Fascinující střecha Národního divadla: Pohled do historie a technických detailů

Národní divadlo, symbol české kultury a národní identity, ukrývá pod svou střechou nejen bohatou historii, ale i pozoruhodné technické řešení. Pan Miroslav Růžička, zástupce ředitele technicko-provozní správy Národního divadla, zná budovy a technologie Národního divadla do posledního zákoutí, cihly a šroubku. Pan Růžička nám umožnil prohlédnout si střechu historické budovy i střechu vedle stojící provozní budovy a zjistit podrobnosti o jejich konstrukci.

Historický vývoj Národního divadla a jeho střechy

Historii Národního divadla zná každý již ze školních let, proto ji připomeneme jen letmo a doplníme o novodobé události v jeho stavebním vývoji. Zdrojem financování byly veřejné sbírky a loterie a také prostředky poskytnuté tehdejším státem. V roce 1850 vznikl Sbor pro sbírky dobrovolných příspěvků k zřízení českého národního divadla. Dne 16. září 1867 se začala bourat budova solnice, byly provedeny zemní práce a 16. listopadu 1868 byly dokončeny základy budovy Národního divadla, v roce 1870 dosáhla stavba úrovně Ferdinandovy třídy, v roce 1876 „glaichy“ a koncem roku 1877 bylo už divadlo pod střechou.

Dne 11. června 1881 bylo téměř dokončené divadlo otevřeno slavnostním představením Smetanovy opery Libuše. V pátek 12. srpna 1881 asi v šest hodin odpoledne údajně při montáži hromosvodu vypukl neopatrností klempířů na střeše požár. Sbor jmenoval Zítkovým pokračovatelem jeho spolupracovníka architekta Josefa Schulze. Ten zajistil připojení Prozatímního divadla a nájemního domu v jižní části pozemku, dořešil dispozice divadla a technická zařízení. Nahradil původní dřevěný krov střechy ocelovou konstrukcí. Z okolí viditelné střešní plochy nechal pokrýt břidlicí, nahradil tak původní záměr s měděným plechem. Měď je použita jen ve vrcholové části střechy ohraničené pozlacenou korunkou. Výsledný nový architektonický soubor vznikl tedy spojením tří různých staveb architektů Ullmana, Zítka a Schulze, a to zásluhou posledního z nich. Stavělo se a rekonstruovalo prakticky jen půl druhého roku.

Rozsáhlá rekonstrukce v letech 1977-1983

Rozsáhlá rekonstrukce Národního divadla spojená s výstavbou tří nových budov proběhla v letech 1977-1983. Projektovými pracemi byl pověřen Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů. Hlavním projektantem byl jmenován Zdeněk Vávra. Úpravy historické budovy vedly mj. ke zmenšení kapacity hlediště na původní hodnotu, obnovila se původní sedadla. Pro přísně památkově chráněný exteriér budovy se daly získat nové prostory pouze prohloubením dosavadních suterénů nebo vestavbou do volných objemů konstrukce střechy.

Vestavba ocelových konstrukcí do současného prostoru střechy divadla znamenala téměř hodinářskou práci při přesném zaměření, při dimenzování prvků s ohledem na možnosti transportních cest, statické posouzení vzniklého přitížení i pečlivou vlastní montáž. Střecha Zítkovy části byla otevřena jen v nejnutnější míře pro transport dílů ocelových nosníků nových vestaveb do prostoru střechy. Potom byla realizována nová ocelová konstrukce a položením měděné krytiny na dřevěné bednění teprve uzavřena tato část budovy.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Konstrukce a materiály střechy

Pozemek, na kterém budova Národního divadla stojí, má tvar nepravidelného lichoběžníka a je plně zastavěn. Ovlivňuje tedy tvar budovy a tedy i střechy. Vnitřní část střechy je kryta měděným plechem. Od zlaté korunky k obvodu stavby jsou „mansardové“ střešní plochy válcového tvaru pokryté břidlicí. Z válcových ploch střechy stéká voda do zaatikového žlabu. Aby lichoběžníkový tvar divadla nebyl tak zřejmý v pohledech na budovu, vikýře jsou natáčeny v různých úhlech, nejsou tedy kolmo k ploše střechy, a nejsou ani ve stejných úrovních, aby vnější vzhled budovy působil dojem přísně symetrickým. Stejným způsobem jsou umístěna i sousoší Trig. Triga východní je vzdálenější od obvodu domu než Triga západní.

Ocelový krov

Nosnou konstrukcí střechy před požárem byl dřevěný krov. Projekt ocelové příhradové nýtované konstrukce střechy při obnově po požáru vypracovali bratři Prášilové, tvůrci Petřínské rozhledny. Konstrukci vyrobila Vojtěšská huť v Kladně. Tvůrci ocelového krovu se s nepravidelným půdorysem divadla vypořádali tak, že si na louce v Kladně vytyčili půdorys objektu, nanečisto smontovali celou konstrukci krovu, následně si jednotlivé díly očíslovali a poté zase rozebrali a převezli do Prahy. Vnitřní část střechy tvoří prostorová příhradová konstrukce výšky cca 8 m, která se vznáší nad podlahou půdy na příhradových obloucích o rozponu 21-25 m a vzepětí 6 m. Veškeré spoje jednotlivých prutů konstrukcí jsou nýtované. Celý krov váží 119,2 tuny. Nosná konstrukce střechy byla uložena na válečkových ložiscích, je jich cca 50. Tvůrci konstrukce tak pamatovali na dilatační pohyby. Ložiska měla zabránit přenosu sil od roztažnosti konstrukce do korunní římsy obvodových zdí. Až při současné opravě plášťů budovy byl beton odstraněn, ložiska očištěna a znovu opatřena antikorozním nátěrem.

Zlatá korunka a břidlicová krytina

Obvodový hřeben střechy, rozvodí mezi vnitřní částí střechy a válcovými vnějšími plochami střechy, na sobě nese zábradlí celkové délky 82,7 m, vážící 10,4 tuny. Zábradlí je vytvořeno z litinových sloupků, příčníků, které původně byly ocelové, nově jsou z nerezi a z výplní, je pozlacené a vytváří onu charakteristickou zlatou korunku budovy Národního divadla. Litinové sloupky jsou zakončeny tvarem lilie. Nosnou vrstvu skladby střechy na krovu tvoří pozinkovaný vlnitý plech. Jednotlivé kameny břidlicové krytiny jsou k vlnitému plechu přišroubovány šroubky s matičkami. Původní šroubky z černého materiálu zkorodovaly, proto byla krytina při rekonstrukci 1977-1981 sejmuta a znovu, po částečné výměně poškozených kamenů, připevněna kadmiovanými šroubky. Na celou střechu bylo použito 46 200 břidlicových kamenů devíti různých typů a našroubováno 92 400 šroubků. Břidlicová krytina pochází z lomu v Budišově blízko Olomouce. Ze stejného lomu byly pořízeny i kameny pro opravy v roce 2008. Vlnitý plech se kromě nosné funkce uplatňuje také jako doplňková hydroizolační vrstva. Spolehlivě zachycuje vodu, proniklou pod krytinu při větrem hnaném dešti nebo jiných klimatických jevech.

Jako pružné zakrytí dilatační spáry mezi střechou a zděným obvodem budovy byl navržen zaatikový žlab. Původně byl proveden z olověného plechu, bohužel bez dilatačních spojů. Při generální opravě fasád v roce 2008 se zjistilo, že část korunní římsy je v havarijním stavu. Podle dostupných zdrojů se při generální opravě v roce 2008 použily cca 3 tuny olova a 10 tun mědi. Z mědi jsou nároží, vikýře a krytina vnitřní části střechy. Předchozí zlacení z roku 1983 bylo v podstatě otryskáno větrem unášenými prachovými částicemi.

Prvek střechy Materiál/Popis Množství/Váha/Délka
Ocelový krov Nýtovaná příhradová konstrukce 119,2 tuny
Břidlicová krytina Kameny z Budišova 46 200 kamenů (9 typů)
Šroubky pro krytinu Kadmiované 92 400 šroubků
Měděná krytina Vnitřní část střechy, nároží, vikýře 10 tun (při opravě 2008)
Olověný plech Zaatikový žlab 3 tuny (při opravě 2008)
Zábradlí zlaté korunky Litinové sloupky, nerezové příčníky, pozlacené výplně Délka 82,7 m, váha 10,4 tuny

Prohlídky Národního divadla a střechy

Jak se dostat dovnitř, když nemáte od Národního divadla svazek klíčů? Prostřednictvím platformy ND+, která nabízí veřejnosti komentované prohlídky historických budov, workshopy, přednášky, výstavy a edukační akce. Lidé mají možnost si vybrat individuální nebo skupinové prohlídky interiéru i exteriéru, s průvodci, kteří odhalí tajemství vzniku divadla, fungování provozu i zákulisních úkonů. Cílem je nejen představit minulost, ale i podnítit zvědavost, podpořit tvořivost a posílit vztah diváků k divadlu jako živému organismu. Více informací o prohlídkách najdete na stránkách Národního divadla - tam je rozpis tras, jazyky, časy a rezervace.

Čtěte také: Trámová střecha

Typy prohlídek

  • Základní prohlídka: Pro jednotlivce, malé i velké skupiny, v češtině i angličtině. Trasa vede přes podzemí (základní kameny), hlediště, foyer, malby až na střechu.
  • Prohlídka divadelní techniky: Zaměřená na chod budovy „za scénou“ - technologie, strojovna, zařízení jeviště.
  • Prohlídka s názvem Malířství: Zahrnuje detailní výklad o obrazech, nástěnných malbách, výzdobě foyer a interiéru.
  • Okruh pro děti: Interaktivní, zábavný výklad pro děti ve věku přibližně 5-8 let s doprovodem přizpůsobeným tak, aby je provázel i poučil.

Základní prohlídka budovy Národního divadla trvá přibližně 45-50 minut. Pro dospělé činí vstupné 160 Kč, pro děti, studenty a seniory je snížené vstupné 90 Kč. Vstupenky lze zakoupit on-line na webu www.narodni-divadlo.cz nebo přímo na pokladně divadla.

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

tags: #navsteva #strechy #narodniho #divadla #informace

Oblíbené příspěvky: