Pro spolehlivé dosažení plnoplošného natavení se role natavuje najednou, kontinuálně bez přerušení, v celé její šířce a v jednom nepřerušovaném pracovním postupu po její celé šířce. Tlak na natavovaný pás se nejlépe vytvoří přišlápnutím na roli, do které se vloží tuhá kovová navíjecí trubka o průměru cca 7 cm. Variantně lze připustit použití tzv. rozbalovače rolí, s tím, že plnoplošné natavení, vzhledem k menšímu tlaku na roli, bude průběžně kontrolováno. V případě pochybností o plnoplošném natavení nutno přejít na metodu s přišlápnutím na roli. Po pásech s profilovanou kovovou fólií na povrchu se nesmí za tepla chodit, neboť by došlo ke zničení vzorku profilace. Tomu je nutno uzpůsobit technologii provádění a veškeré navazující práce. Případně lze po dobu montáže již položené pásy chránit (měkké desky, textilie…). Přesahy se u pásů s profilovanou kovovou fólií neválečkují ani nezašlapávají, ale přimačkávají mokrým hadrem nebo houbičkou. Stejně tak se postupuje i v případě řešení detailů. U pásů s ochranným posypem z drcené hydrofobizované břidlice či keramického granulátu je nutné u příčných přesahů nebo v detailech tzv. utopit za tepla posyp tak, aby pro natavování přilehlého pásu byl připraven kompaktní asfaltový povrch. Po ochranném posypu je též nutno zvláště za teplého počasí nebo těsně po natavení v maximální míře omezit pohyb.
Na konec několik ověřených rad
- Počasí je váš šéf. Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha. Stejně tak si dejte pozor na teplotu. Většina pásů vyžaduje pro správnou pokládku teplotu nad 5 °C, v chladu křehnou a mohou praskat. SBS modifikované asfaltové pásy jsou sice zpracovatelné i za nižších teplot, ale vzniká tím riziko trhlinek při rozvíjení podchlazeného pásu.
- Bezpečnost především. Při práci s hořákem používejte rukavice a pevnou obuv a nikdy nepracujte sami.
- A konečně, pravidelná kontrola. Jednou za rok vylezte na střechu, zkontrolujte spoje, vyčistěte okapy. Je to pár minut, které mohou prodloužit životnost vaší práce o mnoho let. A pokud si na složitější střechu netroufáte, nestyďte se oslovit profesionála. Dobře odvedená práce je tou nejlepší investicí.
tags: #asfaltové #pásy #natavení #podklady

