PergolyNerovnoměrné vysychání stěrky: Jak zajistit dokonalý podklad pro vaši podlahu
Před pokládkou některých typů podlahové krytiny, zejména oblíbeného vinylu, je důležité provést důkladné vyrovnání podlahy. Za tímto účelem se používají samonivelační stěrky, které na podkladu vytvoří novou souvislou vrstvu bez vad a nerovností. Pokud se do nivelace pouštíte svépomocí, čeká na vás řada nástrah, které mohou představy o dokonalé podlaze zhatit.
Díky samonivelační stěrce položíte podlahu nebo dlažbu na rovný povrch bez vnitřních vzduchových kapes nebo prasklin. Samonivelační stěrka se rozlije po celé ploše renovovaného podkladu a vytvoří pevnou a vodorovnou homogenní vrstvu pro pokládku dlažby nebo podlahové krytiny.
Typy samonivelačních stěrek a jejich výběr
Výrobci stavebních hmot nabízí různé typy samonivelačních stěrek, které se liší svými vlastnostmi a parametry. Při výběru vhodné směsi se zaměřte zejména na minimální a maximální aplikační tloušťku podle toho, jak velké nerovnosti potřebujete řešit. Dalším kritériem výběru je doba, po které bude vrstva pochozí od vylití stěrky. Po některých typech stěrky se můžete projít třeba už po třech hodinách, jiné musíte nechat vytvrdnout až 24 hodin.
Nejčastějším typem vyrovnávací stěrky na podlahu je cementová stěrka. Hodí se na většinu povrchů, jako je beton, cementový potěr nebo stávající dlažba. Disperzní stěrky použijte na místa, kde je nestabilní podklad. Jsou elastické a vytvoří savou vrstvu, proto se hodí i pod lepidla pro elastické podlahové krytiny.
Nivelační hmotu si mnoho lidí zaměňuje s litým potěrem. Ačkoli se oba rozlévají na podlahu a používáme je při pokládkách podlah a dlažby, mají oba odlišné funkce. Jak stěrky, tak potěry zlepšují kvalitu podkladu a prodlužují životnost podlah. Nicméně stěrky se používají pro dokončovací vyrovnání povrchu a aplikují se pouze v tloušťce od 2 do 55 mm. Lité potěry jsou hluboké vrstvy až do 100 mm. Zalévá se s nimi například podlahové topení, více se hodí do vlhkých prostor nebo pro rázovitější opravy.
Čtěte také: Postupy pro kvalitní beton
Na trhu nivelačních materiálů existuje hned několik způsobů, jak problém s nerovným podkladem vyřešit. Na výběr máte buď klasické samonivelační stěrky, nebo speciální anhydritové potěry. Dříve, než si představíme různé možnosti vyrovnávání podlahy, je nutné definovat si kritéria, podle kterých se nivelizace podlahy vybírá.
Průměrná síla / tloušťka potěru se pohybuje od 20 do 50 mm, stěrku však můžete aplikovat už od 1 mm. To, o čem teď budu psát, platí pro samonivelační hmoty Chemos na kterých jsem si vše osobně vyzkoušel a nachystal pod ně správně podklad.
Příprava podkladu
Než se pustíte do samotné nivelace, věnujte velkou pozornost přípravě podkladu. Ve většině případů se nivelační stěrka lije na podkladový beton, který musí být suchý, čistý a bez viditelných trhlin. Pokud se na ploše nachází větší prohlubně nebo vydrolené části, vyplňte je opravnou stěrkou a nechejte důkladně zaschnout. Po dočištění podlahu vysajte průmyslovým vysavačem a nezapomeňte podél stěn nalepit dilatační pásy MIRELON. Ty se vyrábí z měkkých materiálů, které dokážou přenést pnutí nivelační hmoty při jejím vyzrávání.
Pro zvýšení přídržnosti nivelační stěrky k podkladu je zásadní správné napenetrování podkladového materiálu. Abyste zjistili, jaký typ penetrace je pro vaše účely nejvhodnější, proveďte jednoduchý test savosti. Na podklad vylijte trochu vody a vyčkejte několik minut. Pokud se voda bez zbytku vsákla do podlahy, jedná se o savý materiál. Na ten můžete použít klasickou akrylátovou disperzi, která zvýší přilnavost nivelační stěrky. V případě, že se voda do podkladu nevsákla, jedná se o nesavý materiál, který vyžaduje použití adhezního můstku, nebo jiného speciálního typu penetrace na nesavé materiály. Nivelační stěrku aplikujte až po správné penetraci podkladu.
Hlavní úlohou penetrace je vytvořit dostatečnou adhézi (přilnavost) mezi vrstvami podkladu a nivelační hmoty. Pokud je tato adhéze nedostatečná, vrstva samonivelační hmoty popraská. Příčinou vzniku prasklin je, že při tuhnutí a tvrdnutí ve vrstvě nivelační hmoty probíhají objemové změny.
Čtěte také: Prevence prasklin na vápenocementové omítce
Často se vyskytující chybou při penetrování je nedostatečné vysušení penetrace. Je potřeba upozornit, že penetrační nátěr získává svou odolnost vůči vodě téměř vždy o něco později, než je nátěr suchý na dotyk prstu. Proto je potřeba dodržet minimální předepsaný čas schnutí výrobcem. V opačném případě může i při dokonalém napenetrování vsakovat voda z nivelační hmoty do podkladu, protože film penetrace ještě nebyl dostatečně odolný působení záměsové vody stěrky. Pozor si je třeba dávat na použití neověřené „levnější“ penetrace. Může se totiž stát, že má nevhodné složení pro použití s nivelační hmotou, resp. má nízkou koncentraci aktivní látky. Následně může po její použití dojít taktéž k vzniku už uvedených poruch.
Příprava a aplikace nivelační stěrky
Až budete mít podkladovou vrstvu důkladně očištěnou a opatřenou penetrací, pusťte se do přípravy nivelační stěrky. Častou chybou při přípravě nivelační hmoty je nedodržení správného poměru sypké směsi a vody. Důležité je do sypké směsi přidávat vodu čistou a zejména studenou! Spotřebu stěrkovací hmoty odhadnete podle popisu na obalu. Pokud přesně dodržíte postup míchání samonivelační stěrky, spotřeba bude odpovídat té, kterou uvedl výrobce. Pokud opravujete výraznější nerovnosti, budete potřebovat stěrky o něco více.
Po přidání ideálního množství vody do sypké směsi nivelační stěrky se pusťte do důkladného promíchávání s využitím elektrického míchadla. Stěrku promíchávejte přímo v kbelíku, ze kterého pak budete hmotu lít na podklad. Při nivelaci větších ploch si připravte více kbelíků a rovnou si v nich stěrku rozmíchejte. Po dvou až třech minutách míchání nechejte hmotu další dvě minuty odpočívat, aby se mohly chemické složky aktivovat. Doporučuji 2 minuty míchat, 2 minuty pauza a potom krátké domíchání.
Běžně se samonivelační stěrka vylévá v tloušťce 2-6 mm. Pro vyrovnání a roztažení materiálu po ploše se používá rakle, což je speciální stěrka s ostrými zuby, případně ocelové „šavlové“ hladítko. Dalším důležitým nářadím, které při nanášení nivelace budete potřebovat, je pórovací váleček neboli ježek. Použitím takového válečku dojde k uvolnění vzduchu, a tedy zabránění vzniku vzduchových bublin. Ježka pak využijete i při napojování stěrky z dalších kyblíků, kterou budete na podlahu postupně přilévat. Pórovací váleček či jiný typ nářadí však musíte používat jen v době, kdy nedošlo k zavadnutí stěrky.
Problémy s vysycháním a jejich příčiny
Až nivelační stěrku rozlijete po celé ploše, musíte ji nechat vyschnout. Pochozí bude za pár hodin až den, podle typu použité hmoty. Doba vysychání stěrky se velmi liší. Ve většině případů jsou stěrky pochozí po několika hodinách. Proces schnutí rozhodně neurychlujte zapínáním vytápění nebo ohřívačů. Lití hmoty provádějte v době, kdy do vnitřních prostorů neproniká větší množství slunečních paprsků, případně okna překryjte nepropustnými fóliemi či textilií. Několikahodinovou práci vám může zkazit také silný průvan, který tekutou směs rozvlní.
Čtěte také: Metody sanace vlhkosti
K popraskání nivelace může dojít z mnoha důvodů. Vliv proudění vzduchu může způsobit zavadnutí horní vrstvy nivelace, vytvoří se jakási krusta, pod kterou je však nivelace stále živá a tím pádem v pohybu. Aby se dokonale vyrovnala, je potřeba zajistit stabilní podmínky.
Schnutím vzniká takzvané „vnitřní pnutí“, které se ještě zvyšuje tím, že celá vrstva nevysychá rovnomerne, ale pouze povrchovou plochou. Tento proces velkou silou působí proti adhezi penetrace o podklad, a pokud není její odtrhová síla čili přídržnost k podkladu větší než síla pnutí, dojde k odtrhnutí nivelační vrstvy od podkladu. Nedostatečná vrstva penetrace způsobuje ztrátu části záměsové vody do podkladu. Tato ztráta vody způsobuje taktéž vznik smršťovacích trhlin.
Současně může znamenat nedostatek vody pro hydrataci cementu zhoršení struktury a vlastností zatvrdnuté hmoty, zejména pevnosti. Vsáknutá voda může vytlačit z podkladu vzduch, což se projeví tvorbou malých „kráterů“ a dírek na povrchu samonivelační hmoty. Tyto povrchové vady podporují taktéž vznik smršťovacích trhlin.
Teplota podkladu při samotné aplikaci by neměla být nižší než 10 °C a prostorová teplota by všeobecně neměla být nižší než 15 °C. Při vyšších teplotách je třeba dávat pozor, aby nivelační stěrka neschla a netuhla příliš rychle, neboť se vám bude stěrka špatně napojovat. Prostorová vlhkost má značný vliv na dobu schnutí nivelační stěrky. Doby schnutí jednotlivých nivelačních stěrek jsou v technických listech většinou uvedeny při 65% vlhkosti ovzduší v místnosti, tedy při ideální vlhkosti v interiéru. Čím vyšší tloušťka nivelační stěrky se lije, tím pomaleji se z ní odpařuje voda a doba schnutí se tak výrazně prodlužuje. V technických listech se doba schnutí uvádí o síle cca 3-4 mm nivelační stěrky. Snad nejpodstatnějším vlivem pro schnutí nivelační stěrky je větrání místnosti. To znamená zabezpečit místnost tak, aby byla větraná pomocí otevřeného okna dokořán nebo alespoň okno ve větrací poloze. Pokud byste po aplikaci nivelační stěrky vůbec nevětrali, může se stát, že doba schnutí stěrky se prodlouží tří až pětinásobně.
Vliv záměsové vody na kvalitu stěrky
Pokud je na pytli uvedeno „nasypat do 6 litrů studené vody“, máte to tak udělat. Výmluvy, že s 6 litry vody to neteče, neberu. V tom případě, když to neteče, není většinou správně udělaná penetrace podkladu, záměsová voda se vsákne, a nivelace tak nemá absolutně šanci plnit to, proč ji tam lijete. Je třeba si uvědomit jednu věc: tím, že přidáme do samonivelačních hmot více vody, ničemu nepomůžeme. Naopak si uškodíme. Změníme tím vlastnosti samonivelační hmoty. Změníme její dobu schnutí, její pevnost, rozliv. Ani nepočítejte s tím, že více vody = více metrů. Bude to jeden velký průšvih.
Každé deci vody navíc v konečném důsledku zvyšuje pórovitost cementové hmoty a tím negativně ovlivňuje významné technické vlastnosti samonivelační vrstvy, jako jsou pevnost, nasákavost, trvanlivost, smršťování, pnutí, ale i čas vysychání. Negativní vliv předávkování záměsové vody na homogenitu tekuté nivelační hmoty se dá snížit použitím různých stabilizátorů v receptuře. To znamená, že s předávkováním záměsové vody s minimálním zhoršením stability tekuté hmoty se do určité míry počítá navzdory tomu, že se zhorší vlastnosti zatvrdnuté hmoty. Běžně se počítá s předávkováním do 10 %, to znamená při předepsané vodě 6 litrů maximálně ji navýšit na 6,6 litra. Překročení těchto limitů způsobuje rozsadání hmoty ihned po rozlití. Projeví se to tím, že největší a tím i nejtěžší zrnka písku sadají na podklad a naopak jemné částice jsou vyplavovány na povrch. Tím vzniká nerovnoměrné vyplňování prostoru mezi velkými zrny a tím fatální pokles pevnosti a nárůst pnutí. Použití většího množství záměsové vody, než je předepsané, se dá zjistit i po uschnutí hmoty.
Jakékoliv překročení dávkování záměsové vody není žádoucí, výše překročení pak pouze vyjadřuje intenzitu negativních projevů. U překročení o 10 % nastupuje segregace materiálu a výsledný povrch bude měkčí, u většího překročení pak výrazná segregace materiálu způsobí nejen velmi měkký povrch a výrazně delší vysychání, ale dojde i k výrazné ztrátě pevnosti, velkým objemovým změnám, vzniku trhlin, možné delaminaci od podkladu a vzniku barevných rozdílů. Vzhledem k tomu, že se samonivelační hmoty používají především jako podklad pod finální krytinu, je zde velké riziko následné destrukce celého souvrství.
Tabulka: Vliv překročení dávkování vody na vlastnosti samonivelační stěrky
| Překročení dávkování vody | Negativní projevy |
|---|---|
| Do 10 % | Segregace materiálu, měkčí povrch |
| Nad 10 % | Výrazná segregace materiálu, velmi měkký povrch, delší vysychání, ztráta pevnosti, velké objemové změny, vznik trhlin, delaminace, barevné rozdíly |
Samonivelační hmoty jsou nějak v laboratoři, výrobě nastaveny. Dostaneme polotovar, kde další příměsí je čistá studená voda v daném poměru. Je však třeba dodržet doporučení výrobce, jaké zrnitosti má být písek. Je to velmi důležité, protože výrobce má v pytli už písek přesně definované zrnitosti a ten přidaný písek má doplnit křivku zrnitosti a ne ji rozbít. Přidaný písek přidáváme v množství podle doporučení výrobce. Písek je možné přidávat od tloušťky 8-10 mm.
Řešení problémů a prevence
Popraskaná nivelační stěrka a další problémy, které mohou nastat, dokáží pořádně otrávit náladu, pozitivní ale je, že téměř každá situace má nějaké vhodné řešení, proto nemusíte propadat panice. Obecně je třeba dbát na několik základních bodů. Ty lze pro zjednodušení ještě rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnější lze zařadit podklad, jeho správnou přípravu a také podmínky při aplikaci, jako je teplota, vlhkost, nasvícení podkladu apod. Při samotné práci se samonivelační hmotou je to pak dodržení množství dávkování záměsové vody, doby zpracovatelnosti, ale i např. Pouze pro představu vám povím, že jedno balení nivelační stěrky se rozmíchává v cca 6 litrech vody. Pokud tedy máte místnost o ploše 20 m2 a bude použito na vylití podlahy asi tak 5-6 balení nivelační stěrky, bude se čekat na odpaření 30-36 litrů vody, které byly spolu se stěrkou aplikovány v místnosti.
Mezi nejčastější situace, se kterými se setkáváme v praxi, patří podceněné výše uvedené vnější vlivy. Nesprávné vyhodnocení a příprava podkladu, nesprávná aplikace penetrace a také nedodržení doby zpracovatelnosti. Přímé oslunění stěrky nebo jakékoliv náhlé a nerovnoměrné zvýšení teploty urychlují a zvyšují množství odpařované záměsové vody ze stěrky. Tato voda je ale nutná pro správný a rovnoměrný průběh hydratačního procesu a postupný vývin hydratačních produktů. Rychlým odstraněním vody dochází k překotným objemovým změnám v době, kdy nová vznikající struktura stěrky ještě není dostatečně pevná. Dochází ke vzniku trhlin a různých defektů na povrchu.
Troufám si tvrdit, že samonivelační hmota je obecně jedním z nejnáročnějších suchých pytlovaných materiálů používaných ve stavebnictví, a to z hlediska aplikační kázně. Vše je již v samotném počátku ovlivněno správným výběrem samonivelační hmoty, a to jak z hlediska mechanických vlastností, tak z hlediska typu pojiva (cement či síran vápenatý) i s ohledem na požadovanou výšku aplikačního lože a rychlost vyzrávání. V rámci tohoto výběru si zvolíme hmotu, která má jasné specifikace zpracování dané jak návodem na obalu, tak technickým listem.
Míchání samonivelačních hmot je ve velkém mnohdy podceňováno a mnozí to mají za snadnou věc. Dokonce si na míchání najímají brigádníky s tím, že dát správné množství vody, nasypat pytel do kýble a zamíchat zvládne každý. Je to velká chyba, která se projeví v ihned po vylití na podlahu. Na to, aby se samonivelační hmota krásně rozlila, je zapotřebí a velmi důležité druh metly, správné otáčky míchadla, množství a teplota vody a čas míchání. Jedno bez druhého nebude fungovat. Míchejte samonivelační hmoty minimálně 3,5 - 4,5 minuty. Získáte tak tím neskutečný homogenní rozliv a prodloužíte si tím čas, otevřenou dobu pro zpracování. Vaše nivelace bude mít hladký sametový povrch bez prasklin a vad.
Doba schnutí nivelace je závislá na teplotě okolí, vzdušné vlhkosti a tloušťce nivelační stěrky. Optimální teplota pro zhotovení nivelační stěrky je 15-20 °C. Čím vyšší teplota je, tím rychleji stěrka schne. Naopak je tomu u vzdušné vlhkosti. Pokud je vzdušná vlhkost vysoká, stěrka bude schnout déle. Tloušťka nivelační stěrky je také důležitým faktorem. Čím vyšší je vrstva, tím déle vysychá. Rychlost vysychání také ovlivňuje to, jak se v místnosti větrá. Pokud je možné otevřít okna dokořán, vysychání se znatelně urychlí. Nejlepším způsobem je změření vlhkosti podkladu vlhkoměrem. Firma, která pokládku realizuje, samozřejmě vlhkost podkladu změří. Nivelace je pochůzí po cca 45 minutách až 2 hodinách, pokládka podlahové krytiny je dle typu nášlapné vrstvy možná po 2-24 hodinách. Vlhkost podkladu je vždy vhodné měřit u podlahových krytin textilních a dřevěných. Keramickou dlažbu je zpravidla možné pokládat již po několika hodinách.
tags: #nerovnomerne #vysychani #sterky
