PergolyMalba na vlhkou omítku: Komplexní průvodce řešením vlhkosti a výběrem nátěrů
Následkem chybějících nebo již nefungujících horizontálních, respektive vertikálních izolací může ve zdivu vzlínat vlhkost. Tento jev má za následek dlouhodobé narušení pevnosti, respektive únosnosti stavební konstrukce a tím i její životnosti a kvality bydlení.
Odstranění příčin vlhkosti
Velice častou chybou je mylná domněnka, že sanační omítka je konečným řešením vlhkých zdí. Prvním krokem by vždy mělo být odstranění příčiny a zdroje vlhkosti, což lze v dnešní době diagnostikovat svépomocí, anebo odbornou firmou. Některé zdroje vlhkosti můžete odstranit trvale a pak jen zamalovat nevzhledné skvrny. Může jít o nedostatečné vytápění a větrání místnosti nebo špatné těsnění, které do domácnosti pouští venkovní vlhkost. Ne vždy se s vlhkostí vypořádáte takto snadno. Příčinou může být vlhké podloží, na kterém váš dům stojí, a s tím toho moc nezmůžete. Vše řešte už při prvních náznacích.
Postup při zjištění vlhkosti a plísní
Jestliže je poškozena jen část stěny, věnujte tomuto místu zvláštní péči, aby se dále nerozšířilo. V případě, že se v místě objevily i plísně, buďte obzvláště na pozoru. Nepostupujte žádné další kroky, dokud se plísní nezbavíte. Následně odstraňte poškozenou omítku a aplikujte nátěr, který zabraňuje opakovanému vzniku plísní. Až nyní je zeď připravena k přemalování. Používejte propustné nátěrové barvy, skvěle poslouží třeba Primalex Mykostop. Pokud jde o místnost, kde není možné pravidelně větrat, naneste termoizolační nátěr přímo na zdivo bez malty. Tepelné mosty jsou místa, odkud uniká teplo z místnosti.
Pokud vlhkost postihne plošně celé zdi, jsou jednotlivé kroky nápravy podobné. Je potřeba kompletně odstranit poškozenou omítku, a to až na zeď. Během celého postupu používejte tepelné vysoušeče. Problém se nebude dál zhoršovat a vy budete mít prostor vše napravit.
Sanační omítky
Po odstranění zdroje vlhkosti teprve řešíme aplikaci sanační omítky, která bude mít v další fázi sanace své opodstatnění a bude moci plnit svůj účel, tedy odvádět zbytkovou vlhkost ze zdiva ven. Původní již zdegradovanou a většinou i zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm. Suť z odstraněné omítky je praktické ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací.
Čtěte také: Moderní stavebnictví a frézovaný asfalt
Sanační systém JUBOSAN W
Sanační systém JUBOSAN W, splňující nejnovější požadavky směrnice WTA, zaručuje na stávajícím vlhkém zdivu suchý povrch omítky bez výkvětů solí, které se mohou neškodně usazovat ve vlastní sanační omítce. Použití je možné uvnitř nebo i na vnější straně zdiva, nejlépe je použít systém na obou stranách současně! Důležité: sanační systém JUBOSAN W se může povrchově upravit pouze vhodnými dostatečně paropropustnými a vodoodpudivými systémy, např. silikátovými, silikonovými a některými vápenocementovými dekorativními omítkami a silikonovými, silikátovými a některými dalšími barvami.
AquaSan Porosity®
Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhké zdivo spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páru, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání. AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva, ale také namísená omítka je značně odlehčena. Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím, vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy, které jsou tvořeny ionty solí, jako např. chloridů, síranů a dusičnanů. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat.
