Dvouplášťová střecha: Návrh, výpočet a odvětrání pro dlouhou životnost

Aby střešní plášť vykonával správnou funkci a sloužil po mnoho let, je klíčové zabránit kondenzaci vodních par. Ta je způsobena především běžnými aktivitami v domácnosti, jako je vaření, praní, koupání, vypařování u rostlin, dýchání a pocení lidí. Rosení, jak se kondenzace par také nazývá, může nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště.

Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, a dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb.

Proč dvouplášťová větraná střecha?

Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy.

Jednoznačnou výhodou dvouplášťových střech oproti jednoplášťovým je právě přítomnost provětrávané vzduchové vrstvy. Díky této vzduchové vrstvě mohou vodní páry z konstrukce snadněji prostupovat do vnějšího prostředí. Zároveň vzduchová vrstva zajišťuje tepelnou stabilitu v objektu v průběhu celého roku. Nevýhodou může být složitější realizace a náročnost na dokonalost provedení a zabezpečení vzduchové mezery.

Skladba dvouplášťové střechy

Skladba dvouplášťové střechy oproti jednoplášťové je doplněna o vzduchovou mezeru. Přesná skladba je závislá na tom, zda a jak je osazena tepelná izolace, jak je položena krytina, jak je umístěna parozábrana a pojistná hydroizolace. Variant skladeb proto může být vícero.

Čtěte také: Jak zajistit dlouhou životnost střešního pláště

  • Historicky osvědčené řešení: Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
  • Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci: Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.

Vždy musí být zajištěno odvětrání vzduchové mezery, musí být dodrženy požadované dimenze přívodních a odvodních otvorů. Parozábrana ve střeše se osazuje vždy směrem do interiéru. Za parozábranou směrem ven z interiéru bude tepelná izolace.

Umístění tepelné izolace

Tepelnou izolaci lze umístit několika způsoby:

  • Mezi krokve: Tento způsob ovšem sám o sobě není považován za ideální řešení, protože v tomto případě jsou krokve nezaizolované a mohou vytvářet tepelné mosty. Nehledě na to, že prostor mezi krokvemi nemusí být dostatečně vysoký, aby mohla být použita tepelná izolace dostatečné tloušťky. Pokud se používá tento způsob uložení tepelné izolace, vždy je vhodnější jej doplnit další vrstvou izolace.
  • Nadkrokevní zateplení: Jedná se o moderní způsob zateplení střechy, při kterém je izolační materiál umístěn nad krokvemi, což umožňuje vytvoření celistvé a nepřerušované vrstvy izolace bez tepelných mostů. Tento systém zateplení zlepšuje tepelně-izolační vlastnosti střechy a zároveň zachovává viditelný prostor mezi krokvemi v interiéru, což může být architektonicky atraktivní.

Dále je možné:

  • Volit slabší tepelnou izolaci a zanechat požadovanou vzduchovou mezeru mezi ní a výškou krokve. Záklop je potom přibit přímo na krokvích. Nevýhodou je menší tepelně izolační schopnost střechy.
  • Volit sílu tepelné izolace shodnou s výškou krokví, ale vzduchovou mezeru potom vytvořit dodatečně pobitím střechy záklopem na kontralatích o síle požadované vzduchové mezery (tedy 4-6 cm).

Pojistná hydroizolace slouží k tomu, aby zabránila proniknutí vlhkosti zvenčí do konstrukce, zároveň však umožňuje prostup případné vzdušné vlhkosti směrem ven z konstrukce.

Návrh a dimenzování odvětrání

Větraná vzduchová vrstva u šikmé střechy se navrhuje v místech předpokládané kondenzace vodní páry ve skladbě střechy. Proudění vzduchu snižuje riziko kondenzace a odvádí přebytečnou vlhkost ze střešního pláště do vnějšího prostředí. Aby byla zajištěna správná funkčnost, musí být navržena vhodná tloušťka vrstvy, potřebný počet a správné umístění větracích otvorů a proudění vzduchu ve vzduchové vrstvě nesmí bránit žádné překážky.

Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech

Existují tři hlavní umístění větraných vzduchových vrstev:

  • Mezi doplňkovou vodotěsnicí vrstvou a skládanou střešní krytinou.
  • Mezi tepelnou izolací a doplňkovou vodotěsnicí vrstvou v horní části střešního pláště.
  • V obou výše jmenovaných místech zároveň.

Větraná vzduchová vrstva mezi tepelnou izolací a doplňkovou vodotěsnicí vrstvou zpravidla slouží k odvodu vlhkosti, která by mohla kondenzovat v tepelné izolaci (vodní pára difundující z interiéru, případně vlhkost vnesená do skladby při výstavbě), a zajišťuje spolehlivost spodních vrstev skladby střešní konstrukce. Větraná vzduchová vrstva pod skládanou krytinou odsává vlhkost ze spodního povrchu krytiny, a zvyšuje tak její odolnost proti vlhkosti a mrazu. Při užití difuzně otevřené doplňkové vodotěsnicí vrstvy rovněž napomáhá v režimu difuze vodní páry z interiéru.

