Nátěry a podlahová řešení pro koupelny: Kompletní průvodce

Při zařizování nebo renovaci koupelny je výběr vhodné podlahy klíčovým rozhodnutím. Tradiční dlaždice jsou často nahrazovány moderními materiály, mezi nimiž vynikají polyuretanové pryskyřicové podlahy a lité podlahy. Důkladná ochrana materiálů uchová jejich kvalitu a prodlouží životnost celého prostoru.

Lité podlahy do koupelny

V koupelnách najdete čím dál častěji litou formou podlahy. Litá podlaha má totiž několik výhod, o které by bylo škoda přijít. Jedná se o snadnou údržbu, odolnost vůči vodě, ale také má velmi moderní vzhled, takže se hodí i do těch nejnovějších koupelen. Litá podlaha musí být vyrobena z kvalitního materiálu a musí být správně položena, aby mohla plnit svou funkci.

Složení lité podlahy

U litých podlah do koupelny je klíčové, aby byly vyrobeny odolné vůči vodě a vlhkosti, které v tomto prostředí panuje. I proto se využívají nejrůznější materiály, jako je epoxidová pryskyřice, polyuretan, mikrocement nebo speciální akrylátová pryskyřice. Tato směs se nanáší na předem připravený podklad, který může být buď betonový, nebo sádrokartonový. Mezi lité podlahy patří i litá anhydritová podlaha. Opět je anhydrid materiál, který je poměrně odolný vůči vodě a vlhkosti.

Díky aplikaci lité podlahy se vytvoří souvislá vrstva bez nutnosti vytvářet jakékoliv spáry. Do podlahy se tak nemůže dostat vlhkost ani voda. Navíc nebudete muset podlahu složitě udržovat, a to především spáry, u kterých bývá často po letech problém.

Vzhled lité podlahy

Lité podlahy jsou vytvářeny z jednoho kusu materiálu, takže na nich nikdy neuvidíte klasické nebo dilatační spáry. Litá podlaha je i díky tomu na pohled velice moderní a elegantní. S jejím povrchem si můžete pohrát. Povrch může být jak matný, tak lesklý. Některé tyto podlahy jsou navíc barveny do různých odstínů. Velmi snadno tak zapadne litá podlaha do prostředí Vaší koupelny. Lité podlahy působí často minimalisticky. Z hlediska vzhledu jsou vhodné pro vizuální sjednocení stěn a podlahy. Díky tomu vytvoříte plynulý přechod v místě, kde se spojuje podlaha a stěna. V současné době jsou moderní lité podlahy v imitaci betonu nebo mramoru, ale i barvy jako je bílá a šedá.

Čtěte také: Postupy pro nátěry dřeva

Výhody lité podlahy v koupelně

  • V případě velkých koupelen během pokládky nezůstane přebytkový materiál.
  • Bez spár se v nich nebudou usazovat nečistoty a nevznikne tak hrozba plísní.
  • Podlaha je voděodolná, navíc díky absenci spár se voda nemůže dostat pod podlahu.
  • Můžete ji i velmi rychle a snadno udržovat - stačí mop a čisticí prostředek.
  • Může být v barvách a odstínech, které vyžadujete.
  • Je příjemná na dotek a nechladí. Na došlap je navíc podlaha i měkká.
  • Pokud potřebujete vyřešit problém s kročejovým hlukem, je litá podlaha ideální - lze u ní využít zvukových izolačních vlastností.
  • Odolnost proti UV záření a poškrábání (oceníte, pokud máte doma mazlíčky).
  • Lité podlahy jsou i v čase stálobarevné, neztratí tak svůj původní vzhled.
  • Pro bezpečný pohyb ji můžete opatřit protiskluzovou vrstvou.

Nevýhody lité podlahy

Pro někoho to mohou být nevýhody, jiní to s klidným svědomím přejdou mávnutím ruky. Řeč je například o vyšší ceně za realizaci podlahy. Na druhou stranu se ale dá ušetřit, díky tomu, že se s materiálem na rozdíl od jiných typů podlah nebude tolik plýtvat. Nevýhodou může být nutnost dodržet přesně technologické postupy při pokládce, jinak by mohla být podlaha nekvalitní a ztrácet na své pevnosti. Mohou se objevit i nějaké problémy při aplikaci, ale pokud dodržíte vše, co máte, neměl by to být problém. Obzvláště u podlahového vytápění musíte dbát na jeho funkčnost.

Údržba lité podlahy

Tento typ podlahy má velmi snadnou údržbu. Dalo by se říct, že je prakticky bezúdržbová. Jediné, co Vám bude stačit, je pořídit si mop a čisticí prostředek. Podlahu pak stačí jednoduše pomocí čističe a horké vody vytřít. Pokud by byla v podlaze nečistota, která by šla těžko odstranit, můžete si koupit speciální PU čistič.

Litá podlaha a podlahové vytápění

Mezi jednu z klíčových vlastností těchto podlah patří jejich tepelná vodivost, která je více než dobrá. Díky tomu se teplo z podlahového vytápění bude skvěle šířit podlahou a to bude sálat na povrchu. Kombinace podlahového vytápění a lité podlahy je ideální, jelikož Vám díky tomu bude podlaha i rychle schnout. A to se v koupelně hodí dvojnásob.

Cena litých podlah do koupelny

Koupelna není největší místností v domě nebo bytě, i díky tomu Vás nevyjde litá podlaha až tak draze. Musíte počítat, že cenu ovlivňuje tloušťka lité podlahy, rozloha plochy a případná cena za dopravu.

U litých cementových podlah je cena u tloušťky 50 mm celkem okolo 330,- Kč s DPH/m2. U lité anhydritové podlahy o tloušťce 55 mm je cena okolo 320,- Kč s DPH/m2.

Čtěte také: Článek o penetračních nátěrech

Polyuretanové pryskyřicové podlahy

Koupelna je místem s vysokou vlhkostí, což zvyšuje riziko uklouznutí na mokré podlaze. Polyuretanové pryskyřicové podlahy mají přirozené protiskluzové vlastnosti, které lze dále zlepšit přidáním přírodního křemičitého písku do směsi. Udržet koupelnu čistou může být náročné. Pryskyřicové podlahy jsou odolné vůči vlhkosti a chemikáliím, což usnadňuje jejich čištění. Polyuretanové pryskyřice lze barvit do libovolných odstínů, což umožňuje vytvořit podlahu přesně podle vašich představ. Investice do polyuretanové pryskyřicové podlahy v koupelně přináší kombinaci bezpečnosti, snadné údržby a estetické přizpůsobivosti.

Nátěry na betonové podlahy v koupelně

Speciální dvousložková barva na dlaždice, obklady a betonové podlahy je odolná vůči vodě i oděru. Nátěr na betonovou podlahu a nátěr betonové podlahy jsou klíčovými produkty pro zachování krásy a kvality těchto povrchů. Naše nabídka zahrnuje také nátěry na betonové podlahy v garáži, které jsou odolné vůči mechanickému opotřebení a chemickým látkám. Naše nátěry na betonové podlahy jsou formulovány tak, aby zabezpečily odolnost proti poškrábání, olejům, mazivům a jiným nečistotám. Zároveň poskytují na betonových podlahách odolný a atraktivní povrch. Při výběru nátěru na betonovou podlahu dejte pozor na kvalitu a složení. Naše produkty jsou vyráběny s důrazem na profesionální výkon a dlouhodobou ochranu.

Nátěr je vhodný na renovaci dlaždic a obkladů ve starých koupelnách, toaletách a dalších prostorách. Ze staré koupelny tímto nátěrem dokážete vytvořit nový vzhled a ekonomicky vyřešit renovaci bez zdlouhavého, drahého a náročného řešení pomocí odstranění starých dlaždic a lepení nových obkladů.

Samopenetrační nátěr na beton a jiné porézní povrchy EPOX 4002

Chcete dosáhnout omyvatelného betonového povrchu a ochránit ho před znečištěním? Vyzkoušejte samopenetrační nátěr na beton a jiné porézní povrchy EPOX 4002. Samopenetrační ochranný nátěr na beton je vhodný na vodorovné plochy ze samonivelačního betonu. Využijete ho na podlahách v interiérech i v jiných místech schovaných pod střechou. Dobře poslouží také na moderních betonových podlahách v obývacím pokoji, kuchyni, na chodbě nebo v koupelně a ve sprchovém koutu.

Příprava podkladu

Než se pustíte do nátěru, je potřeba připravit podklad. Ten musí být rovný, pevný a soudržný bez volných částic a prachu. Nesmí se na něm nacházet staré nátěry, oleje, tuky a mastnota ani jiné nečistoty. Nečistoty a mastnotu odstraňte pomocí přípravků k tomu určených. Nesoudržné části odstraňte, nerovnosti a vystouplá místa přebruste, díry a praskliny vyspravte. Pokud byste trhliny nespravili, mohly by negativně ovlivnit životnost nové vrstvy. Celý povrch zbruste do hladka a vysajte veškeré volné částice průmyslovým vysavačem. Pokud je povrch mokrý, počkejte až vyschne.

Čtěte také: Přehled služeb pro střechy

Příprava nátěrové hmoty

Protože se jedná o dvousložkový přípravek, nejprve si připravte nátěrovou hmotu. Složku A přelijte do kbelíku a promíchejte ji. Poté přilijte složku B a společně je míchejte po dobu 2 minut pomocí elektrického míchadla při rychlosti zhruba 300-400 otáček za minutu.

Aplikace epoxidového nátěru

Epoxidový nátěr na beton je třeba aplikovat ve dvou vrstvách. První vrstva je penetrační, druhá vrstva už je finální. Před zahájením aplikace změřte vlhkost podkladu, rosný bod a relativní vlhkost vzduchu. Než se pustíte do natírání, aplikujte nátěr na zkušební plochu. Poté na připravený podklad aplikujte první vrstvu samopenetračního nátěru pomocí kovového hladítka. Následně povrch upravte velurovým válečkem a nechte ho vytvrdnout. V závislosti na teplotě počkejte 4 hodiny až 2 dny a stejným způsobem aplikujte i druhý nátěr a nechte ho vytvrdnout. Po dobu tvrdnutí a minimálně 2 dny po aplikaci nátěru nesmí povrch přijít do kontaktu s vodou, vlhkem ani s vodní párou.

Upozornění: Při natírání betonu se venkovní teplota i teplota podkladu musí pohybovat mezi 5-30 °C. Vlhkost vzduchu musí být maximálně 80 %. Podklad musí mít teplotu minimálně 3 °C nad rosným bodem. Předcházejte kondenzaci vzdušné vlhkosti. Neaplikujte na povrchy s rizikem stoupání vlhkosti. Vyvarujte se tvorbě kaluží. Aplikujte vždy za klesající teploty. V opačném případě může docházet k tenzím par a tvorbě otevřených pórů. Zpracovatelnost nátěru se se vzrůstající teplotou snižuje. Veškeré nářadí po použití omyjte. Dosud nezaschlé zbytky nátěru odstraníte pomocí acetonu.

Nátěr dřevěné podlahy v koupelně

Pro nátěr dřevěné podlahy ze smrkových palubek v zahradním domku, který bude sloužit jako WC a koupelna, je vhodný lak s dobrou mechanickou odolností LAZUROL LAK POCHOZÍ VENKOVNÍ S1020. Před nalakováním se doporučuje dřevo napustit přípravkem na ochranu LAZUROL ZÁKLAD IMPREGNAČNÍ S1033.

Nátěr pískovcové podlahy v koupelně

Pro „zpevnění“ povrchu pískovce položeného na podlaze koupelny můžete použít tvrdý a odolný dvousložkový lak S1300 Epolex. Pískovec před aplikací nátěru musí být čistý a suchý. Pro první nátěr, penetrační, se aplikuje prvně natužený epoxidový lak a naředěný cca 1:1 (podle savosti) ředidlem S6300, aby se penetrace vsákla co nejvíce do hloubky.

Speciální barvy do koupelny

Místo klasických malířských nátěrových hmot je třeba volit do koupelen barvy speciální, s výraznými vlastnostmi, kterými se liší od jiných.

Vápenný nátěr

Vápno je hygienické, protiplísňové a antibakteriální, prodyšné (dýchá) a výborně pracuje s vlhkostí. Je však v případě vápenného nátěru ve stávajících koupelnách třeba oškrábat stěny a strop až na štuk, napenetrovat, znova dokonale vyštukovat vápenným štukem a pak až aplikovat vápenný nátěr. První nátěr přitom musí být velmi řídký, až poté můžeme natírat hustějším roztokem. A pozor, každý další nátěr může přijít až na dokonale uschlý povrch! V případě nového štuku jde o práci, kterou budete dělat postupně cca týden. Aby měl vápenný nátěr smysl a účinek, musí jít o větší plochu. Koupelna obložená obklady až ke stropu předností vápna příliš nevyužije.

Akrylové barvy

Akrylové barvy stejně jako vápno hůře kryjí, patří však mezi nejoblíbenější. Stejně jako vápno dobře dýchají (nasají vlhkost a zase vypustí), to je ale vše. Protiplísňové a antibakteriální vlastnosti nemají. Další předností akrylátu je, že můžeme povrch opatrně omýt a barva se nesmyje. Špatně překrývají nerovnosti. Pokud chcete zvýšit odolnost akrylového nátěru vůči bakteriím a plísním, lze do barvy přidat přípravek na bázi stříbra.

Latexové barvy

Latexové barvy odolávají i UV záření a nabízí lepší krytí než akrylát, jelikož obsahují větší množství pryskyřice. Poměrně rychle schnou a některé značky mají v sobě dokonce přidané čisté stříbro, které je baktericidní (antibakteriální). Výborně přilnou a lze je použít na jakýkoli typ podkladu (omítka a štuk, sádrokarton a jiné podklady). Latex je vlastně také akryl, jde o akrylové barvy emulzní s vyšším obsahem pryskyřic a též nejsou drahé. Pokud tedy pořídíte omyvatelný latex s přídavkem stříbra, chybu určitě neuděláte. Počítejte však s vyššími nároky na větrání a stěny bude opravdu třeba občas omýt. Jako přednost latexu je též uváděna schopnost bránit šíření plísní, proto jsou obzvláště doporučovány na stropy koupelen, kde se teplý vlhký vzduch kumuluje.

Keramické barvy

Keramické barvy jsou uváděny jako nejodolnější, jsou dražší než latexové, ale i o dost více vydrží. Jejich částice vytváří tvrdý a dokonale hladký povrch s jemně lesklým nádechem. Navíc odpuzují nečistoty a prach a přežijí též například odstraňování kosmetiky a nebo mastnot, aniž by došlo k poškození natíraného povrchu. Keramické barvy fungují dobře jak na stěny, tak na stropy. Pokud někdo z Vaší rodiny trpí alergií, potěší Vás, že keramická omyvatelná barva do koupelny má antistatické vlastnosti a nepřitahuje prach.

Fasádní barvy v interiérech

Jelikož se fasádní barvy používají k nátěrům fasád budov, odolávají dešti a vůbec klimatickým vlivům. To svou logiku má a v koupelně je vlhko a na stěny se dostane voda. Koupelnu by proto měly přežít také. Bohužel však fasádní barvy nejsou mechanicky odolné, čili málo odolávají oděru a intenzivnímu čištění. K poškození či opotřebování barvy tedy dochází dosti rychle. Navíc není možné tyto barvy nanášet jako tenké vrstvy, jde o stěrky, které se ještě mohou přetírat finálním nátěrem. Dostat veškerou fasádní barvu třeba z betonové stěny je úkol nadlidský. To raději koupíte flexibilní lepidlo, perlinku a štuk a podklad pro novou výmalbu si vytvoříte znova.

Speciální štuky do koupelny

Další a dlužno říci, že ideální volbou pro koupelny jsou místo výmalby speciální štuky. Štuk benátský a marocký. Ovšem tyto práce nelze provádět bez znalosti náročných technik. Přednosti jsou zde však značné, ne-li ohromující.

Benátský štuk

Benátský štuk představuje úpravu stěn, která imituje mramorový povrch. Vlastně jde o vápennou omítku s příměsí mramoru, která je velmi dekorativní, lesklá a působí velmi luxusně. Benátský štuk je bezespárý a nahradí i obklady, tedy dlaždice. Velmi jednoduše se udržuje a lze pracovat s různými efekty finálního povrchu (matný nebo lesklý efekt, perleťové odstíny a nebo imitace kovu). Na tomto štuku se nedrží prach, je prodyšný a ekologický, omyvatelný, ideální do prostor s vysokou vlhkostí. Vzhledem k obsahu vápna ničí plísně a bakterie.

Marocký štuk

Marocký štuk též vytváří velmi luxusně vypadající povrchy. Obsahuje marocké vápno, pigmenty a drcený mramor s několika málo dalšími přírodními přísadami. Výsledný povrch je lesklý, hladký a tvrdý. I tento materiál je bezespárý, ekologický, vhodný i do prostor s vyšší vlhkostí a působí proti plísním. Jde však o materiál, který patří k nejnáročnějším na aplikaci.

Hydroizolace v koupelně

Koupelna je prostor s vysokou vlhkostí a přímého styku s vodou, zejména v oblastech jako jsou sprchy, vany a umyvadla. Bez správné hydroizolace by mohla voda proniknout do stěn, podlahy nebo stropu, což by mohlo způsobit strukturální poškození, výskyt plísní a rozpad materiálů. V případě stěn to pak může v dlouhodobém výhledu ovlivnit dokonce statiku domu. Průvodním jevem je poškozená omítka, souběžně s tím ale dochází k poškození samotného zdiva. Voda obsahuje různé chemické látky a minerály, které mohou vyvolat korozivní účinky na kovové části konstrukce, jako jsou trubky, vodovodní armatury nebo elektrické vedení. Správná hydroizolace zabraňuje vnikání vody a vlhkosti do stavebních materiálů, což snižuje riziko vzniku plísní, hniloby a bakteriálního růstu. Bez hydroizolace by mohla vlhkost proniknout do povrchových materiálů, jako jsou obklady a dlaždice, což by mohlo vést k jejich poškození, odlupování nebo změně jejich vzhledu.

Normy a pravidla pro hydroizolaci

Hydroizolaci koupelen a dalších prostor, kde se pravidelně setkáváme s vodou, jako jsou sauny, bazény nebo sprchové kouty, má svá přesně stanovená pravidla a normy. Pro stavbu těchto prostor upravuje pravidla evropská norma ETAG 022 - Sestavy pro vodotěsné povrchové úpravy podlah nebo stěn v mokrých prostorech. Uvádí se v ní pokyny a usměrnění pro vodotěsnost průchodek a detailů podlahy, odolnost vůči pohybu podložního materiálu v tahovém a smykovém zatížení, a také vodotěsnost stěn s pružným podkladem i pevným podkladem.

Druhy hydroizolačních materiálů

Hydroizolace se provádí pomocí různých materiálů, které jsou odolné vůči vodě. Nejčastěji se používají speciální hydroizolační fólie, tekuté hydroizolační nátěry nebo hydroizolační tmely.

  • Jednosložková hydroizolace na bázi disperze: Základním opatřením a ošetřením proti průniku vody a vlhkosti v koupelně je jednosložková nátěrová izolace na bázi disperze - změkčovadla. Aplikuje se jednoduše jako nátěr či stěrka pomocí válečku, štětce nebo zednické stěrky, v jedné až dvou vrstvách. Vždy nanášejte nátěr na čistou plochu, ideálně navíc ošetřenou vhodnou penetrací. V případě koupelny doporučujeme použít fungicidní, tedy protiplísňovou penetraci. Penetrace nefunguje jako izolace proti prosaku vody ani při větší hustotě. Vždy použijte i izolační nátěr. Je možné izolovat nátěrem i celé zdi koupelny a toalety, ale většinou se to z finančních a časových důvodů neprovádí. Celou zeď izolujeme v případě sprchového koutu.
  • Dvousložková hydroizolace na bázi cementu: Pokud jste se rozhodli pro sprchový kout bez vaničky, je nutné celý tento prostor zaizolovat ještě účinněji a použít dvousložkovou hydroizolaci na bázi cementu. Jedná se o prostor, který je celý obložený obkladem, stěny i podlaha, a spáry mezi jednotlivými obkladačkami vodu neudrží, ale propustí. Bez důkladné izolace proti prosakování se velmi rychle začne vlhkost zadržovat pod obkladem, což způsobí rozklad materiálu a následnou degradaci zdi i podlahy. Zároveň se začne v místnosti tvořit zdravotně závadná plíseň. V exponovaných místech spojů jednotlivých stěn a stěn s podlahou doplňte izolaci bandážemi a izolačními páskami.
  • Hydroizolace tekutou lepenkou: Tekutá lepenka s hydroizolačními vlastnostmi je primárně určena pro balkóny a terasy, kde se předpokládá silný příval vody.

Postup hydroizolace koupelny

Při instalaci hydroizolace v koupelně je důležité dodržet správné postupy a použít kvalitní materiály. Ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci koupelny, balkonu či terasy, postup je vždy téměř identický.

  1. Příprava betonového povrchu: V případě nových betonových povrchů počkejte na úplné vyzrání podkladu. Pokud rekonstruujete bytové jádro nebo balkon, je třeba pečlivě odstranit nesoudržné části materiálu a vyspravit výtluky a praskliny. Za zmínku stojí i samonivelační hmoty, které vám pomohou s vyrovnáním podlah.
  2. Penetrace: Povrch očistěte od prachu a pokračujte penetrací. Jednosložková Penetrace vytvoří transparentní a nerozpuštěný film, který je základem pro další vrstvy. Je vhodná na betonové podklady, ale i na jiné stavební materiály jako jsou keramické cihly, pórobetonové tvárnice, omítky a další. U starších a zvětralých povrchů můžeme použít Systémovou hloubkovou penetraci NANO. Penetraci nanášejte válečkem nebo štětcem ve dvou vrstvách křížovou metodou. Druhou vrstvu aplikujte až po vyschnutí předešlé vrstvy (po 2 až 3 hodinách).
  3. Aplikace hydroizolační vrstvy: Když už máme připravený podklad, můžeme přejít k aplikaci hydroizolace. Tekutá lepenka vytvoří vodotěsnou membránu a současně slouží i jako ochrana před radonem. Dvousložkovou hmotu jednoduše namícháte podle návodu a ihned aplikujete. Hydroizolace se nanáší válečkem alespoň ve dvou vrstvách do kříže vždy po vyschnutí předcházející vrstvy (po 12 až 24 hodinách). Do rohů se vloží těsnicí pásy nebo samolepicí pás FLEECEBAND. Nejdříve naneseme nátěr do rohů a kolem prostupů. Do ještě čerstvého nátěru můžete přidat těsnící pásky a bandáže, které jsou určené hlavně pro zpevnění namáhaných míst a spojů. Poté natřeme stěny v místech, kde předpokládáme vyšší výskyt vody, případně natřeme celé stěny. Nakonec natíráme podlahu od stěn do středu a směrem k východu. Pokud nanášíme dvě vrstvy, necháme první vrstvu důkladně zaschnout, až poté naneseme druhou. Doba schnutí je uvedená výrobcem, ideálně je nechat proschnout minimálně poslední vrstvu celých 24 hodin.
  4. Zabezpečení spojů a přechodů: Některá místa vyžadují izolační ošetření navíc. Jedná se o přechody mezi stěnami, přechod mezi stěnou a podlahou, dále místa v blízkosti odtoků a výpustí, a také v místech dilatací. Tato místa je potřeba zabezpečit speciálními gumovými a textilními bandážemi - páskami. Páska se zapracuje do ještě mokré první vrstvy izolačního nátěru a poté se znovu několikrát přetře. Směr jednotlivých tahů je dobré měnit, tím se zabezpečí dostatečná hydroizolace a velmi důležitá elasticita v místech jednotlivých spojů. Každá budova a podklad pod ní neustále pracuje, i když nepatrně. Proto i při nejlépe provedené hydroizolaci je vhodné místa spojů a přechodů zabezpečit ještě povrchovou izolací.

Časté chyby při aplikaci hydroizolace

Aplikace hydroizolace není obtížná, je ale třeba dodržet správné technologické postupy a nechat hydroizolační hmotu před aplikací dalších vrstev dostatečně zaschnout. Jen tak docílíte dokonalého výsledku. Mezi časté chyby také patří aplikace na nesoudržný, savý a špatně napenetrovaný povrch, mezery v aplikaci a v neposlední řadě opomenutí těsnících pásů v rozích. I když je to pro mnohé pokušení, jednoznačně nedoporučujeme používat uvedené hydroizolace jako finální nátěry. Svoje místo mají ve skladbě podlahy, jako membrána zabudovaná pod dlažbou nebo obkladem.

tags: #natery #na #podlahy #koupelny #informace

Oblíbené příspěvky: