Nehořlavé fasády: Kompletní průvodce kontaktními a provětrávanými systémy

Zateplení fasády je jednou z možností, jak výrazně ušetřit na nákladech za vytápění a zvýšit tepelný komfort budovy, a to nejen v zimě, ale i v létě, kdy zabraňuje prohřátí budovy. Zateplení obvodového zdiva podstatně sníží úniky energie, zvýší požární bezpečnost domu a přispěje i k útlumu hluku pronikajícího zvenčí do interiéru. Existují dva základní způsoby zateplení fasády - kontaktní a provětrávaný (nazývaný také bezkontaktní, odvětrávaný či větraný).

Kontaktní fasáda (ETICS)

Vnější zateplení domu kontaktním způsobem, mezinárodně označované zkratkou ETICS (External thermal insulation composite system), je nejčastěji využívaným řešením u novostaveb i rekonstrukcí. U kontaktní fasády na sebe všechny vrstvy těsně navazují, a to tak, že se na konstrukci stěny lepí desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka. Kontaktní zateplení je technologie léty prověřená a dobře zvládnutá, přičemž materiál je relativně levný a vzhled domu se prakticky nezmění. Systém převažuje zejména u zděných domů, jejichž finálním vzhledem je omítka.

Příprava podkladu pro kontaktní fasádu

Dodatečné kontaktní zateplení domu vyžaduje suchý, řádně očištěný, vyrovnaný a únosný podklad. Vzlínající zemní vlhkost, která se často objevuje u starších domů a je nejčastějším trápením starších staveb bez funkční hydroizolace, musí být odstraněna dodatečnou hydroizolací. Zeď je třeba podříznout a vložit hydroizolační fólii, druhá možnost tkví v naražení nerezových plechů do spáry. Dále je potřeba důkladně očistit a oklepat odpouklé a zvětralé omítky. Zdivo nebo panelové dílce je nutné mechanicky očistit, nejlépe otryskat vysokotlakým čističem. Opravy nesoudržných a křivých povrchů vyžadují čas k vyzrání a vyschnutí a posunují dobu možné realizace o týdny až měsíce, ale bez toho byste prokázali svému domu medvědí službu, neboť zateplením se problém s vlhkostí ještě zvýší. Kvalita podkladu je u kontaktního zateplení velmi důležitá.

Materiály pro kontaktní fasádu

Tloušťka tepelné izolace a její materiál se volí s ohledem na konstrukci domu, jeho kondici a to, jakým podmínkám je vystaven. Nejčastěji se používá pěnový polystyren pro svou nízkou cenu a dobré tepelně-izolační vlastnosti. Do obliby stále více přichází minerální vlna, například v podobě snadno aplikovatelných desek z kamenné vlny. Kromě nezbytné vlastnosti tepelně izolovat umožňuje minerální vlna lepší odvod vlhkosti z konstrukce než polystyren a je nehořlavá. Optimálním a stále častěji používaným materiálem na kontaktní zateplení fasád je minerální vlna. Například pro zateplení kontaktní fasády rodinného domu představují ideální řešení snadno aplikovatelné desky z kamenné vlny z řad SMART wall a FKD Thermal od Knauf Insulation.

Provětrávaná fasáda

Provětrávaná fasáda je v podstatě druhem vnějšího zateplení. Na rozdíl od kontaktního zateplení, provětrávaná fasáda si udržuje od obvodové stěny domu odstup tak, že mezi ní a tepelnou izolací s fasádním obkladem ze dřeva, cihel, kovu nebo jakéhokoli libovolného materiálu je vytvořena vzduchová mezera. Skladba provětrávané fasády se od kontaktního systému zateplení liší vložením provětrávané vzduchové mezery mezi vrstvu tepelné izolace a vrstvu vnějšího obkladu. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má vliv na účinnější odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů (izolace i opláštění) a zároveň zabraňuje přehřívání fasády. Tento typ fasády byl vyvinut jako reakce na omezené možnosti kontaktních systémů, které nebyly vhodné pro všechny typy budov, navíc jejich aplikaci limitovaly klimatické podmínky a omezené možnosti ztvárnění pohledové plochy. Moderní větrané fasády se uplatňují u dřevostaveb, novostaveb i rekonstrukcí, protože přinášejí široké možnosti použití finálních povrchů. Větraná fasáda přináší několik předností a zjednodušení oproti kontaktnímu systému. Aktivnější vysoušení konstrukce je pouze jedním z nich.

Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu

Výhody provětrávané fasády

• Odvod vlhkosti: Vzduchová mezera mezi fasádní deskou a izolantem zajišťuje cirkulaci vzduchu a zbavuje tak zdivo vlhkosti. To je klíčové pro starší domy s problémy s vlhkostí, kde by kontaktní zateplení mohlo vést k plísním. Odvětrávání vlhkosti ze zdiva má pozitivní vliv na statiku domu, jelikož vlhkost výrazně zkracuje životnost konstrukce.
• Ochrana před přehříváním: V letních měsících větraná fasáda pomáhá konstrukci, jež je vystavena nadměrnému zahřívání, ochlazovat.
• Zlepšení akustiky: Skladba s předsazeným opláštěním, provětrávanou vzduchovou dutinou a pohltivou výplní z minerální vlny efektivně zvyšuje neprůzvučnost konstrukce, laicky řečeno tlumí hluk přicházející z ulice. Provětrávaná fasáda tvoří s kvalitními okny nerozlučnou dvojku v ochraně proti hluku.
• Flexibilita montáže: Průběh montáže neomezují vnější teploty ani technologické přestávky nutné k vysychání vody a zrání materiálů.
• Široké možnosti designu: Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly a dřeva po ocel a přírodní kámen, ale lze na ně použít i klasickou omítku.
• Snadná údržba a rozebíratelnost: Provětrávaná fasáda má mnohem delší životnost než fasáda s klasickou omítkou a je bezúdržbová. Konstrukci opláštění lze kdykoli rozebrat. Vrchní obklad lze kdykoli odejmout, nosný rošt posunout, vrstvu tepelné izolace rozšířit a nový nebo stejný obklad nasadit zpět.
• tolerance nedokonalostí podkladu: U dodatečného zateplení starších domů provětrávanou fasádou není nezbytně nutné nesoudržné povrchy omítek upravovat a čekat na jejich vyschnutí. Fasádu je možné namontovat téměř kamkoliv, poradí si i se sebekřivějším podkladem.

Příprava a materiály pro provětrávanou fasádu

Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difuzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce. Z hlediska požární bezpečnosti vyhovuje pouze nehořlavý izolant, polystyren užít nelze. Proto se zpravidla využívá minerální vlna, například kamenná vlna. Minerální vata má skvělé tepelně-izolační vlastnosti, splňuje veškeré požární normy a její dobrá tvarovatelnost - skvěle se přizpůsobí roštu, čímž se zateplí každý milimetr fasády a nikde nezůstávají holá místa. Izolaci je možné k nosné stěně i mechanicky přikotvit.

Druhý díl provětrávané fasády je nosný rošt, který přenáší zatížení fasádních desek a tlak větru do budovy. Tím zajišťuje stabilitu pohledové části fasády. Konstrukce roštu je obvykle provedena z oceli, hliníku nebo dřeva. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn požárními předpisy; požární normy také předepisují u vyšších staveb použití nehořlavého materiálu pro rošt. Tloušťka roštu určuje šířku provětrávané mezery mezi obkladem a izolantem. Šířku mezery by měl vypočítat odborník podle délky odvětrávaného úseku, ideální velikost vzduchové mezery je 6 cm.

Třetí částí provětrávané fasády jsou fasádní desky. Pohledová plocha oddělená od zbytku vrstev vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cementovláknitých, vysokotlakých laminátů, keramických po dřevěné či plechové. Fasáda s výškou větší než 12 metrů musí mít dokonce i nehořlavý vnější obklad.

Typy obkladů pro provětrávané fasády

Existuje několik typů obkladů, které se vybírají podle prostředí, ve kterém objekt stojí (podnebí, vyšší zátěž, prašnost, riziko znečištění, pravděpodobnost růstu mechů apod.):

• Cementovláknité obložení fasády: Jsou vyrobené ze směsi cementu a siliky a vyztužené mineralizovaným celulózovým vláknem. Jsou tenké, ale přitom stabilní, odolné proti nárazu, nesmršťují se, nebobtnají a nepraskají ani za extrémních klimatických podmínek.
• Provětrávaná fasáda s dřevěným obkladem: Jsou velice odolné díky bakelitovému jádru a 2 speciálním povrchovým fóliím, které chrání dřevěnou dýhu proti UV záření, dále proti rozmarům počasí a v neposlední řadě proti mechanickému poškození. Jsou pevné, a díky tomu obstojí i ve velmi frekventovaných prostorech.
• Keramické obklady: Keramika je jeden z nejstarších a nejodolnějších materiálů. Doporučuje se na všechny typy budov, je schopen odolat i zatížení velmi frekventovaného prostoru. Je odolný proti otěru i oděru.
• Porcelánové fasádní desky: Porcelánová fasáda je luxusním pevným materiálem, který je naprosto nehořlavý, lehký a odolný atmosferickým vlivům. Jedná se o velmi tvrdý materiál, který by se doporučil i na obklady vysoce frekventovaných prostor.

Důležité aspekty montáže provětrávané fasády

Správná funkce provětrávané fasády vždy závisí na vhodně použitých materiálech a profesionální montáži. Základem správného provedení je vždy řádná příprava, která zahrnuje tvorbu tzv. kladčského výkresu respektujícího spárořez a klad desek na fasádě navržený architektem. Z této struktury je následně odvozen systém podkladní konstrukce roštu a eventuálně také způsob upevnění obkladového materiálu na rošt. To je nutné nejen pro správnou funkci provětrávané fasády po mnoho let, ale často i pro zachování záruky poskytované výrobcem na použitý obklad. Na základě projektu roštu je následně možné vypracovat tzv. dílenskou dokumentaci specifikující rozměry, na které bude obkladový materiál dále formátován při maximální optimalizaci prořezu. Další velmi častou chybou je nedostatečná ochrana proti hlodavcům. Minerální vata je pro ně velmi lákavá a rádi by si v ní udělali hnízdo.

Čtěte také: Podrobný průvodce konstrukcí roštu v podkroví

Stavoblock System: Inovativní nehořlavé fasádní řešení

Jednou z firem, která se výrobou montovaných difúzně otevřených fasádních systémů zabývá od samého počátku, je Stavoblock System, s.r.o. Jedná se o českou rodinnou firmu, jejíž počátky sahají do roku 1996 a jsou spojeny s výrobou tvárnic. Majitele už o rok později na veletrhu v Německu oslovily fasádní systémy z jim blízkého materiálu - betonu, a od roku 1999 se tomuto segmentu začali naplno věnovat.

Vývoj fasádního systému Stavoblock

V současnosti tvoří fasádní systém Stavoblock speciální rošt z pozinkované oceli, na který se zavěšují cihly z plně probarveného lehčeného betonu. Tomuto sofistikovanému řešení ale předcházel dlouhý vývoj.

• Prvotní obklad: Prvotní fasádní obklad byl ze štípaného betonu a měl tloušťku 6,5 cm. Jednotlivé cihly se šroubovaly ke dřevěnému roštu a současně se vzájemně spojovaly vytvořenými zámky tak, že zabraňovaly vnikání vody do fasádního pláště. Nevýhodou byla přílišná hmotnost.
• Odlehčení obkladu (2006): Povedlo se to v roce 2006 přidáním perlitu do betonové směsi. Výsledkem byla fasádní cihla lehčí o 1,6 kg, takže už ji bylo možno použít taky u výškových budov.
• Další vylepšení (2018): K dalšímu razantnímu vylepšení systému Stavoblock došlo v roce 2018. Změnil se tvar cihel, které jsou dnes 2,5x delší a o více než o polovinu užší ve srovnání s původním obkladem, čímž lépe odpovídají požadavkům moderní architektury. V betonové směsi byl perlit nahrazen expandovaným sklem. Výsledkem úpravy je lepší struktura povrchu cihel a zaručená voděodolnost, ovšem se zachováním difúzní otevřenosti. Původně vyráběný tvar cihly byl upgradován z 6,5 cm na 3 cm.

Charakteristika fasádní cihly Stavoblock

Fasádní sestavu Stavoblock tvoří pohledové obkladové prvky, nehořlavý nosný rošt a spojovací prostředky, případně taky izolační vrstva. Základním prvkem systému je fasádní cihla Stavoblock, vyráběná z cementu, expandovaného skla, vody, pigmentu a aditiv. Svým složením jde o výrobek ekologicky nezávadný, plně recyklovatelný a zcela bez negativního vlivu na životní prostředí.

Rozměry cihly jsou 470 x 100 x 30 mm a hmotnost pouhý 1,0 kg. Požadavky na estetiku splňuje jejich štípaný povrch se vzhledem přírodního materiálu a škála 12 přirozených odstínů. Beton je plně probarven v celé hmotě, což cihle zaručuje stálobarevnost po dobu její životnosti.

Díky použití expandovaného skla má součinitel tepelné vodivosti fasádní cihly hodnotu 0,066 W/mK, takže obklad i bez použití tepelné izolace zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodové konstrukce a šetří náklady za energie. V případě použití systému ve funkci zateplení se do skladby přidává vrstva tepelné izolace, která může mít tloušťku až 300 mm. Podle požárních norem se pro izolaci větraných fasád musí používat materiály s třídou reakce na oheň A a B, tedy především minerální izolace.

Čtěte také: Průvodce montáží OSB

Benefity fasádního systému Stavoblock

Hlavním benefitem fasádního systému Stavoblock je vytvořená provětrávaná mezera mezi tepelnou izolací a vnějším obkladem. Vzduch v mezeře se od obkladu ohřívá (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru) a stoupá vzhůru, tím vzniká proudění s průměrnou rychlostí 0,5 až 1,0 m/s. Teplý vzduch má přitom tu dobrou vlastnost, že do sebe absorbuje výrazně větší množství vlhkosti než vzduch studený. Vysušování napomáhá i nízký difúzní odpor cihel Stavoblock (μ = 3,0), který umožňuje prostup vodních par celou plochou obkladu.

Masivní betonový základ poskytuje materiálu výhodné zvukově izolační vlastnosti. Deklarovaný hlukový útlum obkladu činí až 10 dB, což v lidských měřítcích znamená, že ucho slyší jen poloviční hluk oproti zdroji hluku.

Příznivé tepelně technické vlastnosti provětrávaného fasádního obkladu Stavoblock podtrhují jeho montážní charakteristiky. Celá instalace se děje stavebnicovým systémem suchého zdění, jehož jednotlivé komponenty práci maximálně usnadňují. Samozřejmostí jsou třeba značky hloubky zapuštění kotev nebo jednoduchý systém rektifikace pro vyrovnání křížového roštu. Obklad je poté na subtilní kovovou konstrukci zavěšován tak, že se cihly neukládají na sebe, ale každá je zavěšena samonosně.

Fasáda je voděodolná, deklarovaná nasákavost jsou pouhé 4 %. Chrání tak před rozmary počasí nosné zdivo a prodlužuje jeho životnost. Díky systému Stavoblock lze z každého objektu vykouzlit originální stavbu, která bude pýchou majitele.

tags: #nehorlavy #rost #fasady #informace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze zahradního domku
• Informace o ztraceném bednění
• Jak postavit dům od pozemku až po střechu
• Industriální styl s Primalexem
• jak správně vyztužit betonové zábradlí