Aplikace sanační omítky
U nahazování sanační omítky vždy začínáme základní vrstvou, nanesením sanačního podhozu (postřiku), ten si lze vytvořit i z AquaSan Porosity®, postup je vždy stejný jako při míchání jádra, pouze přidáme větší podíl vody. Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Hlavní vrstvou sanační omítky, je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou. Nerovnosti můžeme také vyrovnat přidáním úlomků cihel a kamene. Následně na zeď nahoďte sanační podhoz, vyhlaďte ho do rovna a nechte vytuhnout. V dalším kroku na zeď použijte sanační omítku a sanační štuk. Do sanační omítky přidejte provzdušňovací přísadu, díky které se budou lépe tvořit mikropory. Jde o malé trhlinky v sanační směsi, skrz které odchází přebytečná vlhkost do prostoru.
Životnost sanační omítky a finální úprava
Životnost sanační omítky může být v měsících ale i rokách v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze. Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měly být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měly mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany, pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm, soklovou omítku anebo jinou ochranou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu.
Typy maleb a jejich použití
Zdi a stropy tvoří velkou plochu, která velmi ovlivňuje celkový dojem z interiéru. Pomocí vhodné kombinace barev můžeme v interiéru nejen navodit tu správnou atmosféru, ale také dotvářet prostor. Tmavé barvy prostor opticky zmenšují a světlé barvy zvětšují. Proto například na stropy není vhodná tmavá barva, v místnosti bychom se mohli cítit stísněně. Světlé studené barvy prostor opticky prosvětlí a navodí pocit chladu, teplé barvy zas přispějí k pocitu tepla a útulnosti. Toho lze využít a světlými studenými barvami vymalovat místnosti orientované na východ nebo jihozápad, kde se především v letních měsících kumuluje dostatek tepla. Místnost vymalovaná bíle, modře, nebo zeleně působí chladnějším a svěžejším dojmem.
Čtěte také: Přehled vlastností a obchodních názvů PVC
Disperzní malba
Disperzní barva velmi dobře přilne k podkladu, je pevná, bílá a otěruvzdorná. Její životnost je asi o polovinu delší, než je životnost klasické klihové malby. Při dalším malování pak obvykle stačí nanést 1 nebo 2 nátěry. Podle potřeby si můžete pořídit disperzní barvu omyvatelnou, otěruvzdornou, nebo paropropustnou. Disperzní barvy se nanáší pouze na předem připravený a správně ošetřený podklad (penetrace, protiplísňové nátěry). Vhodným podkladem jsou nové omítky, vápenaté malby, sádrokartony, staré oškrábané klihové malby zpevněné penetračním prostředkem, nebo například beton. Pokud by se barva aplikovala na klihovou barvu, hrozilo by odlupování disperzní malby od podkladu i s touto klihovou malbou. Před malováním je třeba nemalované plochy zakrýt, zbytky barvy by se z nich posléze špatně odstraňovaly. Barvy se dodávají v tekutém stavu a jsou určeny pro přímou aplikaci válečkem, štětkou, nebo bezvzduchovým stříkáním airless. K tónování disperzních barev se používají stálobarevné tekuté pigmenty, které dobře drží barevný odstín i při dlouhodobém působení slunečního záření.
Protiplísňové nátěry
Existují stovky tisíc různých druhů plísní, z nichž asi deset druhů může být zdraví nebezpečných a způsobovat alergie, astma, bolesti hlavy, slzení očí, podráždění pokožky, záněty průdušek a dýchacího ústrojí, ale mohou být i karcinogenní. Plísně poškozují nejen naše zdraví, ale také zařízení bytu. Hlavní příčinou jejich výskytu bývá nejčastěji nadměrná vlhkost, která do domu může vnikat střechou nebo netěsnostmi kolem oken. Existují speciální nátěry, které nás mohou těchto škodlivých látek zbavit. Stěny po vymalování vypadají na první pohled stejně, jako každé jiné, avšak ionty stříbra, fungicidní nebo jiné speciální látky vytvářejí na stěně ochranný film, který ničí bakterie žijící na stěně, ale i nově přicházející bakterie ze vzduchu. Na rozdíl od jiných antibakteriálních nátěrů, se z povrchu neztrácejí a plní svou funkci po celou dobu životnosti nátěru. Nevadí jim ani otírání prachovkou či stírání vlhkým hadrem. Před malováním je nutné odstranit příčiny plísně, pořádně vyvětrat a po ošetření speciálními prostředky plíseň ze zdí namokro oškrabat.
Klihová malba
Klihová malba je u nás nejvíce rozšířenou malbou především pro svou cenovou dostupnost. Je určena pro běžné malování především tam, kde klademe důraz na estetiku, čistotu a hygienu. Používá se v práškové, nebo v tekuté formě. Klihové malby nejsou odolné proti otěru, špinění a použití ostrých předmětů. Jejich životnost se odvíjí od prostředí, ve kterém se nacházejí. Malbu provozních místností je možné čistit pouze suchým způsobem ometením koštětem od prachu.
Vápenná malba
Vápenná malba se provádí na místech, kde se nemusí brát příliš ohled na kvalitu výmalby a je nutné vymalovat především z desinfekčních důvodů, při sanaci zdiva, ve vlhkých prostorách, nebo například v novostavbách - jako první nátěr omítky. Vápno má pro nástěnnou malbu význam jako barva i jako pojivo. Je též dobrým dezinfekčním a izolačním prostředkem. Vápenná barva může vzniknout pouze z dobře vyhašeného vápna. Musí být řídký (vápenné mléko) a musí dobře lazurovat. Vápennou barvu můžeme tónovat, avšak jen pigmenty stálými v alkalickém prostředí. Více pigmentu snižuje tvrdost nátěru. Vápenná barva pro nanášení musí být řídká a cezená. Barvu nanášíme všemi směry nebo každou vrstvu jiným směrem. Čím pomaleji vápenný nátěr vysychá, tím je pevnější. Nátěr je vhodné nanášet za vlhkého počasí nebo brzy zrána. Povrch před nanášením barvy vlhčíme čistou studenou vodou.
Nová pačokovaná vápenná omítka se přebrousí a opráší. Klihová malba z omítky se odstraní seškrabáním za mokra nebo umytím. Štětkou se nanáší 1 až 3 vrstvy vápenné barvy. Při bílení celé místnosti nemusí být strop definitivně ukončen. Budeme-li stěny malovat barevně, nejprve strop vybílíme definitivně. Šlehnutím šňůry vyznačíme hranici mezi stropem a stěnami.
Čtěte také: Archeologický kontext pojmu žlab
Typy vápenných nátěrů:
- Vápno a olej: Vápenná kaše se smíchá s lněným olejem.
- Vápno s kaseinem: Hodí se zejména pro barevné nátěry sytějšího odstínu a na fasády.
- Vápno s mlékem: Vápenná kaše se rozředí odstředěným mlékem.
- Vápno s kuchyňskou solí: Kuchyňská sůl neutralizuje žíravost vápna.
Latexová malba
Latexová malba se používá tam, kde vyžadujeme omyvatelnost a bezprašnost malby. Protože je otěruvzdorná a dá se omývat, je vhodná pro použití ve veřejných budovách, kde částečně nahrazuje olejový nátěr nebo obložení. Barevné řešení můžeme podle potřeby obnovovat.
Dekorativní speciální malba
Mezi speciální dekorativní malby patří aplikace módních materiálů různými nestandardními metodami na stropy a stěny, kde vytvářejí imitace, strukturální, pestrobarevné, nebo plastické plochy a batiky pro ochranné, estetické a hygienické účely.
Pro malířské práce je na trhu mnoho výrobků a stále jich přibývá. Jsou cenově dražší než barvy, které si malíř připraví sám, ale mají výhodu, že urychlují práci. Je nutné dodržování pokynů výrobce pro skladování apod. Dobře se nanáší válečkem, štětkou a štětci. Barvy dobře kryjí a vrstvy nejsou šmouhovaté. Po ukončení práce všechny pomůcky několikrát umyjeme v čisté vodě. Barvou potřísněné okolí průběžně utíráme hadrem. Na očích máme ochranné brýle, případně na rukou gumové rukavice. Pokožku na obličeji potřeme pleťovým krémem.
tags: #nazev #malby #na #vlhkou #omitku #informace