Pro správnou funkci větraných vzduchových vrstev ve skladbách střešních plášťů je v nich nutno zajistit dostatečný pohyb a výměnu vzduchu.

Minimální větrací průřezy

Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy:

  • V okapové hraně: 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm² na 1 bm okapu. Ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm² na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm). Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a podobně. Norma stanovuje čisté průřezy.
  • U hřebene: Nejmenší 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene. Velikost výstupního otvoru při větrání hřebenem je 100 cm² /bm.

Plocha ventilátorů musí být stejná na vstupu i na výstupu. Střechy s parozábranou potřebují o 40 % menší odvětrávací plochu. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou (nároží, vikýře, střešní okna atd.).

Čtěte také: Platné normy v oblasti zakládání staveb

Tabulka doporučených dimenzí větrání šikmých střech (orientačně pro tříplášťové střechy)

Délka krokví [m] Sklon střechy Minimální tloušťka vzduchové vrstvy [mm] (průřezová plocha min.)
do 10 m > 25° h ≥ 40 mm (min. 1/500 plochy střechy)
do 6 m > 25° h ≥ 40 mm (*)
do 10 m < 25° h ≥ 60 mm (min. 1/500 plochy střechy)

(*) Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm.

Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m, zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10 % hodnoty připadající k nejmenší tloušťce a příslušnému sklonu.

Větrací tašky a speciální řešení

Přiváděcí a odváděcí otvory se u vzduchové vrstvy řeší vytvořením konstrukčního otvoru do střešní konstrukce nebo vložením speciálního prvku do vrstvy krytiny. Mohou být řešeny jako bodové, například v podobě větracích tašek, nebo jako liniové, například mezerou u okapu. Větrací otvory musejí být zajištěny proti vniknutí ptáků a jiných živočichů (žaluzie, mřížky, síťky apod.). Při návrhu profilu větracích otvorů je pak nutno počítat s takzvanou účinnou větrací plochou (je nutno odečíst zakrytou plochu).

  • Větrací taška k bobrovce (např. Tondach): Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm²), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
  • Velkoformátové tašky: Dostatečné odvětrání zaručuje 10 odvětrávacích tašek na 100 m² plochy střechy, položených ve 2. řadě pod hřebenem, současně s provedením hřebene.
  • Maloformátové tašky: Dostatečného odvětrání dosáhneme pomocí odvětrávací soupravy s klenutým krytem umístěné do 2. až 3. řady pod hřebenem (25 ks na 100 m² plochy střechy) za současného provedení hřebene.
  • Větrací taška k tašce Bramac MAX: Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích.

V případě valbových, stanových apod. střech se odvětrávací tašky umisťují podél linie nároží. V případě dlouhých úžlabí se odvětrávací tašky umisťují oboustranně podél linie úžlabí. U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami.

Výpočet plochy střechy a střešního materiálu

Znalost přesné plochy střechy je nezbytná pro stanovení množství střešní krytiny, hydroizolace, latí a dalších materiálů. Navíc na základě plochy střechy a cen materiálů můžete získat přesnější odhad celkových nákladů na rekonstrukci nebo novou střechu. Správný výpočet plochy vám pomůže předejít nákupu nadbytečného materiálu a minimalizovat plýtvání. Kromě toho budete při jednání s dodavateli a řemeslníky působit důvěryhodněji, pokud budete znát přesné rozměry vaší střechy.

Proč je výpočet plochy střechy důležitý?

  • Stanovení množství střešní krytiny a dalších materiálů
  • Přesnější odhad celkových nákladů
  • Minimalizace plýtvání materiálem
  • Důvěryhodnost při jednání s dodavateli

Jak zjistit sklon střechy

Pro výpočet sklonu střechy Vám budou stačit běžně dostupné nástroje, kterými jsou vodováha a metr. Chcete-li vypočítat sklon střechy například ve vašem podkroví, bude Vám k tomu stačit vodováha a metr. Vodováhu ve vodorovné poloze přiložíte k nadezdívce v místě, kde se z kolmé stěny stává plocha šikmá. Poté změříte metrem svislou vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše střechy. Čím delší vodováhu použijete, tím přesnější výpočet budete mít, ale nemusíte si kvůli tomu kupovat dvoumetrovou vodováhu. Přesnost výpočtu sklonu střechy je i s kratší vodováhou solidní. Tento výpočet Vám pomůže zjistit sklon střechy již postaveného domu bez toho, abyste složitě hledali projektovou dokumentaci.

Sklon střechy v procentech se dá změřit snadno - je to počet centimetrů, o kolik se vodorovná lať o délce jeden metr vzdálí výškově od střešní plochy.

Při projektování budovy a přímo na stavbě se využívají k udání různých konstrukcí ve sklonu různé jednotky. Pro rampy či nakloněné roviny se běžně využívá poměr. Schodiště, šikmé střechy a technické listy střešní krytiny udávají sklon běžně ve stupních. U plochých střech se zase často udává sklon v procentech.

Kalkulačka plochy střechy

Online kalkulačka plochy střechy je skvělým pomocníkem pro rychlý a snadný výpočet. Stačí zadat základní parametry vaší střechy, jako jsou délka, šířka, sklon a typ střechy, a kalkulačka plochy pláště střechy vám během několika sekund vypočítá celkovou plochu. Tyto kalkulačky jsou uživatelsky přívětivé a často nabízejí i další užitečné funkce, jako je výpočet množství potřebného materiálu nebo odhad nákladů.

Manuální výpočet plochy střechy

Pro složitější typy střech, jako jsou valbové, mansardové nebo střechy s vikýři, může být manuální výpočet přesnější. Zde je základní postup:

  1. Rozdělte střechu na jednodušší tvary: Rozdělte složitou střechu na základní geometrické tvary, jako jsou obdélníky, trojúhelníky a lichoběžníky.
  2. Změřte jednotlivé části: Změřte délku, šířku a výšku (u trojúhelníků) každé části střechy.
  3. Vypočítejte plochu jednotlivých částí: Použijte příslušné vzorce pro výpočet plochy jednotlivých tvarů.
  4. Sečtěte plochy: Sečtěte plochy všech částí střechy a získáte celkovou plochu.
  5. Přičtěte přesahy: Nezapomeňte připočítat přesahy střechy (okapy, štíty), které jsou obvykle 30-50 cm.

Specifické typy střech a jejich výpočet

  • Sedlová střecha: Velmi běžným typem je střecha sedlová - její plocha se skládá ze dvou obdélníků. Pro výpočet plochy nám postačí změřit její délku na hřebenu nebo pozednici a délku spádnice. Plochu střechy spočteme vynásobením: plocha střechy = (2 x délka_střechy x délka_spádnice). S tím vám může pomoci i kalkulačka plochy sedlové střechy.
  • Valbová střecha: Valbová střecha je poněkud složitější, protože se skládá ze čtyř trojúhelníkových ploch a jednoho obdélníkového hřebene. Vypočítejte plochu každého trojúhelníku a obdélníku a následně výsledky sečtěte.
  • Pultová střecha: Velmi jednoduchý je výpočet plochy pultové střechy. Ta je vlastně jeden velký obdélník.
  • Složité střechy: U složitějších střech jako jsou střechy s vikýři a dalšími prvky je důležité pečlivě rozdělit střechu na jednotlivé části a každou část vypočítat samostatně.

Na co si dát pozor pro přesný výpočet plochy střechy

  • Měřte pečlivě: Používejte kvalitní měřicí nástroje a dbejte na přesnost měření.
  • Zohledněte sklon střechy: Sklon střechy ovlivňuje její skutečnou plochu. Pro výpočet plochy šikmé střechy je nutné použít Pythagorovu větu nebo trigonometrické funkce.
  • Nezapomeňte na přesahy: Přesahy střechy jsou důležitou součástí, kterou je třeba zahrnout do výpočtu.
  • Konzultujte s odborníkem: Pokud si nejste jisti svými výpočty, nebo máte složitý typ střechy, neváhejte se obrátit na odborníka.

Výpočet střešního materiálu

Plánujete renovaci či realizaci nové střechy? Výpočet střešního materiálu může být náročný úkol. Zde jsou jednotlivé kroky:

  1. Rozměry a měření: Začněte přesným měřením rozměrů vaší střechy. Změřte délku a šířku každé části střechy, a to včetně případných přesahů. Dále vypočítejte či změřte sklon střechy, který se udává ve stupních, např. 30°.
  2. Typ materiálu: Projděte si specifikace materiálu, který plánujete použít. Různé krytiny totiž mají různou spotřebu na m².
  3. Výpočet: Celkovou plochu střechy vynásobte spotřebou uváděnou pro vámi zvolený materiál a poté připočítejte odpad.

Kdy nechat výpočet na odborníkovi?

S výpočtem střešního materiálu je možné poradit si svépomocí. Některé situace si však žádají pozornost odborníka.

  • Složité střešní konstrukce: Některé šikmé střechy mají složitější konstrukcí, mnoho různých úhlů, úžlabí či vikýřů. Odborník má praktické znalosti, aby situaci posoudil a dokázal spočítat materiál i pro takto složité konstrukce.
  • Přesnost: Profesionálové mívají k dispozici specializované nástroje a software, díky kterým jsou jejich výpočty skutečně přesné.
  • Výběr materiálu: Profesionálové vám střechu nejen spočítají, ale pomohou také s výběrem vhodného a kvalitního materiálu.
  • Čas a úsilí: Rekonstrukce či realizace nové střechy jsou časově náročné projekty. Chybné výpočty mohou realizaci komplikovat, natahovat a vést k dodatečným výdajům.

Chcete držet rozpočet na uzdě a vypořádat se s výpočtem materiálu sami? Nezapomeňte, že jsou situace, kdy se to nemusí vyplatit. Při výpočtu střešního materiálu laikem hrozí riziko vzniku chyb. Ty nakonec zaplatíte z vlastní kapsy. Mnoho specialistů v oblasti prodeje materiálů pro střechy poskytuje odborné poradenství a výpočty materiálu zdarma.

tags: #dvouplastova #strecha #vypocet #odvetrani #navrh

Oblíbené příspěvky: